Summit Evropské unie vyzval k návratu k dohodě o příměří mezi Izraelem a palestinským teroristickým hnutím Hamás. Prezidenti a premiéři 26 členských zemí EU se shodli i na další podpoře Ukrajiny a vyzvali Rusko, aby ukázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku. Proti byl maďarský předseda Viktor Orbán. Evropská rada vyzvala i Evropskou komisi, aby pokračovala v revizi emisních pokut pro automobilky, což je prioritou české vlády.
Summit EU vyzval k obnově příměří v Gaze a podpořil Kyjev
6 minut
Události: Summit o Ukrajině i obraně
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj účastníkům summitu řekl, že Rusko stále útočí na energetickou infrastrukturu na Ukrajině. Evropské spojence požádal nejméně o pět miliard eur (125 miliard korun) na nákup dělostřeleckých granátů.
Slíbené třicetidenní zastavení útoků na energetickou soustavu ze strany Moskvy podle ukrajinského prezidenta vůbec nic nezměnilo. Ruského vládce Vladimira Putina vyzval, aby plnil své sliby.
Moskva totiž tvrdí, že po úterním telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Putinem nechala zastavit útoky na ukrajinskou energetiku. „Nic se nezměnilo,“ upozornil Zelenskyj. K jednání summitu se připojil na dálku. Podle něj ruská armáda podnikla nový úder na energetickou infrastrukturu ve středu večer. „My na Ukrajině tomu čelíme každý den, každou noc,“ řekl podle AFP Zelenskyj.
„Putin musí přestat vznášet zbytečné požadavky, které jen prodlužují válku, a začít plnit to, co slíbil světu,“ prohlásil dále Zelenskyj. Evropskou unii také vyzval, aby ponechala sankce zavedené na Rusko v souvislosti s válkou do doby, než se ruská armáda začne stahovat z ukrajinského území a než Rusko „vyplatí plné odškodné za škody způsobené svou agresí“.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že se ve čtvrtek 27. března v Paříži uskuteční další summit o Ukrajině. Účastnit se jej má i ukrajinský prezident Zelenskyj a vrcholní představitelé klíčových evropských zemí. Agentura Bloomberg předtím informovala, že ze zemí evropského bloku budou do jednání v Paříži mimo jiné zapojeni představitelé Německa, Itálie a Polska, ze států mimo EU jsou očekáváni například zástupci Kanady a Británie.
Pasivita Maďarska
„Evropská rada znovu vyjadřuje svou podporu komplexnímu, spravedlivému a trvalému míru založenému na zásadách Charty OSN a mezinárodního práva a vítá veškeré úsilí o dosažení takového míru,“ stojí v textu o Ukrajině podpořeném 26 státy.
Lídři rovněž uvítali společné prohlášení Ukrajiny a Spojených států po jejich setkání v Saúdské Arábii, včetně návrhu na dohodu o příměří, humanitární úsilí a obnovení sdílení zpravodajských informací a bezpečnostní pomoci USA. „Evropská rada vyzývá Rusko, aby prokázalo skutečnou politickou vůli ukončit válku,“ dodává text.
Maďarští diplomaté dali již předem najevo, že jejich země závěry týkající se Ukrajiny nehodlá podpořit. Vadí jim zejména vyjádření, že si Evropská unie zachovává svůj přístup „mír prostřednictvím síly“. Ten vyžaduje, aby Ukrajina byla v co nejsilnější pozici pro případná vyjednávání, což znamená pokračování vojenské pomoci bránící se zemi.
„Navenek je to nejednota, už je to všem jedno, protože vědí, že to takhle dopadne, ale stejně je to samozřejmě projev nejednoty a je to nežádoucí. V podstatě se z toho stává tradice a nikdo už nic jiného od Maďarska neočekává. EU je samozřejmě oslabená, protože trpí tím, že ji jeden stát vydírá,“ řekl v Událostech, komentářích ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).
Zelenskyj za pasivitu Maďarska zkritizoval Orbána. Podle něj jde proti zájmům celé Evropy, když jeden člověk blokuje rozhodnutí ostatních. Ukrajinský prezident se taky domnívá, že by se Evropané měli účastnit budoucích jednání o míru.
