Pandemie ve světě: Británie zpřísňuje cestovní opatření, Atény čeká uzávěra

Velká Británie kvůli obavám z šíření nových mutací koronaviru zavádí ještě přísnější pravidla pro všechny příjezdy do země. Příchozí nyní potřebují negativní test na koronavirus. Od pondělí také začne platit povinná desetidenní karanténa ve státem vybraných hotelech pro příjezdy z rizikových zemí. V rámci karantény musí cestující podstoupit další dva testy, a to v druhý a osmý den pobytu. Kvůli rychlému šíření nákazy čeká řecké Atény od čtvrtka uzávěra. Otevřeny budou jen obchody s nezbytným zbožím a všechny školy přejdou na distanční výuku.

Velká Británie doufá, že nové opatření umožní lépe vyhledávat kontakty nakažených a zabrání dalšímu šíření epidemie. „Neustále se snažíme zpřesňovat náš přístup k hranicím, protože existuje riziko, že se nové varianty koronaviru do země dostanou z jiných zemí světa,“ řekl ministr životního prostředí George Eustice. „Dokud nedokončíme očkování a nenalezneme cestu, jak ho pravidelně obnovovat, abychom mohli čelit novým výzvám, musíme být opatrní v přístupu k mezinárodnímu cestování,“ dodal.

Pro vstup do Británie je nyní potřeba test ne starší než 72 hodin. Pokud cestující test nemá, hrozí mu pokuta až 500 liber (14 600 korun). Vláda zatím neupřesnila, zda během karantény bude požadovat drahé PCR testy, nebo postačí antigenní varianty.

„Kdokoliv, kdo bude lhát v dotazníku pro cestující a bude se snažit zamaskovat, že byl v posledních deseti dnech v zemi, která je na červeném rizikovém seznamu, může být odsouzen až na deset let ve vězení,“ varoval ministr zdravotnictví Matt Hancock.

Cestující z rizikových zemí musí ihned po příletu v doprovodu úředníků zamířit do jednoho z 16 státem vybraných hotelů, kde stráví desetidenní karanténu. Místo v hotelu si musí předem rezervovat a zaplatit 1750 liber (zhruba 51 300 korun) za osobu. Vláda zatím podle agentury Reuters pro tento účel rezervovala 4600 hotelových pokojů, další podrobnosti zveřejní ve čtvrtek.

Atény během pandemie
Zdroj: Alkis Konstantinidis/Reuters

Atény budou do konce února v uzávěře

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis nařídil od čtvrtka uzávěru Atén, kde v posledních týdnech rychle přibývá nakažených koronavirem. V hlavním městě, kde žije zhruba polovina z 11 milionů obyvatel Řecka, budou smět otevřít jen obchody nabízející k životu nezbytné zboží. Školy budou uzavřeny. Restaurace a kavárny už nyní mohou jídlo a pití prodávat jen z výdejních okének.

Nová opatření mají platit do konce měsíce a ministerstvo zdravotnictví si od nich slibuje, že uleví nemocnicím v situaci, kdy se v zemi šíří nové varianty koronaviru. Podle Mitsotakise se lidé mají připravit na to, že během příštích dvou měsíců budou restrikce zaváděny a rozvolňovány v závislosti na epidemické situaci v zemi. „Ale je to také poslední míle před svobodou,“ tvrdí premiér, který očekává, že do dubna se situace výrazně zlepší. 

Podle hygieniků v Řecku za posledních 24 hodin přibylo 1526 nakažených, což je více než dvojnásobek oproti předešlému dni.

Írán začal očkovat ruskou vakcínou

Írán v úterý spustil očkování proti covidu-19. Jako první dostal vakcínu před televizními kamerami syn íránského ministra zdravotnictví. Informovala o tom agentura IRNA. V první fázi bude tato více než osmdesátimilionová země očkovat hlavně zdravotníky v nemocnicích.

