Severoatlantická aliance posílí po sabotáži plynovodů Nord Stream ochranu kritické infrastruktury a na jakýkoli útok proti ní rázně odpoví, řekl generální tajemník Jens Stoltenberg před začátkem dvoudenního zasedání aliančních ministrů obrany. Uvedl také, že NATO nepoleví v podpoře Ukrajiny a její úspěšné obrany proti Rusku a v ukrajinském zájmu jedná o navýšení výroby zbraní a munice. Ruské útoky na ukrajinské civilní cíle jsou podle něj známkou slabosti a důsledkem neschopnosti udržet pozice vůči ukrajinské protiofenzivě.
NATO posílí ochranu kritické infrastruktury a dodá Kyjevu další zbraně, oznámil Stoltenberg
18 minut
Brífink Jense Stoltenberga před zasedáním ministrů obrany NATO
„Zdvojnásobili jsme naši přítomnost v Baltském a Severním moři na více než třicet plavidel. Budou je podporovat vzdušné jednotky a ponorky. Zároveň také posilujeme zpravodajské složky a předávání zpravodajských informací,“ oznámil Stoltenberg a varoval, že jakékoliv úmyslné útoky na kritickou infrastrukturu spojenců se setkají s jednotnou a silnou reakcí.
Švédské a dánské úřady vyšetřují čtyři zářijové úniky plynu z plynovodů Nord Stream 1 a 2 ve švédské a dánské výlučné ekonomické zóně v Baltském moři. Vlastní vyšetřování oznámila i německá generální prokuratura. Evropské státy již dříve uvedly, že mají podezření, že plynovody přepravující plyn z Ruska do Evropy byly poškozeny záměrně.
Stoltenberg čeká, že spojenci slíbí Ukrajině další zbraně
Ukrajinské vedení po pondělních raketových útocích ruské armády požádalo západní země o urychlení dodávek zbraní, zejména protivzdušné obrany. Stoltenberg prohlásil, že Kyjev naléhavě potřebuje protivzdušné systémy, americké salvové raketomety či přesnou naváděnou munici.
„Udržíme a posílíme naši podporu Ukrajině, aby mohla pokračovat v obraně a osvobodila své území od ruské invaze,“ řekl Stoltenberg, který od středy povede dvoudenní zasedání aliančních ministrů obrany. Řekl, že očekává, že spojenci přislíbí nové dodávky zbraní a vojenského materiálu podle potřeb Kyjeva. Podle Stoltenberga se Ukrajině nedostávají také protitankové zbraně, obrněné vozy či dělostřelecké vybavení.
Alianční země jednají s výrobci zbraní o možném zvýšení produkce vojenské techniky a munice, aby mohly doplnit své sklady a zároveň jich posílat dostatečné množství na Ukrajinu, dodal Stoltenberg.
„Čím déle bude válka na Ukrajině pokračovat, tím důležitější samozřejmě budou tato jednání se (zbrojním) průmyslem,“ řekl šéf Aliance a připomněl, že NATO není součástí konfliktu, přesto v něm její podpora sehrává klíčovou roli.
Jadernou válku nemůže Rusko vyhrát
Ruský diktátor Vladimir Putin ve válce, kterou proti Ukrajině rozpoutal, prohrává, prohlásil Stoltenberg. Ilustruje to podle něj to, že se Rusko stále častěji uchyluje ke „strašlivým útokům na civilisty a kritickou infrastrukturu“.
„Prezident Putin začal tuto válku a musí ji ukončit – tím, že stáhne své vojáky z Ukrajiny,“ řekl generální tajemník Severoatlantické aliance. „Jeho pokus o anexi i částečná mobilizace dokazují, že válka neprobíhá podle toho, jak plánoval,“ dodal na Putinovu adresu.
Podle něj poslední kroky Moskvy způsobily největší eskalaci agrese od jejího začátku letos v únoru. „Rusko dobře ví, že jadernou válku není možné vyhrát a není možné v ní bojovat,“ dodal s tím, že západní zpravodajské služby nezaznamenaly žádné změny v postavení ruských jaderných složek.
Příští týden podle něj NATO uskuteční své rok plánované odrazovací jaderné cvičení Steadfast Noon, do něhož se během týdne zapojí armády zhruba poloviny ze tří desítek členských zemí NATO. „Je to běžná akce, která probíhá každý rok. Aby naše mechanismy byly efektivní a bezpečné,“ dodal Stoltenberg. Podle šéfa Aliance nebyl důvod cvičení kvůli ruským hrozbám odkládat, neboť by to Moskvě „vyslalo špatný signál“.
