Rusové neustupují, ale prchají, míní bývalý vojenský velitel

Za úspěchy ukrajinské armády, která brání svou zemi před ruskou agresí, stojí nejen morálka a zbraně, ale také využívání nových bojových taktik. V Událostech, komentářích to řekl bývalý velitel českých speciálních sil Lumír Němec. To, co tvrdí Kreml, že ze strany ruských vojáků jde o strategický ústup, podle něj není pravda, jde prý pouze o útěk. Podle bezpečnostního analytika a politologa Emila Aslana by se mohlo jednat o bod zlomu. Náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák i Lumír Němec jsou však v takovém hodnocení opatrnější.

To, co se nyní odehrává na frontě, by podle Aslana mohlo být bodem zlomu. „Vypadá to tak, že přichází to, co by se dalo označit za kolaps ruské armády také na západ od Dněpru. Obtížná situace je nyní pro ruskou armádu také v severní části Luhanské oblasti,“ míní. 

Klíčovou roli v úspěchu ukrajinské armády hraje podle Aslana kombinace taktiky a výzbroje. „Od počátku ozbrojeného konfliktu bylo jasné, že Rusko nemá kapacity na to, aby dosáhlo svých cílů, o kterých se zmiňovalo. Rusko nemá lidské zdroje. Ty, které mělo, ztratilo v prvních měsících války,“ uvedl a zmínil hlavně elitní jednotky. „Kvůli ekonomickým sankcím navíc Rusko nemá prostředky k tomu, aby mobilizovalo větší množství lidí a zabezpečilo je,“ dodal s tím, že problémem je také postoj Rusů, kteří podle něj politice Vladimira Putina fandí. 

Nahrávám video

Situaci na Ukrajině označil za významný okamžik také Lumír Němec. „Rozhodně bych se ale ještě bál používat termín bod zlomu, protože nejhorší je podcenit nepřítele. Rusy bych nepodceňoval, byť to vypadá, jak to vypadá,“ upozornil. Míní však, že Ukrajincům se daří zúročit pomoc, kterou do země posílá Západ.

Výrazně podle Němce pomáhá i morálka ukrajinských vojáků. „Vojáka musíte motivovat. Můžete ho motivovat samozřejmě penězi, o což se snaží (ruský prezident Vladimir) Putin, ale úplně mu to nevychází, ale nejlepší motivace vojáka je, když ví, že bojuje za správnou věc. Ten chlap je pak ochotný předvádět velké věci,“ komentoval. 

Němec: Žádný strategický ústup, ale útěk

Podle bývalého vojenského velitele je důležité také to, že se ukrajinští vojáci nebojí použít novou bojovou taktiku. „Když Rusové útočí na nějaké město, rozmlátí ho bombami, rozstřílejí ho dělostřelectvem, ale Ukrajinci města obchází, obkličují je, umožňují tím (ruským) vojákům utéct, a oni tam pak zanechávají obrovské množství techniky,“ uvedl Němec. Ruští vojáci, i když Kreml hlásá, že se jedná o strategický ústup, podle něj jenom utíkají. 

Současnou situaci na frontě sleduje i české ministerstvo zahraničí. Dvořák pochválil prezidenta Ukrajiny Volodymyra Zelenského za to, jak úspěchy svých vojáků prezentuje ve světě. „Na druhou stranu ale musíme ty zprávy, které přicházejí, ředit tím prizmatem, že část toho jsou záměrně posílané informace, které nemají za cíl nám dát správnou informaci, ale spíš vystrašit soupeře,“ uvedl. 

Dvořák souhlasí s Němcem v tom, že by zatím ještě nejásal. Vítá také to, že Česko jako Západ pomáhá vojensky Ukrajině, protože Ukrajina pomáhá Česku bránit jeho hodnoty. Ukrajinskou armádu označil za armádu Evropy. „Úlohou armády je chránit území a hodnoty. Obojí dnes dělá ukrajinská armáda,“ dodal. 

Náměstek ministra zahraničí také zmínil, že resort neočekává, že by postup Ukrajinců byl pořád tak rychlý. „Předpokládám, že ten tlak prostě nemůže být nekonečný, že přijde ta chvíle, kdy bude pauza. Teď se čeká, jaká bude reakce ruské strany, a to od té nejkatastrofičtější verze, kdy Putin zmáčkne červený knoflík (odpálí jadernou zbraň – pozn. red.), nebo se Rusko podaří dostat k jednacímu stolu,“ uvedl. 

Dvořák: Nesmíme se nechat vystrašit jadernými zbraněmi

Dvořák také upozornil, že by se Západ neměl nechat vystrašit vyhrožováním jadernými zbraněmi, byť taktickými. Je ale podle něj nutné počítat i s touto variantou, i když ji nepokládá za pravděpodobnou. Za správnou rétorickou reakci označil vyjádření amerického generála Davida Petraeuse. Ten uvedl, že v případě použití jaderných zbraní by NATO zničilo všechny ruské jednotky na Ukrajině i černomořskou flotilu.

Podle Aslana jde pouze o „Putinovo blafování“, čemuž podle něj nasvědčuje i takzvaný jaderný vlak, který zamířil k ukrajinským hranicím. „Pokud by měl Putin něco podobného reálně v úmyslu, tak by těžko dával celému světu najevo, že něco podobného chystá, spíše by to tajil,“ myslí si. Hranice, kdy by Putin mohl použít taktickou jadernou zbraň, je podle něj Krym. „Krym by byl pro ně citlivý z hlediska strategického i z hlediska toho, jak se Putinův režim profiluje v Rusku,“ dodal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko udeřilo na Kyjev a další ukrajinská města. Polsko vyslalo stíhačky

Kyjev a další ukrajinská města zasáhly v noci na čtvrtek vlny ruských balistických raket a bezpilotních letounů. Ukrajinské hlavní město hlásí jedenáct zraněných. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky. Útoky následovaly několik hodin poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že Rusko připravuje další rozsáhlý útok proti Ukrajině.
včeraAktualizovánopřed 24 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 32 mminutami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 7 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 7 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 7 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 7 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil vytvoření památníku národních hrdinů

Ukrajinský parlament ve středu schválil vytvoření národního památníku, jehož cílem bude uctít význačné Ukrajince, informoval deník Ukrajinska pravda. Prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za důležitý krok pro budoucí jednotu společnosti. Vznik takzvaného panteonu budí kontroverze v Polsku s ohledem na předpokládaný výběr osobností, které do něj budou zahrnuty.
před 7 hhodinami

Evropský pohled