Bývalý šéf syrské tajné služby Kamal Hassan a bratranec sesazeného diktátora Bašára Asada Rámí Machlúf žijící v ruském exilu investují miliony dolarů do konkurenčního úsilí o podnícení povstání. Dvojice financuje desetitisíce možných alavitských bojovníků a soupeří o čtrnáct tajných podzemních velitelství se zbraněmi vybudovaných v posledních dnech Asadovy vlády, vyplývá z vyšetřování agentury Reuters. Damašek se snaží rebelii zabránit.
Po bleskové ofenzivě opozičních islamistů uprchl Asad loni v prosinci s rodinou do Ruska. Podle německého listu Die Zeit žije sesazený diktátor po udělení „humanitárního“ azylu v luxusním mrakodrapu v moderní čtvrti v Moskvě, kde na něj dohlíží ruská FSB.
Podle čtyř osob blízkých Asadově rodině se svržený syrský vládce se situací do značné míry smířil. To však neplatí pro další dříve vlivné představitele minulého režimu, zjistila agentura Reuters.
Dva muži, kteří měli kdysi k Asadovi velmi blízko – generálmajor Kamal Hassan a miliardář Rámí Machlúf – v současné době soupeří o zformování milicí na pobřeží Sýrie a Libanonu, složených z členů menšiny alavitů, z nichž pochází Asadova rodina.
Minulost spiklenců spojená s Asadem
Hassan, který byl šéfem vojenské rozvědky a řídil vojenský vazební systém Asadovy diktatury, navrhl v roce 2018 přesunout masový hrob s tisíci těly do pouště za Damaškem, aby zakryl rozsah zvěrstev minulého režimu, zjistila loni Reuters. Hassan se po loňském útěku z vlasti usadil v třípatrové vile na předměstí Moskvy, uvedl pro agenturu důstojník, který se s ním setkal v létě.
Podle Reuters Hassan čile komunikuje s veliteli a poradci a snaží se je přesvědčit o svých velkolepých vizích vlády na pobřeží Sýrie, která dříve fungovala jako bašta Asadova režimu. Právě v této oblasti žije většina alavitů, muslimské menšiny, jež tvoří v zemi asi deset procent populace.
Machlúf během občanské války využíval své obchodní impérium k financování diktátora a fungoval jako „bankéř“ jeho vlády, později se ale dostal do konfliktu s Asadovými mocnějšími příbuznými. Následně mu stát zabavil podniky a on strávil roky v domácím vězení.
Po útěku ze země loni v prosinci žije v luxusním hotelu Radisson v Moskvě pod přísnou ostrahou, uvedlo devět jeho asistentů a příbuzných. Začal si říkat „Pobřežní chlapec“ a snaží se prezentovat jako spasitel syrské menšiny.
Desítky tisíc potenciálních bojovníků
Hassan i Machlúf sní o rozdělené Sýrii, přičemž oba chtějí mít kontrolu nad oblastmi s alavitskou většinou. Jejich stoupenci působí v Rusku, Libanonu a Spojených arabských emirátech, uvádí Reuters, která hovořila se 48 lidmi obeznámenými s těmito plány a získala finanční a další dokumenty, stejně jako hlasové a textové zprávy týkající se možné rebelie.
Hassan si podle interních dokumentů nárokuje kontrolu nad dvanácti tisíci bojovníky, zatímco Machlúf jich má k dispozici nejméně nad 54 tisíc. Velitelé v terénu řekli Reuters, že bojovníci dostávají almužnu, přičemž berou peníze od obou stran.
Guvernér Tartúsu ležícího na pobřeží Ahmed al-Šámí připustil, že potenciálních bojovníků jsou desítky tisíc, podle Reuters ale exulanti zřejmě zatím žádné síly nemobilizovali. Podle zdrojů obeznámených se situací totiž vědí, že při nepodařeném pokusu o povstání by mohly čelit násilné odvetě desetitisíce alavitů.
Nejisté postavení alavitů
Po loňském pádu Asadova režimu uprchly tisíce vysoce postavených syrských důstojníků do zahraničí, převážně do Ruska, jež pomáhalo minulé vládě dlouhé roky udržet se u moci. Řada velitelů střední úrovně ale zůstala ve vlasti, přičemž většina uprchla na pobřeží, kde začali verbovat bojovníky, řekl Reuters jeden z vysloužilých velitelů.
Letos v březnu pak alavitská jednotka přepadla bezpečnostní síly nové syrské vlády v Latákii a zabila dvanáct mužů a dalších více než 150 vojáků zajala, sdělil agentuře brigádní generál, který se na útoku podílel a nyní pobývá v Libanonu.
Damašek tvrdí, že v následných bojích zemřely stovky členů bezpečnostních sil. Během odvety bylo zabito vládními silami téměř patnáct set alavitských civilistů. Hassan i Machlúf menšině slibují, že ji ochrání před další vlnou sektářského násilí.
