Izrael v několika dnech zahájí odvetu za íránský útok, napsal ve středu s odvoláním na izraelské představitele server Axios. Izraelská armáda (IDF) uvedla, že zapojí obrněné jednotky a pěchotu do operace proti teroristickému hnutí Hizballáh na jihu Libanonu. IDF vyzvala k evakuaci vesnic v oblasti a v noci na středu podnikla nové údery v okolí Bejrútu na teroristické cíle, napsala agentura Reuters. V bojích v jižním Libanonu již zemřelo sedm izraelských vojáků, uvedla izraelská armáda. V Libanonu je podle místní vlády 1,2 milionu vnitřně vysídlených. Izrael útočil také v Damašku, na jihozápadě tam letecký úder zabil tři civilisty a další tři zranil.
Mezi oběťmi jsou na předměstí Damašku nejspíše členové teroristického hnutí Hizballáh a íránských revolučních gard. O útoku informovala agentura Reuters. „Izraelský nálet se zaměřil na obytnou budovu ve čtvrti Mazza, kterou navštěvují vůdci libanonského Hizballáhu a představitelé íránských revolučních gard,“ uvedla Syrská observatoř pro lidská práva.
Co se týče pozemní operace na jihu Libanonu, Izraelská armáda zdůraznila, že navzdory vyslání nových jednotek do této oblasti zůstane operace „omezená a lokalizovaná“. Je podle ní z velké části zaměřena na ničení tunelů a další infrastruktury Hizballáhu v příhraniční oblasti a v plánu nejsou žádné větší operace zaměřené na Bejrút a velká města v jižní části země.
Izraelská armáda rovněž sdělila, že v bojích proti Hizballáhu na jihu Libanonu byl zabit izraelský důstojník. Podle serveru The Times of Israel (ToI) padl dvaadvacetiletý kapitán, velitel jedné z jednotek. Izraelský dron pak zasáhl jednotku libanonské armády na jihu Libanonu a jednoho vojáka zranil. S odvoláním na libanonskou armádu o tom informovala agentura AFP.
Izraelská diplomacie zároveň ve středu zakázala generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi vstup do země, jelikož podle ní jednoznačně neodsoudil úterní masivní raketový útok Íránu na Izrael.
Ve středu ráno byli dva izraelští vojáci zabiti a osmnáct dalších zraněno v bojích s Hizballáhem v oblasti u jiholibanonské vesnice Udajsa, informovala anglická verze katarské stanice al-Džazíra s odvoláním na izraelská média, informace ale nelze nezávisle ověřit.
Hizballáh údajně dělostřelectvem a raketami zaútočil i na pozice izraelské armády v příhraničních osadách Štula a Misgav Am. Agentura Reuters informovala o prohlášení Hizballáhu, že se jeho bojovníci střetli s izraelskou armádou u vesnice Márún al-Rás.
Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí ve středu oznámil, že za problémy na Blízkém východě stojí přítomnost Spojených států a evropských zemí v regionu. „Národy v regionu si dokáží vládnout samy (...) a budou žít v míru,“ dodal.
Oznámené nasazení pěchoty a obrněných jednotek z 36. divize, včetně brigády Golani, 188. obrněné brigády a 6. pěší brigády, naznačuje, že vojenská operace už přesáhla rámec omezených průniků speciálních sil, podotkla agentura Reuters.
Armáda oznámila zahájení pozemní operace proti militantnímu hnutí Hizballáh na území jižního Libanonu v pondělí po půlnoci. Poté informovala, že izraelské speciální a výsadkové jednotky překročily izraelsko-libanonskou hranici.
Hizballáh vypálil přes sto raket
Hizballáh od středečního rána vypálil přes sto raket na území severního Izraele, uvedla podle serveru ToI armáda židovského státu. Nejsou hlášena žádná zranění, nicméně útok způsobil materiální škody. Asi deset raket mířilo na oblast západní části Galileje a okolí města Haifa.
