Evropští a světoví lídři odsoudili ruské raketové útoky na ukrajinská města. S ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v pondělí ráno telefonoval jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron, který přislíbil Ukrajině další vojenskou pomoc. Za skupinu G7, která bude s ukrajinským prezidentem jednat v úterý, vyjádřil podporu i německý kancléř Olaf Scholz. Bombardování odsoudili také představitelé Evropské unie, Velké Británie, USA, České republiky a dalších zemí. Ke zklidnění situace vyzvala i Čína.
Světoví lídři odsoudili ruské bombardování ukrajinských měst. Zelenskému přislíbili vojenskou pomoc
„Jsem hluboce šokován útoky Ruska na civilisty v Kyjevě a dalších ukrajinských městech. Takové činy nemají v 21. století místo. Co nejdůrazněji je odsuzuji. Stojíme na straně Ukrajiny. Další vojenská podpora ze strany EU je na cestě,“ napsal na Twitteru šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell.
„Jsou to barbarské a zbabělé útoky zaměřené na nevinné civilisty na cestě do práce a do školy v ranním provozu,“ řekl mluvčí unijní diplomacie Peter Stano. Údery označil za porušení mezinárodního humanitárního práva a uvedl, že ruské politické a vojenské vedení bude za tyto a další válečné zločiny pohnáno k odpovědnosti.
„Jsem šokována a zděšena krutými útoky na ukrajinská města. Putinovo Rusko opět ukázalo světu, co znamená: brutalitu a teror,“ uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „Vím, že Ukrajinci zůstanou silní. Budeme stát na straně Ukrajiny tak dlouho, jak to bude nutné, a to všemi prostředky.“
Generální tajemník OSN António Guterres řekl, že je zprávami z Ukrajiny hluboce otřesen. „Představuje to další nepřijatelnou eskalaci války a jako vždy za ni nejvyšší cenu platí civilisté,“ uvedl jeho mluvčí Stéphane Dujarric.
Ruské bombardování zaskočilo i NATO. „Hovořil jsem s ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou a odsoudil strašlivé a nevybíravé útoky Ruska na civilní infrastrukturu na Ukrajině,“ sdělil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. „NATO bude i nadále podporovat statečný ukrajinský lid v boji proti agresi Kremlu tak dlouho, jak to bude nutné.“
S ukrajinským ministrem zahraničí hovořil i jeho americký protějšek Antony Blinken, který ruské údery označil za „hrozivé“. „Budeme pokračovat v poskytování ekonomické, humanitární i bezpečnostní podpory Ukrajině, aby se mohla bránit a postarat o své lidi,“ napsal na Twitteru Blinken.
„Ruské ostřelování civilních oblastí na Ukrajině je nepřijatelné. Je to ukázka slabosti ruského prezidenta Vladimira Putina, nikoli jeho síly,“ uvedl na Twitteru britský ministr zahraničí James Cleverly. S ukrajinským prezidentem se telefonicky spojila i britská premiérka Lizz Trusová, která Ukrajincům vyjádřila plnou podporu.
Belgický premiér Alexander De Croo prohlásil, že bombardování ukrajinského hlavního města Kyjeva a civilních cílů v dalších ukrajinských městech bylo „odsouzeníhodným činem Ruska“. „Je to nepřijatelná eskalace,“ sdělil a dodal, že tyto útoky posílí odhodlání Belgie podpořit Ukrajinu.
„Itálie je zděšena podlými raketovými údery na centrum Kyjeva a další ukrajinská města z dnešního (pondělního) rána. Znovu zdůrazňujeme svou neochvějnou a pevnou podporu Ukrajině a jejímu lidu,“ uvedlo italské ministerstvo zahraničí.
Estonská premiérka Kaja Kallasová ostřelování rovněž odsoudila, ukazuje podle ní „teroristické praktiky Ruska“. „Ukrajina rychle potřebuje moderní protiraketové systémy a protivzdušnou obranu.“
Polský ministr zahraničí Zbigniew Rau označil ruské údery za válečný zločin. „Ruské ostřelování ukrajinských měst a civilistů je aktem barbarství a válečným zločinem,“ poznamenal šéf polské diplomacie na Twitteru. „Rusko nemůže tuto válku vyhrát. Jsme s tebou, Ukrajino!“
„Je to neomluvitelná brutalita a teror na civilním obyvatelstvu, kterým se Vladimir Putin pravděpodobně mstí za výbuchy na Kerčském mostě. Ten je ovšem z pohledu Ukrajiny i demokratických zemí ilegální stavbou vedoucí k území ukradenému Ukrajině,“ akcentoval na Twitteru slovenský premiér Eduard Heger.
