Írán a Rusko dlouhodobě spojuje protizápadní, především protiamerické naladění. Obě země také čelí západním sankcím a válka na Ukrajině se stala silným impulsem pro další rozvoj jejich vojenské, hospodářské a geopolitické spolupráce. Zatímco dříve ale hrála v bilaterálních vztazích dominantní roli Moskva, v posledních měsících se výrazně zvyšuje váha Teheránu. A západní experti popisují, že se rýsuje nová varianta, jak může Írán pomoci Rusku obejít sankce v obchodování s ropou.
Na svou první zahraniční cestu mimo oblast bývalého Sovětského svazu se – od začátku invaze na Ukrajinu – vydal ruský prezident Vladimir Putin právě do Íránu. Spolu s íránským duchovním vůdcem ajatolláhem Alí Chameneím se v červenci shodli, že Teherán a Moskva musejí zůstat „ostražití vůči klamům Západu“.
Ajatolláh se vyjádřil i k válce na Ukrajině. Označil ji za „tvrdou a těžkou událost“. „Islámskou republiku vůbec netěší, že konfliktem trpí obyčejní lidé,“ prohlásil Chameneí, který také řekl, že „Rusko si pod Putinovou vládou zachovalo nezávislost“.
Už v červnu pak íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján uvedl, že krizi na Ukrajině lze vyřešit pouze diplomatickou cestou. Vyjádřil se tak po boku svého ruského protějška Sergeje Lavrova na tiskové konferenci v Teheránu. „Co se týče Ukrajiny, domníváme se, že americké akce prováděné prostřednictvím NATO jsou jednou z příčin krize. Islámská republika však nepovažuje válku za řešení a vítá politické rozhovory o této otázce,“ řekl Amírabdolláhján.
Hra o ropu a obejití sankcí, varuje Politico
Západní sankce v současné době zakazují obchodovat jak s ropou ruskou, tak s íránskou. Server Politico nyní s odvoláním na západní diplomaty napsal, že se rýsuje varianta, která Rusku umožní obejít sankce a dostat na trh svou ropu prostřednictvím Íránu. A to prostřednictvím mezinárodní dohody o íránském jaderném programu, bude-li obnovena.
Podle těchto zdrojů připravují Írán a Rusko výměnný mechanismus. Rozhodující bude, zda se podaří dospět ke shodě, která obnoví dohodu známou jako JCPOA z roku 2015. Rušila protiíránské sankce a ukládala Íránu omezit jaderný program. Po odstoupení Spojených států od dohody v roce 2018 Washington americké sankce proti Íránu obnovil.
Proti Rusku byly rozsáhlé sankce ze strany USA, Evropské unie i dalších zemí zavedeny v letošním roce kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
Vy máte problémy, my kapacitu
Evropská unie jako garant rozhovorů o obnově JCPOA předala účastníkům jednání konečný text dohody. Na text poskytl Teherán uvážlivou odpověď, uvedl ministr zahraničních věcí EU Josep Borrell. Pokud by s unijním návrhem souhlasil i Washington – který se zatím nevyjádřil – otevřela by se cesta k obnově dohody z roku 2015. Znění íránské odpovědi ani text unijního návrhu však nejsou veřejné.
„Írán by mohl dovážet ruskou ropu na své severní pobřeží Kaspického moře a poté by jménem Ruska prodával ekvivalentní množství suroviny v íránských tankerech odplouvajících z Perského zálivu,“ popsal Politico.
Írán by rafinoval ruskou ropu, aby uspokojil svou domácí poptávku, zatímco íránská ropa vyvážená z jihu by byla díky jadernému paktu osvobozena od sankcí. „Írán je pro tento účel dobrý partner. Rusko má problémy a Írán kapacitu,“ sdělil jeden z diplomatů.
Politico také píše, že si Írán s Ruskem nedávno vyměnily delegace finančníků a obchodníků, kteří na plánu pracují. Západ by zřejmě nemohl Írán za tuto výpomoc Rusku potrestat, protože by nechtěl ohrozit čerstvě uzavřenou dohodu o jaderném programu.
Prohlubuje se spolupráce v bankovnictví a v energetice
Kouzla s ropou jsou však jen částí ekonomických vztahů Ruska a Íránu. Rozvíjejí se například v bankovnictví, v energetice či letectví.
