S pozemní operací cílí Izrael na stanoviště Hizballáhu podél hranice

5 minut
Události: Izraelská armáda vstoupila na libanonské území
Zdroj: ČT24

Izrael v noci na úterý zahájil pozemní operaci na jihu Libanonu. Armáda uvedla, že svádí v oblasti intenzivní boje s teroristickým hnutím Hizballáh. Izrael tvrdí, že vojenský vpád bude omezenou a přesně zacílenou akcí ve snaze zničit působiště Hizballáhu poblíž hranic, odkud už měsíce ostřeluje sever židovského státu. Izraelská armáda vyzvala k evakuaci oblastí jižního Libanonu. Varuje také Libanonce, aby necestovali auty jižně od řeky Lítání. Hizballáh popřel, že izraelští vojáci vstoupili na libanonské území.

Izraelská armáda na základě rozhodnutí válečného kabinetu zahájila „omezené, lokalizované a zacílené pozemní útoky založené na přesných zpravodajských informacích“ o působištích a infrastruktuře Hizballáhu poblíž hranic, uvádí konkrétně prohlášení ozbrojených sil.

Cílem izraelských pozemních razií na jihu Libanonu budou stanoviště Hizballáhu, odkud hnutí plánovalo teroristický útok na sever Izraele podobný tomu z loňského 7. října, uvedl v úterý dopoledne mluvčí armády Daniel Hagari. Zdůraznil, že oznámená pozemní operace není válkou proti libanonskému lidu, nýbrž proti Íránem podporovanému hnutí.

„Tyto lokalizované pozemní razie budou zaměřeny na opěrné body Hizballáhu, které ohrožují izraelská města, kibucy a komunity v našem pohraničí,“ uvedl Hagari v prohlášení zveřejněném na síti X. „Hizballáh proměnil libanonské vesnice v sousedství izraelských vesnic ve vojenské základny připravené k útoku,“ doplnil.

3 minuty
Pozemní operace Izraele v Libanonu
Zdroj: ČT24

Nejmenovaný představitel izraelské armády agentuře AP sdělil, že vojáci se zatím pohybují v „docházkové“ vzdálenosti od hranic a zaměřují se na vesnice, které leží jen stovky metrů od izraelského území. Dodal, že podle jeho informací zatím nedošlo k žádným střetům s bojovníky Hizballáhu. Mluvčí Hizballáhu Muhammad Afíf uvedl, že do Libanonu žádní izraelští vojáci nevstoupili. Hizballáh se podle něj dosud nezapojil do „přímých pozemních střetů“ s izraelskými jednotkami.

Na operacích se podílí elitní 98. divize armády, která byla na severní frontu převelena teprve před dvěma týdny z Pásma Gazy, kde bojovala řadu měsíců ve válce proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás.

Izraelská armáda vyzvala obyvatele více než dvaceti vesnic v jižním Libanonu, aby se okamžitě evakuovali, informuje Reuters s odvoláním na mluvčího armády. Ten na síti specifikoval vesnice v libanonském pohraničí, které se mají evakuovat, a jejich obyvatele vyzval, aby se přesunuli až za řeku Avalí, která se nachází 60 kilometrů od hranice. Varoval také, že se armáda zaměří na domy, které používá ke svým operacím Hizballáh.

Izrael oznámil zabití pašeráka

Jeruzalém dál útočí ze vzduchu na jižní předměstí Bejrútu a na cíle v údolí Bikáa, které jsou baštou Hizballáhu. Cílem měl být rovněž palestinský uprchlický tábor u města Sidón na jihu Libanonu. Izraelské letectvo za poslední dva týdny výrazně zintenzivnilo údery proti Hizballáhu na mnoha místech Libanonu. Podle tamních úřadů zemřelo přes tisíc lidí a další milion osob, tedy pětina populace, opustil domovy.

Izrael v úterý oznámil, že v Bejrútu zabil spojence Hizballáhu Fakara Hanáwího a člena tohoto hnutí Muhammada Jafar Kasíra. Ten podle Izraele stál v čele pašerácké organizace, která zprostředkovávala převoz zbraní ze Sýrie do Libanonu. S pomocí Íránu také financoval aktivity tohoto hnutí, informoval web The Times of Israel.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví mezitím tvrdí, že během úterý zemřelo v Libanonu při izraelských úderech 55 lidí a dalších 156 bylo zraněno, napsaly agentury Reuters a AFP.

Jeruzalém zatím má podporu Washingtonu. Izrael má právo na sebeobranu, zní z Bílého domu v reakci na operaci v Libanonu. Mluvčí Národní bezpečnostní rady John Kirby ale dodal, že mise může představovat riziko. USA v pondělí oznámily, že pošlou na Blízký východ tisíce vojáků za účelem posílení bezpečnosti a obrany Izraele, pokud to bude třeba. Šéf Bílého domu Joe Biden přitom ještě v pondělí podle CNN vyzýval k příměří.

