Martin Dvořák strana 2 z 5

Kabinet Petra Fialy (ODS) ve středu podle informací ČT jednal v utajeném režimu o českém velvyslanci v Rusku. Vztahy Prahy a Moskvy jsou mimořádně napjaté a to, zda vůbec Česko ambasadora v zemi potřebuje a kdo má zemi případně v Rusku zastupovat, se řeší už dlouhé měsíce. Vláda i prezident na to měli různé názory. Podle zdrojů z jednání vláda rozhodla o výměně na velvyslaneckém postu a proces může začít už v pondělí. Oficiálně to ale komentovat nechtěla.

Vláda ve středu rozšířila sankční seznam o dvě fyzické a jednu právnickou osobu. Jde o politika a podnikatele Viktora Medvedčuka, společnost Voice of Europe a politika, mediálního producenta a propagandistu Arťoma Marčevského, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet také schválil další příspěvek Česka do iniciativy na nákup munice na podporu Ukrajiny napadené Ruskem z mimounijních zemí nebo novelu vysokoškolského zákona. Informaci, že ministři jednali o obsazení velvyslaneckého postu v Moskvě, Fiala s ohledem na režim utajení komentovat nechtěl.

Pokračující ruská válka proti Ukrajině ukazuje, že Západ nebyl na podobný konflikt připraven, což se projevuje i v nedostatečné pomoci. V Interview ČT24 to prohlásil ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a dodal, že Ukrajina je pod tlakem, protože Rusko na rozdíl od Evropy přestoupilo na válečnou ekonomiku. V souvislosti s česko-slovenskými vztahy a pozastavením mezivládních konzultací Dvořák podotkl, že ne vždy byly v historii vztahy obou zemí na přátelské úrovni.

Jan Krkoška (ANO) rezignoval na funkci moravskoslezského hejtmana a vzdal se i mandátu krajského zastupitele. Učinil to krátce poté, co jej soud uznal vinným z uplácením lékařů v době, kdy pracoval ve farmaceutické firmě. Krkoška, který se na začátku jednání k uplácení lékařů doznal, dostal dvousettisícový peněžitý trest. Jeho konec pak začali požadovat spolustraníci i strany, které v Moravskoslezském kraji vládnou spolu s ANO v koalici. Krkošku by v čele kraje mohl nahradit havířovský primátor Josef Bělica (ANO), který řekl, že má nominaci svého zastupitelského klubu.

Za největší bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku označila ve středu sněmovna nynější ruský režim, jenž je podle ní teroristický. Českým zájmem je nezávislá, demokratická a svobodná Ukrajina pevně ukotvená v mezinárodních strukturách, uvedla dolní komora v usnesení, které na návrh koalice přijala na závěr mimořádné schůze k bezpečnostním hrozbám po zhruba devatenáctihodinovém jednání. Sněmovna také podpořila pokračování pomoci Ukrajině. Mimořádnou schůzi nechaly svolat koaliční strany v reakci na postupy i některé výroky předsedy opozičního ANO Andreje Babiše. Ten schůzi označil za „antibabišovskou“. Program řádné schůze, která měla následovat po mimořádném jednání, poslanci neschválili. Sněmovna se znovu sejde zřejmě 9. dubna.

Tradice společných jednání vlád Česka a Slovenska nyní nebude pokračovat, oznámil ve středu tuzemský kabinet. Premiér Petr Fiala (ODS) rozhodnutí zdůvodnil rozdílnými postoji k tématům zahraniční politiky, zejména k ruské agresi na Ukrajině. Jedná se o vzácnou roztržku mezi oběma zeměmi, které od rozdělení pojí nadstandardní vztahy. Vyvolala tak reakci politiků a objevila se na stránkách médií.

Česká vláda se shodla na přerušení mezivládních konzultací jednomyslně, jelikož v současné době nemá vůli posilovat nadstandardní vztahy s Bratislavou. V Událostech, komentářích to uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Slovensko se podle něj odklání od základních unijních hodnot a jsou to právě Češi, kdo by měl vyslat tamní vládě jasný vzkaz. Udržovat jiné komunikační kanály otevřené je podle Dvořáka nutné. Šéfredaktor Denníku N Matúš Kostolný zdůraznil, že slovenská vláda ohrožuje vztahy s Českem a dalšími zeměmi, když se v poslední době chová jako Putinův agent.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a bývalý europoslanec a ekonomický expert hnutí SPD Petr Mach se v Otázkách Václava Moravce ostře střetli kvůli zemědělské politice a takzvanému Green Dealu. Mach si myslí, že kdyby české zemědělství nebylo zasaženo současnou evropskou politikou, bylo by konkurenceschopné. Podle Dvořáka je rizikem nekorigovaná ekonomika hledící na rychlý zisk bez ohledu na to, co přinese životnímu prostředí. Politici by podle něj měli hledat kompromis mezi ní a ochranou planety.

