Ukrajinská města hlásí mrtvé a desítky zraněných po ostřelování. Rusko se mstí za Krymský most

Nahrávám video

Při ranním ruském raketovém útoku na Ukrajinu zemřelo podle ukrajinské Státní služby pro mimořádné události čtrnáct lidí a 97 utrpělo zranění. Kromě důležité infrastruktury střely zasáhly i civilní objekty. Rakety dopadly na Kyjev i na další města. Úřady vyzvaly obyvatele, aby šetřili elektřinou. Bombardování je odvetou za poškození Krymského mostu. Mohutné ruské ostřelování Ukrajiny odsoudily západní země.

Ruské síly podle agentury Reuters zasypaly v dopravní špičce rušná ukrajinská města řízenými střelami a vyřadily z provozu dodávky elektrické energie a tepla. Letecký poplach podle Ukrajinské pravdy trval po celé zemi asi pět a půl hodiny.

Ukrajinské úřady potvrdily, že rozsáhlé ruské raketové útoky napříč zemí způsobily značné škody energetickému systému, a žádají obyvatele, aby večer omezili používání elektrických spotřebičů. Informuje o tom stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Podle Státní služby pro mimořádné události (DSNS) zasáhly ruské údery kritickou – především energetickou – infrastrukturu v osmi regionech a v Kyjevě, kde vypuklo přes třicet požárů.

„Prosba všem obyvatelům Ukrajiny! Od 17:00 do 22:00 večer co nejvíce snižte spotřebu elektřiny, abychom tyto dočasné potíže společně zvládli,“ napsal na Telegramu zástupce šéfa prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. „Pro ukrajinský energetický sektor to bude jeden z nejtěžších večerů,“ uvedl předseda parlamentního výboru pro energetiku Andrij Herus s odkazem na večerní špičku, která je podle něj do značné míry spojena se spotřebou v domácnostech.

Ukrajina mimo jiné kvůli ruským útokům na infrastrukturu pozastaví vývoz elektřiny. Země musí nyní stabilizovat vlastní energetickou soustavu. Ukrajina vyvážela elektřinu podle místních médií například na Slovensko.

Rusko podle mluvčího ukrajinského letectva Jurije Ihnata k 10:40 českého času vypálilo na Ukrajinu 83 raket, z toho se 43 podařilo sestřelit. Použilo rakety Ch-101 a Ch-555 vypálené ze strategických bombardérů z oblasti Kaspického moře, dále rakety Kalibr z Černého moře a také Iskandery, S-300 a Tornada. Moskva nasadila i drony a letectvo.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko načasovalo údery tak, aby způsobilo co největší lidské ztráty. V Kyjevě se první výbuchy ozvaly v době ranní dopravní špičky, kdy lidé míří do zaměstnání a děti do škol. Rusko se zaměřilo také na energetickou infrastrukturu země. 

„Ukrajinu nelze zastrašit. Pouze ji ještě více sjednotit,“ řekl prezident ve zveřejněném videozáznamu, na němž stojí venku před stroji používanými při obnovovacích pracích. „Okupanti se nám nemohou postavit na bojišti, a proto se uchylují k teroru,“ uvedl. Dodal, že Ukrajina učiní z bojiště ještě „bolestivější“ místo pro nepřátelské síly a obnoví vše, co bylo v zemi zničeno. „Protivzdušná obrana je nyní priorita číslo jedna naší bezpečnostní spolupráce,“ uvedl ukrajinský prezident v jiném příspěvku na sociálních sítích, v němž informoval o rozhovoru s americkým prezidentem.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal sdělil, že při útocích bylo poškozeno jedenáct důležitých zařízení infrastruktury v osmi regionech a v Kyjevě. „Nyní jsou některé oblasti odříznuty. Je třeba se připravit na dočasné přerušení dodávek světla, vody a komunikace,“ uvedl premiér.

Podle Putina střely dlouhého doletu zasáhly ukrajinská energetická, vojenská a komunikační zařízení. Potvrdil, že údery jsou odvetou za „teroristické útoky“ proti Rusku včetně sobotního poškození strategického Krymského mostu spojujícího anektovaný poloostrov s Ruskem.

„Ne, Putin nebyl ‚vyprovokován‘ k raketovému teroru ‚Krymským mostem‘. Rusko i před mostem neustále zasahovalo Ukrajinu raketami. Putin je zoufalý z porážek na bojišti a raketovým terorem se snaží změnit tempo války ve svůj prospěch,“ reagoval na Putinovo vyjádření ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.   

