Hasan Rúhání

Írán podnikne kroky ke zrušení tyranských sankcí, které proti němu zavedly Spojené státy, řekl podle agentury Reuters zvolený ultrakonzervativní prezident Ebrahím Raísí. Stalo se tak poté, co mu íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí předal pověřovací listiny. Funkce by se Raísí měl oficiálně ujmout ve čtvrtek. Týden nato by měl parlament hlasovat o důvěře jeho kabinetu.

V Íránu v pátek v sedm ráno místního času začaly prezidentské volby. Duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vyzval voliče, aby k hlasování přišli ve velkém počtu, informovala agentura Reuters. Očekává se však, že kvůli nespokojenosti Íránců s politickým vedením a s ekonomickou situací země bude volební účast nižší než obvykle.

Írán čekají v pátek prezidentské volby. Experti v prvním kole předpovídají nízkou účast – i kvůli bojkotu hlasování mladými Íránci. Vzhledem k tomu, že klíčová Rada dohlížitelů do voleb pustila jen sedm kandidátů, pětici ultrakonzervativců a dva uchazeče nakloněné reformám islámské republiky. Tři z nich ve středu, 48 hodin před volbami, odstoupili, takže na listině zůstal jeden reformátor a tři konzervativci. Mladší generace tak zásadnější zlepšení v ekonomické ani sociální oblasti nečekají.

Teherán se v úterý rozhodl, že bude obohacovat uran na šedesát procent, což představuje nejvyšší koncentraci, na niž kdy Írán uran obohacoval, a je zásadním porušením jaderné dohody z roku 2015. Stanovisko přišlo poté, co země v neděli oznámila problémy s elektrickou distribuční soustavou v Natanzském jaderném provozu a začala hovořit o izraelském útoku. Íránský prezident Hasan Rouhání ve středu uvedl, že krok Teheránu je „odpověď vašemu zlu“.

Elektrická distribuční soustava íránského jaderného provozu v Natanzu se během neděle potýkala s problémem. Šéf tamního jaderného programu Alí Akbar Sálehí ho odpoledne ve státní televizi označil za teroristický útok. Izraelská rozhlasová stanice Kan s odvoláním na zdroje z tajných služeb následně uvedla, že ho má na svědomí zpravodajská služba Mossad. Izrael se k věci zatím oficiálně nevyjádřil. Podle dřívějšího vyjádření íránských úřadů při incidentu nedošlo ke kontaminaci ani obětem.

Rusko vyzvalo Spojené státy, aby se vrátily k dohodě o omezení íránského jaderného programu. Washington od úmluvy odstoupil pod vedením prezidenta Donalda Trumpa v roce 2018. Jeho nástupce Joe Biden už dříve avizoval, že Washington udělá vše pro to, aby se k dohodě opět připojil a zabránil tak Íránu v získání jaderné zbraně.

Írán zařadil odcházejícího amerického prezidenta Donalda Trumpa a několik členů jeho administrativy na svůj sankční seznam za „terorismus a spáchání nelidských činů“. Informovala o tom v úterý agentura Reuters s tím, že jde spíše o symbolický krok.

Boje o Náhorní Karabach mezi Ázerbájdžánci a Armény pokračují již desátým dnem. Arménský premiér Nikol Pašinjan v úterý prohlásil, že je připraven svolit k ústupkům, pokud druhá strana učiní stejné kroky. Ta však příměří podmiňuje úplným stažením Arménů z celého Karabachu a přilehlých okupovaných území. O situaci informovali zpravodajové ČT Václav Černohorský z ázerbájdžánského hlavního města Baku a také David Borek z Goris v jižní Arménii.

Organizace spojených národů musí pohnat Čínu k odpovědnosti za její přístup k pandemii onemocnění covid-19, řekl v úterý ve svém virtuálním projevu k Valnému shromáždění OSN americký prezident Donald Trump. Koronavirus ve svém projevu jako obvykle označil za čínský virus. Prezident Číny Si Ťin-pching řekl, že jakýkoliv pokus pandemii politizovat by měl být odmítnut. V New Yorku v úterý začalo 75. Valné shromáždění OSN, kvůli pandemii koronaviru však státníci vystupují pouze prostřednictvím videopřenosu.

Před pěti lety světové mocnosti (USA, Rusko, Čína, Francie, Británie, Německo a Evropská unie) uzavřely ve Vídni s Íránem historickou dohodu o omezení jeho jaderného programu. Cílem bylo zabránit Teheránu ve vybudování jaderného arzenálu, výměnou za to byly odvolány sankce proti Íránu. Prezident USA Donald Trump v květnu 2018 oznámil, že USA odstupují od dohody, Írán tak přestal plnit jednotlivá ujednání.

Francie chce motivovat své občany, aby místo do aut častěji usedali při cestách po městě na kolo. Obává se dopravního kolapsu po uvolnění karanténních opatření. Podpořit cyklistiku chce například i Belgie nebo Itálie. Koronavirová pandemie má celosvětově na svědomí téměř čtvrt milionu lidských životů. Se životy lidí hazarduje běloruský prezident Lukašenko. V Minsku chce uspořádat vojenskou přehlídku.

Německý speciální letoun dopravil těžce nemocné z Itálie a Francie, jejichž kapacity jsou na pokraji možností. Na Slovensku budou moci otevřít některé menší obchody. V USA schválili test, který prý odhalí koronavirus za pár minut. Čínská metropole Wu-chan se začíná otevírat okolnímu světu, v sobotu tam zastavil první vlak po více než dvou měsících. Japonsko avizovalo rekordní injekci do ekonomiky. Šéf britské NHS prohlásil, že udrží-li se počet obětí pod 20 tisíci, zvládne Spojené království pandemii dobře. V Itálii počet mrtvých překonal hranici 10 tisíc. Podle údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse celosvětově počet nakažených překonal 620 tisíc.

