Bratranec syrského prezidenta Bašára Asada Rámí Machlúf čelí tlaku, aby opustil svůj byznys a zaplatil miliony na daních. Vlivný oligarcha přitom léta patřil mezi špičky režimu a byl pokládán i za „bankéře“ vlády, která čelí západním sankcím.
Boj o moc mezi špičkami syrského režimu. V Asadovu nemilost upadl spřízněný „bankéř“
Události: Boj o moc v Sýrii (zdroj: ČT24)
Padesátiletý Machlúf už před válkou kontroloval odhadem polovinu syrské ekonomiky. Pro Syřany, kteří v roce 2011 vyšli do ulic, byl symbolem korupce a nepotismu, během konfliktu a navzdory západním sankcím ovšem své bohatství ještě zvýšil.
Coby člen mocného klanu pokrevně spojeného s vládnoucími Asady byl označován za bankéře režimu. Jeho obchodní impérium sahá od nemovitostí až po trh s ropou a mimo jiné vlastní hlavního mobilního operátora Syriatel, který je podle Reuters jedním z klíčových zdrojů příjmů sankcionované vlády.
Tlak na odstoupení z vedení společností
Už měsíce se ale mluví o tom, že Machlúf u svého prezidentského bratrance upadl v nemilost a nyní tento blízkovýchodní oligarcha čelí ze strany režimu tlaku, aby odstoupil z vedení svých společností. Vláda po něm také údajně požaduje, aby na daních zaplatil v přepočtu 300 milionů dolarů.
Odborníci soudí, že Machlúfovy vzkazy, které prezidentovi v posledních dnech nechává na sociálních sítích, tyto spekulace potvrzují. „Přísahám bohu, že nešidíme. Neokrádáme zemi a stát. Jsou to naši lidé. Jak by někdo mohl okrádat vlastní rodinu? Pane prezidente, to je realita a naše podklady ji dokazují. Pošlete na kontrolu, koho chcete,“ vyjádřil se například Machlúf.
Prezidentův bratranec také podle agentury Reuters obvinil syrské bezpečnostní složky ze zadržení jeho zaměstnaců.
Mezi anonymně citovanými diplomaty nepanuje shoda na bezprostřední příčině sporů, všechny teze ale směřují k jednomu – potížím syrské ekonomiky a boji o kontrolu nad rapidně se ztenčujícími zdroji.
Devět let trvající válka má už víc než 380 tisíc obětí
Válka v Sýrii trvá od roku 2011. Asadova vláda začala v bojích vítězit v roce 2015 díky pomoci Ruska, Íránu a libanonského Hizballáhu. Nyní má pod svou kontrolou zhruba 70 procent syrského území.
Během devíti let bojů už přišlo v zemi o život zhruba 384 tisíc lidí. Bilanci v letos březnu oznámila exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Mezi mrtvými je podle ní více než 116 tisíc civilistů včetně asi 22 tisíc dětí. Konflikt také ochromil syrskou ekonomiku a vyhnal z domovů na 11 milionů lidí.