Protesty v Íránu vstoupily do třetího měsíce. Dosud při jejich potírání zemřelo 410 demonstrantů a 54 policistů. Zatčeno je přes 17 tisíc lidí. Šesti z nich už soud vyměřil trest smrti. Nepokoje, které zažehla smrt mladé ženy Mahsy Amíníové po zatčení mravnostní policií, se rozšířily na demonstrace proti islámskému režimu. K hlasu lidu se přidávají známé osobnosti. A také ony končí za mřížemi.
Protesty v Íránu neslábnou, režim postihuje i celebrity
Horizont ČT24: Rostoucí kritika íránského režimu (zdroj: ČT24)
Ustoupit nechce ani jedna strana. Demonstranty zatím nezastavila střelba, policejní obušky, zatýkání ani tresty smrti. Střety v ulicích označuje vláda za teroristické útoky.
Proti islámskému režimu se začínají obracet i celebrity. „Možná to bude můj poslední příspěvek. Ať se mi od této chvíle stane cokoliv, vězte, že stojím za íránským lidem až do posledního dechu,“ vzkázala před svým zatčením například íránská herečka Hengameh Ghazianiová. A o poslední příspěvek na Instagramu Ghazianiové zatím skutečně jde. Připojila k němu nahrávku, ve které nemá hidžáb a svazuje si vlasy do culíku. Zatčeny byly i další celebrity.
Bezpečnostní analytik Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Josef Kraus uvedl v Horizontu ČT24, že režim nechce, aby se některá z celebrit stala tváří či hlasem protestů, a proto i jim hrozí postihy. Dosavadní protesty jsou velmi živelné a bez vůdce. Je to známka nejistoty režimu, ale také snaha racionalizovat svůj postup. „Režim kalkuluje s tím, že emoce po nějakém čase vymizí. A bez nějakého vůdce, bez někoho, kdo bude artikulovat požadavky, nebudou protesty úspěšné.“
Nespokojenost vyjádřil i fotbalový tým
Nespokojenost s islámským režimem prosákla i na fotbalové mistrovství světa v Kataru. Kapitán íránského fotbalového týmu na tiskové konferenci přiznal, že v jeho zemi není vše v pořádku.
„Musíme si přiznat, že podmínky v naší zemi nejsou správné. Naši lidé nejsou šťastní. Jsme sice tady, ale to neznamená, že bychom neměli být jejich hlasem nebo že bychom je nesměli respektovat,“ řekl kapitán íránského fotbalového týmu Ehsan Hajsafi.
Před pondělním zápasem proti Anglii dokonce hráči íránské reprezentace nezpívali národní hymnu, čímž projevili podporu demonstrantům. Íránská státní televize těsně před hymnou přerušila přenos, aby se tento projev sounáležitosti nedostal k očím diváků.
Protesty jsou pro režim jedním z největších problémů od islámské revoluce na konci 70. let minulého století. Írán z jejich podněcování viní Spojené státy, Izrael a také kurdskou opozici, jejíž základny na severu Iráku znovu ostřeloval. Střety v ulicích vláda označuje za teroristické útoky.
„Nepřátelé přijdou každý den s novým trikem, teď se zřejmě zaměří na různé sociální skupiny, jako jsou dělníci nebo ženy,“ uvedl íránský duchovní vůdce Alí Chameneí.
Západní země už kvůli brutálnímu potírání demonstrací zavedly vůči desítkám představitelů režimu sankce.
Lidé v Íránu protestují od poloviny září, kdy zemřela 22letá Íránka kurdského původu Mahsá Amíníová. Ta byla zadržena podle médií kvůli tomu, že měla příliš volně nasazený hidžáb – šátek, kterým si má žena v muslimské společnosti zakrývat vlasy, krk a poprsí a který musejí ženy v Íránu povinně nosit na veřejnosti. Podle policie utrpěla mladá žena infarkt, podle její rodiny a dalších zdrojů zemřela na následky policejní brutality.
Rozsáhlé výpadky internetu
V Íránu dochází k rozsáhlým výpadkům internetových služeb, především v mobilních zařízeních. Na Twitteru to v pondělí uvedla organizace NetBlocks. Lidskoprávní skupiny se v této souvislosti obávají, že íránské úřady v Kurdy obývaných regionech přístup k internetu zcela zablokují ve snaze potlačit protesty, píše agentura Reuters.
Na sociálních sítích se objevilo několik videí, na kterých byli zachyceni lidé, kteří prchají před střelbou íránských bezpečnostních složek. Na záběrech z Kurdy obývaného města Džavánrúd bylo vidět, jak se lidé skrývají za zdí, ošetřují zraněného muže a snaží se dostat k tělu mrtvého demonstranta na ulici, píše Reuters. Exilová organizace ochránců lidských práv Hengaw zase sdílela video, které zachycuje vyslání bezpečnostních složek do kurdských měst Mahábád a Búkán. Agentura Reuters píše, že pravost videí nebyla schopna ověřit.