Írán čekají v pátek prezidentské volby. Experti v prvním kole předpovídají nízkou účast – i kvůli bojkotu hlasování mladými Íránci. Vzhledem k tomu, že klíčová Rada dohlížitelů do voleb pustila jen sedm kandidátů, pětici ultrakonzervativců a dva uchazeče nakloněné reformám islámské republiky. Tři z nich ve středu, 48 hodin před volbami, odstoupili, takže na listině zůstal jeden reformátor a tři konzervativci. Mladší generace tak zásadnější zlepšení v ekonomické ani sociální oblasti nečekají.
Mladí Íránci před prezidentskými volbami nevidí šanci na změnu
Horizont ČT24: Írán před volbami (zdroj: ČT24)
Radost mladých příznivců na mítinku favorita voleb, šéfa íránské justice a zapřisáhlého odpůrce Západu Ebráhíma Raísího, možná není skutečná. Podle neoficiálních průzkumů zahraničních agentur ji totiž většina mladých Íránců má za spíše předstíranou. Nevěří už totiž, že by existovala šance na nápravu.
„Byla jsem jednou z těch, kteří říkali, že za žádnou cenu nechtějí tuto zemi opustit. Teď to ale vážně zvažuji. Věřila jsem v myšlenku ,zůstat a budovat', ale už to tak není. Nevidím žádné pozitivní východisko,“ sděluje dvacetiletá studentka Narges, která se má stát zdravotní sestrou.
Mladé Íránce podle pozorovatelů od hlasování odrazuje především fakt, že dosavadní prezidenti nebyli schopni občanům zajistit svobodu a ekonomický blahobyt. Končící umírněný prezident Hasan Rouhání si sice v roce 2013 získal hlasy obyvatel sliby o právech a prosperitě, podle mnohých se mu to ale nepovedlo a pouze navázal na tradiční uspořádání, ve kterém podléhá duchovnímu vůdci země ajatolláhovi Chameneímu.
Plat pět tisíc, kilo masa za osm set
„Vzhledem k tomu, že jsme v posledních osmi letech slyšeli hodně hezkých slibů, zejména směrem k nám, mladší generaci, a žádné se nesplnily, není divu, že lidé ztratili důvěru,“ myslí si obyvatelka Teheránu Faeze.
Všichni kandidáti vybraní z téměř šesti stovek uchazečů se v kampani zaměřili právě na mládež jako na hlavní volební skupinu; šedesát procent populace jsou lidé mladší třiceti let. Podstatná část kampaně se proto odehrává na sociálních sítích, kde se hojně sdružují i ti, kteří vyzývají k bojkotu. Úřady slibují, že tentokrát přístup k nim nezablokují. To nicméně mladá generace vidí jako snahu přimět ji odevzdat hlas jednomu z konzervativních kandidátů.
„Chtěl jsem si otevřít svou vlastní opravnu bot, mít hezké auto, dobrý příjem. Zkrátka šťastný život. Pořád si myslím, že toho jednou dosáhnu, ale teď jsem od toho hodně daleko,“ říká obuvník Mohammad.
Kandidáti na novou hlavu státu slibují ekonomické změny, ale nenavrhují konkrétní postupy. Tamní mladí se tak obávají, že deziluze ze stavu v zemi, kde průměrný plat odpovídá necelým pěti tisícům korun a kilo masa stojí v přepočtu přes osm set, bude trvat i nadále.