Bašár al-Asad

Spojené státy v neděli uskutečnily dva nálety v Sýrii na cíle spojené s Íránem, uvedl Pentagon podle agentury Reuters. Ta s odvoláním na agenturu Interfax napsala, že v Sýrii útočilo také Rusko, jehož nálety si podle tvrzení Moskvy vyžádaly životy 34 protirežimních bojovníků a zranění dalších více než šedesáti.

Čtvrtým týdnem pokračují napříč Sýrií protivládní demonstrace. V jihovýchodní provincii Dará jsou dokonce největší od arabského jara. Hlavním důvodem je hyperinflace a vysoká nezaměstnanost. Podle OSN žije 90 procent obyvatel pod hranicí bídy. Hnacím motorem protestů je náboženská menšina drúzů, která je obvykle vůči vládě loajální.

Ruský prezident Vladimir Putin jednal v pondělí v černomořském letovisku Soči s tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních bodů schůzky bylo obnovení dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo situace na Ukrajině, kterou Rusko před rokem a půl plnohodnotně napadlo. Jednání skončilo po třech hodinách. Putin poté zopakoval, že Moskva je ochotna se vrátit k obilné dohodě, ale až poté, co budou splněny ruské požadavky.

Raketový útok Izraele na oblast Damašku v noci na pondělí zabil čtyři syrské vojáky a stejné množství zranil, uvedla podle agentury Reuters syrská média s odvoláním na armádní zdroj. Izrael se zatím k události nevyjádřil.

Opoziční lídr Kemal Kilicdaroglu ve videu před druhým kolem prezidentských voleb slíbil, že pokud zvítězí, vyhostí všechny nelegální migranty, kterých je podle něj v Turecku deset milionů včetně uprchlíků ze Sýrie. Dosud umírněný Kilicdaroglu prohrál v prvním kole se současným prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, a tak zjevně přitvrdil v rétorice, aby získal na svou stranu voliče neúspěšného kandidáta s krajně pravicovou minulostí. Kilicdaroglu ve videu dále obvinil Erdogana, že se zaprodává Rusku, a kritizoval ho za represe vůči jeho kritikům.

Turecká opozice vyslala do boje o prezidentský palác šéfa Republikánské lidové strany (CHP) Kemala Kilicdaroglua. Zarytý kritik Recepa Tyyipa Erdogana je alevita a pochází z chudých poměrů; během kampaně natáčí videa ze své opotřebované kuchyně. Kilicdaroglu chce návrat k parlamentnímu systému, oživit demokracii a snížit inflaci. Kritici mají obavy z jeho obezřetného přístupu ke Kurdům či plánu vrátit miliony uprchlíků do Sýrie. Výrazné změny v diplomacii experti neočekávají – Turecku půjde i dál hlavně o jeho vlastní zájmy.

Íránské revoluční gardy zadržely v Perském zálivu ropný tanker – už druhý za poslední týden. Zatím není jasné, jaký k tomu měl režim v Teheránu důvod. Podle některých západních pozorovatelů tím Írán mimo jiné dává najevo sílu. Mocenské postavení země v rámci regionu se v posledních měsících upevňuje, což s obavami sledují především Izraelci.

Izraelský raketový útok na syrský Halab (Aleppo) v noci na úterý vyřadil z provozu místní mezinárodní letiště, zabil jednoho vojáka a sedm lidí zranil. Mezi zraněnými jsou i dva civilisté. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na syrská státní média.

Dobytý Kyjev měl být trofejí potvrzující ruský návrat do role supervelmoci i postavení Vladimira Putina jako nezpochybnitelného vůdce. Místo toho plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu z 24. února 2022 způsobila pravý opak. Protivníci při pohledu na rozpačitý výkon ruské armády ztratili část obav z její síly a spojenci se začali odvracet. Doma se stát musí uchylovat ke stále tvrdším represím. A režim se dokonce vzdává toho nejcennějšího, co každý stát má: monopolu na kontrolu ozbrojených sil.

Rusové v únoru 2022 překvapili svět vlastní neschopností. Armáda, o níž se hovořilo jako o druhé největší síle na světě, nedokázala rychle porazit menšího soupeře a předvedla částečně zpackanou operaci. Důvody však neleží jen v samotné armádě. Ta se sice potýká s mnoha problémy, zůstává však ve světovém srovnání poměrně kvalitní a mohutnou. Ostatně i v počátku války dokázala hlavně na jihu Ukrajiny předvést velmi zručně provedenou operaci a dobýt velké území. Základní příčinou debaklu u Kyjeva bylo, že Vladimir Putin poslal své muže do úplně jiného boje, než který na ně čekal.

Patnáct mrtvých si v noci na neděli vyžádal izraelský raketový útok v syrské metropoli Damašku. Informovala o tom Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která sídlí v Británii a konflikt v Sýrii monitoruje skrze své zdroje na místě. Mezi oběťmi jsou civilisté, dodala. Syrská armáda hovoří o pěti obětech, včetně jednoho vojáka.

Osm dní po jednom z nejhorších zemětřesení v Turecku a Sýrii záchranáři hovoří o omezení pátracích operací. Šance na nalezení přeživších se totiž každou hodinou tenčí, záchranářům v Turecku se i přesto v úterý brzy ráno podařilo ze sutin vyprostit dospívajícího chlapce a muže, píše agentura Reuters. Celkem během úterý zachránili šest lidí. Zemětřesení si podle oficiálních bilancí v Turecku a Sýrii vyžádalo přes 40 tisíc mrtvých.