O situaci na Ukrajině budou také jednat prezidenti zemí Visegrádské čtyřky (V4) na úterním summitu v Bratislavě. Ke konfliktu na Ukrajině se nestaví V4 jednotně. Zatímco Česko, Polsko a Slovensko Kyjevu vyčlenily i vojenskou pomoc, Maďarsko dříve odmítlo, aby přes jeho území proudily dodávky zbraní ze Západu.
[embed]https://twitter.com/JosepBorrellF/status/1579400473173381121?ref_src=twsrc^tfw|twcamp^tweetembed|twterm^15794004731733[/embed]
Německo předá Ukrajině protivzdušný systém Iris-T
Německý kancléř Olaf Scholz v pondělí ráno telefonoval s prezidentem Zelenským a vyjádřil plnou solidaritu zemí G7. Scholz bude v úterý společně s dalšími představiteli skupiny G7 se Zelenským o situaci jednat, oznámil kancléřův mluvčí Steffen Hebestreit. Skupinu G7, které Německo momentálně předsedá, tvoří ještě Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Spojené státy a Británie.
Berlín zároveň přislíbil, že Ukrajině v řádu dní dodá první ze čtyř slíbených systémů protivzdušné obrany IRIS-T SLM, oznámila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Podle ministerstva obdrží Ukrajina zbývající systémy v nadcházejícím roce. IRIS-T SLM přislíbil Scholz Ukrajině již na počátku června.
„Nové raketové ostřelování Kyjeva a mnoha dalších měst jasně ukazuje, jak důležité je rychlé dodání systémů protivzdušné obrany na Ukrajinu, Ruské útoky raketami a drony terorizují především civilní obyvatelstvo,“ zdůraznila Lambrechtová.
Francie je připravena dál pomáhat, uvedl Macron
O posílení ukrajinské protivzdušné obrany, potřebě tvrdé evropské a mezinárodní reakce i zvýšení tlaku na Rusko telefonoval ukrajinský prezident Zelenskyj i se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem.
Macron v reakci na ostřelování uvedl, že Francie je připravena dále pomáhat ukrajinské armádě. Francouzský prezident Kyjevu vyjádřil podporu a odhodlání posílit pomoc, včetně vojenské. V prohlášení to uvedl Elysejský palác.
„Záměrné údery Ruska na celé ukrajinské území a proti civilistům, to je hluboká změna v povaze této války,“ řekl v pondělí odpoledne Macron během cesty do města Château-Gontier v departementu Mayenne. Dodal, že po návratu do Paříže svolá své diplomatické a vojenské poradce, aby „zhodnotili“ situaci.
Útoky odsuzují i čeští politici
České ministerstvo zahraničí na Twitteru uvedlo, že pondělní raketové útoky na ukrajinská města jsou dalším očividným projevem ruského cynismu a barbarství. „Cílit na civilisty je zbabělé. Apelujeme na Rusko, ať zastaví tuto nesmyslnou válku,“ vzkázala česká diplomacie.
Premiér Petr Fiala (ODS) poznamenal, že ruské útoky nejsou zaměřeny na poškození vojenské infrastruktury, ale jde o vraždění civilistů a šíření strachu.
„Putinovo bombardování center ukrajinských měst není ničím jiným než mstivým válečným zločinem. Útoky proti civilistům a dětem jsou neomluvitelné,“ poznamenal vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). „Budeme nadále podporovat Ukrajinu a její lid v boji za svobodu, za život,“ dodal.
Také podle vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je nutné dále podporovat Ukrajinu. „Rakety dopadají na centrum Kyjeva, na města po celé Ukrajině. Dopadají na školky, dětská hřiště, na univerzitu, na civilní budovy. Tohle je důvod, proč nesmíme přestat podporovat Ukrajinu,“ uvedl.
Podle předsedkyně sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) stále probíhá válka o podobu svobodného světa. „Dnešní (pondělní) ruské útoky na centrum Kyjeva a obytné čtvrti dalších ukrajinských měst jsou dalšími zločiny režimu Vladimira Putina,“ sdělila.
Šéf sněmovního evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) poznamenal, že Rusové míří jak na ukrajinské systémy protivzdušné obrany, tak na civilní energetickou infrastrukturu. „Ničí teplárny, rozvodné sítě, mobilní spojení. Ví, že tím průběh války nezmění. Prohrají. Je to odporný válečný zločin! Barbarství v krystalické podobě,“ uvedl.
„Jestli ještě někdo mohl mít pochyby, zda ruské rakety nezasahují ukrajinské civilní cíle ‚omylem‘, nyní jde o zřejmý záměr. Bombardovat města a zabíjet civilní obyvatele, to není ‚speciální operace‘, ale prostě válečný zločin,“ reagoval předseda senátního zahraničního, branného a bezpečnostního výboru Pavel Fischer (nez.). O situaci bude v úterý jeho výbor jednat.
