Sajjid Alí Chameneí

Zatímco si Izrael připravuje půdu pro pozemní invazi do Pásma Gazy proti teroristickému hnutí Hamás, na severu židovského státu probíhá rozsáhlá evakuace obyvatelstva u hranic s Libanonem. Izraelské ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že lidé musí opustit své domovy v tamních 28 obcích kvůli nebezpečí útoku teroristické organizace Hizballáh. Podle zahraničního zpravodaje ČT Davida Borka může Hizballáh na severu spustit novou frontu, když bude Izrael naplno zaměstnán válkou v Gaze.

Zatímco Izrael během pondělí oznámil totální blokádu Pásma Gazy, v oblasti Blízkého východu se množí reakce na konflikt mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hamás. Ten se rozhořel poté, co islamisté v sobotu podnikli útok na jih Izraele. K napadení se připojilo i extremistické hnutí Hizballáh, které z libanonského území ostřelovalo sever židovského státu. V médiích se rovněž objevily zprávy, že Hamás za katarského zprostředkování jedná o výměně zajatých rukojmí za vězně v Izraeli. Vyjednávání už potvrdilo katarské ministerstvo zahraničí.

V Íránu roste napětí kolem záhadných útoků na dívčích školách. Už nejméně v pěti desítkách institucí studentky zaznamenaly podivný zápach, po kterém se dostavily nevolnost a mdloby. V několika případech dokonce opakovaně. Po prvotní bagatelizaci problému ho začínají přiznávat i nejvyšší mocenská patra teokratického systému.

Írán podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva využívá trest smrti jako nástroj k zastrašení tamních obyvatel. Úřad OSN tímto prohlášením v úterý reagoval na sérii justičních vražd protivládních demonstrantů. Teherán už usmrtil po vykonstruovaném procesu nejméně čtyři lidi a minimálně dalších pět čeká v cele smrti. Během posledních čtyř měsíců íránské úřady zatkly při protestech na dvacet tisíc osob.

Íránský soud v pondělí odsoudil k trestu smrti další tři protivládní demonstranty za údajné zabití členů provládních milic Basídž. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránskou agenturu Mizán, která je napojena na tamní justici. V sobotu už v Íránu popravili jiné dva muže v souvislosti s protivládními protesty, které v zemi vypukly loni v září.

Protesty v Íránu vstoupily do třetího měsíce. Dosud při jejich potírání zemřelo 410 demonstrantů a 54 policistů. Zatčeno je přes 17 tisíc lidí. Šesti z nich už soud vyměřil trest smrti. Nepokoje, které zažehla smrt mladé ženy Mahsy Amíníové po zatčení mravnostní policií, se rozšířily na demonstrace proti islámskému režimu. K hlasu lidu se přidávají známé osobnosti. A také ony končí za mřížemi.

Írán zažívá nebývalé protesty, které poprvé za čtyři dekády prostupují celou společností. V čele nepokojů stanuly ženy, které odhazují šátky a brojí proti omezování svobod. Hybnou silou se stala i mládež, takzvaná generace Z volající po konci teokracie. Kořeny nepokojů však sahají hlouběji – k tíživé ekonomické situaci i potlačovaným právům menšin. Přestože demonstrace nejsou tak masové jako v roce 1979 a konzervativní část společnosti si pád režimu nepřeje, podle některých expertů jde zřejmě o bod zlomu; Írán vykazuje podobné tendence jako Sovětský svaz v osmdesátých letech. Jiní pak varují před hrozbou „iráckého scénáře“.

Izolované a vojensky strádající Rusko se v posledních měsících stále více obrací na protizápadní Írán, který Moskvě poskytuje potřebnou vojenskou podporu. Teherán již v srpnu poslal ruské armádě sebevražedné drony typu Šahíd-136, které Rusové hojně využívají po celé Ukrajině. Íránští představitelé jakoukoli účast v konfliktu popírají, země dle nich „principiálně zastává neutralitu“. Americký Institut pro studium války (ISW) však s odvoláním na ukrajinské zdroje přišel s informací, že Moskva pravděpodobně přivedla na Ukrajinu íránské vojáky, kteří Rusy učili drony ovládat.

