Obě zatím schválené vakcíny od firem Pfizer/BioNTech a Moderna spojuje jejich princip: jsou založené na použití modifikované RNA. Očkování od AstraZenecy doporučené ke schválení v pátek, kterému se také přezdívá oxfordská vakcína a které má unijní očkovací mix doplnit, ale funguje jinak, což přináší řadu výhod i nevýhod.
Vakcína AstraZeneca je méně účinná než ta od Pfizeru a Moderny. Má však jiné výhody
Jak fungují? Tři vakcíny, dva principy
„Genetické“ vakcíny Pfizer a Moderna připravují tělo na obranu proti onemocnění covid-19 shodným způsobem. Obsahují molekulu nazývanou messenger RNA (mRNA), která nese instrukce pro produkci spike proteinu. To je protein, který se vyskytuje na povrchu viru SARS-CoV-2 a je potřebný pro to, aby byl virus schopen vstoupit do buněk.
„Jakmile je podána vakcína lidem, některé jejich buňky přečtou instrukce obsažené v mRNA a dočasně produkují tento spike protein. Imunitní systém člověka protein rozpozná jako cizí a začne tvořit protilátky a aktivovat T-buňky (bílé krvinky) pro jeho napadnutí. Pokud tato očkovaná osoba přijde později do kontaktu s virem SARS-CoV-2, její imunitní systém virus rozpozná a bude připraven se proti němu bránit,“ popisuje Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Messenger RNA (mRNA) z vakcíny přitom nezůstane v těle, ale je krátce po vakcinaci rozložena, nedochází tedy k žádnému ovlivňování DNA.
Oxfordská vakcína AstraZenecy nepracuje na tak moderní technologii, ale využívá desítkami let osvědčený a mnohokrát vyzkoušený postup; zjednodušeně řečeno pracuje jako pošťák, který nese dopis. Pošťákem je v tomto případě upravený adenovirus, v dopise je napsáno, co dělat, aby se tělo ubránilo nemoci covid-19 a příjemcem je imunitní systém člověka. Pošťák adenovirus zajišťuje jen dopravu, ale nepíše obsah dopisu.
Ve skutečnosti je potom proces následující: Adenovirus je virus, který způsobuje u šimpanzů problémy podobné nachlazení. Je upravený tak, aby se v těle člověka nemohl množit, nemůže tedy lidskému tělu nijak ublížit, jen přenáší informace. Když pak organismus obsah takového dopisu přineseného adenovirem otevře, přečte si návod, jak se bránit covidu-19 (tedy nemoci, se kterou se nikdy nesetkal). Tento návod spočívá v genetické informaci nového koronaviru, která imunitnímu systému říká, jak by se měl zachovat, až koronavirus zaútočí.
Tento postup se v minulosti využil už při vývoji vakcíny proti ebole, tuberkulóze nebo malárii, pracuje se s ním i ve vývoji vakcíny proti HIV nebo viru Zika.
Kdo je může dostat?
Zatímco použití očkovací látky Comirnaty od firmy Pfizer je určeno pro osoby ve věku 16 let a starší, vakcína Moderny je určena jen lidem ve věku 18 let a starším. Tato společnost sice nedávno začala testovat svou vakcínu u dvanáctiletých až sedmnáctiletých, ale schvalování bude trvat další měsíce.
U vakcíny AstraZeneca je situace složitější. Měla by být určená všem lidem ve věku nad 18 let, ale ve čtvrtek 28. ledna Německá očkovací komise doporučila, aby se vakcína proti covidu-19 farmaceutické firmy AstraZeneca podávala jen osobám mezi 18 a 64 lety. Není podle ní totiž k dispozici dostatek dat o účinnosti u lidí nad 65 let.
Daniel Stach popisuje fungování a účinky vakcíny od firmy AstraZeneca (zdroj: ČT24)
V rámci klinického testování totiž Astra Zeneca provedla jen osm procent testů u lidí ve věku 56–69 let a tři až čtyři procenta ve skupině od 70 let, což podle řady expertů nestačí k potvrzení její účinnosti. Pro srovnání: U testů vakcíny společnosti Novavax bylo 15 000 dobrovolníků a ti ve věku nad 65 let v ní tvořili 27 procent. Senioři jsou přitom v současné pandemii hlavní rizikovou skupinou.
Která je nejúčinnější?
Obě mRNA vakcíny při rozsáhlých klinických studiích na desítkách tisíc dobrovolníků vykázaly velmi vysokou účinnost. Ta se sice sledovala jen po několik měsíců a podle vakcinologů bude logicky postupně klesat, počáteční účinnost je ale nadějná a u obou značně podobná.
Vakcína Pfizer prokázala účinnost 95 procent při prevenci symptomatické nákazy – a to od sedmi dnů po podání druhé dávky. Tyto účinky byly velmi podobné u všech věkových skupin; nepodařilo se také najít, že by byla méně účinná u některých etnických nebo rasových skupin.
Vakcína Moderny byla při prevenci symptomatické nákazy covidem-19 účinná na 94,1 procenta, a to po 14 dnech od podání druhé dávky. Existují náznaky, že účinnost vakcíny byla mírně slabší u seniorů ve věku 65 let a víc. Podle výrobce bylo ale v této skupině testovaných jen málo, takže tyto údaje nejsou úplně spolehlivé. Také u této látky byly účinky stejné u všech etnických skupin.
Oxfordská vakcína AstraZeneca má podle studie zveřejněné v časopise The Lancet průměrnou účinnost 70,4 procenta, účinnost u seniorů není známa, kvůli malému počtu dobrovolníků v klinických testech ji zatím není možné prokázat.
Tato látka by měla mít podle vedení společnosti dokonce až devadesátiprocentní úspěšnost, ale jen pokud očkovaný dostane jen poloviční dávkování, než s jakým vědci původně počítali. Ani toto ale není prokázané na skupině seniorů.
Jaké je dávkování?
Obě mRNA vakcíny jsou dvoudávkové. Nejprve se u nich aplikuje první dávka, po několika týdnech pak následuje přeočkování. U každé je ale interval podání druhé dávky jiný, což může komplikovat logistiku. U vakcíny Moderna je to 28 dní; u vakcíny Pfizer jde o 21 dní. Rozdíl je ale i v množství látky, která se očkovanému dostává do těla. Zatímco jedna dávka od Pfizeru obsahuje 30 mikrogramů vakcíny, u Moderny je to více než třikrát více – asi 100 mikrogramů.
Očkovací látka od AstraZenecy je také dvoudávková, také u ní je zapotřebí přeočkování. Doba, kdy je zapotřebí vpravit druhou dávku, je shodná jako u Moderny, tedy 28 dní.
Je třeba bát se vedlejších účinků?
Všechny vakcíny, které kdy vznikly, mají řadu vedlejších účinků; u těch proti covidu-19 je drtivá většina z nich naštěstí velmi slabých. U mRNA látek už mají experti k dispozici údaje od milionů naočkovaných ze zemí, kde se očkuje už masově, a ukazuje se, že vážnější reakce se objevují asi u 11 lidí z milionu.
Nejčastěji se vyskytující nežádoucí účinky vakcíny Comirnaty (Pfizer) byly mírné nebo středně závažné a odezněly během několika dnů po vakcinaci. Patří mezi ně bolest a zduření v místě injekce, únava, bolest hlavy, svalů a kloubů, zimnice a horečka. U této látky bylo také zaznamenáno několik případů alergických reakcí, nejčastěji u lidí, kteří měli nějaké dřívější problémy s alergiemi. Někdy se dokonce tyto alergie projevily formou anafylaktického šoku, ale protože jsou lidé asi 20 minut po vakcinaci monitorováni lékaři, podařilo se vždy včas zasáhnout.
Také u vakcíny od Moderny byly nejčastější nežádoucí účinky jen mírné nebo středně závažné a odezněly během několika dnů po vakcinaci. Patřila k nim bolest a zduření v místě injekce, únava, zimnice, horečka, otok nebo citlivost lymfatických uzlin v podpaží, bolesti hlavy, svalů a kloubů, nauzea a zvracení.
Oxfordská vakcína AZD1222 se podle článku v časopise The Lancet zatím ukázala být bezpečnou. Jen u tří z téměř 24 tisíc účastníků klinických testů se po zhruba třech měsících objevily vážné zdravotní problémy. Není přitom jasné, zda s vakcínou přímo souvisely. Všichni tři se uzdravili nebo se brzy uzdraví, uvádí se v článku, na němž se podílelo několik desítek vědců.
Jak se látka přepravuje a skladuje?
Právě v tom, jak snadno se může vakcína dostat od výrobce až k očkovanému člověku, je jednoznačná výhoda oxfordské látky proti vakcínám od Pfizeru a Moderny.
Obě totiž vyžadují poměrně složité skladování za nízkých teplot, těch je zapotřebí i po celou dobu transportu. Zejména u látky od Pfizeru je to značná komplikace: žádá si teplotu sedmdesáti stupňů Celsia pod nulou, a tedy speciální mrazáky, které tak nízké teploty dostatečně dlouho udrží. U Moderny je to „jen“ kolem 18 stupňů pod nulou, což je už dosažitelnější i s běžným vybavením. Obě se také musí po otevření velmi rychle spotřebovat.
Oxfordská vakcína je díky svému principu mnohem odolnější, a může se proto skladovat za teploty 2 až 8 °C po dobu až půl roku. Navíc je i mechanicky odolnější; s vakcínou od Pfizeru se například nesmí třást, mohla by se tím totiž porušit citlivá RNA a vakcína by ztrácela účinnost. U adenovirové očkovací látky AstraZeneca nic takového nehrozí.
Jak účinné budou proti novým variantám?
Nový koronavirus relativně rychle mutuje; jsou to sice výrazně pomalejší změny než u chřipky, ale stačí to k tomu, aby získával nové vlastnosti a teoreticky se tak některé jeho varianty mohly stát odolnějším i třeba proti vakcínám.
Společnosti Pfizer/BioNTech i Moderna na konci ledna oznámily, že jejich očkovací látky fungují dostatečně dobře i proti všem známým virům, včetně těch, jež byly poprvé zaznamenány v Anglii a Jižní Africe. U jihoafrické varianty se ukázala u vakcíny Moderna lehce nižší účinnost, ale stále dostatečná.
U vakcíny AstraZeneca právě probíhá rozsáhlá klinická studie v Jižní Africe, která má ukázat, jak je to s její účinností.