Martin Dvořák

U amerického soudu se v pondělí konalo slyšení ve věci žádosti Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) o uvolnění 7,5 milionu dolarů (asi 173 milionů korun). Tu pro činnost stanice v březnu vyčlenil americký Kongres, Agentura Spojených států pro globální média (USAGM) ale 15. března oznámila, že ruší dohodu o financování. Krátce před začátkem jednání USAGM oznámila, že podnikne kroky k uvolnění dané částky. Českou iniciativu za záchranu Rádia Svobodná Evropa už podpořilo dvanáct zemí.

Summit Evropské unie vyzval k návratu k dohodě o příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Prezidenti a premiéři 26 členských zemí EU se shodli i na další podpoře Ukrajiny a vyzvali Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku. Proti byl maďarský předseda Viktor Orbán. Evropská rada vyzvala i Evropskou komisi, aby pokračovala v revizi emisních pokut pro automobilky, což je prioritou české vlády.

Spojené státy jsou nyní velmi nespolehlivým spojencem a budeme muset hrát mnohem aktivnější roli při formování bezpečnostní politiky, která se nás týká, řekl v Událostech komentářích předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Hejtman Moravskoslezského kraje Josef Bělica (ANO) naopak míní, že USA jsou stále evropským partnerem, s čímž souhlasí také místopředseda sněmovního výboru pro obranu Jan Hoffman (ODS). Podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) starý kontinent narazil na limity, že mnoho let neplnil svoje domácí zadání a spoléhal to, že jej USA vždycky ochrání. Europoslanec Ivan David (SPD) v pořadu zmínil, že zbrojení, k němuž se nyní EU kloní, pouze podpoří riziko dalšího konfliktu.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a bývalý eurokomisař Pavel Telička se shodují, že i tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu místo současných dvou mohou být málo. Uvedli to v Otázkách Václava Moravce. Europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristé sobě) nepovažuje za správné určovat konkrétní procenta, podle něj je podstatné restrukturalizovat armádu a investovat do její výbavy.

Resort obrany má na příští rok připravené projekty až za 2,3 procenta hrubého domácího produktu, v dalších by pak měl nárůst pokračovat rok od roku, uvedla ministryně Jana Černochová (ODS) po zasedání velitelského shromáždění. Upozornila také, že stejným problémům jako s náborem vojáků čelí obrana i v civilní části resortu. Pokud nebude podpora ze strany civilní části fungovat, bude tím trpět armáda, a tedy i obrana země, doplnila.

Hosty středečních Událostí, komentářů byli ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (SOCDEM), kteří diskutovali mimo jiné o takzvaném kompasu konkurenceschopnosti, který představila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Dvořák uvedl, že je plán potřebný hlavně kvůli nástupu nové americké administrativy. Zaorálek jej označil za „píárové“ cvičení, které nebude fungovat.

Nový americký prezident Donald Trump dal již ve svém pondělním inauguračním projevu najevo, že hodlá razantně měnit Spojené státy. Evropu sice ani jednou nezmínil, ale již dříve naznačil proměnu obchodní politiky a s ní i například možné zvýšení amerických dovozních cel. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise a nastupující prorektorka pražské Univerzity Karlovy Věra Jourová se však domnívá, že Evropská unie může v mnoha oblastech na americký tlak efektivně reagovat a dosáhnout dobrého výsledku.

Spojené státy jsou pro Česko klíčovým spojencem v bezpečnosti i obchodních vztazích. Krátce po inauguraci nového amerického prezidenta Donalda Trumpa to na síti X uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Je přesvědčen, že se vztahy zemí budou nadále úspěšně rozvíjet. Šéf opozičního ANO Andrej Babiš zase doufá, že se během Trumpova mandátu vylepší vztahy mezi USA a Evropou. Ocenil také inaugurační řeč nového šéfa Bílého domu, šlo prý o „projev silného lídra“.

Úřady v moldavském separatistickém regionu Podněstří, kde žije přibližně 450 tisíc obyvatel, oznámily v pátek plánované výpadky v dodávkách elektrického proudu. Region od prvního dne nového roku bolestivě pociťuje přerušení ruských dodávek plynu do střední a východní Evropy přes Ukrajinu. Podle webu Politico vůdci Podněstří podporovaní Kremlem odmítli nabídky Moldavska na zajištění evropských alternativ k ruskému plynu i na humanitární pomoc.

Prezident Petr Pavel oživil svým novoročním projevem debatu o možném přijetí eura. Vláda další kroky v této oblasti ale do konce tohoto volebního období neplánuje. A opoziční hnutí ANO a SPD téma zavedení eura nechtějí otevírat ani po sněmovních volbách.

Přes 40 milionů korun by měl stát vyplatit zakladateli papírny Neograph Vladimíru Sittovi staršímu. Rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 zatím není pravomocné, jak České televizi potvrdila mluvčí Marcela Pröllerová. Muž požadoval náhradu škody kvůli postupu úřadů v kauze údajného tunelování papírny. Sitta byl stíhán společně se svým synem, soudy je však osvobodily. Oba také vystupovali jako svědci v kauze údajně předražených jízdenek od Neographu pro pražský dopravní podnik.

Stovky lidí v pondělí protestovaly před úřadem slovenské vlády v Bratislavě proti nedělní cestě premiéra Roberta Fica do Moskvy za ruským vládcem Vladimirem Putinem. Informuje o tom server Aktuality.sk. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zkritizoval Fica s tím, že počínání slovenského premiéra naznačuje, že chce pomoci Putinovi vydělat peníze na válku proti Ukrajině a na oslabení Evropy.