K ruským útokům se vyjádřil i šéf hnutí ANO Andrej Babiš. „Odsuzuji naprosto barbarské raketové útoky Putinova režimu namířené na civilní obyvatelstvo ukrajinských měst. Toto je prachobyčejná msta na bezbranných. Takovou agresi nemůže omluvit nic,“ napsal na Twitter.
Člen sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bašta (SPD) si myslí, že k rozhodnutí zahájit střelbu na ukrajinská města došlo v Moskvě v neděli, a to poté, co vyšlo najevo, že do výbuchu na Kerčském mostě je zapojená ukrajinská rozvědka. „Bylo tak rozhodnuto o tom, že budou zasažena citlivá místa rozhodování i kritické infrastruktury,“ sdělil. Dodal, že Rusko splnilo své hrozby, o kterých hovořilo už před nějakou dobou.
V centru Prahy lidé demonstrovali proti ruské agresi
V pondělí večer se na Václavském náměstí v Praze sešli lidé k protestu proti ruskému bombardování ukrajinských měst. Účastníci akce, mezi nimiž byli Češi i uprchlíci z Ukrajiny, odsoudili ruské raketové útoky. Na poklidný průběh shromáždění dohlížely desítky policistů, kteří na místě odhadli počet účastníků na stovky.
Řečníci během akce, převážně v ukrajinštině, odsuzovali ruskou invazi a pondělní bombardování ukrajinských měst označili za státní terorismus. Opakovaně také vyzývali zástupce evropských zemí k další pomoci Ukrajině, zejména pak k poskytnutí více zbraní včetně systému protivzdušné obrany. Zároveň děkovali Česku za pomoc uprchlíkům. Účastníci shromáždění si s sebou přinesli desítky ukrajinských vlajek a transparentů, na nichž vyzývali k zastavení války a pomoci Ukrajině. Část protestujících během akce držela kříže s názvy ukrajinských měst, které Rusko bombardovalo. Organizátoři zároveň sbírali podpisy pod petici, která vyzývá k prohlášení Ruska za teroristický stát.
GALERIE
Lidé v centru Prahy protestovali proti ruské agresi na Ukrajině
Je to čistokrevná msta, řekl Foltýn
Náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn v pořadu Devadesátka ČT24 řekl, že ruské raketové útoky nedávají z vojenského hlediska žádný smysl. „Z historie víme, že když se agresivní strana pokusí o terorizování civilního obyvatelstva, tak to vede přesně k opaku toho, co chce dosáhnout. Civilní obyvatelstvo se ještě více zatvrdí.“
Zmínil útoky na energetické cíle například v Kyjevě, což zhorší životní podmínky Ukrajinců, až nastane silná zima. Zasaženo bylo celkově 19 tepláren či teplovodů, na něž mířily i předchozí útoky. Odhaduje, že Ukrajina bude mít v zimě problém s udržením základního životního komfortu pro civilisty.
„Je to čistokrevná msta,“ zhodnotil ruský útok s tím, že jde i o vzkaz vlastnímu obyvatelstvu: Mstíme se. A snaha ruského prezidenta Vladimira Putina ukázat svým vnitřním a radikálnějším konkurentům, že dokáže být ještě agresivnější.
Foltýn se také domnívá, že Rusku už zbývá relativně málo raket. Podle něj spotřebovalo nejméně padesát, ale možná i sedmdesát procent těch střel, které používalo i při pondělním útoku.
Pohledem vojáků
Tomáš Řepa z Fakulty vojenského leadershipu Univerzity Obrany soudí, že brutalita ruských útoků se neustále zvyšuje. Zmínil také, že současný konflikt přetrhá vazby mezi lidmi na mnoho let.
Emeritní děkan NATO Defense College v Římě František Mičánek soudí, že situaci na bojišti pondělní ruské útoky v žádném případě nezmění. Zmínil, že za cíle byly vybrány kritická infrastruktura, tedy teplárny, vodárny, elektrárny a také civilní cíle. „Je to projev toho, že když nemůžu udělat nic na vojenské frontě, tak můžu aspoň zasáhnout do hloubky.“ Dodal také, že Ukrajina přitom gentlemansky drží slovo, že nebude útočit na ruském území.
Bývalý velitel Výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavel Macko řekl, že ruská armáda na bojištích jednoznačně prohrává, iniciativa je na ukrajinské straně. Nejdříve se tedy Ukrajinci coby slabší snaží Rusy oslabit. Za největší problém Rusů považuje nedostatek personálu. Z těch nejmodernějších střel jim zbývá podle Macka tak čtyřicet procent, ale mají ještě zásoby jiných střel z doby studené války. A protože nedokážou vytipovat vojenské cíle, tak to zaměřili na civilní cíle. Nijak to tedy nesnižuje ukrajinský vojenský potenciál.