Zástupci zemí Evropské unie odsouhlasili další balík sankcí proti Rusku, už třináctý v souvislosti s plnohodnotnou ruskou pozemní invazí na Ukrajinu. Opatření rozšiřuje sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí, které se podle unijní diplomacie nějakým způsobem podílejí na agresi proti Ukrajině. Sankce musí ještě formálně schválit členské státy, stane se tak písemnou procedurou v příštích dnech ideálně tak, aby balíček vstoupil v platnost u příležitosti druhého výročí zahájení plnohodnotné ruské války, které připadá na sobotu.

Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Petr Zahradník byl začátkem února jmenován zmocněncem ministra Martina Dvořáka (STAN) pro přijetí eura. Po roztržce v koalici a dohodovacím řízení byla sice Zahradníkova pozice rychle zrušena, sám ekonom ale zadání pro zmocněnce považuje za objektivní a věcné. „Za politické tance, které se kolem toho vedly, opravdu nemůžu,“ vrátil se Zahradník v Interview ČT24 ke čtrnáct dní starým událostem.

Česko by mohlo letos splnit tři ze čtyř maastrichtských kritérií, která posuzují, zda by země obstála v eurozóně. V posledních letech jich Česko plnilo minimum a podmínky se často zmiňují v debatách o přijetí eura. Vysvětlujeme, v čem kritéria spočívají.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) by chtěl někdy na začátku roku 2025 vyhodnotit, jak Česko plní maastrichtská kritéria pro vstup do eurozóny. Pokud by tomu tak bylo, navrhuje začít jednat s Evropskou komisí o tom, kdy a za jakých podmínek můžeme vstoupit do systému ERM II. Uvedl to v pořadu ČT Týden v politice.

Během koaličního dohodovacího jednání se podařilo vyjednat to, co se nepovedlo za posledních dvacet let od vstupu do Evropské unie, prohlásil místopředseda STAN Jan Lacina ohledně dohody, že si vláda vyžádá stanoviska ekonomické a legislativní rady ohledně vstupu Česka do systému ERM II. Kdyby ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) nejmenoval zmocněnce pro euro, což vyvolalo v koalici spor, možná by podle Laciny k takové dohodě nedošlo. Ambicí STAN bylo „zatřást vládou“, řekl v pořadu Události, komentáře. Dle místopředsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla Dvořákův krok vytvořil zbytečné napětí. Hnutí STAN v posledních týdnech překročilo hranice slušné koaliční komunikace, upozornil.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) nebude mít zmocněnce pro vstup do evropského mechanismu směnných kurzů ERM II a přijetí eura. Po úterním večerním jednání koaličních špiček to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Ekonom Petr Zahradník, kterého Dvořák do funkce zmocněnce jmenoval v pondělí, bude nadále působit jako ministrův poradce. Ještě odpoledne před jednáním koaličního dohodovacího řízení Dvořák uvedl, že post svého zmocněnce pro euro nemá v úmyslu rušit.

Alespoň se třetinou žen ve vedení velkých společností počítá návrh zákona, který je teď v připomínkovém řízení. Reaguje na loni vydanou evropskou směrnici, zavádí ji ale v minimálním rozsahu. Vztahovat se tak má pouze na pět firem v tuzemsku.

Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) považoval jmenování vlastního zmocněnce pro euro, kterým se stal ekonom Petr Zahradník, za potřebný krok. Nemyslí si, že tím udělal něco špatně, řekl v Událostech, komentářích. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) ale namítl, že to vyvolá pnutí v koalici. Podle něj Dvořákovi nejde ve skutečnosti ani o euro, ale o politickou kampaň hnutí STAN.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) svolal po jmenování ekonoma Petra Zahradníka novým zmocněncem pro zavedení eura koaliční dohodovací řízení. Stalo se tak na základě žádosti jedné z koaličních stran, informovala mluvčí kabinetu Lucie Ješátková. Zahradník není „velkým“ koordinátorem vybraným vládou, člena Národní ekonomické rady vlády jmenoval ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Nad tím se pozastavila opozice, podle místopředsedy ANO Karla Havlíčka Dvořák takovým krokem hrozí zesměšněním premiéra, od nějž nyní očekává rázný krok vůči ministrovi.

