Putin vyrazil do Íránu, kde s Erdoganem jednal o vývozu ukrajinského obilí a Sýrii

Nahrávám video

Ruský prezident Vladimir Putin odjel na první zahraniční cestu mimo postsovětské země od začátku invaze na Ukrajinu. Šéf Kremlu přiletěl do Íránu. Jednal tam nejen s íránským prezidentem Ebráhímem Raísím, ale i se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Řešili obnovení vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo válku v Sýrii.

„Díky vašemu zprostředkování jsme se posunuli vpřed. Ne všechny otázky jsou, pravda, vyřešeny, ale samo o sobě už je dobré to, že vidíme posun,“ prohlásil Putin po schůzce s Erdoganem. Ten podle agentury TASS prohlásil, že pozice, kterou zaujala ruská strana ohledně vývozu obilí z Ukrajiny během dřívějších jednání v Istanbulu, byla „velmi konstruktivní“, a ruskému prezidentovi rovněž poděkoval.

Ankara se od začátku ruské agrese staví do role prostředníka. V ukrajinských přístavech je kvůli válce zablokováno až pětadvacet milionů tun obilí. Dodávky potravin z Ukrajiny jsou přitom klíčové pro řadu zemí na Blízkém východě a v Africe.

Ukrajina tvrdí, že Rusko černomořské přístavy záměrně blokuje a zemědělskou produkci krade. Moskva naopak vinu klade Kyjevu. Ukrajina podle ní zatím neodminovala své pobřeží, takže přeprava obilí není bezpečná. Kyjev odmítá odminovat své přístavy, protože se obává následného útoku ruského loďstva.

Rusko a Írán pojí odpor k USA

Místo setkání obou prezidentů není náhodné. Putin zamířil do země, která je po invazi na Ukrajinu jedním z posledních spojenců Ruska. S Íránem má navíc společného nepřítele, a to Spojené státy, které na Teherán uvalily ekonomické sankce kvůli jeho jadernému programu. „Posilujeme naši spolupráci v oblasti mezinárodní bezpečnosti,“ prohlásil při návštěvě Putin.

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chamaeneí v úterý vyzval k prohloubení dlouhodobé spolupráce s Ruskem. Po jednání s Putinem také řekl, že Teherán a Moskva musejí zůstat „ostražití vůči klamům Západu“.

Ajatolláh se vyjádřil i k válce na Ukrajině. Označil ji za „tvrdou a těžkou událost“. „Islámskou republiku vůbec netěší, že jí trpí obyčejní lidé,“ řekl Chameneí.

Do země šéf Kremlu přiletěl jen týden poté, co USA varovaly, že Teherán Moskvě slíbil poskytnout bezpilotní letouny pro její útoky na Ukrajině. Írán i Rusko to však popřely.

„Naše informace dál naznačují, že se Írán připravuje na výcvik ruských sil k používání těchto bezpilotních letounů. První tréninky by měly začít ještě během července,“ informoval poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

Vztahy s obtížemi

Putin, Erdogan a Raísí jsou sice partneři k jednání, ne ale blízcí spojenci. S Teheránem Moskva soupeří na mezinárodních trzích s energiemi a s Ankarou hned na řadě front. Vztahy komplikují i turecké drony, které pomáhají ukrajinské armádě ničit ruskou techniku. Na opačných stranách stojí i v Libyi, a hlavně v Sýrii.

Zatímco Rusko a Írán jsou klíčovými podporovateli syrského prezidenta Bašára Asada, Ankara poskytla pomoc povstaleckým skupinám. Ty stále bojují proti Asadovým silám na severozápadě země. Erdogan navíc hrozí novou ofenzivou proti syrským Kurdům, které označuje za teroristy.

„Největším přínosem pro syrský lid by bylo, kdyby se země zbavila kurdských milic YPG,“ pronesl Erdogan. YPG podle něj se zahraniční podporou podniká kroky k rozdělení Sýrie, čemuž Turecko nemůže nečinně přihlížet. Kurdské milice YPG považuje za teroristickou organizaci, některé členské státy NATO je naopak podporovaly v boji proti teroristům z organizace Islámský stát.

Podle trojice účastníků úterního jednání, Putina, Chameneího a Erdogana, bylo účelem schůzky nalézt mírové řešení situace v Sýrii. Setkání komentoval v televizním projevu íránský prezident. „O osudu Sýrie by měli rozhodovat její obyvatelé bez zahraniční intervence. Nelegitimní přítomnost okupačních jednotek USA Sýrii destabilizuje,“ prohlásil Raísí.

Izolace Ruska je realitou, komentuje Romancov

Cesta do Íránu je Putinovou teprve druhou zahraniční cestou od začátku invaze na Ukrajinu. V červnu se vydal do středoasijských postsovětských republik Tádžikistánu a Turkmenistánu.

