Ruské vzdušné útoky od začátku týdne zabily na Ukrajině na dvě desítky civilistů a vyřadily z provozu část energetické sítě. V úterý slíbili světoví lídři skupiny G7 Ukrajině zintenzivnění její podpory ve válce s Ruskem a ve středu ministři obrany zemí NATO jednali o dodávkách systémů protivzdušné obrany Kyjevu. Ten už dostal od Německa první ze čtyř slíbených systémů protivzdušné obrany IRIS-T a čtyři další systémy M142 HIMARS z USA. Spojené státy slíbily dodávky také protiletadlových systémů NASAMS, v nejbližší době by měly na Ukrajinu dorazit dva. A Britové pošlou rakety AMRAAM.
Ukrajina disponuje rozsáhlou sítí místní protivzdušné obrany, která je do značné míry účinná při sestřelování ruských raket a brání ruskému letectvu získat nadvládu nad jejím nebem. Ukrajinská protivzdušná obrana se však spoléhá především na starší sovětské systémy S-300, které nemohou zastavit všechny ruské útoky.
Kyjev opakovaně žádal o modernější systémy na ochranu měst a civilní infrastruktury. „Až Ukrajina dostane dostatečný počet moderních a účinných systémů protivzdušné obrany, přestane fungovat klíčový prvek ruského teroru - raketové údery,“ řekl v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj lídrům G7.
Naléhavost žádosti částečně vyplývá z toho, že Rusko podle něj objednalo dodávku dalších 2400 íránských bezpilotních letounů. Zmínil také, že Írán by mohl doplnit ruské zásoby balistických a řízených střel.
Kromě požadavku na další protivzdušnou obranu Zelenskyj vedoucím představitelům G7 navrhl také plán na umístění mezinárodních pozorovatelů na hranici Ukrajiny s jejím severním sousedem Běloruskem, které je úzkým spojencem Ruska.
Podle ukrajinského ministerstva obrany je v Bělorusku shromážděno už 31 íránských bezpilotních letounů Šahíd-136 „kamikaze“ a dalších osm je na cestě. K obavám z Běloruska se přidaly i železniční zásilky tanků T-72A, nákladních automobilů Ural, systémů protivzdušné obrany Tor-M2 a dalších vozidel, které podle skupiny WhereIsRussiaToday OSINT směřovaly z Minsku do Borisova.
Protivzdušná podpora Ukrajiny
„Protivzdušná obrana je v současné době prioritou číslo jedna v naší obranné spolupráci,“ zmínil v pondělí Zelenskyj po telefonátu s americkým prezidentem.
„Prezident Biden přislíbil, že bude Ukrajině i nadále poskytovat podporu potřebnou k její obraně, včetně moderních systémů protivzdušné obrany,“ uvádí se v prohlášení Bílého domu k telefonátu.
Spojené státy slíbily urychlit dodávku dvou z osmi slíbených systémů NASAMS. Kromě toho Ukrajina obdržela první ze čtyř systémů IRIS-T SLM z Německa. Ukrajina rovněž získala od USA další čtyři systémy HIMARS, oznámil ministr obrany Oleskij Reznikov. Celkem jich tedy Američané poskytli už dvacet.
Urychlená dodávka systému NASAMS
„Myslíme si, že jsme na dobré cestě k tomu, abychom tam ty první dva dostali ve velmi blízké budoucnosti,“ řekl v úterý novinářům mluvčí Rady národní bezpečnosti John Kirby. „Určitě máme zájem na tom, abychom dodávku systémů NASAMS na Ukrajinu urychlili co nejdříve,“ dodal.
Existuje řada verzí systému, které se skládají z různých kombinací odpalovacích zařízení, radarů a dalších senzorů a řídicích a kontrolních uzlů. Zatím však není jasné, jak bude NASAMS putující na Ukrajinu nakonfigurován.
Zintenzivnení podpory Ukrajině slíbil také generální tajemník Jens Stoltenberg. „Hodláme v tom (podpoře Ukrajiny) vytrvat, aby se mohla i dál bránit a osvobozovat své území od ruské okupace. Tyto systémy protivzdušné obrany mají význam, protože mnoho přilétajících raket bylo sestřeleno systémy poskytnutými spojenci z NATO,“ řekl Stoltenberg.
Ve středu také podle agentury Reuters oznámila nizozemská ministryně obrany Kajsa Ollongrenová, že Nizozemsko dodá Ukrajině systémy protivzdušné obrany v hodnotě 15 milionů eur (368 milionů korun). Nizozemská vláda krok oznámila v dopise parlamentu.
