Začalo 75. Valné shromáždění OSN. Spojené národy musí pohnat Čínu k zodpovědnosti za covid, řekl Trump

Nahrávám video

Organizace spojených národů musí pohnat Čínu k odpovědnosti za její přístup k pandemii onemocnění covid-19, řekl v úterý ve svém virtuálním projevu k Valnému shromáždění OSN americký prezident Donald Trump. Koronavirus ve svém projevu jako obvykle označil za čínský virus. Prezident Číny Si Ťin-pching řekl, že jakýkoliv pokus pandemii politizovat by měl být odmítnut. V New Yorku v úterý začalo 75. Valné shromáždění OSN, kvůli pandemii koronaviru však státníci vystupují pouze prostřednictvím videopřenosu.

„Čínská vláda a Světová zdravotnická organizace, kterou Čína prakticky ovládá, chybně prohlašovaly, že není důkaz o přenosu z jednoho člověka na druhého,“ řekl Trump. „Později chybně tvrdily, že lidé bez symptomů nemoc nepřenášejí,“ uvedl také.

Onemocnění covid-19 se objevilo koncem minulého roku ve středočínské provincii Chu-pej, odkud se během následujících měsíců rozšířilo do celého světa. Koronavirem se podle statistik americké Univerzity Johnse Hopkinse nakazilo 31,36 milionu lidí, asi 965 640 z nich zemřelo. 

Čína se brání

Čínský prezident Si Ťin-pching v předem nahraném projevu vyzval k solidaritě během pandemie covidu-19. Dodal, že jakýkoli pokus pandemii politizovat by měl být odmítnut. Japonská tisková agentura Kjódó napsala, že tato poznámka byla zastřenou kritikou Spojených států. 

V době, kdy mezi Čínou a USA sílí rivalita ohledně ekonomických a bezpečnostních otázek, Si Ťin-pching dodal, že jeho země nemá v úmyslu vést „ani studenou, ani horkou“ válku s jakoukoli jinou zemí.

Vladimir Putin během projevu na Valném shromáždění
Zdroj: Reuters/Sputnik/Mikhail Klimentyev

Putin nabídl ruskou vakcínu pracovníkům OSN

Ruský prezident Vladimir Putin vyzdvihl nutnost globální spolupráce v době koronavirové pandemie a navrhl uspořádání mezinárodní konference o vakcíně proti covidu-19. Podle Putina je nezbytné, aby přístup k vakcíně měli obyvatelé všech zemí. Rusko je podle něj připravené jednat s ostatními státy a mezinárodními strukturami o dodávkách ruské vakcíny, která je „spolehlivá, bezpečná a efektivní“.

Ruskou vakcínu, vůči níž se zatím někteří experti ve světě staví skepticky, Putin také bezplatně nabídl pracovníkům Organizace spojených národů a jejích struktur.

V pasáži věnované mezinárodním vztahům řekl, že pro rusko-americké vztahy je prioritou, aby se obě strany shodly na prodloužení dohody o snížení počtu strategických zbraní (START-3), jejíž účinnost má vypršet v únoru roku 2021. Putin dále sdělil, že doufá ve zdrženlivost při rozmisťování raketových systémů, a navrhl, aby největší mocnosti v oblasti vesmírného výzkumu uzavřely dohodu, která by zakázala rozmisťování zbraní ve vesmíru.

Ruský prezident podtrhl, že OSN by měla mít na zřeteli zájmy všech zemí, a vyzdvihl nutnost zachování práva veta pěti stálých členů Rady bezpečnosti, k nimž patří i Rusko. Na adresu USA udělal kritickou poznámku o tom, že odstranění „nelegitimních sankcí“ by napomohlo zotavení z koronavirové pandemie, čímž narážel na nedávné oznámení americké vlády o obnovení sankcí OSN proti Íránu.

Valné shromáždění ve stínu koronaviru

Valné shromáždění OSN se v úterý sešlo k zahájení všeobecné rozpravy již po pětasedmdesáté, setkání státníků se však poprvé v historii organizace vzhledem k pandemii covidu-19 odehraje převážně virtuálně. Hlavním tématem letošního zasedání bude společný boj proti šíření koronaviru.

I podle amerického zpravodaje ČT Davida Miřejovského bude letošnímu Valnému shromáždění dominovat téma koronaviru. V pondělí celosvětový počet infikovaných překročil 31 milionů a počet mrtvých s covidem-19 se blíží k jednomu milionu. Diskuse v rámci všeobecné rozpravy by mělo završit setkání státníků ke koronaviru pořádané Světovou zdravotnickou organizací, které je plánováno na 30. září.

Diskutovat se bude ale i o „tradičních“ tématech, kterými je například jaderné odzbrojení, práva žen a menšin či ochrana životního prostředí a udržitelný rozvoj. Představitelé jednotlivých států přitom neosloví mezinárodní společenství osobně z pódia s charakteristickým pozadím ze zeleného mramoru, ale zašlou sekretariátu předem nahrané patnáctiminutové video, které se bude promítat v hlavním sále. 

Miřejovský uvedl, že delegáti se během schůzky budou rovněž bavit o lidských právech a boji s chudobou. Dalším tématem mohou být i nové sankce, které proti Íránu v pondělí uvalily USA. „Lídři tentokrát nemíří do New Yorku a nebudou se zde moci setkávat nebo domlouvat. Dá se tedy čekat, že letošní Valné shromáždění bude mít spíš podobu výzev,“ řekl zpravodaj.

Bolsonaro hájil vládu kvůli pralesům

V úterní rozpravě Valného shromáždění OSN brazilský prezident Jair Bolsonaro vystoupil proti údajně lživé kampani vůči jeho vládě kvůli amazonským deštným pralesům. „Jsme obětí jedné z nejbrutálnějších dezinformačních kampaní týkajících se Amazonie a (mokřadů) Pantanalu,“ prohlásil prezident. Cílem této kampaně je podle něj poškodit brazilskou vládu i celou Brazílii.

Bolsonaro čelil kritice i loni, a to za upřednostňování ekonomických zájmů před ekologickými v době největších lesních požárů v Amazonii za několik let. Ostře ho kritizoval prezident Francie Emmanuel Macron. Bolsonaro ho obvinil z vměšování do záležitostí Brazílie.

Bolsonaro také v úterý hájil postoj své vlády k nynější pandemii covidu-19. Na úvod projevu vyjádřil lítost nad úmrtími spojenými s covidem-19, kterých Brazílie eviduje na 137 tisíc. „Od začátku jsem říkal, že jsou dva problémy: virus a nezaměstnanost, které se mají řešit současně,“ uvedl na předtočeném videu.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pátý večer v řadě. Armáda USA oznámila další vlnu úderů na Írán

Oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM) oznámilo ve čtvrtek večer SELČ novou vlnu útoků na Írán. Cílem podle prohlášení velitelství na síti X bylo „zmenšit íránské vojenské kapacity“. Íránská státní média posléze uvedla, že údery zasáhly nejméně dva mosty a nádraží na jihu Íránu v blízkosti Hormuzského průlivu a také letiště na jihovýchodě země.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Soud udělil 32 trestů za zřícení mostu v Janově, nejvyšší je 12 let vězení

Soud v Janově ve čtvrtek udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zemřelo 43 lidí. Z více než padesáti obžalovaných jich soud uznal vinnými 32, například z neúmyslného zabití, neplnění služebních a zákonných povinností či ohrožení bezpečnosti silničního provozu, píší agentury. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l’Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal dvanáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
před 9 hhodinami

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.