Dalších přibližně čtyřicet raket ve středu odpoledne vypálil Hizballáh na oblast severoizraelského města Safed. S odvoláním na izraelskou armádu o tom informoval server ToI. Několik dronů vyslaných do západní části Galileje armáda sestřelila, jeden dron dopadl v Horní Galileji.
Také povstalci v Jemenu, Íránem podporovaní hútíové, ve středu oznámili, že na Izrael vyslali tři střely s plochou dráhou letu. O prohlášení mluvčího hútíů informovala agentura AFP. Izraelská armáda se nevyjádřila. Po nedávném útoku z Jemenu však v neděli následoval izraelský úder na tamní přístavy Hudajdá a Rás Ísa.
Izraelská odveta
Izrael v řádu několika dnů zahájí „významnou odvetu“ za úterní íránský raketový útok, cílem by mohla být ropná zařízení a další strategická místa v Íránu, napsal portál Axios.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu už v úterý po raketovém útoku Teheránu na Izrael prohlásil, že Írán udělal velkou chybu a zaplatí za ni. Náčelník generálního štábu íránské armády Mohammad Bagherí naopak varoval, že Írán odpoví na jakoukoli akci proti svému území dalšími údery vůči židovskému státu.
„Mluví se o tom, že by izraelskou odvetou mohl být útok například na íránské rafinérie, přístavy nebo na jaderná zařízení. Ostatně bývalý premiér Naftali Bennett a nejen on se v posledních hodinách vyjádřil v tom smyslu, že teď je ten moment, kdy by měl Izrael zničit íránský jaderný program,“ informoval zpravodaj ČT David Borek. Izrael však bude muset tento postup řešit se Spojenými státy a v nejbližších hodinách k tomu nejspíše kvůli začátku nového židovského roku nedojde.
Americký prezident Joe Biden ve středu vyjádřil, že případný útok na íránská jaderná zařízení v odvetě za úder Teheránu na Izrael nepodporuje. Zároveň ale počítá s dalšími protiíránskými sankcemi.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v noci na středu na sociální síti X napsal, že Írán zaútočil v úterý na Izrael v sebeobraně a že cílem úderu byla jen vojenská infrastruktura. „Naše akce je ukončená, pokud se izraelský režim nerozhodne vyvolat další odvetu,“ nechal se slyšet Arakčí.
Íránský úder
Podle izraelských a amerických představitelů vystřelil Teherán na Izrael přibližně 180 až 200 raket. O dvou stech vystřelených raketách na Izrael v noci na středu mluvila i íránská státní televize, píše agentura AFP.
Podle mluvčího amerického ministerstva obrany Patricka Rydera to byl zhruba dvakrát vyšší počet balistických střel, než kolik jich Írán použil při obdobném útoku proti židovskému státu letos v dubnu.
Pomoc Francie a Británie
Francie a Británie naznačily, že pomohly Izraeli se bránit před úterním raketovým útokem z Íránu. Konkrétní podobu vojenské pomoci ale v prohlášeních představitelé obou zemí neupřesnili, píší agentury. Podle zahraničního zpravodaje ČT Václava Černohorského se do obrany Izraele zapojily také Spojené státy americké a Jordánsko.
„Americké torpédoborce působící v oblasti Blízkého východu podpořily izraelskou obranu vypálením zhruba tuctu střel proti íránským raketám,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva obrany Patrick Ryder.
V případě Jordánska se nemusí jednat o spojeneckou nebo altruistickou motivaci, upozornil zahraniční zpravodaj ČT David Borek. „Jordánci chtějí chránit svůj vzdušný prostor,“ vysvětlil.
„Britské síly tento (v úterý) večer sehrály svou roli ve snaze předejít dalšímu zvýšení napětí na Blízkém východě,“ sdělil britský ministr obrany John Healey. Jeho resort nicméně neodpověděl na dotazy agentury Reuters ohledně toho, jaké úkoly britští vojáci plnili.
