Sýrie si v úterý připomíná jedenácté výročí začátku občanské války. Konflikt, který propukl po brutálním potlačení prodemokratických protestů v březnu 2011, si vyžádal nejméně 350 tisíc mrtvých a miliony dalších lidí připravil o domov. Klíčovým momentem v syrské válce bylo zapojení Ruska na straně Bašára Asada. Spojenectví obou zemí nyní překonává hranice Afriky. Rusko v Sýrii rekrutuje tisíce žoldnéřů, které chce nasadit do bojů na východě Ukrajiny.
Povstání, které usilovalo o svržení syrského diktátora Bašára Asada, přerostlo v dodnes trvající válku. Vysídlena je stále více než polovina obyvatel. Přesné počty obětí války je těžké nezávisle ověřit, OSN loni odhadovala, že v konfliktu zemřelo téměř 350 tisíc lidí. Připustila však, že zcela jistě půjde o značně podhodnocené číslo.
Exilová Syrská organizace pro lidská práva odhadovala, že mrtvých bude více než půl milionu. V prosinci loňského roku ale informovala, že si válka v Sýrii za poslední rok vyžádala na 3700 mrtvých, což byl nejnižší roční nárůst od začátku konfliktu.
V době, kdy válka v Sýrii vstupuje do druhé dekády, zůstává syrské území roztříštěné. Asadova vojska s pomocí Ruska a spřátelených milic podporovaných Íránem dobyla zpět většinu území. „Občanská válka v tuto chvíli nemá charakter vysoké intenzity bojů. Je to spíše vyhasínající konflikt,“ popsal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Některé regiony se Damašku stále nepodařilo získat pod kontrolu. Oblast okolo severní hranice ovládá Turecko, severovýchod kontrolují Kurdové a provincii Idlib drží rebelové. Ani poslední jmenovaný region už se zdaleka neobjevuje každý den v novinách jako bojová zóna, komentuje Borek.
Syrský režim byl opakovaně obviněn z páchání zločinů proti lidskosti včetně mučení, poprav či chemických útoků.
Nejradikálnější a nejmocnější opoziční silou byla v zemi v letech 2014 až 2019 sunnitská teroristická organizace Islámský stát (IS). V roce 2014 se teroristům z IS podařilo získat kontrolu nad téměř polovinou Sýrie a skoro třetinou Iráku. V oblasti, kde žilo skoro osm milionů lidí, příslušníci skupiny uřezávali hlavy, zotročovali ženy, unášeli a páchali mnohá další zvěrstva. Hlavní sídlo islamistů bylo v syrském městě Rakka.
V roce 2017 byl IS v Iráku poražen, v Sýrii se tak stalo o dva roky později. V obou zemích ale stále udržují teroristé menší buňky schopné zorganizovat útoky.
V Sýrii bojovaly státy i ozbrojené skupiny
Do války v Sýrii se zapojila řada zemí. V roce 2014 se zformovala mezinárodní koalice pod vedením Spojených států, její útoky směřovaly na IS, ale také proti vládním cílům. Od roku 2015 koalice podporovala arabsko-kurdskou alianci SDF. Některé povstalce podporovaly i Katar či Saúdská Arábie. Turecko se do bojů zapojilo v roce 2016 a bojovalo proti IS, SDF i vládě, podporovalo některé povstalecké skupiny a okupovalo území na severu Sýrie.
Zásadním okamžikem syrské války bylo zapojení Ruska, ke kterému došlo v roce 2015. „Je to válka, která z hlediska vojenského, ale i obecně diplomaticky-geopolitického signalizovala onen velký návrat Ruska do světové politiky,“ shrnuje Borek.
„Byla založená na kombinaci leteckých a námořních sil, zároveň ale z části i na pozemních silách,“ přiblížil zpravodaj. Rusové prováděli vzdušné útoky ze základny na pobřeží Středozemního moře, případně řízenými střelami přímo z moře. „Až sem to připomíná styl, jakým vedou války západní mocnosti, podobný válce v Afghánistánu, Iráku,“ poznamenal Borek.
Bojové operace ruských a syrských jednotek však na rozdíl od západních států nebyly limitovány veřejným míněním. Ruské vzdušné útoky tak udeřily velkou silou, a to i s velkým podílem neřízených střel. „Výsledkem bylo, že některá města, například Aleppo, opravdu změnila svou podobu. Když sledujeme události na Ukrajině, je to mrazivé memento. Centrum Aleppa bylo plošně ničeno,“ objasnil zpravodaj.
Sýrie nepodpořila rezoluci OSN proti ukrajinské invazi
Borek připomněl, že ruští vojáci také v Sýrii získali zkušenosti, které teď uplatňují během konfliktu na Ukrajině. „Byla to válka se vším všudy. Válka, ve které probíhaly konvenční operace na obrovské ploše, válka, které se účastnily různé složky ozbrojených sil Ruské federace.“
Konflikt na blízkém Východě ale přinesl nejen bojové zkušenosti. Z Ruska a Sýrie vytvořil blízké spojence. „Ruská invaze byla očima Bašára Asada úspěšná. Zachránila mu nejen jeho politické přežití, ale patrně i jeho fyzickou existenci,“ připomněl Borek.
Sýrie tak byla jednou z mála zemí, která na valném shromáždění OSN nepodpořila rezoluci kritizující Rusko za invazi na Ukrajinu. „Nejenže se nezdržela, ale aktivně odmítla rezoluci. Bylo to jen pár zemí, které jsou buď jasně spjaty s kremelskou politikou, nebo které jsou natolik protizápadní, že protiruskou rezoluci nepodpořily. Sýrie je v tuto chvíli absolutní ruský satelit,“ uvedl Borek.
Rusko v Sýrii rekrutuje žoldnéře, bojovat mají na východě Ukrajiny
V médiích se také objevily informace, že někteří Syřané by mohli posílit ruské jednotky na Ukrajině. „Rusové zahájili rekrutování syrských dobrovolníků. Má se jednat zhruba o 16 tisíc bojovníků, kteří mají dostávat žold v přepočtu za tisíce dolarů měsíčně, což je ohromná suma peněz pro průměrného Syřana,“ přibližuje Borek.
Syrské jednotky by měly být nasazeny v nejvýchodnější části Ukrajiny, v oblasti doněckého a luhanského regionu. „Je to jistá splátka dluhu, který má Bašár Asad vůči Rusku,“ poznamenal Borek.
Kromě potvrzení spojenectví mezi zeměmi ale možná účast Syřanů v ukrajinském konfliktu podle Borka poukazuje na další skutečnost. „Rusko má stárnoucí populaci s nižší porodností, kde je problém rekrutovat vojáky (…) Je to tak i přiznáním toho, že ruské demografické rezervy nejsou nevyčerpatelné a při povrchním pohledu na glóbus Rusko klame obrovskou rozlohou, kterou ale z části tvoří pustiny polárního charakteru,“ uzavřel zpravodaj.