„Na tyto útoky… lze reagovat pouze neutuchající podporou Ukrajiny a jejího lidu,“ napsala Ollongrenová ohledně pondělních a úterních ostřelování civilních oblastí Ruskem. Nizozemsko již dříve poskytlo Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě desítek až stovek milionů eur.
Británie zase daruje Ukrajině rakety středního doletu AMRAAM schopné sestřelovat řízené střely. Kyjev by je měl převzít v nadcházejících týdnech.
Otázky ohledně kvality ruských zbraní
Podle ukrajinského generálního štábu sestřelily ukrajinské síly protivzdušné obrany za poslední dva dny nejméně 66 z více než 120 řízených střel a zničily všechny řízené střely kromě osmi, které byly na Ukrajinu vypáleny během úterý. Ukrajinská protivzdušná obrana rovněž sestřelila čtyřicet bezpilotních letounů kamikaze, šlo především o íránské stroje Šahíd-136.
Podle vojenských expertů je míra sestřelování raket Ukrajinci dobrá, zejména vzhledem ke stáří a malému vybavení Ukrajiny. Uvedli také, že ať už ruská palba v posledních dnech odhalila jakékoli nedostatky v kyjevském arzenálu, vyvolala také otázky ohledně arzenálu Moskvy.
Ačkoli útoky zabily nejméně devatenáct civilistů po celé Ukrajině a devastovaly města, počet obětí byl překvapivě nízký vzhledem k tomu, jak vysokou daň dosud zaplatili civilisté ve válce a kolik tento ruský útok stál.
Od začátku války bylo mnoho ruských útoků vedeno na velké vzdálenosti a spoléhalo se na zastaralé, neřízené a nepřesné rakety, včetně některých ze sovětské éry. To naznačuje, že nejsofistikovanější zbraně Moskvy jsou nedostatkové, tvrdí ukrajinští, západní, ale i ruští analytici. Relativně „skromný“ dopad posledního bombardování tato podezření ještě posílil.
Jeden systém by na pondělní útok nestačil, míní podplukovník Časar
Podplukovník Josef Časar z katedry protivzdušné obrany fakulty vojenských technologií Univerzity obrany v Brně ve vysílání ČT24 zmínil, že vzhledem k tomu, jak funguje protivzdušná obrana, je v podstatě nemožné stanovit ideální počet protivzdušných kompletů pro ukrajinské potřeby.
„Existují různé principy navedení, systémy mají různé dosahy, jinou konfiguraci. Záleží například i na tom, zda bychom chtěli chránit celé území Ukrajiny, což je zhruba 600 tisíc kilometrů čtverečních, případně zda bychom se zaměřili na obranu hranice, zhruba dva tisíce kilometrů - pokud počítáme pevnou hranici a nikoli tu na vodě. Pak zde hraje roli i případný typ a počet prostředků vzdušného napadení,“ vysvětlil Časar.
„Záleží také, kolika raketami systém disponuje a jak rychle je obsluha schopna přebít rakety, ale počty jako 80 až 90 cílů v případě pondělního útoku jsou opravdu velmi vysoké. Pokud by na to byl odkázán jen jeden systém, tak by na to nestačil,“ zdůraznil podplukovník.
Co však hraje podle Časara největší roli, je vycvičenost obsluhy. Ta nemusí být příliš početná, pokud však nejsou ukrajinští vojáci řádně vycvičení, může jejich zaškolení trvat dlouhou dobu.
„Česko má co nabídnout“
Salvový raketomet Grad, kterým ruské síly ostřelovaly ukrajinské území, má až čtyřicet raket ráže 122mm s dostřelem 20 kilometrů. Systémy, které nyní dostává ukrajinská armáda, ale i ty, které už měla, jsou schopné tyto rakety podle Časara ničit.
„Jsou především určené na vrtulníky i letouny s pevnými křídly, případně mohou působit i na bezpilotní prostředky. Stejně tak je s nimi možné působit například i s raketami IRIS-T proti těmto střelám. Mohou zde ale být problémy ty vyšší počty vzdušných dílů, kdy nepoměr ceny rakety protiletadlového systému a například rakety Grad je opravdu velký.“
Co se týče protivzdušné obrany, má Česko podle Časara Ukrajině co nabídnout. „Disponujeme staršími ruskými komplety, což rozumím, že nemusí znít dobře. Důležitá je zde ale opět vycvičenost. Ukrajinci tyto systémy mají a měli také, takže by je po obdržení okamžitě uměli ovládat. Umí je navíc efektivně použít,“ uzavřel.