Orbán později potvrdil, že prohlášení odmítl. Řekl, že se odmítá připojit k textu, který vnímá jako „proválečný“. „Nemůžeme podpořit žádné prohlášení o Ukrajině před tím, než Maďaři vyjádří svůj postoj k členství Ukrajiny v EU,“ uvedl podle maďarských médií Orbán. Dodal, že chce přesvědčit EU, aby „prostě podporovala mírové snahy amerického prezidenta (Donalda Trumpa)“.
Europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristy) vnímá jako problematický celkový přístup Evropské unie ohledně této situace. „Mám pocit, že Evropská unie není schopná přispět ke snahám Trumpa a ukrajinského prezidenta, aby ta mírová jednání nějak uspěla,“ dodal v Událostech, komentářích. Zmínil, že má na téma podobný názor jako Orbán.
Summit EU v Bruselu
Text rovněž hovoří o připravenosti Evropské unie zesílit tlak na Rusko, a to i prostřednictvím dalších sankcí. Zejména pobaltské země, ale i Česko podporují co nejrychlejší projednání a schválení dalšího, již sedmnáctého balíčku sankcí proti Rusku.
„V souladu s unijním právem by měl ruský majetek zůstat zmrazený, dokud Rusko neukončí svou útočnou válku proti Ukrajině a nenahradí jí škody způsobené touto válkou,“ dodává dokument s tím, že „spravedlivý a trvalý mír je nejen v zájmu Ukrajiny, ale i Evropy“.
Kallasová: Místo slov jsou třeba činy
Podle litevského prezidenta Gitanase Nausėdy Unie v souvislosti s Ruskem stojí před strategickou volbou, zda nechat agresora vystupňovat násilí a strach, nebo ho zastavit. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na summitu zdůraznila, že místo slov jsou třeba hlavně činy. Zmínila zejména munici, kterou Kyjev nutně potřebuje.
Ukrajině vyjádřil podporu i finský premiér Petteri Orpo, který se ve středu setkal se Zelenským. „Ukrajina chce být členem Evropské unie, chce být jedním z nás, proto jim musíme pomoci na jejich cestě ke členství,“ řekl Orpo novinářům. Španělský premiér Pedro Sánchez zdůraznil, že „Evropa musí být u stolu při jednání o míru“.
Švédský premiér Ulf Kristersson je „opatrně optimistický“, pokud jde o rozhovory mezi USA, Ukrajinou a Ruskem ohledně ukončení ruské agrese vůči Kyjevu. „Jsme zpět v situaci, kdy USA chtějí rozhovory, Ukrajina chce rozhovory, ale nikdo teď neví, co chce Rusko,“ upozornil. Míč je podle švédského premiéra nyní na ruské straně hřiště. Považuje za důležité, že Kyjev i Washington chtějí jednat, nicméně bude to mít smysl pouze tehdy, když bude souhlasit i Moskva.
Evropská obrana
Unijní lídři se na summitu zabývali i budoucností evropské obrany. Vyzvali k urychlení práce na návrzích, které předložila Evropská komise. Iniciativa je součástí nové strategie o budoucnosti obrany EU.
Takzvaná Bílá kniha, kterou představila šéfka unijní diplomacie, předpokládá masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu.
3 minuty
Summit EU se zaměří na Ukrajinu i konkurenceschopnost
„V Bílé knize přebíráme návrhy z Iniciativy vojenské podpory, která navrhuje poskytnout Ukrajině větší množství munice – aspoň dva miliony nábojů ročně – a také protivzdušnou obranu, drony, výcvik a vybavení pro ukrajinské jednotky,“ sdělila Kallasová.
Předseda Evropské rady António Costa věří, že členské státy navýší svou pomoc Ukrajině. Navýšení pomoci podle něj mimo jiné umožní nové instrumenty, které představila Evropská komise a které mají pomoci obrannému průmyslu v EU.
Costa se však vyhnul odpovědi na otázku, jak velkou podporu má nová iniciativa šéfky unijní diplomacie Kallasové, která hovoří o balíčku vojenské pomoci v hodnotě 20 až 40 miliard eur pro letošní rok. Zdůraznil, že čtvrteční summit byl zaměřen spíš na problematiku konkurenceschopnosti než na rozhodnutí o Ukrajině.
Načítání...
Pásmo Gazy
Summit se věnoval také situaci v Pásmu Gazy. „Evropská rada velmi lituje rozpadu příměří v Pásmu Gazy, který způsobil vysoký počet civilních obětí při úderech ze vzduchu,“ stojí ve schváleném dokumentu.
