Írán ohlásil další krok ve vypovídání mezinárodní jaderné dohody z roku 2015. Teherán podle prezidenta Hasana Rouháního začne ve středu plnit plynem přes tisíc odstředivek, které slouží k obohacování uranu. EU i Rusko poslední kroky Íránu znepokojily. Spojené státy dohodu vypověděly minulý rok a uvalily na Írán tvrdé hospodářské restrikce. Nově na sankční seznam přibylo devět lidí včetně syna nejvyššího duchovního vůdce i generální štáb íránské armády.
Další rána pro jadernou dohodu. Írán začne plnit plynem přes tisíc centrifug, oznámil Rouhání
Podle Rouháního začnou být odstředivky v továrně ve Fordo plněny ve středu. Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) zatím nové rozhodnutí Teheránu nekomentovala. Podle Rouháního má agentura plnění centrifug dozorovat.
Už v pondělí ohlásil Teherán zdvojnásobení provozu výkonných centrifug IR-6 v jaderném zařízení Natanz. V létě nařídil obohacování uranu na 4,5 procenta oproti 3,67 procenta stanoveného v dohodě. Začal také skladovat více než 300 kilogramů nízko obohaceného uranu.
Z Evropy znějí kvůli nejnovějšímu vývoji obavy. „Považujeme to za nepřijatelné. Írán tak v podstatě ohrožuje celou jadernou dohodu a to je důvod, proč očekáváme, že se ke svým závazkům vrátí. Každý další krok, kterým se Írán od dohody vzdaluje, ji ohrozí jako celek,“ míní šéf německé diplomacie Heiko Maas.
(Jaderná) dohoda je v tuto chvíli fakticky mrtvá. Ačkoli nebyla evropskými partnery opuštěna, tak fakticky její klíčové parametry neplatí.
Mluvčí francouzského ministerstva zahraničí Agnes von der Muhllová řekla, by měl Írán od svého rozhodnutí ustoupit. „Odporuje to Vídeňské dohodě (z roku 2015), která přísně aktivity v této oblasti omezuje. Čekáme s našimi partnery z MAAE zprávu k íránskému oznámení,“ uvedla.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Medvěděv řekl, že Moskva „situaci sleduje se znepokojením, protože porušení íránské jaderné dohody nevěstí nic dobrého“. Vyjádřil ale také pochopení pro íránský nesouhlas se sankcemi, jež označil za „bezprecedentní a nelegální“.
Mluvčí šéfky diplomacie Evropské unie Federiky Mogheriniové konstatovala, že EU je „oznámením prezidenta Rouháního znepokojena“. „Nabádáme Írán, aby nedělal kroky, které dále poškodí jadernou dohodu, již je stále obtížnější obhajovat,“ sdělila mluvčí.
„Zlověstné jaderné zařízení“
Fordo se nachází v hoře poblíž íránského města Kom. „Ve Fordo je možná nejzlověstnější jaderné zařízení. Bylo vybudováno potají, umístěno hluboko pod zem, tedy z dosahu těžkých konvenčních náletů. Jeden čas se obohacoval uran ve Fordo až na dvacet procent, což už se nedá vysvětlit vědeckými či energetickými účely,“ poznamenal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.
Zpravodaj ČT Borek: Jaderná dohoda je v tuto chvíli fakticka mrtvá (zdroj: ČT24)
Íránci měli továrnu ve Fordo přebudovat na fyzikální, jaderné a technologické výzkumné pracoviště. Tamní centrifugy první generace označované jako IR-1 tam dál mohly sloužit právě jen k výzkumu a produkci radioizotopů pro vědecké nebo lékařské účely, uvedla BBC.
Írán se snaží postupným rušením závazků z dohody zvyšovat tlak na evropské partnery z dohody – Francii, Velkou Británii a Německo.
Tyto země sice tvrdí, že si přejí smlouvu zachovat, ale zatím nebyly schopné splnit íránský požadavek, totiž zajistit náhradní mechanismus, který umožní prodej íránské ropy navzdory americkým sankcím. Pokud evropské země najdou cestu, Írán tvrdí, že se naplno vrátí k dohodě.
Šéf Bílého domu Donald Trump spolu s Izraelem tvrdí, že Teherán dohodu porušoval už před vypovězením ujednání Spojenými státy. Washington chce s islámskou republikou jednat o nové smlouvě, Írán však rozhovory odmítá.
Další sankce USA míří na lidi blízké Chameneímu
Spojené státy v úterý zavedly nové sankce proti Íránu. Všech devět osob, na které restrikce cílí, je nějakým způsobem napojeno na nejvyššího duchovního vůdce Íránu Alího Chameneího. Kromě jednoho z jeho synů Modžtaby Chameneího byly sankce uvaleny i na nejbližší vojenské či zahraničněpolitické poradce íránského duchovního vůdce.
Washington spustil novou vlnu sankcí proti vlivným Íráncům (zdroj: ČT24)
„Ministerstvo financí se zaměřuje na nevolené představitele, kteří obklopují nejvyššího íránského vůdce, ajatolláha Chameneího, a vykonávají jeho destabilizační politiku,“ uvedl americký ministr financí Steven Mnuchin.
„Tito jednotlivci jsou spojováni s celou řadou zhoubných činů, včetně bombových útoků na kasárna americké námořní pěchoty v Bejrútu v roce 1983 a bombového útoku na židovské cíle v Buenos Aires v roce 1994, jakož i s mučením, mimosoudními popravami a s represemi vůči civilistům,“ dodal ministr.
Na sankčním seznamu je nově generální štáb íránské armády a jeho šéf, generál Mohammad Bagherí, jeden z velitelů íránských revolučních gard Gholámalí Rašíd, Chameneího poradce Alí Akbar Velájatí a rovněž Gholámalí Hadad Ádil, který je tchánem Modžtaby Chameneího. Sankce se týkají i nového šéfa justice, konzervativního duchovního Ebráhíma Raísího, kterého duchovní vůdce jmenoval letos v březnu.
Nové sankce ihned zkritizoval mluvčí íránského ministerstva zahraničí Abbás Musáví, označil je za projev šikany USA vůči jiným zemím. Uvalení sankcí je „jen známkou zoufalství a neschopnosti tohoto režimu“, dodal na adresu Spojených států.
Napjaté vztahy mezi Teheránem a Washingtonem panují od roku 1979, kdy íránští studenti drželi 444 dní desítky lidí z amerického velvyslanectví jako rukojmí. Spojené státy pak přerušily s novým režimem ajatolláha Chomejního diplomatické vztahy.