Turecko znovu pohrozilo Damašku, že pokud se do soboty nestáhnou postupující jednotky Bašára Asada z dobytých území v provincii Idlib, vyrazí proti nim turecké síly. Kvůli syrsko-ruskému tlaku vypukla humanitární krize se skoro milionem uprchlíků. Kromě táborů lidé hledají útočiště i v jeskyních, ti šťastnější přespávají v autech.
Syrsko-ruský nápor vyhnal z Idlibu milion lidí. Živoří v táborech, přespávají v autech i jeskyních
Syrská vláda chce získat kontrolu nad Idlibem, jehož větší část má v rukou opozice a také skupiny islámských radikálů. Některé opoziční skupiny přitom podporuje Turecko, které má v části Idlibu na základě dohody s Ruskem 12 pozorovatelských postů.
Na tři miliony lidí tak svírá z jedné strany ofenziva režimu, z druhé strany pak uzavřená hranice s Tureckem. Za posledních deset týdnů téměř milion syřanů opustil své domovy. Řada z nich spí v autech nebo v jeskyních. Někteří našli útočiště v budově někdejší věznice v Idlibu. „Ve vězení je celkem 75 rodin, tři na jednu celu,“ uvedl Abú Ahmad Kalaf.
Uprchlické tábory v syrském Idlibu den za dnem rostou. Luxusem je i pouhé teplo. „Stan na nás spadl pod tíhou sněhu. Je nám zima a jsme unavení. Jsou tu špatné podmínky,“ stěžuje si uprchlice Fátima.
Drtivá většina uprchlíků odešla na sever, jen zlomek na jih. „Utekli jsme s tím, co jsme měli na sobě. Ozbrojenci nás nenechali si nic vzít. Žijeme v nejistotě. Nevíme, co bude dál,“ prohlásil Mohamad Hasan Mahlul, jeden z mála běženců, který se vydal na vládou kontrolovaná území.
Ofenzivu syrské vlády podporovanou Kremlem a odchod civilistů zatím nezastavila vojenská ani diplomatická aktivita Turecka. Prezident Recep Tayyip Erdogan v této souvislosti mluvil o možné schůzce s lídry Ruska, Německa a Francie. Tyto státy však zatím účast na jednání nepotvrdily.
Turecko do Sýrie posílá tisíce vlastních vojáků a odpůrcům režimu dává nové zbraně. Na vzdušnou převahu Ruska a Damašku to ale nestačí. Syrský prezident mluví o boji proti teroristům a výzvy Ankary k ústupu ignoruje.
Úporné boje dopadají zejména na civilisty
Bomby podle opozičních aktivistů dál dopadají i na civilní cíle včetně uprchlických táborů, škol, nemocnic nebo tržišť. „Když jsme uklízeli obchod, slyšeli jsme něco padat, a pak už nevíme. Obchod je zničený a my jsme zranění. Proč na nás útočí? Co si tu od nás vezmou?“ diví se svědek bombardování Abdul Hakim Kásas.
Poslední velká bašta ozbrojeného odporu proti syrské vládě se tak drolí, a to za největšího exodu civilistů od začátku války. Podle OSN jsou dvě třetiny nových běženců děti, přičemž mnohé utíkají už poněkolikáté. Možností, kam jít, ale tentokrát mnoho není.