Antonio Guterres

Při úterním íránském raketovém útoku na Izrael byla poškozena škola ve městě Gereda i sto domů ve městě Hod Hašaron, které leží na okraji Tel Avivu, informovala tamní média. Írán v úterý vypálil na Izrael téměř dvě stovky raket, většinu z nich sestřelila protivzdušná obrana. Některé také pomohly odrazit Spojené státy, Jordánsko a zřejmě též Francie a Velká Británie.

Izrael v několika dnech zahájí odvetu za íránský útok, napsal ve středu s odvoláním na izraelské představitele server Axios. Izraelská armáda (IDF) uvedla, že zapojí obrněné jednotky a pěchotu do operace proti teroristickému hnutí Hizballáh na jihu Libanonu. IDF vyzvala k evakuaci vesnic v oblasti a v noci na středu podnikla nové údery v okolí Bejrútu na teroristické cíle, napsala agentura Reuters. V bojích v jižním Libanonu již zemřelo sedm izraelských vojáků, uvedla izraelská armáda. V Libanonu je podle místní vlády 1,2 milionu vnitřně vysídlených. Izrael útočil také v Damašku, na jihozápadě tam letecký úder zabil tři civilisty a další tři zranil.

K jednadvacetidennímu přerušení bojů mezi Izraelem a Libanonem vyzvaly USA, Evropská unie, Saúdská Arábie a další západní a arabské země. Návrh příměří Paříž a Washington již připravily. Server Times of Israel uvedl, že aktéři konfliktu mají v příštích hodinách rozhodnout o jeho přijetí, což však vzápětí premiér židovského státu Benjamin Netanjahu odmítl. Vyvrátil i tvrzení, podle nějž nařídil zmírnit údery v Libanonu. Prý naopak vyzval armádu, aby v nich pokračovala plnou silou. Ta ve čtvrtek zasáhla kolem 220 cílů Hizballáhu v jižním Libanonu a v údolí Bikáa na východě země. Uvedla také, že zabila i šéfa vzdušných sil Hizballáhu Muhammada Surúra. Podle libanonských úřadů při úderech zahynulo 92 lidí.

Současná eskalace napětí mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh se téměř dostala na úroveň plnohodnotné války, prohlásil v New Yorku na okraj zasedání Valného shromáždění OSN šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Ministři zahraničí zemí skupiny G7 varovali, že stupňování konfliktu na Blízkém východě nikomu prospěch nepřinese. Česko v reakci zdůraznilo právo židovského státu na sebeobranu. Pondělní izraelské útoky na sklady a odpaliště raket Hizballáhu byly největší akcí Jeruzaléma tohoto druhu v Libanonu od roku 2006. Vzájemné ostřelování pokračuje i v úterý.

Izraelská armáda v Tulkarmu na okupovaném Západním břehu Jordánu zabila pět palestinských ozbrojenců, kteří se ukrývali v mešitě. Ve společném prohlášení to oznámila armáda, pohraniční policie a vnitřní bezpečnostní služba Šin Bet. Mezi zabitými je podle prohlášení místní „teroristický lídr“ z uprchlického tábora Nur Šams, kde armáda provádí rozsáhlou „protiteroristickou operaci“.

Nejvyšší volební úřad ve Venezuele (CNE) označil za vítěze nedělních prezidentských voleb dlouholetého autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Opozice to odmítla uznat, podle ní zvítězil se 70 procenty hlasů její kandidát Edmundo González Urrutia. Pochybnosti o oznámeném výsledku vyjádřil americký ministr zahraničí Antony Blinken i řada představitelů latinskoamerických zemí, Madurovi naopak poblahopřály například Kuba či Írán.

Muž ve věku kolem padesáti let přišel o život a čtyři další lidé utrpěli v noci na pátek zranění při silné explozi v obytné čtvrti v centru Tel Avivu. Policie a armáda příčinu výbuchu stále vyšetřují, podle armády ale zřejmě šlo o útok dronu íránské výroby, který však nespustil letecký poplach. K útoku se přihlásili jemenští povstalci hútíové.

Sobotní střelba na mítinku republikánského prezidentského kandidáta Donalda Trumpa vyvolala mezi politiky zděšení a striktní odsouzení. Napříč názorovým spektrem se shodují, že politické násilí nesmí mít ve společnosti místo. Taky řada světových státníků střelbu na Trumpa odsoudila.

Izraelská armáda oznámila, že při náletech v Pásmu Gazy zabila šest příslušníků Hamásu, včetně jeho vyšetřovatele, který vyslýchal osoby podezřelé z vykonávání špionáže proti této teroristické skupině. Armáda také tvrdí, že zničila odpaliště raket, z nichž palestinští ozbrojenci v úterý útočili na jihoizraelské město Netivot, píše The Times of Israel. Podle ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které Hamás ovládá, si izraelské noční nálety vyžádaly životy 81 lidí. Jordánská armáda uvedla, že byla ve středu při izraelském ostřelování v Chán Júnisu také vážně poškozena jordánská polní nemocnice. Informace nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Mezinárodní institut pro strategická studia loni evidoval 183 regionálních konfliktů, což je nejvíc za posledních třicet let. Vedle velkých válek na Ukrajině a mezi Izraelem a Hamásem jsou to desítky vnitrostátních konfliktů či boj s drogovými kartely. Nejvýraznější je za poslední dekádu nárůst konfliktů, které vedou teroristické organizace v čele s al-Káidou, Islámským státem a jejich odnožemi. V Evropě mají experti kromě dalších vojenských ambicí Ruska obavy zejména z rostoucího napětí na Balkáně, upozornil pořad Zóna ČT24.

