Putin vyrazil do Íránu, kde s Erdoganem jednal o vývozu ukrajinského obilí a Sýrii

Nahrávám video

Ruský prezident Vladimir Putin odjel na první zahraniční cestu mimo postsovětské země od začátku invaze na Ukrajinu. Šéf Kremlu přiletěl do Íránu. Jednal tam nejen s íránským prezidentem Ebráhímem Raísím, ale i se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Řešili obnovení vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo válku v Sýrii.

„Díky vašemu zprostředkování jsme se posunuli vpřed. Ne všechny otázky jsou, pravda, vyřešeny, ale samo o sobě už je dobré to, že vidíme posun,“ prohlásil Putin po schůzce s Erdoganem. Ten podle agentury TASS prohlásil, že pozice, kterou zaujala ruská strana ohledně vývozu obilí z Ukrajiny během dřívějších jednání v Istanbulu, byla „velmi konstruktivní“, a ruskému prezidentovi rovněž poděkoval.

Ankara se od začátku ruské agrese staví do role prostředníka. V ukrajinských přístavech je kvůli válce zablokováno až pětadvacet milionů tun obilí. Dodávky potravin z Ukrajiny jsou přitom klíčové pro řadu zemí na Blízkém východě a v Africe.

Ukrajina tvrdí, že Rusko černomořské přístavy záměrně blokuje a zemědělskou produkci krade. Moskva naopak vinu klade Kyjevu. Ukrajina podle ní zatím neodminovala své pobřeží, takže přeprava obilí není bezpečná. Kyjev odmítá odminovat své přístavy, protože se obává následného útoku ruského loďstva.

Rusko a Írán pojí odpor k USA

Místo setkání obou prezidentů není náhodné. Putin zamířil do země, která je po invazi na Ukrajinu jedním z posledních spojenců Ruska. S Íránem má navíc společného nepřítele, a to Spojené státy, které na Teherán uvalily ekonomické sankce kvůli jeho jadernému programu. „Posilujeme naši spolupráci v oblasti mezinárodní bezpečnosti,“ prohlásil při návštěvě Putin.

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chamaeneí v úterý vyzval k prohloubení dlouhodobé spolupráce s Ruskem. Po jednání s Putinem také řekl, že Teherán a Moskva musejí zůstat „ostražití vůči klamům Západu“.

Ajatolláh se vyjádřil i k válce na Ukrajině. Označil ji za „tvrdou a těžkou událost“. „Islámskou republiku vůbec netěší, že jí trpí obyčejní lidé,“ řekl Chameneí.

Do země šéf Kremlu přiletěl jen týden poté, co USA varovaly, že Teherán Moskvě slíbil poskytnout bezpilotní letouny pro její útoky na Ukrajině. Írán i Rusko to však popřely.

„Naše informace dál naznačují, že se Írán připravuje na výcvik ruských sil k používání těchto bezpilotních letounů. První tréninky by měly začít ještě během července,“ informoval poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan.

Vztahy s obtížemi

Putin, Erdogan a Raísí jsou sice partneři k jednání, ne ale blízcí spojenci. S Teheránem Moskva soupeří na mezinárodních trzích s energiemi a s Ankarou hned na řadě front. Vztahy komplikují i turecké drony, které pomáhají ukrajinské armádě ničit ruskou techniku. Na opačných stranách stojí i v Libyi, a hlavně v Sýrii.

Zatímco Rusko a Írán jsou klíčovými podporovateli syrského prezidenta Bašára Asada, Ankara poskytla pomoc povstaleckým skupinám. Ty stále bojují proti Asadovým silám na severozápadě země. Erdogan navíc hrozí novou ofenzivou proti syrským Kurdům, které označuje za teroristy.

„Největším přínosem pro syrský lid by bylo, kdyby se země zbavila kurdských milic YPG,“ pronesl Erdogan. YPG podle něj se zahraniční podporou podniká kroky k rozdělení Sýrie, čemuž Turecko nemůže nečinně přihlížet. Kurdské milice YPG považuje za teroristickou organizaci, některé členské státy NATO je naopak podporovaly v boji proti teroristům z organizace Islámský stát.

Podle trojice účastníků úterního jednání, Putina, Chameneího a Erdogana, bylo účelem schůzky nalézt mírové řešení situace v Sýrii. Setkání komentoval v televizním projevu íránský prezident. „O osudu Sýrie by měli rozhodovat její obyvatelé bez zahraniční intervence. Nelegitimní přítomnost okupačních jednotek USA Sýrii destabilizuje,“ prohlásil Raísí.

Izolace Ruska je realitou, komentuje Romancov

Cesta do Íránu je Putinovou teprve druhou zahraniční cestou od začátku invaze na Ukrajinu. V červnu se vydal do středoasijských postsovětských republik Tádžikistánu a Turkmenistánu.