Už téměř dvě stovky obětí si vyžádaly brutální zásahy ozbrojených složek proti demonstrantům v Íránu. Zatímco režim se usilovně snaží protivládní protesty ukončit, k ženám a studentům by se mohli přidat i zaměstnanci klíčového sektoru íránské ekonomiky: pracovníci ropných rafinérií. Právě jejich stávka v kombinaci s masovými protesty v roce 1979 dovedla islámskou revoluci k vítězství. Jejím symbolem se tehdy stal hidžáb, který si po 43 letech tisíce žen sundavají.

Už 31 mrtvých si v Íránu od soboty vyžádaly protesty, které vyvolalo úmrtí ženy v policejní vazbě. S odvoláním na íránskou organizaci lidských práv IHR o tom ve čtvrtek informovala agentura AFP. Mezi oběťmi je šestnáctiletý chlapec, který byl zasažen střelbou policistů na demonstranty. Mezi mrtvými jsou také členové bezpečnostních sil. Jako poslední byl ve středu v Mašhadu ubodán k smrti člen provládní organizace basídžů.

V západní části Íránu vypukly protesty během pohřbu mladé ženy, která zemřela po zadržení mravnostní policií, jež prosazuje dodržování přísných pravidel pro nošení pokrývky hlavy – hidžábu. Bezpečnostní síly k rozehnání protestujících použily slzný plyn, napsala agentura Reuters.

Írán a Rusko dlouhodobě spojuje protizápadní, především protiamerické naladění. Obě země také čelí západním sankcím a válka na Ukrajině se stala silným impulsem pro další rozvoj jejich vojenské, hospodářské a geopolitické spolupráce. Zatímco dříve ale hrála v bilaterálních vztazích dominantní roli Moskva, v posledních měsících se výrazně zvyšuje váha Teheránu. A západní experti popisují, že se rýsuje nová varianta,  jak může Írán pomoci Rusku obejít sankce v obchodování s ropou.

Vítězem pátečních prezidentských voleb v Íránu se podle očekávání stal ultrakonzervativní soudce Ebráhím Raísí. Oficiální výsledky oznámilo tamní ministerstvo vnitra, podle nějž kandidát získal v prvním kole téměř 62 procent hlasů, k urnám však přišlo nejméně voličů od založení islámské republiky. Raísímu k zisku mandátu poblahopřáli na sociálních sítích jeho soupeři, gratulace přicházejí do Teheránu také ze zahraničí, mimo jiné od islamistů, Turecka či z Moskvy. Výsledek hlasování naopak ostře odsoudil Izrael.

V Íránu v pátek v sedm ráno místního času začaly prezidentské volby. Duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vyzval voliče, aby k hlasování přišli ve velkém počtu, informovala agentura Reuters. Očekává se však, že kvůli nespokojenosti Íránců s politickým vedením a s ekonomickou situací země bude volební účast nižší než obvykle.

Íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí v pondělí řekl, že Írán může obohacovat uran na šedesát procent, pokud to bude zapotřebí. Zdůraznil přitom, že Teherán nebude omezovat své jaderné aktivity pod tlakem Spojených států. S odkazem na íránskou státní televizi o tom informovala agentura Reuters.

Velká Británie kvůli obavám z šíření nových mutací koronaviru zavádí ještě přísnější pravidla pro všechny příjezdy do země. Příchozí nyní potřebují negativní test na koronavirus. Od pondělí také začne platit povinná desetidenní karanténa ve státem vybraných hotelech pro příjezdy z rizikových zemí. V rámci karantény musí cestující podstoupit další dva testy, a to v druhý a osmý den pobytu. Kvůli rychlému šíření nákazy čeká řecké Atény od čtvrtka uzávěra. Otevřeny budou jen obchody s nezbytným zbožím a všechny školy přejdou na distanční výuku.