Se zřejmě menším zájmem než před čtyřmi roky vybírali Íránci poslance příštího parlamentu. Mnozí totiž volby bojkotovali, protože režim nepustil tisíce reformních kandidátů. Úřady konec hlasování třikrát posunuly, aby umožnily přijít k urnám co největšímu počtu voličů. Menší účast podle pozorovatelů posílí pozice stoupenců tvrdé linie. Volební právo má 58 milionů Íránců, o jejichž hlasy se ucházelo na sedm tisíc kandidátů.

Íránské úřady předají Ukrajině černé skříňky z letadla, které íránské revoluční gardy omylem sestřelily minulý týden krátce po startu z teheránského letiště. Oznámila to íránská agentura Tasním. O předání skříněk, které obsahují záznam letových dat a hlasové komunikace posádky, požádala Teherán ukrajinská prokuratura. Při neštěstí zahynulo 176 lidí.

Írán potrestá ty, kdo jsou zodpovědní za sestřelení ukrajinského letadla. V televizním projevu to v úterý řekl íránský prezident Hasan Rouhání. Letadlo sestřelila íránská protivzdušná obrana minulou středu, o život přišlo všech 176 lidí na palubě. Rouhání řekl, že tragická událost bude pečlivě prošetřena.

Írán přiznal sestřelení ukrajinského dopravního letadla se 176 lidmi na palubě. Důvodem byla lidská chyba, uvedla tamní státní televize s odvoláním na armádu. V pozdějším televizním vystoupení přijal plnou zodpovědnost za tragédii velitel íránských revolučních gard. Ukrajina i Kanada, která přišla při tragédii o šest desítek občanů, žadají po Íránu postavení viníků před soud, oficiální omluvu, kompenzaci a rychlou repatriaci obětí. Evropská agentura pro bezpečnost letectví doporučila aerolinkám vyhýbat se přeletům Íránu.

Davy lidí se přišly v pondělí v Teheránu rozloučit se zabitým velitelem íránských jednotek Kuds Kásimem Solejmáním. Nad rakví generála a dalších, které v pátek spolu s ním usmrtily u letiště v Bagdádu americké rakety, se pomodlil íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí. Rozloučení se účastnil také íránský prezident Hasan Rouhání, nový velitel jednotek Kuds Esmáíl Káaní a další vysoce postavení představitelé islámské republiky.

Při raketovém útoku na letiště v Bagdádu byl v noci na pátek zabit velitel íránských elitních jednotek Kuds Kásim Solejmání. Při útoku na konvoj vozidel rovněž zahynul zástupce velitele šíitských milic PMF Abú Mahdí Muhandis. Smrt obou mužů potvrdilo velení íránských revolučních gard i americký Pentagon. Teherán slibuje odvetu, podle analytiků americká operace ovlivní celý Blízký východ. Spojené státy podle Reuters připravují vyslání tří tisíc vojáků na Blízký východ.

Americký prezident Donald Trump na 74. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku kritizoval Írán kvůli jeho „touze po krvi“ a Čínu za její obchodní praktiky. Se svým projevem vystoupil jako druhý řečník hned po brazilském prezidentovi Jairu Bolsonarovi. Letošní zasedání se odehrává v době napjatých vztahů mezi USA a Íránem. Naposledy Washington Teherán obvinil, že stojí za nedávnými útoky na ropná zařízení v Saúdské Arábii.

Po víkendovém útoku na saúdskoarabská ropná pole ceny této suroviny prudce vzrostly. Skokové zdražení o 20 procent bylo nejvyšší od začátku první války v Zálivu v roce 1991. Podle informací USA stojí za útokem Írán, který to odmítá. V pořadu Devadesátka ČT24 diskutovali experti o dalším možném vývoji cen ropy či benzinu a nafty. Neshodli se na tom, jak by měly zareagovat USA.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že by si přál se do konce roku znovu setkat se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Vyslovil také přesvědčení, že jej Izraelci nešpehují, a tvrdil, že Írán si přeje setkání se Spojenými státy. Přiživil tím spekulace o možné schůzce s íránským prezidentem Hasanem Rouháním na okraji Valného shromáždění OSN.

Írán potvrdil, že přestává dodržovat další část jaderné dohody z roku 2015. Mluvčí íránské organizace pro jadernou energii Behrúz Kamálvandí oznámil, že země bude vyvíjet nové odstředivky určené k urychlení obohacování uranu. Nadále však bude umožňovat inspektorům Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) přístup ke svým jaderným zařízením.

Mezinárodní diplomacie kolem íránského jaderného programu a amerických sankcí se roztočila naplno. Po francouzské iniciativě na summitu zemí G7 v přímořském letovisku Biarritz znovu vstoupilo do hry Japonsko. To sice signatářem jaderné dohody s Íránem není, s Teheránem ale dlouhodobě udržuje dobré vztahy, které jsou podpořené ekonomickými zájmy.

Současné napětí mezi Spojenými státy a Íránem nemusí být jen důsledkem vzájemného sporu, ale také vnitřních rozepří ve Washingtonu a v Teheránu. V pořadu Interview ČT24 to řekl komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland. Popsal také nedostatky jaderné dohody z roku 2015 a zájmy velmocí s ní spojené.