Ruská vakcína Sputnik chrání proti covidu na 91,6 procenta, ukázala studie na 20 tisících lidech

Ruská vakcína Sputnik V je velmi účinná proti novému koronaviru. Předběžné výsledky studie na 20 tisících lidech ukazují, že má 91,6procentní účinnost proti symptomatickému průběhu nemoci.

Ruští vědci analyzovali data od 20 tisíc lidí – tři čtvrtiny dostaly vakcínu, zbytek placebo. Výsledky vyšly v odborném časopisu The Lancet. Současně tento výzkum ukázal, že s očkováním nebyly spojeny žádné závažné nežádoucí účinky – většina byla mírná, typické byly klasické chřipkové příznaky, bolesti v místě vpichu a slabosti nebo únava.

Očkovací látka, jejíž vývoj financoval ruský fond přímých investic (RDIF), se podává ve dvou injekcích s odstupem 21 dní. Během 21 dnů po první dávce se vyskytlo 16 případů onemocnění covid-19 u 14 964 osob (0,1 %) ve vakcinované skupině a 62 případů onemocnění u 4902 jedinců (1,3 %) ve skupině s placebem.

Studie zahrnovala také dostatečné množství seniorů, kteří jsou nemocí nejvíce ohroženi – týkala se 2144 účastníků ve věku 60 let a starších; v této podskupině měla vakcína 91,8% účinnost proti symptomatickým onemocněním.

Ruská vakcína je založena na stejném principu jako „oxfordská“ vakcína společnosti AstraZeneca. Sputnik V funguje na modifikované verzi adenoviru, tedy běžného viru nachlazení. Ten je upraven tak, aby nesl genetické instrukce pro tvorbu proteinu koronaviru, který přechází do lidských buněk. Vyrobený protein koronaviru pak spustí imunitní reakci, která chrání před budoucí nákazou virem SARS-CoV-2.

Na rozdíl od oxfordské vakcíny ale Sputnik V používá pro každou dávku jiný druh lidského adenoviru; pokouší se tak vyvolat ještě silnější a dlouhodobější imunitní reakci. Použití jiného vektoru pro druhou dávku má snížit riziko rozvoje rezistence imunitního systému vůči původnímu adenoviru.

Co se o ní neví

Tato analýza, která byla zveřejněna 2. února, zahrnovala jen symptomatické případy covidu-19. K pochopení účinků vakcíny na asymptomatický průběh covidu-19 a na možné snižování přenosu na ostatní je zapotřebí další výzkum. Autoři také upozorňují, že očkované osoby sledovali jen 48 dní od podání první dávky – je tedy ještě zapotřebí delších analýz, aby se ukázalo, zda je ochrana dlouhodobější.

Není zatím známé, jaké budou účinky na jiné skupiny, než jsou běloši – na jiných skupinách proběhlo zatím jen málo testů.

Vakcína vypadá bezpečná

Během této klinické studie byla nahlášena čtyři úmrtí. Jeden člověk zemřel ve skupině s placebem v důsledku cévní mozkové příhody, zbývající tři úmrtí se vyskytla ve skupině s vakcínou, ale podle autorů se jejich smrt nedá přičítat vakcíně.

Závažnější nežádoucí účinky byly pozorovány u 68 pacientů, pozoruhodné bylo, že výrazně více (45) jich vědci našli ve skupině, která nedostala očkovací látku, ale jen zcela bezpečné placebo. Za žádný z vedlejších účinků podle ruských vědců nemohla vakcína.

Co bude dál?

Tým, který na vakcíně pracoval, plánuje v příštích týdnech zahájit zkoušky, aby vyzkoušel jednodávkový režim přezdívaný „Sputnik V light“. Už před měsícem byly také oznámeny plány na testování kombinace Oxfordské/AstraZeneca a Sputnik V vakcín. Protože obě pracují na stejném principu, dalo by se toho využít pro jejich vzájemné vylepšení – například pro případ dalších mutací virů.

Nadále bude také pokračovat další část třetí fáze klinické studie – celkem by měla zahrnovat 40 tisíc osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 2 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 4 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 6 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled