Izolované a vojensky strádající Rusko se v posledních měsících stále více obrací na protizápadní Írán, který Moskvě poskytuje potřebnou vojenskou podporu. Teherán již v srpnu poslal ruské armádě sebevražedné drony typu Šahíd-136, které Rusové hojně využívají po celé Ukrajině. Íránští představitelé jakoukoli účast v konfliktu popírají, země dle nich „principiálně zastává neutralitu“. Americký Institut pro studium války (ISW) však s odvoláním na ukrajinské zdroje přišel s informací, že Moskva pravděpodobně přivedla na Ukrajinu íránské vojáky, kteří Rusy učili drony ovládat.
Rusové zřejmě přivezli na Ukrajinu Íránce, aby je naučili řídit drony. Teherán zapojení do konfliktu popírá
Přestože Teherán popírá, že by se do války zapojoval, vypustilo Rusko při pondělním masivním bombardování Ukrajiny údajně na 86 íránských bezpilotních letounů typu Šahíd-136. Podle dat ukrajinských sil bylo asi šedesát procent z nich sestřeleno. I tak ale v posledních dnech působí na ukrajinském území značné škody.
Ukrajinské úřady dronům připisují i čtvrteční ranní útoky v Kyjevské oblasti. „Další útok kamikadze dronů na objekty kritické infrastruktury,“ napsal na platformě Telegram zástupce šéfa prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Masivní ostřelování v brzkých ranních hodinách ohlásil také Miykolajiv na jihu země.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento týden uvedl, že se Rusko chystá objednat dalších 2400 těchto dronů. Jeden takový kus stojí Moskvu dvacet tisíc dolarů.
Neobratné, ale efektivní
Drony íránské výroby nejsou nijak zvlášť rychlé – pohání je nevýkonný dvoutaktní motor podobný sekačce na trávu. Ruské jednotky jim kvůli bzučivému zvuku přezdívají létající mopedy. Zároveň se pohybují v malých výškách, takže se dají lépe zaměřit pomocí protivzdušné obrany.
Přestože šahídy nejsou zrovna nejobratnějším vojenským vybavením, jejich efektivnost spočívá ve více než osmdesátikilové hlavici, která po zásahu cíle vybuchne – proto se jim také dává přízvisko kamikadze dron. Zároveň se odpalují z korby nákladních automobilů, což je pro ruskou armádu praktické.
Podle analýzy ISW tyto drony ale průběh války nijak zásadně neovlivní. Íránské bezpilotní letouny nejsou srovnatelné například s americkými raketomety HIMARS, které hojně využívá ukrajinská armáda.
obrázek
Britské ministerstvo obrany ve své zprávě vyhodnotilo, že s doletem přibližně dva a půl tisíce kilometrů a menší výbušnou náloží je „nepravděpodobné, že by Šahíd-136 uspokojivě plnil funkci, o kterou Rusko pravděpodobně usilovalo“. Podotýká však, že ruská armáda dosahuje určitého úspěchu tím, že vysílá několik dronů najednou.
„Celý smysl jejich používání spočívá v tom, že létají ve velkých skupinách a mohou tak překonat protivzdušnou obranu. Stačí, když se jeden nebo dva z nich proplíží kolem,“ říká poradce think tanku Centrum pro námořní analýzy (CNA) Samuel Bendett. „To staví Ukrajince do defenzivy. Kdykoliv může být zasažena jejich logistika, zásobování, komunikace, sklady či infrastruktura,“ dodal.
Íránští vojáci na okupovaném území
V analytické zprávě ISW se s odvoláním na informace ukrajinské armády uvádí, že Rusové zřejmě přivedli na okupovaná ukrajinská území íránské vojáky spojené s Islámskými revolučními gardami, aby naučili ruskou armádu drony Šahíd správně používat.
Ukrajinské zdroje tvrdí, že Íránci sídlí v Rusy okupovaných oblastech – konkrétně v Chersonské oblasti a na Krymu. Podle ukrajinské armády učí Rusy, jak správně a efektivně používat drony Šahíd-136, a také přímo dohlížejí na jejich navádění na ukrajinské civilní cíle.
Analytici z ISW ve své zprávě zároveň upozorňují na stále intenzivnější snahu Ruska vykreslit Ukrajinu jako teroristický stát. Moskva tím podle nich reaguje na nedávné snahy Západu označit za teroristický stát Rusko. Kyjev žádal schválení rezoluce s tímto zněním od Valného shromáždění OSN, to nakonec ve čtvrtek schválilo rezoluci odsuzující ruskou anexi čtyř ukrajinských území.
Teherán jakoukoli účast popírá
I přes přibývající zprávy Írán oficiálně popírá jakékoliv dodávky techniky na Ukrajinu. První zjevný důkaz o používání íránských bezpilotních letounů Ruskem se objevil na začátku října, kdy ukrajinská armáda zveřejnila několik snímků dronu odpovídajícímu typu Šahíd-136, který byl sestřelen v Charkovské oblasti a byl pomalován ruskými barvami a čísly.
O den později toto tvrzení podpořila i britská vojenská rozvědka, která uvedla, že je „vysoce pravděpodobné“, že Rusko v konfliktu nasazuje drony íránské výroby. Američtí představitelé od července tvrdili, že Teherán se chystá prodat Moskvě stovky takových letounů, a později uvedli, že Írán také vycvičil ruské vojáky pro obsluhu těchto dronů.
Íránské ministerstvo zahraničí tato tvrzení již dříve odmítlo s tím, že země nepomáhá ani jedné ze stran války, ačkoli podle Teheránu je „expanzivní politika“ NATO hlavní příčinou konfliktu. Mluvčí ministerstva Násir Kanání označil zprávy o íránských dronech za nepodložené. Zároveň vyzval k politickému řešení války a uvedl, že islámská republika „od počátku konfliktu vždy zastávala principiální neutralitu a odporovala válce“.
Íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján v září uvedl, že Teherán a Moskva spolupracují v oblasti obrany, ale trval na tom, že Írán nepomáhá ani jedné straně Ruskem rozpoutané války na Ukrajině.
„Jde o standardní postoj íránského režimu pokaždé, když se dostane do politicky složité situace,“ vysvětluje íránolog Houchang Hassan-Yari. Podle něj nejde o nic nového a nepokládá takováto oficiální vyjádření za důvěryhodná.
Protizápadní spojenci
Teherán s Moskvou navázal užší spolupráci mimo jiné kvůli restrikcím, kterým obě země čelí ze strany Západu. Rusové se musejí na Íránce spoléhat zejména kvůli tvrdým sankcím a kontrole vývozu.
„Utužování vztahů Ruska a Íránu je něco, co by měl daný region i celý svět sledovat a vnímat jako opravdovou hrozbu,“ řekl mluvčí amerického ministerstva obrany Todd Breasseale serveru Politico.
Spolupráce Ruska a Íránu není velkým překvapením. Íránský prezident Ebráhím Raísí již v polovině září řekl svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, že jejich vzájemná spolupráce posílí země, na které USA uvalily sankce.
Íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí na červencovém setkání s Putinem řekl, že Teherán a Moskva musejí zůstat ostražití „vůči klamům Západu“. Ajatolláh se vyjádřil i k válce na Ukrajině, kterou označil za těžkou událost. Zároveň zmínil, že „Rusko si pod Putinovou vládou zachovalo nezávislost“.
Podle Thomase Juneaua, odborníka na Blízký východ z Ottawské univerzity, má Írán velmi omezené možnosti v podpoře Ruska. Teherán však musí dle něj dělat vše, co je v jeho silách, aby Putina podpořil, protože jeho vlastní osud na světové scéně je úzce spjat se současným ruským režimem.
„Může Írán změnit průběh války? Ne. Může pomoci Rusku omezit jeho ztráty a alespoň udržet tlak na jeho protivníky? V omezené míře ano,“ míní Juneau.
Prodej dronů Rusku s přísahou neutrality je pro Írán riskantní. Teherán momentálně usiluje o zmírnění sankcí a zároveň se snaží potlačit domácí protesty, které vyvolala smrt mladé ženy poté, co byla zatčena mravnostní policií kvůli nesprávnému zahalení.
Ukrajinsko-íránské vztahy chladnou
V září ukrajinské ministerstvo zahraničí zbavilo íránského velvyslance Manúčehra Morádího akreditace a vyhostilo několik diplomatů z íránského velvyslanectví v Kyjevě. Ministerstvo jim sdělilo, že „dodávání zbraní Rusku je v přímém rozporu s postojem neutrality“, který íránské nejvyšší vedení veřejně deklarovalo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu 6. října uvedl, že íránské drony Rusko používá „každý den, i když Írán zatím každý den tvrdí, že na Ukrajině žádné takové drony nejsou“.
V jiném projevu téhož dne Zelenskyj řekl, že drony všichni Ukrajinci vidí na obloze. „Stále je sestřelujeme, ale pořád nám tvrdí, že tu údajně íránské drony nelítají. Nuže, najdeme vlastní způsoby, jak zajistit, aby tu skutečně žádné nebyly,“ varoval prezident.
Íránské ministerstvo zahraničí slíbilo, že bude na ukrajinské kroky „adekvátně reagovat“. Zároveň však přímo nepopřelo, že by drony Rusku prodávalo. Mluvčí ministerstva Kanání pouze konstatoval, že rozhodnutí Ukrajiny ochladit diplomatické vztahy s Íránem je „politováníhodné“ a vychází z „nepotvrzených zpráv“ zahraničních médií.