Kyjev

V centru Kyjeva ruské střely způsobily několik výbuchů. Starosta Vitalij Klyčko oznámil, že zasažena byla kritická infrastruktura města. Podle mluvčího německého ministerstva zahraničí byla zasažena i budova, v níž sídlí německý konzulát v Kyjevě. 

„Za deset minut půl deváté místního času se ozvaly první tři výbuchy a bylo jasné, že to bouchlo poměrně blízko české ambasády, asi kilometr vzdušnou čarou. Pak se ozvaly další výbuchy,“ popsal český velvyslanec v Kyjevě Matula. „Podle toho, co víme, se skutečně jednalo o civilní infrastrukturu, nešlo o žádné vojenské objekty,“ doplnil s tím, že zasaženy byly bulváry, parky, kulturní památky. Podle agenturních zpráv rakety dopadly i na budovu filharmonie, dvě muzea i dětské hřiště.

„Jedna z raket zasáhla okolí památníku Hruševského. Pracují záchranáři,“ uvedl na sociální síti poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko. Na stejné ulici jako památník se nachází sídlo ukrajinské tajné služby SBU a nedaleko je i kancelář Zelenského nebo parlament, upozornil na svém webu ruský list Kommersant.

„Již delší dobu slyšíme z ruské strany výhružky, že budou útočit na místa, kde se na Ukrajině přijímají rozhodnutí,“ doplnil Matula. Řada sídel celostátních institucí se podle něj nachází v okruhu maximálně jednoho kilometru.

Nahrávám video

Kyjev, k němuž se ruské jednotky neúspěšně pokusily proniknout po únorovém začátku ruské invaze na Ukrajinu, nebyl terčem ruských útoků od června. Moskva však v neděli přislíbila odvetu za víkendové poškození Krymského mostu. „Pomsta Vladimira Putina za poškozený Krymský most zřejmě začala,“ myslí si také zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín, který je momentálně v Dnipru.

I tam dopadaly ruské střely, podle agentury Unian hlavně na předměstí. „Ráno se ozvalo několik výbuchů trochu dál, tak jsem se vyšel podívat, co se děje. Potom následovala celá série výbuchů, které jsem ani nestačil napočítat,“ popsal Dorazín s tím, že takovou intenzitu bombardování dosud na Ukrajině nezažil.

Podle Zelenského je naprostá většina cílů civilních. „Teď to vypadá na chaotické střílení po obytných budovách v centrech měst,“ řekl také Dorazín.

Nahrávám video

Záporoží, Mykolajiv, Oděsa a Charkov

Ruské ostřelování ukrajinského města Záporoží si v posledních dvou dnech vyžádalo nejméně šestnáct mrtvých a skoro stovku raněných. Při útoku v noci na pondělí byla zničena několikapatrová obytná budova, informoval šéf oblastní správy Oleksandr Staruch. Město podle něj zasáhlo okolo deseti střel. 

„Počet lidí, kteří přišli o život při ruských útocích na Záporoží, se stále zvětšuje. Činí šestnáct zabitých civilistů a skoro sto zraněných civilistů jen za dva poslední dny – taková je tvář odporné teroristické země, která dokáže jen zabíjet spící civilisty,“ napsal tajemník záporožské radnice Anatolij Kurtev na sociální síti.

Ohledně bilance ruských útoků upřesnil, že čtrnáct mrtvých a 74 raněných připadlo na nedělní útok a nyní se ví o dalších dvou mrtvých a 23 zraněných z pondělního zásahu. Na místě přitom záchranáři dál prozkoumávají trosky.

Nahrávám video

Asi deset ruských raket S-300 zasáhlo v noci na pondělí i další město na jihu Ukrajiny, Mykolajiv. Útok se podle předběžných údajů obešel bez obětí, uvedl šéf oblastní správy Vitalij Kim.

Podle dopoledních zpráv byly výbuchy slyšet takxé v přístavním města Oděsa na jihu země. Podle vysílání veřejnoprávní stanice Suspilne s odvoláním na tamní radnici byla aktivována protivzdušná obrana. 

Nejméně tři rakety dopadly podle starosty Ihora Terechova na východoukrajinský Charkov. Střely zasáhly energetickou infrastrukturu a v některé části města jsou bez proudu a bez vody.

