Írán podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva využívá trest smrti jako nástroj k zastrašení tamních obyvatel. Úřad OSN tímto prohlášením v úterý reagoval na sérii justičních vražd protivládních demonstrantů. Teherán už usmrtil po vykonstruovaném procesu nejméně čtyři lidi a minimálně dalších pět čeká v cele smrti. Během posledních čtyř měsíců íránské úřady zatkly při protestech na dvacet tisíc osob.
Mohammed Mehdí Karamí byl šampion v karate, ale íránský režim ho nechal oběsit, stejně jako dětského trenéra Sajida Mohammeda Hosejního. Oba se zúčastnili protivládních protestů a Teherán je obvinil za zabití člena provládních milic Basídž.
Podle lidskoprávních organizací je úřady odsoudily během vykonstruovaného procesu na základě doznání, které získaly jen s pomocí brutálního mučení. „Udeřil jsem ho do hlavy kusem kamene. Pak jsem ho třikrát uhodil,“ měl říct odsouzený Mohammed Karamí.
Írán poslal na smrt už čtyři protivládní demonstranty, další čekají v cele. Navzdory hrozícímu zatčení se davy aktivistů vydaly k vězení a vykřikovaly u něj protivládní hesla. Mezi nimi byla i matka jednoho z odsouzených, která prosila za synův život. Nakonec demonstranty rozehnala střelba.
Lze předpokládat, že se zem bude nadále liberalizovat, míní politolog Aslan
Uprostřed řady soudních procesů stojí Abolqasem Salavatí. Jeho tvrdé tresty mu vysloužily přezdívku soudce smrt. Kolik lidí čeká na brutální ortel, není jasné. OSN mluví zatím o stovce.
„Íránská vláda využívá procesy a tresty smrti jako zbraň, aby potrestala jednotlivce za účast v protestech. Chce tak rozšířit strach mezi obyvateli a potlačit odpor,“ upozornila Ravina Šamdasaniová, mluvčí úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva.
Toto jednání také vyvolalo po celém světě protesty i diplomatický odpor. Kanada rozšířila sankce uvalené na Írán, Evropská unie i jednotlivé členské země jako Francie nebo Německo si předvolávají íránské velvyslance. „Brutální represe, utlačování a teror vůči vlastnímu obyvatelstvu i dvě nedávné exekuce v Íránu nezůstanou bez následku,“ řekla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.
Teherán ale hodlá v dosavadním postupu pokračovat. Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí prohlásil, že protesty jsou vlastizrada. Odpovědné úřady podle něj budou tvrdé, ale spravedlivé.
„Zatím vše nasvědčuje tomu, že se Íránci a Íránky nenechali zastrašit, přitom se nejedná jen o popravy, ale i o střelbu ostrými náboji proti masám demonstrantů,“ upozornil politolog Emil Aslan. Podle něj jsou pronásledováni i rodinní příslušníci protestujících.
„Pokud se režimu dosud nepodařilo zlomit populární odpor, lze předpokládat, že se zem bude nadále liberalizovat. A nadále budou silnější společenské proudy, které chtějí otevřít Írán vnějšímu světu,“ soudí Aslan.
Před soud se dostala i dcera bývalého prezidenta
Nepokojům, které patří k těm největším od íránské revoluce v roce 1979, čelí Teherán dál. Podle lidskoprávních aktivistů zemřelo při potlačování protestů téměř pět set lidí.
Protivládní protesty začaly loni v záři po smrti Mahsy Amíniové, kterou zatkla mravnostní policie, protože neměla správně nasazený hidžáb. Hybatelem protestů se stali studenti. Do vězení se kromě nich dostávají i prominentní osobnosti. Pětiletý trest dostala i Faeze Hášemí Rafsandžáníová, dcera bývalého prezidenta Rafsandžáního.
„Je známá svými protirežimními postoji. Ona je dost věřící a konzervativně naladěná, ale je známá svým odporem k velmi striktním společenským konvencím,“ popsal Rafsandžáníovou politolog Aslan.
Soud ženu poslal na pět let do vězení, uvedl v úterý její právník. Další podrobnosti však nechtěl poskytnout. Podle polooficiální tiskové agentury ISNA teheránský státní zástupce v loňském roce obvinil Faeze Hášemí z „propagandy proti systému“.
Podle agentury Reuters státní média v září informovala, že byla zatčena za „podněcování nepokojů“ v Teheránu během protestů vyvolaných smrtí mladé kurdské ženy v policejní vazbě.
Její otec zemřel v roce 2017. Svou pragmatickou politikou ekonomické liberalizace a lepších vztahů se Západem bývalý prezident Rafsandžání přitahoval zaryté příznivce i stejně zaryté kritiky. Byl i jedním ze zakladatelů Islámské republiky.
Podle Aslana však Rafsandžáníová nedávno přišla s tvrzením, že její otec nezemřel přirozenou smrtí. „V podstatě narážela na likvidaci svého otce jestřáby z řad íránských elit.“