Politický geograf působící v Institutu politologických studií Univerzity Karlovy Michael Romancov komentuje, že v Teheránu se sešly pouhé regionální velmoci, které spolu mají leccos společného, ale ve spoustě věcí nemají shodný názor.

Odpor Íránu a Ruska k USA považuje Romancov za minimální společný jmenovatel. „Z hlediska Ruska je tohle ukázka spíš toho, že jeho izolace v mezinárodní sféře, byť se jí v mediálním prostoru zuřivě brání, je spíš realita,“ myslí si politický geograf.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael udeřil na jihu Libanonu, tamní úřady hlásí mrtvé a raněné

Izrael podnikl vzdušný úder na město Súr na jihu Libanonu. Podle údajů Červeného kříže a libanonských úřadů, které cituje agentura AFP, si útok vyžádal čtrnáct mrtvých a více něž dvacet raněných. Židovský stát v pondělí vyzval k evakuaci města a přilehlých oblastí.
včeraAktualizovánopřed 59 mminutami

Írán a Izrael zastavily vzájemné útoky, Trump varoval před hloupostí

Teherán oznámil, že zastavuje útoky na Izrael, ale pohrozil další reakcí, pokud bude izraelská armáda pokračovat v „agresi“ v Libanonu. Izrael v noci zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě Íránu. Ten zrušil až do odvolání všechny lety. Izraelská armáda později informovala o dalších salvách raket vypálených na židovský stát z Íránu a Jemenu. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce vzrostly.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Rusové útočili na zastávku s lidmi v Oděse, v Záporožské a Sumské oblasti zabíjeli

Dva lidé byli zabiti a nejméně 23 osob bylo zraněno při ruském útoku na civilisty v centru Záporoží, oznámil v podvečer náčelník správy tohoto regionu Ivan Fedorov. Při ostřelování Sumské oblasti zahynul 71letý muž. Ve městě Nikopol byla při ruském úderu dle místních úřadů zabita žena. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak informoval, že cílem ruského útoku v Oděse byla ráno autobusová zastávka, zranění utrpěli tři lidé. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdily některé vlaky.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Druhé kolo prezidentských voleb v Peru směřuje k těsnému výsledku

Vítěz nedělních prezidentských voleb v Peru bude zřejmě znám až za několik dnů. Po sečtení 94 procent volebních okrsků zatím vede levicový kandidát Robert Sánchez s 50,05 procenta hlasů před pravicovou političkou Keikou Fujimoriovou, která má nyní 49,95 procenta. Během dne se ve vedení držela spíše Fujimoriová, nicméně jako poslední se obvykle sčítají hlasy z venkovských oblastí, které jsou baštou Sáncheze, napsal v pondělí španělský deník El País.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Nedostatek pohonných hmot v Rusku způsobily ukrajinské útoky, přiznala Moskva

Ruské ministerstvo energetiky podle státní agentury TASS tvrdí, že problémy s nedostatkem pohonných hmot na jihu Ruska způsobily nepřátelské vzdušné útoky na energetické firmy. Nedostatek pohonných hmot si místy vynutil zavedení přídělového systému, před čerpacími stanicemi se tvoří dlouhé fronty motoristů.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trumpův poplatek za víza pro specialisty je nelegální, rozhodl soud

Federální soudce v Bostonu Leo Sorokin rozhodl, že poplatek ve výši sto tisíc dolarů (dva miliony korun), který administrativa prezidenta Donalda Trumpa zavedla pro nová víza do USA pro kvalifikované zahraniční pracovníky, je nelegální a má být zrušen, informuje Reuters. Trumpova administrativa navýšení zaměstnavatelem hrazeného poplatku za nová pracovní víza pro specialisty oznámila loni v září.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Evropa novou společnou stíhačku mít nebude

Nová evropská stíhačka, jejíž vývoj stál miliardy eur, nakonec podle agentury DPA nevznikne. Německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron totiž došli k tomu, že se firmy Dassault a Airbus nejsou schopné na její konstrukci dohodnout. DPA to napsala s odvoláním na německé vládní kruhy, později konec projektu potvrdil Elysejský palác.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTři roky po útoku na dětském hřišti v Annecy pobuřuje Francouze absence rozsudku

Část francouzské veřejnosti pobouřil další odsun začátku soudu v ostře sledované kauze útoku na skupinu dětí. Přesně před třemi lety vtrhl syrský migrant na hřiště v Annecy, kde nožem pobodal čtyři oběti ve věku od 22 měsíců do tří let a dva starší muže. Útočníka tehdy zastavil náhodný kolemjdoucí, který použil vlastní batoh jako štít. V případu, který otřásl celou zemí, ale ani po třech letech nepadl rozsudek. Proces s pachatelem má začít teprve příští rok. Útoky migrantů ve Francii nahrávají krajní pravici, pro kterou jde o silné téma.
před 4 hhodinami
Načítání...