Kreml před volbami umlčuje kritiky. Do dumy se mohou dostat dvě nová uskupení

3 minuty
Události: Rusko se chystá na parlamentní volby
Zdroj: ČT24

Rusko se připravuje na volby do Státní dumy. Šanci získat poslanecký mandát mají i Noví lidé a Strana penzistů – dvě uskupení ucházející se o hlasy voličů poprvé. Naproti tomu ze hry jsou současní i bývalí spolupracovníci Alexeje Navalného nebo členové desítek organizací, které Kreml označil za extremistické. Rusové půjdou k urnám v polovině září.

O 450 míst ve Státní dumě – dolní komoře ruského parlamentu – se uchází čtrnáct stran, mezi touto skupinou i dvě formace nové. Šance mají podle zpravodaje ČT v Moskvě Karla Rožánka i kvůli covidové krizi a s ní souvisejícími sociálními a ekonomickými problémy. „Musíme k tomu přičíst i očkování, kterého se spousta Rusů bojí, které se jim nelíbí. A i když je zde dobrovolné, některé skupiny se musí nechat očkovat, pokud si chtějí udržet práci,“ popisuje korespondent.

Strana penzistů těží z důchodové reformy, která v Rusku oddálila věk odchodu do penze, vysvětluje Rožánek. Voličům slibuje mimo jiné, že nepopulární reformu zvrátí a zvýší důchody.

„Strana penzistů je stranou mlčící většiny. Je to strana lidí, které v ruském parlamentu dosud nikdo neposlouchal,“ říká místopředseda uskupení Vladimir Vorožcov. Penzisté podle něj přinášejí vážné a rozhodné změny ve společnosti, jichž chtějí dosáhnout bez revolucí.

Vedle toho kandidují také Noví lidé, kteří cílí především na podporovatele vězněného opozičníka Navalného. Oslovit se tak snaží mladé Rusy a také střední třídu.

8 minut
Zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek o volbách do dumy
Zdroj: ČT24

Pohrůžka Googlu a Applu

Zcela mimo stojí demokratická opozice, které se kvůli nemožnosti účastnit se politického života říká v Rusku nesystémová. Desítky organizací totiž úřady označily za extremistické, protože chtějí změnit ústavu, a nemohou tudíž kandidovat. „Netýká se to jen Alexeje Navalného, ale všech jeho spolupracovníků,“ podotýká Rožánek.

„Nesystémová opozice byla odstraněna ze šachovnice. Stalo se to začátkem roku. Po těchto událostech nemá žádnou šanci, je mimo hru,“ konstatuje generální ředitel Všeruského centra pro výzkum veřejného mínění Valerij Fedorov.

Navalného soudně zakázaný Fond boje proti korupci nyní burcuje Rusy, aby si stahovali aplikaci nabádající k „chytrému hlasování“, které je zaměřené na eliminování kandidátů vládní strany Jednotné Rusko. Aplikace voličům doporučuje nejsilnějšího z opozičních kandidátů, který má v daném obvodě šanci porazit prokremelského kandidáta.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor už kvůli aplikaci pohrozil firmám Google a Apple milionovými pokutami i trestním stíháním. „Tvrdí, že to je ovlivňování a nepřípustné zasahování do voleb,“ podotýká zpravodaj ČT v Rusku.

Umlčování kritiků

Kromě zákroku proti Navalného fondu ruské úřady zablokovaly od června další desítky webů a účtů na sociálních sítích spojených s opozičním politikem. Další nezávislá média dostala nálepku „zahraničních agentů“, naposledy televize Dožď a portál Vážné příběhy. „Představitelé portálu tvrdí, že přidání na tento seznam je pro ně ctí,“ komentuje Rožánek. Dodává ale, že hanlivé označení u řady Rusů může vyvolat odpor k těmto organizacím.

„Obrovské protesty v Bělorusku proti falšování voleb Kreml znervóznily. A tak jsou umlčovány všechny kritické hlasy a likvidována veškerá reálná politická konkurence. V centru těchto snah jsou pokusy umlčet svobodný tisk,“ napsala ve svém posledním příspěvku z Moskvy zpravodajka BBC Sarah Rainsfordová, které úřady odmítly prodloužit vízum, čímž ji de facto vyhostily.

Volby do dumy se uskuteční 17. až 19. září. Poslanci se volí na pět let ve smíšeném systému: 225 zákonodárců se ujme mandátů na základě hlasování voličů o stranických kandidátkách, dalších 225 vzejde z hlasování v jednomandátových obvodech. Podle průzkumů si většinu hlasů znovu rozdělí čtyři strany: Jednotné Rusko, komunisté, liberální demokraté a Spravedlivé Rusko.