Současně však představitelé členských zemí „velmi litují odmítnutí Hamásu předat zbývající rukojmí“. Je podle nich třeba „okamžitý návrat k plnému naplňování“ dohody o příměří a propuštění izraelských rukojmí.
Summit také připomněl význam plného přístupu potřebných k humanitární pomoci, včetně zařízení na odsolování vody, a nutnost její nepřerušované distribuce v oblasti. Židovský stát, který přísun pomoci do Pásma Gazy omezuje, ale závěry v této souvislosti výslovně nezmiňují.
Unijní lídři také podpořili plán na obnovu Pásma Gazy, který předložil Egypt a na začátku března ho schválil summit Ligy arabských států. Plán je vnímán jako reakce na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vyzval k vysídlení Palestinců. EU uvádí, že je připravena se do plánu zapojit s arabskými zeměmi a dalšími aktéry. Plán vznikl před obnovením bojů tento týden.
Evropská rada také odsoudila nedávné násilí na středozemním pobřeží Sýrie a vyzvala k „poklidnému a inkluzivnímu přechodu v Sýrii bez škodlivého zahraničního vměšování“.
Unijní lídři chtějí posílit hospodářství snižováním byrokracie a cen energií
Podle dokumentu, který schválili premiéři a prezidenti, by letošní rok měl představovat změnu ve směřování Evropské unie ohledně posílení konkurenceschopnosti. Zlepšení hospodářské kondice bloku chtějí politici dosáhnout „zjednodušením a omezením regulačního a administrativního břemena, snižováním cen energií a využitím soukromých úspor pro odblokování nezbytných investic hospodářství EU“. Posilování konkurenceschopnosti musí být podle summitu v souladu „s dojednanými klimatickými cíli“.
Summit EU vyjádřil podporu krokům Evropské komise, která mimo jiné slibuje snížení nákladů na byrokracii pro malé a střední podniky. Evropská komise představila i akční plán na zmírnění cen energií či Dohodu o čistém průmyslu. Unijní lídři podpořili vznik plně integrovaného unijního trhu s energiemi. Současně označili za priority energetickou suverenitu a dosažení uhlíkové neutrality v roce 2050.
V závěrech summit EU vyzývá Evropskou komisi, aby „pokračovala bez prodlev“ s oznámenými plány na větší flexibilitu ohledně emisních pokut pro automobilky. Evropská komise navrhla, aby se období, které se bere v potaz pro měření emisí, rozšířilo z jednoho na tři roky. Proti pokutám se vymezuje česká vláda, která chtěla, aby hodnoticí období trvalo pět let.
Fiala zhodnotil summit
Jednání summitu EU k tématům, jako je další podpora bránící se Ukrajiny či zvyšování evropské konkurenceschopnosti, večer před novináři ocenil český premiér Petr Fiala (ODS). Za úspěch označil, že se do závěrů bruselské schůzky dostala výzva Evropské komisi, aby předložila přehodnocení emisních pokut pro automobilky.
Podle Fialy Česká republika a další státy tlačí na Evropskou komisi, aby přehodnotila zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory v roce 2035. Česko také žádá revizi nového systému emisních povolenek ETS2, který by vedl k rozšíření těchto poplatků, připomněl předseda vlády. „V této věci jsme schopni vytvářet koalici,“ uvedl Fiala.
8 minut
Vyjádření premiéra Petra Fialy ze summitu EU v Bruselu
Premiér připomněl, že předsedové států a vláda 26 unijních zemí odpoledne odsouhlasili závěry k Ukrajině, podobně jako minule se tak ovšem stalo bez Maďarska. Mezi ostatními státy je však na podpoře Ukrajiny silná shoda. „Evropa vychází z této krize silnější,“ myslí si český premiér s tím, že do takzvané koalice ochotných se zapojují i další země mimo unijní blok, například Norsko či Británie. „Dobře vyzbrojená Ukrajina je bezpečnostní garance,“ zdůraznil Fiala.
Fiala se už ve čtvrtek ráno v Bruselu zúčastnil takzvané migrační snídaně. Na schůzce se mělo v užším kruhu unijních států debatovat zejména o efektivních návratech migrantů, o novém návratovém nařízení, které nedávno oznámila Evropská komise, a o dalších inovativních řešeních nelegální migrace.