ŽIVĚ: Záběry z Libanonu
Zdroj: Reuters/Joseph Campbell

Neúčast libanonské armády

Podle blízkovýchodního zpravodaje Davida Borka není zcela jasné, zda Izrael pohraniční pásmo obsadí trvale a jestli se bude operace nějak rozšiřovat. Podle novináře je nicméně důležité, že Jeruzalém mluví o omezené akci, nikoli plošné invazi.

Vysoce postavený izraelský činitel podle americké stanice CNN ovšem sdělil, že Izrael neplánuje v sousední zemi zůstat a že nedojde k „žádné dlouhodobé okupaci jižního Libanonu“. Představitelé židovského státu však odmítli říci, kam až přesně chtějí izraelské jednotky proniknout nebo jak dlouho vojenská operace potrvá.

Samotné libanonské síly se v pondělí stáhly od hranic. Borek vysvětluje, že libanonská armáda není účastníkem sporu a je si vědoma toho, že je slabá a že operuje v zemi, kterou nemá celou pod kontrolou. „V jižním Libanonu je faktickým vládcem Hizballáh. Je si vědoma, že Izrael necílí na ni a že ona sama není schopna zásadně změnit realitu,“ doplnil.

Podle armádního generála ve výslužbě Jiřího Šedivého byla operace v Libanonu připravována dlouhodobě a je evidentní, že židovský stát má ohledně Hizballáhu klíčové zpravodajské informace. „Když se podaří splnit úkol, tedy vytlačit Hizballáh do vzdálenosti asi deseti kilometrů od hranic s Izraelem, tak se pravděpodobně prostor zajistí a izraelská vojska se z větší části vrátí na své území,“ myslí si Šedivý.

Bezpečnostní analytik Otakar Foltýn podotkl, že ze směrnice přijaté v židovském státě koncem září vyplývá, že Jeruzalém přijal možnost eskalace i s Íránem, což snižuje možnost vést konflikt omezeně. „Izrael pravděpodobně ale dá Hizballáhu možnost udržet konflikt omezený,“ uvedl Foltýn s tím, že v případě libanonských teroristů nemá Jeruzalém za cíl zničení celé organizace jako v případě Hamásu, protože by to vyžadovalo širokospektrální operaci v celém Libanonu, což si Izrael nepřeje.

„Hizballáh má nyní více vojáků a vojenských kapacit než celý stát Libanon, to znamená z hlediska mezinárodního práva má Izrael plné právo, protože libanonská armáda není schopná zamezit Hizballáhu ostřelovat území Izraele,“ konstatoval expert.

Podle některých amerických médií by pozemní operace měla být menšího rozsahu než válka mezi Izraelem a Hizballáhem z roku 2006, jejíž nejintenzivnější fáze trvala zhruba měsíc.

„Izrael v minulosti do Libanonu vpadl několikrát, měl tam svoje cíle a málokdy se mu je podařilo naplnit, přestože okupoval jižní část Libanonu po více než dvě dekády. Takže v mnoha Izraelcích to, že armáda opět vstupuje do Libanonu, probouzí nepříjemné vzpomínky na to, že tyto operace velmi často trvají příliš dlouho a znamenají obrovské ztráty na životech izraelských civilistů,“ poznamenala ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Irena Kalhousová.

„V tuto chvíli jde jednoznačně o další eskalaci konfliktu na Blízkém východě,“ hodnotí vývoj zpravodaj ČT Václav Černohorský, který připomněl, že aktuální fázi konfliktu odstartoval říjnový brutální útok palestinské teroristické skupiny Hamás na Izrael, na což Jeruzalém reagoval pozemní operací v Pásmu Gazy. „Hizballáh se 8. října k tomu, co provedl Hamás, připojil,“ podotkl Černohorský.

Rakety Hizballáhu

Hnutí Hizballáh mezitím vypálilo několik raket na severní a střední Izrael z území Libanonu. S odvoláním na armádu to napsal server The Times of Israel. Některé střely zachytil systém protivzdušné obrany. Nejméně dvě osoby ale byly zraněny.

Hizballáh uvedl, že použil nové rakety Fádí 4, které cílily na vojenskou základnu Glilot na okraji Tel Avivu, kde je ústředí izraelské rozvědky Mosad a ústředí vojenské zpravodajské jednotky 8200. Mluvčí teroristického hnutí Mohamed Afíf sdělil, že útok na základnu „je jen začátkem“, informovala agentura Reuters.

Hizballáh podle agentury také uvedl, že dvakrát zaútočil dělostřeleckou a raketovou palbou na izraelské vojáky v příhraniční izraelské obci Metula.

Ve městech v Horní Galileji na severu Izraele se k ránu rozezvučely sirény varující před raketami, informace o škodách či obětech zatím ale nejsou k dispozici. Židovský stát také zachytil v noci nad Středozemním mořem desítky kilometrů od pobřeží středního Izraele bezpilotní letoun, uvedla armáda.

Odveta z Íránu

Hizballáh již dříve varoval, že na avizovanou izraelskou pozemní ofenzivu odpoví. Není však jasné, v jaké bojové kondici se hnutí nachází poté, co Izrael zabil při svých úderech řadu vysokých vojenských velitelů a vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha. Řada členů teroristické skupiny také utrpěla zranění při nedávném útoku pagery, k němuž se Jeruzalém zatím oficiálně nepřihlásil.