Podle Reuters alavité od jara čelí takřka každodenním únosům i vraždám. Koncem listopadu se v pobřežní oblasti konal zatím největší protest proti nové vládě. Tisíce alavitů v Homsu a dalších městech na pobřeží požadovaly větší autonomii, propuštění zadržených a návrat unesených žen.
Velitelství plná zbraní
Hassan a Machlúf soupeří také o kontrolu nad sítí čtrnácti podzemních velitelských místností vybudovaných kolem pobřeží Sýrie ke konci Asadovy vlády. Existenci těchto tajných míst potvrdili Reuters dva důstojníci a syrský regionální guvernér, agentura má k dispozici rovněž detailní snímky.
Podle dokumentů z ledna 2025 asadovské síly vypracovaly počáteční plány na vybudování polovojenské síly o 5780 bojovnících a jejich zásobování z těchto podzemních velitelských místností. Podle Reuters se de facto jedná o velké sklady vybavené zbraněmi, solární energií, internetem, GPS jednotkami a vysílačkami.
Raný plán se ale nakonec neuskutečnil a velitelské místnosti sice zůstávají v provozu, avšak v podstatě nečinné, tvrdí dvě osoby obeznámené se situací. Jedna z fotografií ukazuje místnost s pěti bednami – v některých z nich jsou samopaly AK-47, munice a ručních granáty.
Pro spiklence „je to jako ostrov pokladů“, kterého se všichni snaží dosáhnout, prohlásil jeden z velitelů. Guvernér Tartúsu potvrdil, že síť je skutečná, ale nepředstavuje podle něj velké nebezpečí. „Tato centra byla od osvobození výrazně oslabena,“ řekl al-Šámí.
Možná role Mahera Asada
Na tisíce bývalých Asadových vojáků v Sýrii má vliv rovněž mladší bratr svrženého diktátora Maher, který také žije v Moskvě. Maher ovládal jak obchodní impérium, tak i nejmocnější jednotku syrské armády, 4. obrněnou divizi, připomíná Reuters. Podle výzkumu amerického think tanku New Lines Institute získala tato divize za jeho vlády moc a finanční nezávislost a fungovala jako jakýsi stát ve státě. USA, Velká Británie i EU na ni uvalily sankce.
Vysoce postavený velitel divize, který nyní žije v Libanonu, tvrdí, že Maherovo finanční impérium zůstává do značné míry funkční, s výjimkou prodeje drogy captagon. Podle podnikatele z jeho blízkého okolí je jeho majetek pravděpodobně ukryt ve fiktivních společnostech v Sýrii i mimo ni.
Maher podle zdrojů Reuters stále chce mít v Sýrii vliv a teoreticky by mohl mobilizovat pětadvacet tisíc vojáků. Má rovněž podporu Hassana. Žádné pokyny ale zatím nepadly.
Bez podpory Moskvy
Povstání by mohlo destabilizovat novou syrskou vládu, které se daří získávat přízeň Západu i dalších zemí a zbavovat se dlouholetých sankcí. Nepokoje by mohly rozpoutat novou vlnu sektářského násilí, podle Reuters však vzpoura nemá moc šancí na úspěch, jelikož Damašek o intrikách v exilu ví a nasadil do „boje“ dřívějšího Asadova spojence Chálida al-Ahmada, s nímž se zároveň v dětství přátelil současný syrský lídr Ahmad Šará.
Al-Ahmad vedl Asadovu polovojenskou jednotku, během války však přišel o diktátorovu přízeň a přešel na stranu opozice. Nyní dostal za úkol přesvědčit alavitské vojáky a civilisty, že jejich budoucnost leží v nové Sýrii, píše Reuters.
Hassan a Machlúf si navíc konkurují a řada alavitů, kteří nebyli spokojeni s Asadovou vládou, jim nedůvěřuje. Rusko zatím ani jednoho z mužů nepodporuje, sdělilo agentuře šest zdrojů. Moskva sice exulantům poskytuje útočiště, ruská vláda ale jasně uvedla, že její prioritou je pokračující přístup k vojenským základnám, které provozuje na pobřeží Sýrie, uvedli dva diplomaté obeznámení s postojem Kremlu. Šará nedávno během návštěvy Moskvy slíbil dodržení dosavadních závazků.
Hassan ani Machlúf na žádosti Reuters o komentář nereagovali. Bašára a Mahera Asada se nepodařilo kontaktovat. Bez reakce zůstala rovněž žádost o vyjádření ze strany libanonského ministerstva vnitra a ruské diplomacie, píše agentura. Úředník ze Spojených arabských emirátů zdůraznil, že Abú Dhabí je odhodláno zabránit zneužívání svého území pro „všechny formy nezákonných finančních toků“.