„Francie zmobilizovala své vojenské prostředky na Blízkém východě, aby odvrátila íránskou hrozbu,“ napsal v prohlášení vydaném v noci na středu Elysejský palác. Konkrétnější o francouzském vojenském nasazení nebyl.
Izraelské údery na Bejrút
Krátce po úterní půlnoci izraelská armáda avizovala, že s nasazením raket nepřestane ani v nejbližších hodinách. „Dnes (ve středu) v noci bude pokračovat se silnými údery na Blízkém východě,“ uvedl mluvčí izraelské armády Daniel Hagari.
Izraelská armáda vyzvala krátce před údery k evakuaci dvou míst na jižním předměstí Bejrútu. Ve vzkaze oznámila údery na „teroristické cíle“. Jeden ze zásahů byl „nepoměrně blízko“ centru města, upozornil zahraniční zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
Izraelská armáda navíc zahájila v noci z pondělí na úterý pozemní operaci v Libanonu a již řadu dní útočí na Bejrút a další oblasti v sousední zemi. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví při těchto úderech zemřelo v úterý 55 lidí. Údaj ale nerozlišuje mezi ozbrojenci a civilisty.
„Izrael podnikal po celý včerejší den konkrétní a ojedinělé výpady přes izraelsko-libanonskou hranici,“ řekl Papadopulos a doplnil, že došlo k potyčkám mezi izraelskou armádou a bojovníky hnutí Hizballáh. „Připomínám, že pravidelná libanonská armáda dostala rozkaz se stáhnout na pět až šest kilometrů od hranice,“ dodal novinář.
Čeští občané
Už dřív se z Libanonu vrátilo šest Čechů, využili k tomu ukrajinský repatriační let. Také Slovensko vyšle armádní letadlo a vojáky k evakuaci svých občanů z Libanonu, rozhodla o tom vláda. Případnou volnou kapacitu v letadle nabídne i jiným zemím.
„Jsme v kontaktu se slovenskou ambasádou a s dalšími ambasádami a zjišťujeme, jaké jsou jejich volné kapacity pro případ, že čeští občané v Libanonu projeví zájem o opuštění země,“ uvedl velvyslanec ČR v Libanonu Jiří Doležel. Dodal, že ambasáda zatím český repatriační let nepřipravuje.
„V Libanonu zůstává 280 Čechů, z toho pětatřicet projevilo eminentní zájem o evakuaci, zatím ale nemají jak. Nadějí v tomto smyslu je pro ně let slovenského speciálu naplánovaný na 5. října. Na palubě by pro část Čechů mělo být místo,“ informoval zpravodaj ČT Andreas Papadopulos.
V cestovatelském systému Drozd je pro Libanon podle informací ministerstva zahraničí nyní zaregistrováno sto jedna Čechů. Ministerstvo je s nimi v kontaktu, stejně jako s krajany, kteří v zemi žijí dlouhodobě. Dohromady se jedná o zhruba dvě stě osob.
V souvislosti s hrozbou odvetného útoku Jeruzaléma proti Íránu ministerstvo občany varovalo, aby po otevření vzdušného prostoru neprodleně opustili Írán.
Letečtí dopravci zrušili tři středeční lety z Prahy do Tel Avivu a tři v opačném směru. Dva středeční odlety a dva přílety zrušily aerolinky Smartwings, jeden odlet a přílet společnost Blue Bird Airways. Ve čtvrtek dopoledne z Tel Avivu také nepřiletí letadlo Smartwings.
Zrušené jsou na středu podle webu letiště všechny přílety z Izraele s výjimkou letu společnosti El Al Israel, který v Praze přistál v deset hodin ráno. Stejně tak aerolinky zrušily všechny odlety kromě letu dopravce El Al Israel, který z Prahy odletěl v 11:50. Čtvrteční let Smartwings do Tel Avivu zatím společnost nezrušila, na lince je jediný.