Větší šanci na přijetí by měla Istanbulská úmluva proti násilí na ženách a domácímu násilí po širší debatě, soudí premiér a předseda ODS Petr Fiala. Pro server Blesk.cz uvedl, že někteří koaliční partneři na ratifikaci spěchali. Senát ve čtvrtek večer úmluvu neschválil, k přijetí chyběly dva hlasy. Lidovci v drtivé většině hlasovali proti, pro byla většina Starostů a Pirátů, ODS byla rozdělena. Podle předsedkyně senátního sociálního výboru Miluše Horské (nestr.) úmluva nevnáší klín mezi muže a ženu, ale říká, co by se mělo dělat v případě násilí páchaného na ženách. Senátorka za Piráty Adéla Šípová podotkla, že neschválení úmluvy je špatným signálem nejen pro oběti. Mezi odpůrci byl například místopředseda ústavně-právního výboru Michael Canov (SLK), podle něhož je problematické zavedení pojmu gender.

Senátoři do nočních hodin debatovali o Istanbulské úmluvě proti násilí na ženách a domácímu násilí, k jejímuž schválení nakonec nedošlo. Pro souhlas s ratifikací bylo 34 ze 71 přítomných senátorů, k přijetí chyběly dva hlasy. Do debaty se přihlásily dvě desítky zastánců i odpůrců. Horní komora nicméně schválila nominaci advokáta Milana Hulmáka na ústavního soudce. Senát již mimo jiné schválil zvýšení důchodů disidentů z dob komunismu na průměrnou výši. Na tu disidenti nedosáhli například kvůli věznění.

První větší oficiální akcí k letošnímu dvacátému výročí vstupu České republiky do Evropské unie je pondělní konference s názvem 20 let tvoříme Evropu v pražském Lichtenštejnském paláci. Zahájil ji svým projevem premiér Petr Fiala (ODS), promluví i všichni dosavadní čeští eurokomisaři nebo zástupci většiny parlamentních stran. Tématu dvaceti let Česka v EU se bude věnovat speciál Událostí, komentářů, který mimořádně začíná už ve 21:30.

Prezident Petr Pavel opět rozvířil v Česku debatu o euru, když v novoročním projevu vyzval k jeho přijetí. Většina odborníků se shoduje, že ekonomické výhody evropské měny nebudou tak veliké, například firmy díky ní ale mohou snížit své náklady. Například ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) pak jeho přijetí považuje za závazek České republiky vůči Evropské unii, uvedl v pořadu 90' ČT24.

Čeští politici vyjadřují soustrast pozůstalým po střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, při které zemřelo čtrnáct lidí. V reakcích na sociálních sítích hovoří o tragédii a strašlivé události. Oceňují také práci Integrovaného záchranného systému (IZS) a jeho rychlou reakci. Podporu vyjadřují Univerzitě Karlově i další vysoké školy. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) chystá jednání o případných bezpečnostních opatřeních.

Evropská komise (EK) je podle její místopředsedkyně Věry Jourové znepokojena překotností reformních kroků slovenské vlády, která začala proces rušení Úřadu speciální prokuratury a změny trestního zákoníku. Komise bude monitorovat, zda změny neohrozí efektivní boj proti korupci a zločinu. Vyčítat Slovensku rychlost změn je dle bývalého europoslance Petra Macha (SPD) ubohé. Česko podle něj speciální prokuraturu nemá, tudíž ani Bratislava ji nepotřebuje. „A navíc je to jejich věc,“ dodal. O tématu s nimi v Událostech, komentářích debatovali ještě ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a bývalý politik Michael Kocáb.

Ukrajinská společnost se domnívá, že je již prakticky v Evropské unii. Může se to obrátit proti ní, upozornil europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v pořadu 90' ČT24. Podle europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) Ukrajina již dnes v určitých ohledech předčí i některé členy EU. Kyjev však čeká dlouhý a složitý proces, než se stane členským státem, upozornil zpravodaj ČT Petr Obrovský.