Se zřejmě menším zájmem než před čtyřmi roky vybírali Íránci poslance příštího parlamentu. Mnozí totiž volby bojkotovali, protože režim nepustil tisíce reformních kandidátů. Úřady konec hlasování třikrát posunuly, aby umožnily přijít k urnám co největšímu počtu voličů. Menší účast podle pozorovatelů posílí pozice stoupenců tvrdé linie. Volební právo má 58 milionů Íránců, o jejichž hlasy se ucházelo na sedm tisíc kandidátů.

Pohřeb generála Solejmáního v Kermánu byl odložen kvůli tlačenici v rámci tryzny, během které dav ušlapal 56 lidí. Velitel íránských elitních jednotek Kuds, kterého měli v úterý pochovat v jeho rodném městě, zemřel při pátečním útoku amerického bezpilotního letounu poblíž Bagdádu. Útok nařízený přímo americkým prezidentem Donaldem Trumpem vyvolal v regionu rozhořčení, Teherán hovoří o odvetě a íránský parlament označil americké síly za teroristy.

Uspokojivou odvetou za zabití íránského generála Kásema Solejmáního není ani zabití amerického prezidenta Donalda Trumpa. Prohlásil to velitel letectva íránských revolučních gard Amír Alí Hádžízáde, který se v Teheránu stejně jako ostatní nejvyšší íránští představitelé zúčastnil smutečního obřadu za Solejmáního. Americká armáda s pomocí dronu a na Trumpův příkaz v pátek zabila Solejmáního v Bagdádu.

Davy lidí se přišly v pondělí v Teheránu rozloučit se zabitým velitelem íránských jednotek Kuds Kásimem Solejmáním. Nad rakví generála a dalších, které v pátek spolu s ním usmrtily u letiště v Bagdádu americké rakety, se pomodlil íránský nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí. Rozloučení se účastnil také íránský prezident Hasan Rouhání, nový velitel jednotek Kuds Esmáíl Káaní a další vysoce postavení představitelé islámské republiky.

Dvaašedesátiletý velitel íránských elitních jednotek Kuds Kásim Solejmání patřil mezi nejmocnější muže Íránu, možná dokonce platil za druhého nejmocnějšího muže hned po duchovním vůdci země ajatolláhu Chameneím. Zatímco íránský režim považoval Solejmáního za bezmála národního hrdinu, Spojené státy jeho a jednotky Kuds vinily z terorismu a smrti stovek amerických občanů. Solejmání zemřel v noci na pátek po americkém raketovém útoku na letiště v iráckém  Bagdádu.

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí obvinil odpůrce islámské republiky a zahraniční nepřátele ze „sabotáže“. Reagoval tak na protesty, jež trvají v zemi od pátku a které vyvolalo náhlé zdražení benzinu o 50 procent. Nepokoje si vyžádaly už několik obětí, desítky lidí byly zatčeny. Ministerstvo obrany varovalo, že v případě nutnosti zasáhne a obnoví pořádek.

Írán ohlásil další krok ve vypovídání mezinárodní jaderné dohody z roku 2015. Teherán podle prezidenta Hasana Rouháního začne ve středu plnit plynem přes tisíc odstředivek, které slouží k obohacování uranu. EU i Rusko poslední kroky Íránu znepokojily. Spojené státy dohodu vypověděly minulý rok a uvalily na Írán tvrdé hospodářské restrikce. Nově na sankční seznam přibylo devět lidí včetně syna nejvyššího duchovního vůdce i generální štáb íránské armády.

Po víkendovém útoku na saúdskoarabská ropná pole ceny této suroviny prudce vzrostly. Skokové zdražení o 20 procent bylo nejvyšší od začátku první války v Zálivu v roce 1991. Podle informací USA stojí za útokem Írán, který to odmítá. V pořadu Devadesátka ČT24 diskutovali experti o dalším možném vývoji cen ropy či benzinu a nafty. Neshodli se na tom, jak by měly zareagovat USA.