Pandemie ve světě: Británie zpřísňuje cestovní opatření, Atény čeká uzávěra

Velká Británie kvůli obavám z šíření nových mutací koronaviru zavádí ještě přísnější pravidla pro všechny příjezdy do země. Příchozí nyní potřebují negativní test na koronavirus. Od pondělí také začne platit povinná desetidenní karanténa ve státem vybraných hotelech pro příjezdy z rizikových zemí. V rámci karantény musí cestující podstoupit další dva testy, a to v druhý a osmý den pobytu. Kvůli rychlému šíření nákazy čeká řecké Atény od čtvrtka uzávěra. Otevřeny budou jen obchody s nezbytným zbožím a všechny školy přejdou na distanční výuku.

Velká Británie doufá, že nové opatření umožní lépe vyhledávat kontakty nakažených a zabrání dalšímu šíření epidemie. „Neustále se snažíme zpřesňovat náš přístup k hranicím, protože existuje riziko, že se nové varianty koronaviru do země dostanou z jiných zemí světa,“ řekl ministr životního prostředí George Eustice. „Dokud nedokončíme očkování a nenalezneme cestu, jak ho pravidelně obnovovat, abychom mohli čelit novým výzvám, musíme být opatrní v přístupu k mezinárodnímu cestování,“ dodal.

Pro vstup do Británie je nyní potřeba test ne starší než 72 hodin. Pokud cestující test nemá, hrozí mu pokuta až 500 liber (14 600 korun). Vláda zatím neupřesnila, zda během karantény bude požadovat drahé PCR testy, nebo postačí antigenní varianty.

„Kdokoliv, kdo bude lhát v dotazníku pro cestující a bude se snažit zamaskovat, že byl v posledních deseti dnech v zemi, která je na červeném rizikovém seznamu, může být odsouzen až na deset let ve vězení,“ varoval ministr zdravotnictví Matt Hancock.

Cestující z rizikových zemí musí ihned po příletu v doprovodu úředníků zamířit do jednoho z 16 státem vybraných hotelů, kde stráví desetidenní karanténu. Místo v hotelu si musí předem rezervovat a zaplatit 1750 liber (zhruba 51 300 korun) za osobu. Vláda zatím podle agentury Reuters pro tento účel rezervovala 4600 hotelových pokojů, další podrobnosti zveřejní ve čtvrtek.

Atény během pandemie
Zdroj: Alkis Konstantinidis/Reuters

Atény budou do konce února v uzávěře

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis nařídil od čtvrtka uzávěru Atén, kde v posledních týdnech rychle přibývá nakažených koronavirem. V hlavním městě, kde žije zhruba polovina z 11 milionů obyvatel Řecka, budou smět otevřít jen obchody nabízející k životu nezbytné zboží. Školy budou uzavřeny. Restaurace a kavárny už nyní mohou jídlo a pití prodávat jen z výdejních okének.

Nová opatření mají platit do konce měsíce a ministerstvo zdravotnictví si od nich slibuje, že uleví nemocnicím v situaci, kdy se v zemi šíří nové varianty koronaviru. Podle Mitsotakise se lidé mají připravit na to, že během příštích dvou měsíců budou restrikce zaváděny a rozvolňovány v závislosti na epidemické situaci v zemi. „Ale je to také poslední míle před svobodou,“ tvrdí premiér, který očekává, že do dubna se situace výrazně zlepší. 

Podle hygieniků v Řecku za posledních 24 hodin přibylo 1526 nakažených, což je více než dvojnásobek oproti předešlému dni.

Írán začal očkovat ruskou vakcínou

Írán v úterý spustil očkování proti covidu-19. Jako první dostal vakcínu před televizními kamerami syn íránského ministra zdravotnictví. Informovala o tom agentura IRNA. V první fázi bude tato více než osmdesátimilionová země očkovat hlavně zdravotníky v nemocnicích.

Zahájení očkování se odehrálo v teheránské nemocnici, kde bylo přítomno i několik novinářů. Země používá ruskou vakcínu Sputnik V. Její první dodávky dorazily do země minulý týden a další se čekají v příštích únorových týdnech. Írán vyvíjí také vlastní vakcíny proti covidu-19. První z nich, označovanou jako Barekat, povolil k užívání koncem ledna.

Íránští vědci rovněž testují například kubánskou vakcínu Soberana 02. Dovážet západní vakcíny proti covidu-19 z Británie a USA v lednu místní vládě zakázal íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Podle něho tyto vakcíny nejsou důvěryhodné.

Íránský ministr zdravotnictví Saíd Namakí ale minulý týden uvedl, že vláda se dohodla i na dovozu několika milionů dávek vakcíny AstraZeneca, které by měla země dostat prostřednictvím programu COVAX.

V Íránu se dosud potvrdilo na 1,47 milionu nákaz koronavirem. Úmrtí spojených s covidem-19 země eviduje na 58 500. Oficiální údaje ale někteří experti zpochybňují jako nedůvěryhodně, jsou podle nich nižší než počty skutečné.

WHO: Únik koronaviru z laboratoře je nepravděpodobný

Expertům z Číny a Světové zdravotnické organizace (WHO) se zatím nepodařilo odhalit původ koronaviru, jenž způsobil nynější pandemii. Odborníci po něm v uplynulých dnech pátrali v čínském městě Wu-chan, kde byla nákaza koncem roku 2019 zaznamenána poprvé.

Šéf týmu WHO Peter Ben Embarek na úterní tiskové konferenci uvedl, že podle dosavadních zjištění je virus pravděpodobně přírodního původu a jeho hostitelem mohli být netopýři. Že by nákaza unikla z laboratoře, je vysoce nepravděpodobné, řekl Embarek.

Zavřený trh ve Wu-chanu
Zdroj: Reuters

Na člověka se koronavirus zřejmě přenesl přes mezihostitele. Čínští odborníci již před rokem mluvili o možnosti, že se dostal k člověku z netopýrů přes luskouny. Chránění luskouni se totiž loví pro maso, které se v zemích jako Čína považuje za delikatesu, a kvůli šupinám, jež se v tradiční čínské medicíně používají k léčbě mnoha nemocí, od rakoviny až po artritidu.

Netopýry a luskouny zmínil podle agentury Reuters na tiskové konferenci i vysoký představitel čínské národní zdravotnické komise (NHC) Liang Wan-nien. Prokázat je jako původce nákazy se ale podle něj zatím nepovedlo. Liang uvedl, že experti při pátrání po původu viru kromě jiného odebrali vzorky z čínských jeskyní obývaných netopýry. Nový typ koronaviru tam ale nenašli.

Virus se před objevením mohl šířit i jinde

„Fakt, že se virem snadno nakazí také norci a kočky, naznačuje, že rezervoárem mohou být i další živočichové. Dosavadní výzkum je ale nyní nedostatečný,“ podotkl Liang. Podle něho se  virus, který způsobuje covid-19, mohl šířit nejprve v jiných regionech, než byl v prosinci 2019 zaznamenán ve Wu-chanu.

Liang potvrdil, že jedním z ohnisek infekce ve Wu-chanu bylo tržiště. Nákaza se ale vyskytovala i v jiných částech města. Jak se virus na tržiště dostal, nejsou zahraniční a čínští vědci schopni určit. Čína se dlouhodobě snaží vyhnout obviněním, že objev nového typu koronaviru zpočátku tajila a dopustila se rozšíření nákazy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 6 mminutami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 7 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 10 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 13 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 14 hhodinami
Načítání...