Mohutné zemětřesení, které v pondělí zasáhlo Turecko a Sýrii, má už přes 28 tisíc potvrzených obětí. Turecko eviduje 24 617 mrtvých, ze sousední Sýrie dosud přišly informace o 3553 mrtvých. V Turecku se podle zahraničních záchranářů zhoršila bezpečnostní situace, Němci a Rakušané proto museli v sobotu své nasazení přerušit. Nyní jsou rakouští záchranáři pod ochranou turecké armády a část jejich týmu pokračuje v zásahu. V místě působení českých hasičů nejsou s bezpečností problémy.

I čtyři dny po katastrofálním zemětřesení v Turecku a Sýrii objevují záchranáři pod troskami zřícených domů přeživší. Navzdory přetrvávajícím nízkým teplotám je totiž podle místních médií stále slyšet zoufalé volání osob uvězněných ve zřícených domech. Počet obětí přesáhl 23 tisíc. Zasaženým oblastem lidé pomáhají i dobročinnými sbírkami – Češi na záchranné a humanitární operace poslali přes 66 milionů korun.

Za útokem plynným chlorem v roce 2018 v Dúmě stály syrské vzdušné síly, konkrétně obávaná Tygří jednotka. V závěrečné zprávě z vyšetřování to uvedli odborníci z Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW). Útok si vyžádal desítky obětí, Damašek vinu dosud popíral. Používání chloru jako zbraně zakazuje Úmluva o chemických zbraních, kterou podepsala i Sýrie.

V Turecku sílí spekulace o normalizaci vztahů s režimem syrského prezidenta Bašára Asada.  Ankara s pomocí syrské opozice, kterou vojensky podporuje, podnikla od roku 2016 čtyři vpády do Sýrie a severozápadní pohraničí země de facto ovládá. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ovšem koncem týdne prohlásil, že o svržení svého syrského protějšku neusiluje a že by měla zůstat otevřená cesta dialogu.

Institut po moderní vedení války na americké vojenské akademii West Point zveřejnil analýzu dvou zkušených vědců, kteří se pokusili analyzovat možnosti lidového povstání na Ukrajině proti ruské invazi i to, jak by případná partyzánská válka vypadala. Varují před podceňováním Ruska, které má s kontrolou takových povstání značné zkušenosti.

Sýrie si v úterý připomíná jedenácté výročí začátku občanské války. Konflikt, který propukl po brutálním potlačení prodemokratických protestů v březnu 2011, si vyžádal nejméně 350 tisíc mrtvých a miliony dalších lidí připravil o domov. Klíčovým momentem v syrské válce bylo zapojení Ruska na straně Bašára Asada. Spojenectví obou zemí nyní překonává hranice Afriky. Rusko v Sýrii rekrutuje tisíce žoldnéřů, které chce nasadit do bojů na východě Ukrajiny.

Některé arabské státy usilují o normalizaci vztahů se Sýrií. Ty se prudce zhoršily po vypuknutí občanské války v roce 2011. Válka má na svědomí přes 350 tisíc lidských životů. Spojené arabské emiráty dokonce požádaly, aby bylo Sýrii obnoveno členství v Lize arabských států. Naopak Katar doufá, že arabské státy nebudou vládě Bašára Asada vycházet vstříc.

Už přes deset let svírá Sýrii občanská válka. Nyní přichází pro zkoušenou zemi další rána v podobě extrémního sucha. Letošní sklizeň bude výrazně horší než loňská a podle odhadů Organizace pro výživu a zemědělství Sýrii chybí zhruba půldruhého milionu tun pšenice. Zpustošená země dlouhodobě zápolí s nedostatkem základních potravin.

Vítězem pátečních prezidentských voleb v Íránu se podle očekávání stal ultrakonzervativní soudce Ebráhím Raísí. Oficiální výsledky oznámilo tamní ministerstvo vnitra, podle nějž kandidát získal v prvním kole téměř 62 procent hlasů, k urnám však přišlo nejméně voličů od založení islámské republiky. Raísímu k zisku mandátu poblahopřáli na sociálních sítích jeho soupeři, gratulace přicházejí do Teheránu také ze zahraničí, mimo jiné od islamistů, Turecka či z Moskvy. Výsledek hlasování naopak ostře odsoudil Izrael.

V syrské provincii Homs přišlo při útocích v noci na středu o život osm lidí. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která ze zásahů podezřívá Izrael. Stejně mluví i úřady v Damašku. Mezi mrtvými je i pět syrských vojáků a tři členové provládních milicí.

Syrský prezident Bašár Asad znovu zvítězil ve volbách a získal čtvrtý mandát. Podle oficiálních výsledků získal v hlasování 95,1 procenta hlasů. S odvoláním na předsedu syrského parlamentu o tom informovaly světové agentury. Opozice, OSN a mnoho západních států volby nepovažují za demokratické ani legitimní.

Ve vládou kontrolovaných částech Sýrie zorganizoval režim volby, ve kterých lidé vybírali prezidenta na příštích sedm let. Očekává se, že stávající hlava státu Bašár Asad, proti němuž kandidují dva málo známí politici, získá čtvrtý mandát. Opozice, OSN a mnoho západních států volby nepovažují za demokratické ani legitimní. Pro velký zájem země prodloužila hlasování o pět hodin, takže se volební místnosti zavřely až o půlnoci místního času (23:00 SELČ). Výsledky by měly být známé do 48 hodin.