Lvov, Žytomyr, Chmelnyckyj a Ternopil

Exploze zněly také ve Lvovské oblasti na opačné straně země a v tamní metropoli Lvov, kde podle svědků útok způsobil masivní výpadek proudu. Výbuchy potvrdil starosta města Andrij Sadovyj.

Výbuchy, patrně způsobené raketovými útoky, hlásí lidé také ze Žytomyru, Chmelnyckého a Ternopilu, měst ležících v západní části Ukrajiny. Podle místních médií v některých čtvrtích v Chmelnyckém nefunguje elektřina.

Ukrajinští představitelé mluví o teroristických činech Ruska

„Snaží se nás zničit a vymazat z povrchu zemského. Zničit naše lidi, kteří spí doma v Záporoží. Zabíjejí lidi, kteří chodí do práce v Dnipru a Kyjevě. Vzdušný poplach neutichá na celé Ukrajině. Dopadají rakety. Bohužel jsou mrtví a zranění. Prosím, neopouštějte kryty. Dávejte pozor na sebe a své blízké. Držme se a buďme silní,“ napsal k útokům napříč Ukrajinou Zelenskyj.

Ministr zahraničí Kuleba prohlásil, že ruské raketové údery na Ukrajině v pondělí ukázaly, že prezident Vladimir Putin „je terorista, který mluví raketami“. „Jedinou Putinovou taktikou je teror na mírumilovná ukrajinská města,“ napsal na Twitteru.

Ukrajinské ministerstvo obrany uvedlo, že se bude snažit o odvetu za ruské raketové údery. „Mezi lidmi jsou oběti a zkáza,“ uvedlo ministerstvo na své stránce na Facebooku. „Nepřítel bude potrestán za bolest a smrt, které přinesl naší zemi,“ uvedlo ministerstvo.

Ruské střely narušily moldavský vzdušný prostor

V reakci na pondělní útoky si Kišiněv předvolal ruského velvyslance. Tři rakety s plochou dráhou letu vypálené Ruskem na Ukrajinu totiž překročily moldavský vzdušný prostor. Diplomat tak má podat vysvětlení, napsal moldavský ministr zahraničí Nicu Popescu.

Zelenskyj se pak s německým kancléřem Olafem Scholzem shodl na potřebě svolat jednání velkých ekonomik světa sdružených v G7, sejdou se v úterý. „Urgentní telefonát“ měl Zelenskyj také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, a to o posílení ukrajinské protivzdušné obrany a mezinárodní reakci na pondělní nálety. 

Kuleba zase hovořil se svým tureckým protějškem Mevlütem Çavuşoğluem, který podle něj „důrazně odsoudil ruské údery a potvrdil, že Turecko bude pokračovat ve své podpoře Ukrajiny“.

Exploze se ozvala i v Rusku

Silný výbuch, který „rozdrnčel okna“, se ozval také v ruské Belgorodské oblasti, uvedla agentura Reuters s odvoláním na očitého svědka. Příčina výbuchu v regionu sousedícím s Ukrajinou není dosud jasná.

Ruská státní agentura RIA Novosti uvedla, že úřady v Belgorodu uvedly, že „experti na výbušniny Moskevské oblasti prováděli likvidaci munice na cvičišti“.

Oblast i samo město Belgorod se opakovaně stalo terčem ostřelování či náletů dronů a bojových vrtulníků, které ruské úřady připsaly ukrajinské straně. Ta se obvykle zdržela vyjádření. Pozorovatelé připomínají, že z Belgorodu a okolí je ostřelováno ukrajinské území, a tak se mohlo jednat o odvetné akce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
14:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
14:01Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 2 hhodinami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 2 hhodinami

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
12:27Aktualizovánopřed 2 hhodinami

V Irsku podle podniků gangy prohledávají koše kvůli vratným obalům

Podle podniků v centru Dublinu patří mezi ty, kdo v koších hledají lahve a plechovky k recyklaci, organizované skupiny i zranitelní lidé. Dublinská městská rada uvedla, že úklid následků tohoto vybírání loni stál 500 tisíc eur (asi 12,5 milionu korun).
před 7 hhodinami

Počet knihkupectví v Litvě klesl za poslední dekádu téměř o čtyřicet procent

Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.
před 8 hhodinami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled