Vítězem pátečních prezidentských voleb v Íránu se podle očekávání stal ultrakonzervativní soudce Ebráhím Raísí. Oficiální výsledky oznámilo tamní ministerstvo vnitra, podle nějž kandidát získal v prvním kole téměř 62 procent hlasů, k urnám však přišlo nejméně voličů od založení islámské republiky. Raísímu k zisku mandátu poblahopřáli na sociálních sítích jeho soupeři, gratulace přicházejí do Teheránu také ze zahraničí, mimo jiné od islamistů, Turecka či z Moskvy. Výsledek hlasování naopak ostře odsoudil Izrael.
Nízký zájem o volby se podle médií očekával, protože úřady ještě před začátkem hlasování vyřadily několik Raísího hlavních rivalů a stoupenců opozice. To mezi voliči způsobilo nechuť se na volbách podílet. K urnám jich přišlo necelých 49 procent.
Režim ve snaze posílit legitimitu voleb se Íránce snažil přesvědčit, aby šli hlasovat v co největších počtech, disidenti v Íránu i v zahraničí ale vyzývali k bojkotu voleb a tvrdili, že lidi odrazují od cesty k urnám také ekonomické obtíže a omezování svobody. Někteří aktivisté se přitom podle agentury Reuters obávají, že Raísího zvolením represe ještě zesílí.
Nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí prohlásil, že velkým vítězem voleb je „íránský lid, protože znovu povstal proti propagandě úplatných médií nepřátel“. Končící prezident Hasan Rouhání svému nástupci pogratuloval: „Budeme podporovat zvoleného prezidenta a plně s ním spolupracovat v dalších 45 dnech, po nichž se nová vláda ujme vedení.“
Vítězi hlasování popřál i ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf, podle nějž bude Raísí dobrým vůdcem.
„Doufám, že vaše administrativa, pod vedením nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, učiní islámskou republiku pyšnou, zlepší životní podmínky a zajistí blahobyt a prospěch národa,“ prohlásil někdejší šéf centrální banky Abdolnáser Hemmatí, který byl jedním z Raísího hlavních soupeřů a který podle komise dostal 2,4 milionu hlasů. Své gratulace ultrakonzervativnímu soudci nabídl i další soupeř a bývalý velitel revolučních gard Mohsen Rezáí, který získal 3,3 milionu hlasů.
Prezidentská funkce není nejvyšší mocenskou pozicí v islámské republice. Poslední slovo ve státních záležitostech, včetně zahraniční politiky a jaderného programu, má nejvyšší duchovní, nikoliv prezident.
Temná minulost
V klerikálně autoritářském státu sice funguje politická soutěž, mantinely jí ale určuje klerikální rada, která je prvkem ústavního systému. Před letošními volbami masivním způsobem vyřazovala kandidáty, až zbyli pouze dva, které šlo označit za umírněnější. Raísího vítězství podle zahraničních agentur zvyšuje obavy z růstu napětí mezi islámskou republikou a západními mocnostmi.
Raísí byl považován za favorita voleb. Při startu kampaně tvrdil, že přichází jako nezávislý, aby změnil řízení země a bojoval s chudobou, korupcí, ponižováním a diskriminací. Muž, který od března 2019 vedl tamní justici, je jedním z nejvlivnějších lidí v Íránu a mluví se o něm jako o možném nástupci duchovního vůdce ajatolláha Alí Chameneího, který Raísího dlouhodobě podporuje.
Oponenti nově zvoleného prezidenta ale připomínají jeho temnou minulost. Raísí byl jedním z aktérů masových poprav na konci irácko-íránské války v roce 1988. Dle mezinárodních lidskoprávních organizací tehdy přišlo o život až pět tisíc lidí, íránská opozice hovoří až o třiceti tisících.
Popravy se konaly na příkaz tehdejšího duchovního vůdce Rúholláha Chomejního a Teherán je oficiálně nepotvrdil. Raísí byl členem tribunálu, který vynášel rozsudky smrti. Nikdy se k této své aktivitě nepřiznal.
Prezident na sankčním seznamu
Raísího kritizovaly také Spojené státy, jeho jméno figuruje na sankčním seznamu. Nový íránský prezident platí za zapřísáhlého odpůrce Západu, je zastáncem islamizace univerzit, omezení přístupu k internetu i cenzury západní kultury a genderové segregace na pracovním trhu.
Raísí také prohlásil, že dává přednost budování vztahů se zeměpisně bližšími státy. Znamenalo by to, že je ochoten pokračovat v normalizaci vztahů se sunnitskou Saúdskou Arábií, která je regionálním soupeřem šíitského Íránu a s níž nedávno začal Teherán jednat.
Podle analytiků by také Raísí neměl v zásadě být proti obnovení jaderné dohody z roku 2015, v níž se Írán zavázal k omezení svého jaderného programu, zároveň však naznačil, že bude nejprve požadovat zrušení mezinárodních sankcí vůči Íránu, které mají velmi negativní dopady na íránskou ekonomiku.
Gratulace z Ruska, Turecka či od islamistů
Do Teheránu míří gratulace ze zahraničí. Raísímu k vítězství poblahopřál šéf Kremlu Vladimir Putin a vyjádřil přání „nadále rozvíjet konstruktivní dvoustrannou spolupráci“ mezi zeměmi. Ruské velvyslanectví v íránské metropoli oznámilo, že je připravené posilovat vztahy s islámskou republikou ve všech směrech.
V posilování vzájemné spolupráce věří také turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který se rovněž vyslovil pro návštěvu Teheránu, jakmile pomine pandemie covidu-19.
Posilovat bilaterální spolupráci s Íránem hodlá také syrský prezident Bašár Asad, pro kterého byla politická i vojenská podpora z Teheránu za občanské války v Sýrii jedním z klíčových faktorů přežití v úřadě. Na prohlubování vztahů se chystá i Barham Sálih, což je prezident sousedního Iráku, kde Írán stejně jako v Sýrii uplatňuje značný vliv.
Gratulaci Raísímu připojili už i šéf šíitského libanonského hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh a palestinské radikální organizace Hamás a Islámský džihád.
„Islámské republice i našim bilaterálním vztahům přejeme stabilitu, kontinuitu a prosperitu,“ vzkázal do Teheránu dubajský vládce Muhammad bin Rašíd.
„Řezník z Teheránu“
Izrael, který je s Íránem dlouhodobě v krajně napjatých vztazích, naopak zvolení Raísího příkře odsoudil. „Když nejvyšší vůdce v podstatě nadiktoval íránské veřejnosti, koho si může zvolit, méně než 50 procent oprávněných voličů si zvolilo zatím toho nejextremističtějšího prezidenta,“ uvedlo izraelské ministerstvo zahraničí.
„Řezník z Teheránu Ebráhím Raísí byl mezinárodním společenstvím po právu veřejně odsouzen za svou roli v mimosoudních popravách více než 30 tisíc lidí,“ dodalo s tím, že Raísí je stoupencem co nejrychlejšího rozvoje vojenského jaderného programu.
Volbu Raísího kritizovala také nevládní organizace Amnesty International: „To, že byl Ebráhím Raísí vyzdvižen do úřadu prezidenta, místo aby byl vyšetřován za zločiny proti lidskosti, mizení lidí a mučení, je pochmurnou připomínkou, že v Íránu vládne beztrestnost.“