Zahájení očkování se odehrálo v teheránské nemocnici, kde bylo přítomno i několik novinářů. Země používá ruskou vakcínu Sputnik V. Její první dodávky dorazily do země minulý týden a další se čekají v příštích únorových týdnech. Írán vyvíjí také vlastní vakcíny proti covidu-19. První z nich, označovanou jako Barekat, povolil k užívání koncem ledna.

Íránští vědci rovněž testují například kubánskou vakcínu Soberana 02. Dovážet západní vakcíny proti covidu-19 z Británie a USA v lednu místní vládě zakázal íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Podle něho tyto vakcíny nejsou důvěryhodné.

Íránský ministr zdravotnictví Saíd Namakí ale minulý týden uvedl, že vláda se dohodla i na dovozu několika milionů dávek vakcíny AstraZeneca, které by měla země dostat prostřednictvím programu COVAX.

V Íránu se dosud potvrdilo na 1,47 milionu nákaz koronavirem. Úmrtí spojených s covidem-19 země eviduje na 58 500. Oficiální údaje ale někteří experti zpochybňují jako nedůvěryhodně, jsou podle nich nižší než počty skutečné.

WHO: Únik koronaviru z laboratoře je nepravděpodobný

Expertům z Číny a Světové zdravotnické organizace (WHO) se zatím nepodařilo odhalit původ koronaviru, jenž způsobil nynější pandemii. Odborníci po něm v uplynulých dnech pátrali v čínském městě Wu-chan, kde byla nákaza koncem roku 2019 zaznamenána poprvé.

Šéf týmu WHO Peter Ben Embarek na úterní tiskové konferenci uvedl, že podle dosavadních zjištění je virus pravděpodobně přírodního původu a jeho hostitelem mohli být netopýři. Že by nákaza unikla z laboratoře, je vysoce nepravděpodobné, řekl Embarek.

Zavřený trh ve Wu-chanu
Zdroj: Reuters

Na člověka se koronavirus zřejmě přenesl přes mezihostitele. Čínští odborníci již před rokem mluvili o možnosti, že se dostal k člověku z netopýrů přes luskouny. Chránění luskouni se totiž loví pro maso, které se v zemích jako Čína považuje za delikatesu, a kvůli šupinám, jež se v tradiční čínské medicíně používají k léčbě mnoha nemocí, od rakoviny až po artritidu.

Netopýry a luskouny zmínil podle agentury Reuters na tiskové konferenci i vysoký představitel čínské národní zdravotnické komise (NHC) Liang Wan-nien. Prokázat je jako původce nákazy se ale podle něj zatím nepovedlo. Liang uvedl, že experti při pátrání po původu viru kromě jiného odebrali vzorky z čínských jeskyní obývaných netopýry. Nový typ koronaviru tam ale nenašli.

Virus se před objevením mohl šířit i jinde

„Fakt, že se virem snadno nakazí také norci a kočky, naznačuje, že rezervoárem mohou být i další živočichové. Dosavadní výzkum je ale nyní nedostatečný,“ podotkl Liang. Podle něho se  virus, který způsobuje covid-19, mohl šířit nejprve v jiných regionech, než byl v prosinci 2019 zaznamenán ve Wu-chanu.

Liang potvrdil, že jedním z ohnisek infekce ve Wu-chanu bylo tržiště. Nákaza se ale vyskytovala i v jiných částech města. Jak se virus na tržiště dostal, nejsou zahraniční a čínští vědci schopni určit. Čína se dlouhodobě snaží vyhnout obviněním, že objev nového typu koronaviru zpočátku tajila a dopustila se rozšíření nákazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Německem rezonují otázky kolem informací zpravodajské služby o původu covidu

Koronavirová omezení v Německu dávno skončila, covid-19 ale z veřejné debaty nezmizel. Otázky si kladou média, politici i veřejnost. Jedna aktuálně přibyla. Veřejnost se ptá, proč se vláda už na začátku pandemie nepodělila s poslanci o tehdejší zjištění Spolkové zpravodajské služby (BND), že virus mohl s velkou pravděpodobností uniknout z laboratoře v čínském Wu-chanu. BND o tajných výsledcích pátrání informovala již v roce 2020 nejbližší spolupracovníky kancléřky Angely Merkelové. Na konci roku 2021 pak i jejího nástupce Olafa Scholze.
před 3 mminutami