Na regulérnost voleb do Státní dumy letos poprvé od roku 1993 nebudou dohlížet zástupci OBSE. Podle této organizace to nemá smysl, protože Moskva kvůli covidu-19 omezila počet zahraničních pozorovatelů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Před summitem Trump–Putin panují smíšené nálady

Evropští státníci před páteční schůzkou lídrů USA a Ruska vyjadřovali mírný optimismus. Podle britského premiéra Keira Starmera existuje reálná šance na příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Spojenci Kyjeva uvedli, že jim Donald Trump potvrdil ochotu podpořit bezpečnostní záruky pro Kyjev, ale blíže je zatím neupřesnil. Vladimir Putin zase slibuje nové dohody o odzbrojení, pokud summit na Aljašce uspěje.
06:00Aktualizovánopřed 10 mminutami

USA chtějí přístup ke konžským coltanovým dolům

Povstalci v Demokratické republice Kongo podle OSN bohatnou díky coltanovým dolům, které ovládli loni v dubnu – od té doby se těžba této rudy zvýšila. Získává se z ní velmi žádaný kov tantal, který je součástí chytrých telefonů, notebooků a další elektroniky. O cenné kovy v Kongu ale stojí i Spojené státy, konkrétně Gentry Beach, bývalý sponzor prezidenta Donalda Trumpa.
před 1 hhodinou

Další vývoj závisí na „chemii“ mezi Putinem a Trumpem, zaznělo v Událostech, komentářích

Páteční aljašský summit prezidenta USA Donalda Trumpa a ruského vládce Vladimira Putina začne oťukáváním, jestli si rozumí a jestli jsou schopni se dohodnout. Pokud bude chemie mezi státníky „dobrá“, jsou určitě připraveny alternativní detailnější scénáře, uvedl v pořadu Události, komentáře bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda. Okamžitou dohodu ale neočekává. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová vnímá hořký podtón, že Trump dává schůzkou Putinovi pozici „já pán, ty pán“. Doufá, že prezident USA dodrží sliby, které dal před dvěma dny evropským lídrům, že bude jednat o příměří, ale ne o teritoriálních ústupcích. Bývalému ministrovi zahraničí Tomáši Petříčkovi vadí, že Evropa není na jednání zastoupena, ale bere to jako odraz reality vztahů mezi spojenci.
před 10 hhodinami

Trump: K dohodě bude potřeba další summit za účasti Zelenského

Americký prezident Donald Trump řekl, že ruský vládce Vladimir Putin uzavře dohodu v rusko-ukrajinské válce, ale k jejímu dosažení bude nutné uspořádat další summit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Americká administrativa rovněž deklarovala, že pro podepsání míru je nutné projednat bezpečnostní záruky. Ve středu evropští lídři koordinovali své postoje a šéfovi Bílého domu představili svou vizi týkající se budoucího uspořádání na Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Slováky v Srbsku napadli a zranili Vučičovi příznivci

Minulý víkend ve městě Bački Petrovac v srbské Vojvodině narušili příznivci vládní Srbské pokrokové strany (SNS) výstavu fotografií zachycující protesty studentů. Akce byla součástí nejvýznamnější kulturní události tamní slovenské menšiny. Sympatizanti prezidenta Aleksandara Vučiče fotografie zničili, incident přitom doprovázely i fyzické střety. Několik lidí dle médií utrpělo zranění. Slovenská vláda se napadených nezastala.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Rusko a Ukrajina uskutečnily další výměnu válečných zajatců

Rusko a Ukrajina si ve čtvrtek vyměnily po 84 válečných zajatcích, potvrdily obě strany. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se z ruského zajetí vracejí vojáci i civilisté. Oba státy poděkovaly Spojeným arabským emirátům za zprostředkování výměny.
před 11 hhodinami

Izrael odmítá vpustit do Gazy pomoc, tvrdí nevládní organizace

Mezinárodní nevládní organizace si stěžují, že Izrael stále častěji používá nově přijaté zákony k tomu, aby odmítal vpouštět dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy. O dopisu, který má zhruba stovku signatářů, informují agentury. Izraelské úřady kritiku odmítají. Tvrdí, že se snaží, aby se k pomoci nedostalo teroristické hnutí Hamás, se kterým židovský stát v Pásmu Gazy bojuje.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Lesní požáry ve Španělsku mají třetí oběť, Francie posílá speciální letouny

Rozsáhlé lesní požáry ve Španělsku mají od začátku týdne již třetí oběť. Ve čtvrtek dopoledne to podle agentury EFE oznámily místní úřady. Nejzávažnější je situace v regionech Galicie a Kastilie-León na severozápadě země. Vláda do boje s plameny slíbila nasadit všechny dostupné prostředky. Francie v reakci na žádost španělských úřadů vyšle na pomoc sousední zemi dva hasicí letouny Canadair. Oheň zničil desítky tisíc hektarů půdy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...