Červenec tak byl kromě politických jednání na nejvyšší úrovni plný i ekonomických dohod mezi oběma zeměmi. V Íránu se kupříkladu chystají zavést ruský platební systém Mir. Ten Moskva – vyloučená z mezinárodního systému plateb (SWIFT) – usilovně rozvíjí. Nově k němu přistoupí i některé turecké banky.
„Rozšíření bilaterálního obchodu a jeho uskutečnění bez amerického dolaru jsou dlouhodobými ruskými a íránskými cíli,“ píše se na webu Institutu pro studium války (ISW).
Autoři dodávají, že význam těchto dohod by se dal snadno přecenit, než se naplní. „Moskva nicméně podle všeho tyto snahy prosazuje naléhavěji, pravděpodobně v reakci na svou rostoucí globální izolaci a mezinárodní sankce.“
Memorandum o porozumění v hodnotě 40 miliard dolarů (přes 957 miliard korun) pak podepsaly národní íránská ropná společnost (NIOC) a ruský státní plynárenský gigant Gazprom. Gazprom má tak pomoci společnosti NIOC s rozvojem plynových polí Kiš a Severní Pars a také šesti ropných polí. Ruská plynárenská firma se bude rovněž podílet na dokončení projektů zkapalněného zemního plynu (LNG) a výstavbě plynovodů pro vývoz plynu.
Íránci také oznámili, že letos v červenci poprvé přepravili zboží z Ruska do Indie íránským tranzitním koridorem. Informoval o tom ISW. Rozvíjet se mají vztahy obou zemí například rovněž v civilním letectví. Dohoda předpokládá, že Írán zvýší počet civilních letů do Ruska a navíc bude opravovat ruská letadla.
Írán zřejmě předal Rusku první drony. Co skrývá satelit?
Význam Íránu pro Rusko roste také ve vojenské oblasti. Podle dosud nepotvrzených zpráv předal v červenci Moskvě první bezpilotní letouny, uvedl ISW.
A právě drony se staly jedním z výrazných prvků bojů na Ukrajině. Úspěšně je využívá zejména ukrajinská strana. ISW uvedl, že spolu s bezpilotními letouny byli vysláni do Ruska íránští piloti, kteří se budou školit na ruské stíhačky Su-35.
Střípkem do mozaiky je pak to, že Írán ve středu zahájil cvičení s cílem otestovat své bojové a průzkumné bezpilotní letouny. Dvoudenních válečných her se zúčastní 150 bezpilotních letounů a mají pokrývat íránské pobřeží Perského zálivu a většinu jeho území, informovala agentura Reuters s odkazem na státní televizi. Schopnosti Íránu v oblasti protivzdušné obrany a „elektronického boje“ budou rovněž testovány proti falešným nepřátelským bezpilotním letounům.
Tuto spolupráci bedlivě sledují Spojené státy. Uvedly, že Írán se chystá Rusku poskytnout až několik stovek dronů, včetně těch, které jsou schopné nést zbraně. Považují to za porušení vojenských sankcí proti íránskému i ruskému režimu.
Nejasno pak panuje kolem iránského satelitu Chajjám. Rusko jej nedávno vypustilo z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Írán uvedl, že bude použit pro monitorování životního prostředí a zůstane pod kontrolou Teheránu. Američané se však obávají, že by ho Moskva mohla používat ke sledování pohybu vojsk a základen na Ukrajině, uvedl server BBC News.
Teherán toto obvinění odmítl a zdůraznil, že on, nikoliv Moskva, bude mít nad satelitem plnou kontrolu. „Zvěsti o využití fotografií ze satelitu pro vojenské účely jsou mylné,“ uvedl Írán.
Jaké dopady může mít spojenectví Moskvy s Teheránem
Prohloubení rusko-íránských vazeb téměř jistě ohrozí americké a spojenecké zájmy v Evropě, na Blízkém východě a po celém světě, soudí ISW. Íránská materiální podpora Rusku může Kremlu pomoci dosáhnout některých vojenských cílů na Ukrajině.
Ruská podpora rodícího se vojenského kosmického programu a letectva Íránu by naopak mohla zvýšit hrozbu, kterou představuje pro USA a jejich partnery na Blízkém východě.
Rostoucí íránská kontrola a vliv v Sýrii umožní Islámským revolučním gardám ze Sýrie účinněji ohrožovat americké vojenské základny na Blízkém východě a také Izrael a Turecko, odhaduje ISW. A dodává, že Moskva a Teherán pravděpodobně využijí své prohlubující se hospodářské vazby ke zmírnění dopadu amerických sankcí.