Letošní Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu, za dodržování lidských práv a svobodu pro všechny. Jméno oznámil v pátek dopoledne Norský Nobelův výbor.

Lidstvo stojí před zkouškou, ve které selhává, je přesvědčena Ujgurka Rushan Abbas, která s organizací Kampaň pro Ujgury roky usilovala o zastavení olympiády v Pekingu kvůli genocidě v Sin-ťiangu. Mezinárodní olympijský výbor viní z legitimizace zločinů proti lidskosti, upozorňuje ale, že nejde pouze o Ujgury, ale o demokracii všude ve světě. Čína totiž minulé století vnímá jako etapu ponížení ze strany Západu a toto století plánuje odplatu. „Moderní kolonizace nevypadá tak, že přijde člověk a namíří vám pušku mezi oči, nevyžaduje hlavně tanků,“ varuje lidskoprávní aktivistka v rozhovoru pro ČT24.

Vyjednavači na klimatické konferenci v Glasgow ustupují od výzvy k ukončení veškerého používání uhlí a úplnému zrušení dotací na fosilní paliva. Nová verze dohody apeluje na rychlejší snížení emisí, její jazyk je ale mírnější než ve verzi předešlé, píše Reuters. O finální podobě dokumentu, z nějž vzejdou závěry jednání označovaného zkratkou COP26, stále jednají delegace téměř dvou set zemí, ačkoliv konference měla podle původních plánů skončit v 19:00.

Lídři dvaceti největších ekonomik světa se na druhém a posledním dni jednání skupiny G20 v Římě shodli, že jejich cílem je udržet globální oteplování pod kritickou hranicí 1,5 stupně ve srovnání s předindustriální érou. Vyplývá to ze závěrů schůze, o nichž informovala agentura Reuters. Právě opatření těchto ekonomik mají na klima klíčový dopad –⁠ společně totiž vypouštějí více než tři čtvrtiny světových emisí. Řada politiků se následně z Říma přesune na klimatickou konferenci v Glasgow. Podle odborníků může rozhodnout o tom, zda se podaří planetu ochránit před katastrofálními důsledky globálního oteplování.

Palestinské radikální hnutí Hamás v noci na neděli podniklo dosud nejsilnější útok na izraelskou metropoli Tel Aviv a město Beer Ševa. Podle tamních lékařů utrpělo nejméně deset lidí zranění. Letectvo židovského státu pro změnu provedlo útoky na cíle v Pásmu Gazy, při kterých zemřelo 33 lidí. Škody utrpěl rovněž dům, v němž žije vůdce hnutí Jahjá Sinvár. Zděšení nad děním vyjádřil generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Spojené státy sdělily, že nabídly diplomatickou pomoc.

Íránské úřady vyjádřily obavu z nových ohnisek nákazy koronavirem nejméně ve třech provinciích země. V Íránu se dosud nákaza potvrdila u více než 114 tisíc lidí a zemřelo tam 6854 pacientů. Americký prezident Donald Trump znovu vyjádřil zklamání z postupu Číny na začátku šíření nákazy a uvedl, že nyní kvůli tomu odmítá mluvit se svým protějškem Si Ťin-Pchingem. Krizový expert Světové zdravotnické organizace (WHO) Mike Ryan uvedl, že koronavirus možná zůstane mezi lidmi napořád.

Státy G20 odložily 77 nejchudším zemím kvůli koronavirové krizi splátky dluhů. Chtějí jim tak vytvořit větší prostor pro boj s pandemií. Nákaza byla celosvětově prokázána u více než dvou milionů lidí, přes milion nemocných je v Evropě. Největší počet případů nemoci COVID-19 hlásí USA. Prezident Donald Trump rozhodl, že Spojené státy dočasně přeruší financování Světové zdravotnické organizace (WHO) kvůli její údajné náklonnosti k Číně. V Belgii a Rusku hlásí rekordní nárůst nakažených, v Německu naopak plánují zvolnění opatření.

Generální tajemník OSN António Guterres obdržel v Cáchách prestižní evropskou Cenu Karla Velikého. Španělský král Felipe VI. v laudatiu ocenil mimo jiné dlouholeté angažmá portugalského politika pro ty nejslabší a jejich práva. Cena Karla Velikého je určena osobnostem, které se zvláště zasloužily o Evropu.

Generální tajemník OSN Antonio Guterres varoval před rychle postupující změnou klimatu, kterou vnímá jako klíčový problém dneška.  Vyzval představitele států, aby příští rok přijeli do New Yorku na konferenci.