Putin vyrazil do Íránu, kde s Erdoganem jednal o vývozu ukrajinského obilí a Sýrii

7 minut
Horizont ČT24: Putin navštívil Írán
Zdroj: ČT24

Ruský prezident Vladimir Putin odjel na první zahraniční cestu mimo postsovětské země od začátku invaze na Ukrajinu. Šéf Kremlu přiletěl do Íránu. Jednal tam nejen s íránským prezidentem Ebráhímem Raísím, ale i se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Řešili obnovení vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo válku v Sýrii.

„Díky vašemu zprostředkování jsme se posunuli vpřed. Ne všechny otázky jsou, pravda, vyřešeny, ale samo o sobě už je dobré to, že vidíme posun,“ prohlásil Putin po schůzce s Erdoganem. Ten podle agentury TASS prohlásil, že pozice, kterou zaujala ruská strana ohledně vývozu obilí z Ukrajiny během dřívějších jednání v Istanbulu, byla „velmi konstruktivní“, a ruskému prezidentovi rovněž poděkoval.

Ankara se od začátku ruské agrese staví do role prostředníka. V ukrajinských přístavech je kvůli válce zablokováno až pětadvacet milionů tun obilí. Dodávky potravin z Ukrajiny jsou přitom klíčové pro řadu zemí na Blízkém východě a v Africe.

Ukrajina tvrdí, že Rusko černomořské přístavy záměrně blokuje a zemědělskou produkci krade. Moskva naopak vinu klade Kyjevu. Ukrajina podle ní zatím neodminovala své pobřeží, takže přeprava obilí není bezpečná. Kyjev odmítá odminovat své přístavy, protože se obává následného útoku ruského loďstva.

Rusko a Írán pojí odpor k USA

Místo setkání obou prezidentů není náhodné. Putin zamířil do země, která je po invazi na Ukrajinu jedním z posledních spojenců Ruska. S Íránem má navíc společného nepřítele, a to Spojené státy, které na Teherán uvalily ekonomické sankce kvůli jeho jadernému programu. „Posilujeme naši spolupráci v oblasti mezinárodní bezpečnosti,“ prohlásil při návštěvě Putin.

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chamaeneí v úterý vyzval k prohloubení dlouhodobé spolupráce s Ruskem. Po jednání s Putinem také řekl, že Teherán a Moskva musejí zůstat „ostražití vůči klamům Západu“.

Ajatolláh se vyjádřil i k válce na Ukrajině. Označil ji za „tvrdou a těžkou událost“. „Islámskou republiku vůbec netěší, že jí trpí obyčejní lidé,“ řekl Chameneí.

Do země šéf Kremlu přiletěl jen týden poté, co USA varovaly, že Teherán Moskvě slíbil poskytnout bezpilotní letouny pro její útoky na Ukrajině. Írán i Rusko to však popřely.

„Naše informace dál naznačují, že se Írán připravuje na výcvik ruských sil k používání těchto bezpilotních letounů. První tréninky by měly začít ještě během července,“ informoval poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

Vztahy s obtížemi

Putin, Erdogan a Raísí jsou sice partneři k jednání, ne ale blízcí spojenci. S Teheránem Moskva soupeří na mezinárodních trzích s energiemi a s Ankarou hned na řadě front. Vztahy komplikují i turecké drony, které pomáhají ukrajinské armádě ničit ruskou techniku. Na opačných stranách stojí i v Libyi, a hlavně v Sýrii.

Zatímco Rusko a Írán jsou klíčovými podporovateli syrského prezidenta Bašára Asada, Ankara poskytla pomoc povstaleckým skupinám. Ty stále bojují proti Asadovým silám na severozápadě země. Erdogan navíc hrozí novou ofenzivou proti syrským Kurdům, které označuje za teroristy.

„Největším přínosem pro syrský lid by bylo, kdyby se země zbavila kurdských milic YPG,“ pronesl Erdogan. YPG podle něj se zahraniční podporou podniká kroky k rozdělení Sýrie, čemuž Turecko nemůže nečinně přihlížet. Kurdské milice YPG považuje za teroristickou organizaci, některé členské státy NATO je naopak podporovaly v boji proti teroristům z organizace Islámský stát.

Podle trojice účastníků úterního jednání, Putina, Chameneího a Erdogana, bylo účelem schůzky nalézt mírové řešení situace v Sýrii. Setkání komentoval v televizním projevu íránský prezident. „O osudu Sýrie by měli rozhodovat její obyvatelé bez zahraniční intervence. Nelegitimní přítomnost okupačních jednotek USA Sýrii destabilizuje,“ prohlásil Raísí.

Izolace Ruska je realitou, komentuje Romancov

Cesta do Íránu je Putinovou teprve druhou zahraniční cestou od začátku invaze na Ukrajinu. V červnu se vydal do středoasijských postsovětských republik Tádžikistánu a Turkmenistánu.

Politický geograf působící v Institutu politologických studií Univerzity Karlovy Michael Romancov komentuje, že v Teheránu se sešly pouhé regionální velmoci, které spolu mají leccos společného, ale ve spoustě věcí nemají shodný názor.

Odpor Íránu a Ruska k USA považuje Romancov za minimální společný jmenovatel. „Z hlediska Ruska je tohle ukázka spíš toho, že jeho izolace v mezinárodní sféře, byť se jí v mediálním prostoru zuřivě brání, je spíš realita,“ myslí si politický geograf.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán tvrdí, že nepopraví mladého demonstranta

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 13 mminutami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
před 38 mminutami

Imigrační agent postřelil v Minnesotě muže

Imigrační agent Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v Minnesotě zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na agenta agresivně útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
před 1 hhodinou

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.
03:29Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Rodríguezovou

Prezident Spojených států Donald Trump ve středu telefonicky jednal s prozatímní venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou o ropě, nerostných surovinách a obchodu. Hovor na své síti Truth Social označil za velmi dobrý. Podle Rodríguezové byl telefonát zdvořilý a produktivní. USA také dokončily první prodej venezuelské ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů (zhruba deset miliard korun), který je součástí nedávné dohody mezi oběma zeměmi. Americký Senát mezitím odmítl rezoluci, která by zabránila Trumpovi podnikat další vojenské útoky na Venezuelu bez souhlasu Kongresu.
01:09Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Zelenskyj se rozhodl kvůli ruským útokům vyhlásit stav nouze v energetice

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl, že kvůli ruským útokům na energetickou infrastrukturu své země vyhlásí stav nouze v ukrajinském energetickém sektoru. Ve svém středečním prohlášení na síti X rovněž uvedl, že Kyjev pracuje na výrazném zvýšení dovozu elektřiny. Starosta Kyjeva Vitalij Klyčko uvedl, že situace v metropoli je ohledně dodávek tepla a energií nejhorší od začátku ruské invaze do země.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém,“ těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jense-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici. Grónská vláda oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...