V Íránu v pátek v sedm ráno místního času začaly prezidentské volby. Duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vyzval voliče, aby k hlasování přišli ve velkém počtu, informovala agentura Reuters. Očekává se však, že kvůli nespokojenosti Íránců s politickým vedením a s ekonomickou situací země bude volební účast nižší než obvykle.
„Každý hlas se počítá… přijďte, hlasujte a vyberte si svého prezidenta… je to důležité pro budoucnost vaší země,“ uvedl Chameneí poté, co sám hlasoval v jedné z teheránských volebních místností. Íránská státní televize ukázala záběry dlouhých front, které se utvořily před volebními místnostmi v několika městech.
Íránci si až do pátečních 23:30 středoevropského času vybírají ze čtyř kandidátů. Za favority jsou považováni ultrakonzervativec a šéf íránské justice Ebráhím Raísí a umírněný ekonom Abdolnáser Hemmatí. Volby se konají v době ekonomických potíží Íránu a opozice vyzvala k jejich bojkotu.
V klerikálně autoritářském státu sice funguje politická soutěž, mantinely ji ale určuje klerikální rada, která je prvkem ústavního systému. Před letošními volbami masivním způsobem vyřazovala kandidáty, jsou mezi nimi jen dva, které lze označit za umírněnější.
Pokud zvítězí Raísí, bude mít Írán poprvé prezidenta, na něhož se vztahují americké sankce. Uvaleny na něj byly kvůli jeho roli při popravování politických vězňů v roce 1988. Raísí má blízko právě k ajatolláhovi Chameneímu.
Kandidáti od konzervativců po reformisty slibovali úsilí o zrušení západních sankcí a návrat k jaderné dohodě vypovězené před třemi lety vládou Donalda Trumpa. Tím by ale snaha o dialog mohla končit. Favorit voleb Raísí řekl, že nukleární diplomacii podporuje, zároveň ji ale označil za okrajovou záležitost.
Podle diplomatů průlomu stále brání výrazné neshody. Hlavně o to, kdo ustoupí jako první. USA chtějí, aby Teherán začal jadernou dohodu opět dodržovat, Írán namítá, že to udělá, teprve až Washington zruší sankce.
Účast může být nejmenší od Islámské revoluce
Ve volbách se očekává menší účast než při minulých prezidentských volbách v roce 2017 i při loňských parlamentních volbách, kdy nepřišlo k urnám 57 procent voličů. Část íránské společnosti podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka reaguje bojkotem voleb v reakci na kroky klerikální rady. Nechce tak dávat legitimitu volbám tím, že si bude vybírat z omezeného počtu kandidátů. Podle oficiálních předvolebních projekcí se k hlasování dostaví jen 41 procent z 59 milionů Íránců, kteří mají právo odevzdat hlas, píše Reuters.
V poledne místního času byla podle agentury AP účast mnohem nižší než při volbách před čtyřmi lety. Na záběrech íránské televize bylo vidět u volebních místností vždy jen několik lidí. Studentská agentura ISNA odhaduje účast na 44 procent, což by bylo nejméně od islámské revoluce v roce 1979. Pokud by taková účast skutečně byla, šlo by o neúspěch pro režim. Při omezeném výběru kandidátů se tak kritériem úspěchu nestávají výsledky, ale volební účast.
Výsledky budou už v noci
Vítěz nahradí dosavadního prezidenta Hasana Rouháního, který po dvou mandátech potřetí kandidovat nemůže.
Zdravotní sestra, která volila v Teheránu a nechtěla zveřejnit své jméno, řekla v rozhovoru s agenturou AFP, že dala hlas Raísímu jako „nejkompetentnějšímu z kandidátů“. Podle ní bojoval s rozhodností proti korupci. Truhlář Hosejn Ahmadí naopak volit nešel, protože úřady podle něj nedělají pro zlepšení situace v zemi nic. „Je to tak, že nemůžeme dělat nic jiného než mlčet, zůstat doma a aspoň tak nechat promlouvat své hlasy,“ řekl.
Předběžné výsledky by mohly být začít zveřejňovány v noci na sobotu, konečné mohou být známé v sobotu. Kromě prezidentského úřadu se rozhoduje i o obsazení šesti parlamentních křesel a 200 tisíců míst v místních a městských radách.