„Není náš typ.“ Putin chtěl odstavit Trumpova vyslance Kellogga, uvádí NBC

Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg byl vyloučen z mírových rozhovorů poté, co Kreml prohlásil, že si jeho přítomnost nepřeje, uvádí NBC News s odkazem na americké a ruské činitele. Šéf Kremlu Vladimir Putin si myslí, že Kellogg je příliš nakloněný Kyjevu, sdělil jeden ze zdrojů.
před 3 mminutami

„Definice absurdity.“ V Brazílii staví kvůli klimatické konferenci dálnici v pralese

Město Belém na severovýchodě Brazílie se připravuje na Konferenci OSN o změně klimatu COP30, kterou bude hostit v listopadu. Dorazí na ni podle očekávání na padesát tisíc lidí, včetně světových lídrů. Místní i odborníci ale kritizují některé stavební projekty, které kvůli tomu vláda spustila. V oblasti vzniká třeba čtyřproudá dálnice, jejíž stavba kvůli konferenci je podle kritiků „definicí absurdity“. Nachází se totiž v chráněné části Amazonského pralesa. Někteří obyvatelé města a obchodníci ale míní, že Belém rozvoj potřebuje.
před 1 hhodinou

Putin podmíněně souhlasí s návrhy na zastavení bojů, podle Zelenského příměří nechce

Rusko souhlasí s návrhy na zastavení bojů, měly by ale vést k dlouhodobému míru a k řešení příčin krize, řekl ve čtvrtek šéf Kremlu Vladimir Putin. Existuje podle něj řada otázek, například kdo bude dohlížet na dodržování příměří na frontové linii, která je dlouhá dva tisíce kilometrů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj soudí, že Putin připravuje odmítavou reakci na návrh příměří, ale bojí se to říct přímo americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Soudce Bílému domu nařídil vrátit funkci tisícům vládních zaměstnanců

Federální soudce ve Spojených státech nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa vrátit do funkce tisíce federálních zaměstnanců ve zkušební době, které propustila v únoru v rámci hromadného snižování stavů ve vládních úřadech. Soudce uvedl, že o výpovědích rozhodoval personální úřad, který k tomu neměl pravomoc. Rozhodnutí zasadilo zatím největší ránu úsilí Trumpa a jeho poradce Elona Muska o drastické zredukování federální správy, píší tiskové agentury.
před 7 hhodinami

Členské státy NATO musí vyrábět více zbraní, řekl během jednání s Trumpem Rutte

Prezident Spojených států Donald Trump ve čtvrtek jednal ve Washingtonu s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten během schůzky v Oválné pracovně řekl, že členové Aliance musí vyrábět více zbraní. Zaostávají v tom podle něj za Ruskem a Čínou. Trump během setkání vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy anektují Grónsko.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Polsko staví mohutné opevnění na východní hranici

Polský prezident Andrzej Duda vyzval k rozmístění amerických jaderných zbraní na území Polska. Podle něj by se infrastruktura NATO měla 26 let po rozšíření směrem na východ také posunout tímto směrem. Země od příštího roku zavede systém vojenských školení pro civilisty. Na hranicích s Ruskem mezitím finišuje stavba prvního úseku vojenských opevnění.
před 7 hhodinami

Mileiovy škrty spojily na demonstraci důchodce s fotbalovými fanoušky

Nebývalá fronta se vytvořila v Argentině proti politice razantních škrtů tamního prezidenta Javiera Mileie. Při protivládních demonstracích spojili své síly důchodci s tvrdým jádrem fanoušků různých fotbalových klubů. Při střetech s policií patnáct lidí utrpělo zranění, z toho jeden těžká. Zhruba stovka dalších skončila v poutech.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...