Ruská vakcína Sputnik chrání proti covidu na 91,6 procenta, ukázala studie na 20 tisících lidech

Ruská vakcína Sputnik V je velmi účinná proti novému koronaviru. Předběžné výsledky studie na 20 tisících lidech ukazují, že má 91,6procentní účinnost proti symptomatickému průběhu nemoci.

Ruští vědci analyzovali data od 20 tisíc lidí – tři čtvrtiny dostaly vakcínu, zbytek placebo. Výsledky vyšly v odborném časopisu The Lancet. Současně tento výzkum ukázal, že s očkováním nebyly spojeny žádné závažné nežádoucí účinky – většina byla mírná, typické byly klasické chřipkové příznaky, bolesti v místě vpichu a slabosti nebo únava.

Očkovací látka, jejíž vývoj financoval ruský fond přímých investic (RDIF), se podává ve dvou injekcích s odstupem 21 dní. Během 21 dnů po první dávce se vyskytlo 16 případů onemocnění covid-19 u 14 964 osob (0,1 %) ve vakcinované skupině a 62 případů onemocnění u 4902 jedinců (1,3 %) ve skupině s placebem.

Studie zahrnovala také dostatečné množství seniorů, kteří jsou nemocí nejvíce ohroženi – týkala se 2144 účastníků ve věku 60 let a starších; v této podskupině měla vakcína 91,8% účinnost proti symptomatickým onemocněním.

Ruská vakcína je založena na stejném principu jako „oxfordská“ vakcína společnosti AstraZeneca. Sputnik V funguje na modifikované verzi adenoviru, tedy běžného viru nachlazení. Ten je upraven tak, aby nesl genetické instrukce pro tvorbu proteinu koronaviru, který přechází do lidských buněk. Vyrobený protein koronaviru pak spustí imunitní reakci, která chrání před budoucí nákazou virem SARS-CoV-2.

Na rozdíl od oxfordské vakcíny ale Sputnik V používá pro každou dávku jiný druh lidského adenoviru; pokouší se tak vyvolat ještě silnější a dlouhodobější imunitní reakci. Použití jiného vektoru pro druhou dávku má snížit riziko rozvoje rezistence imunitního systému vůči původnímu adenoviru.

Co se o ní neví

Tato analýza, která byla zveřejněna 2. února, zahrnovala jen symptomatické případy covidu-19. K pochopení účinků vakcíny na asymptomatický průběh covidu-19 a na možné snižování přenosu na ostatní je zapotřebí další výzkum. Autoři také upozorňují, že očkované osoby sledovali jen 48 dní od podání první dávky – je tedy ještě zapotřebí delších analýz, aby se ukázalo, zda je ochrana dlouhodobější.

Není zatím známé, jaké budou účinky na jiné skupiny, než jsou běloši – na jiných skupinách proběhlo zatím jen málo testů.

Vakcína vypadá bezpečná

Během této klinické studie byla nahlášena čtyři úmrtí. Jeden člověk zemřel ve skupině s placebem v důsledku cévní mozkové příhody, zbývající tři úmrtí se vyskytla ve skupině s vakcínou, ale podle autorů se jejich smrt nedá přičítat vakcíně.

Závažnější nežádoucí účinky byly pozorovány u 68 pacientů, pozoruhodné bylo, že výrazně více (45) jich vědci našli ve skupině, která nedostala očkovací látku, ale jen zcela bezpečné placebo. Za žádný z vedlejších účinků podle ruských vědců nemohla vakcína.

Co bude dál?

Tým, který na vakcíně pracoval, plánuje v příštích týdnech zahájit zkoušky, aby vyzkoušel jednodávkový režim přezdívaný „Sputnik V light“. Už před měsícem byly také oznámeny plány na testování kombinace Oxfordské/AstraZeneca a Sputnik V vakcín. Protože obě pracují na stejném principu, dalo by se toho využít pro jejich vzájemné vylepšení – například pro případ dalších mutací virů.

Nadále bude také pokračovat další část třetí fáze klinické studie – celkem by měla zahrnovat 40 tisíc osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 12 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 14 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 17 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...