Nová Evropská komise výrazné změny nepřinese, myslí si místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). V Událostech, komentářích řekl, že její složení vypadá jako dort, který vařili pejsek a kočička. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) naopak míní, že došlo k jasnému posunu v prioritách. Europoslankyně Klára Dostálová (ANO) očekává spory.

Evropa a potažmo Česká republika se po vítězství republikána Donalda Trumpa v bitvě o Bílý dům musí připravit na řadu změn, prohlásili v pořadu Události, komentáře zástupci sedmi sněmovních stran. Především se dá čekat, že kvůli Trumpově zaměření na vnitropolitické otázky se Evropa začne více starat o sebe, zaznělo v debatě.

Prezident Petr Pavel i premiér Petr Fiala (ODS) pogratulovali Donaldu Trumpovi k vítězství v amerických prezidentských volbách. Hlava státu očekává spolupráci u globálních výzev, podle Fialy je společným cílem zajistit, aby vztahy mezi zeměmi zůstaly na nejvyšší úrovni. Trumpovo vítězství přinese USA prosperitu a světu mír, prohlásil předseda opozičního ANO Andrej Babiš.

Gruzínská ústřední volební komise nechá přepočítat po zpochybňovaných parlamentních volbách hlasy ve zhruba čtrnácti procentech volebních místností, napsala agentura AFP. V hlasování podle oficiálních výsledků zvítězila vládní strana Gruzínský sen. Prezidentka Salome Zurabišviliová a opoziční strany výsledky zpochybnily a odmítají je uznat.

Návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 241 miliard začnou už ve středu projednávat poslanci. Deficit má oproti letošnímu plánovanému rozpočtu klesnout o čtyřicet miliard. Přesto vláda plánuje oproti letošku vydat víc peněz například na investice, vědu a výzkum, na důchody nebo na dávky pro zdravotně postižené. Opozice návrh rozpočtu nepodpoří, ANO a SPD vládě vytýkají, že špatně vybírá daně a málo šetří.

Pokud chce být Evropská unie (EU) konkurenceschopným hráčem vůči gigantům, jako je Amerika nebo Čína, měla by fungovat jako půlmiliardový celek, řekl v Událostech, komentářích ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Podle europoslance Ondřeje Kovaříka (za ANO) není Evropa konkurenceschopná například kvůli vysokým cenám energií. Dvořák i Kovařík se shodli na tom, že v rámci EU je potřeba investovat do dopravní infrastruktury, ministr zmínil důležitost investic, ze kterých se peníze vrátí.

Odchod Pirátů z pětikoaliční vlády by mohl dopadnout i na ministerské týmy a náměstky. Po odvolání ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) slibují podat demisi i ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) a ministr pro legislativu Michal Šalomoun (Piráti). Šéf diplomacie však nevylučuje další vládní angažmá po vystoupení z Pirátské strany. Koaliční smlouva vedle nejvyšších postů v kabinetu upravuje i pozice ministerských náměstků. Těch je na různých resortech za Piráty celkem deset a i oni jsou připravení z funkcí odejít, jak řekl jeden z nich Ondřej Profant. Piráti by pak mohli opustit i jednotlivé odborné ministerské týmy.

Poslanci se ve středu věnovali zajištění nadcházejících krajských a senátních voleb. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) řekl, že lidé ze zaplavených obcí budou moci hlasovat ve stanech, a to v případě, že standardní volební místnost skončila pod vodou. Vládní politici se také střetli s těmi opozičními kvůli emisním povolenkám.

Projednávání písemných interpelací na členy vlády ve čtvrtek poznamenaly absence ministrů i některých poslanců. Ze sedmnácti předložených tak sněmovna věcně projednala jedinou, která se týkala elektronických dokladů. Nesouhlas s odpovědí vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) v této věci ale opozice o jediný hlas při přítomnosti 85 poslanců prosadit nedokázala. Kromě interpelací stihla sněmovna schválit daňovou smlouvu s Černou Horou a rámcovou obchodní dohodu Evropské unie s Chile. Zelenou dala také nové policejní spolupráci s Ukrajinou.

Jozef Síkela coby český eurokomisař má podle zjištění Otázek Václava Moravce získat ekonomické portfolio zaměřené na obchod. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) ČT potvrdil, že disponuje podobnými informacemi. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová má jména eurokomisařů a oblastí, na které se zaměří, oznámit ve středu. Portfolio věnované obchodu by bylo silné i podle europoslankyně z hnutí ANO Kláry Dostálové.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová už rozhodla o obsazení klíčových postů ve svém novém týmu, energetické portfolio připadne českému ministru průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi (za STAN), napsal s odvoláním na své zdroje web deníku Die Welt. Premiér Petr Fiala (ODS) ani místopředseda kabinetu a předseda STAN Vít Rakušan nebudou tyto informace komentovat. Stanovisko premiéra sdělila mluvčí vlády Lucie Ješátková s tím, že ne všechny informace, které se objevují, jsou přesné. Fiala v úterý večer zopakoval, že s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou jedná o ekonomickém portfoliu.

Rozpočtu pomůže daň z mimořádných zisků. Stát by totiž mohl od energetických firem získat až dvakrát víc, než plánoval. Vyplývá to z čerstvě zveřejněných výsledků pololetního hospodaření ČEZu. Skupina předpokládá, že na zmíněné dani zaplatí kolem třiceti miliard. V návrhu státního rozpočtu přitom vláda počítá jen se sedmnácti miliardami, a to ještě v součtu od všech energetických firem, rafinérií či bank, na něž mimořádnou taxu uvalila.