Politický geograf působící v Institutu politologických studií Univerzity Karlovy Michael Romancov komentuje, že v Teheránu se sešly pouhé regionální velmoci, které spolu mají leccos společného, ale ve spoustě věcí nemají shodný názor.

Odpor Íránu a Ruska k USA považuje Romancov za minimální společný jmenovatel. „Z hlediska Ruska je tohle ukázka spíš toho, že jeho izolace v mezinárodní sféře, byť se jí v mediálním prostoru zuřivě brání, je spíš realita,“ myslí si politický geograf.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Číně zemřelo další dítě po genové terapii. Lékaři to rok tajili

Druhý případ úmrtí po experimentální léčbě zaměřené na úpravu genů v krátké době hlásí Čína. Na oba upozornila západní média, čínští experti smrti dětí přiznali až posléze.
před 12 mminutami

VideoNěmecko si připomnělo rozdělení Berlína zdí

Byla jedna hodina ráno v neděli 13. srpna 1961 a Braniborskou bránu zahalila tma. Pod historickými sloupy projely tanky a vojáci natáhli ostnatý drát. Za několik hodin byl celý Západní Berlín obklíčen ozbrojenými strážemi Německé demokratické republiky. Rozdělení Berlína zdí si přesně 65 let poté Němci připomněli. Zeď měla bránit lidem v útěku za svobodou z komunistické diktatury. Mnoho z nich se o to přesto pokusilo a nejmíň 140 z nich při tom zemřelo.
před 23 mminutami

Rusko zaútočilo na železnici nebo přístav Izmajil. Úřady hlásí mrtvé

Rusko zaútočilo dronem na osobní vlak v Oděské oblasti, dva lidé zemřeli. Ve stejné oblasti v noci na čtvrtek zaútočily ruské síly na říční přístav Izmajil. Ukrajinská obrana zneškodnila 111 ze 133 ruských dronů, uvádí letectvo napadené země. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské drony napadly Baškirsko, Orenburskou oblast a Sevastopol.
11:43Aktualizovánopřed 35 mminutami

Zemětřesení v Kolumbii má 273 obětí, další stovky lidí se pohřešují

Pondělní zemětřesení v Kolumbii si dosud vyžádalo nejméně 273 obětí na životech. Dalších 377 lidí se pohřešuje, píše agentura Reuters s odvoláním na kolumbijské úřady. Latinskoamerická země druhým dnem drží státní smutek, zatímco pokračují záchranné a vyhledávací práce. Kolumbijský prezident Abelardo de la Espriella v zemi vyhlásil stav hospodářské nouze.
03:47Aktualizovánopřed 43 mminutami

Soud zamítl Trumpovu žalobu na Harvard kvůli ochraně židovských studentů

Federální soudce v Bostonu ve čtvrtek zamítl žalobu administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle které Harvardova univerzita dostatečně neochránila židovské a izraelské studenty před obtěžováním. Trumpova vláda podle soudce Richarda Stearnse v březnové žalobě neprokázala dostatečně věrohodně, že jsou v kampusu elitní univerzity porušovány federální zákony o občanských právech, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

V přístavu v Rotterdamu došlo k výbuchu, jeden mrtvý a několik zraněných

V rotterdamském přístavu v Nizozemsku ve čtvrtek kolem poledne došlo k explozi, která zabila jednoho člověka a několik dalších zranila, informovala agentura Reuters s odkazem na tamní policii. Příčina incidentu je podle ní zatím neznámá. Sabotáži podle ní nic nenasvědčuje, ale i tuto možnost policisté vyšetřují. Výbuch neměl dopad na provoz terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) v přístavu, řekl jeho mluvčí.
13:47Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Polsko zadrželo Rusa, který měl plánovat vraždu občana USA a Ukrajiny

Polské bezpečnostní složky zadržely před několika dny ruského občana naverbovaného ruskými zpravodajskými službami, který plánoval zabít ve Varšavě člověka s dvojím občanstvím – americkým a ukrajinským –, oznámil dle polských médií premiér Donald Tusk. Zamýšlená oběť byla podle něj nepohodlná z pohledu režimu ruského vládce Vladimira Putina. Moskva se zatím nevyjádřila.
15:55Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Bulharsko zakládá svou první komunitu pro soužití s medvědy

Podle bulharské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF) se v rodopské obci Borino připravuje vznik komunity zaměřené na pokojné soužití s medvědy. Borino by se tak mohlo stát první obcí v zemi s plánem pro soužití s těmito šelmami podle modelu „bear-smart communities“, který vznikl v Kanadě v 90. letech.
před 3 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.