Írán, sponzor Hizballáhu, na Izrael v úterý večer vyslal téměř dvě stovky raket, které si podle dosavadních informací vyžádaly život jednoho Palestince na Západním břehu. Útok odsoudily Berlín, Paříž, Londýn, EU či OSN.

Úder v Damašku

O izraelském vzdušeném úderu mezitím informují také média v Sýrii, cílem měla být tamní metropole Damašek. Podle nich nejméně tři civilisté zemřeli a devět dalších utrpělo zranění. Média hovoří o tom, že syrská protivzdušná obrana třikrát v řadě likvidovala „nepřátelské cíle“ nad územím Sýrie, kde Hizballáh patří mezi spojence diktátora Bašára Asada.

Syrská státní televize podle agentury uvedla, že při zásahu zemřel jeden z jejích novinářů; není však jasné, zda je jednou ze tří uváděných obětí.

Izraelské útoky způsobily také rozsáhlé škody na soukromém majetku, píše Reuters. Jeruzalém akci zatím nekomentoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán udeřil v indickém Kašmíru

Série nových výbuchů otřásla letištěm ve městě Džammú a dalších oblastech v indické části Kašmíru, kde se rozezněly sirény a vypadl proud. Píše to agentura AFP. Pákistánská armáda tvrdí, že ve čtvrtek sestřelila pětadvacet indických dronů. Podle armádního mluvčího Ahmada Šarífa Čaudhrího v důsledky útoku zahynul jeden civilista a čtyři vojáci byli zraněni.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Zlo nepřeváží, zdůraznil v prvním proslovu nový papež Lev XIV.

Konkláve ve čtvrtek odpoledne zvolilo novou hlavu římskokatolické církve. Stal se jí 69letý americký kardinál Robert Francis Prevost, který si zvolil jméno Lev XIV. V prvním vystoupení kladl důraz na mír. Bůh vás všechny miluje, zlo nepřeváží, vzkázal. Nástupce zesnulého papeže Františka vybíralo 133 kardinálů-volitelů od středy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Pocta pro USA“ či „kotva usmíření“. Svět reaguje na nového papeže

Nové hlavě katolické církve, kterou byl ve čtvrtek pozdě odpoledne zvolen Američan Robert Francis Prevost, gratulují světoví političtí lídři. Americký prezident Donald Trump volbu chicagského rodáka, jenž si zvolil jméno Lev XIV., označil za „poctu pro Spojené státy“. Německý spolkový kancléř Friedrich Merz ho zase nazval „kotvou spravedlnosti a usmíření“.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Steinmeier: Německo se z druhé světové války poučilo, proto podporuje Ukrajinu

Německo se z druhé světové války poučilo, proto dnes podporuje Ukrajinu v její obraně proti Rusku. V projevu u příležitosti 80. výročí konce druhé světové války to ve Spolkovém sněmu řekl německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Poděkoval všem, kteří se na osvobození Německa od nacistické hrůzovlády podíleli, včetně Rusů, Ukrajinců a Bělorusů. Současné Rusko ale podle něj využívá historických lží, aby ospravedlnilo agresivní válku. Výročí si připomínají i další státy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

PROFIL: Papež Lev XIV. je první hlavou katolické církve ze Severní Ameriky

Robert Francis Prevost je misionář pocházející z Chicaga. Kardinálem ho papež František jmenoval v září 2023. Zároveň s tím získal ve Vatikánu úřad dikasteriua pro biskupy, tedy zodpovědnost za výběr a prověřování kandidátů na biskupy po celém světě. Ve čtvrtek byl zvolen prvním papežem pocházejícím z USA i Severní Ameriky a přijal jméno Lev XIV. Je celkově 267. pontifikem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

OBRAZEM: Katolíci vítají nového papeže

Nadšení ovládlo ve čtvrtek náměstí svatého Petra ve Vatikánu, kde čekaly desítky tisíc lidí na jméno nového papeže. Katolíci po celém světě slaví novou éru pod vedením amerického kardinála Roberta Francise Prevosta, jenž přijal jméno Lev XIV. Někteří návštěvníci i duchovní po oznámení výsledku volby mávali vlajkami USA.
před 8 hhodinami

USA a Velká Británie dosáhly klíčové obchodní dohody

USA a Spojené království oznámily komplexní obchodní dohodu. Washington s okamžitou platností ruší cla na britskou ocel a hliník a snižuje dovozní sazbu na automobily na deset procent, píše ve čtvrtek odpoledne zpravodajský server BBC News. Podle britského premiéra Keira Starmera dohoda podpoří vzájemný obchod i tvorbu pracovních míst v obou zemích.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europoslanci schválili změny emisních norem, automobilky získají více času

Europoslanci ve čtvrtek schválili změny emisních norem oxidu uhličitého pro nové osobní automobily a dodávky, které automobilkám poskytnou více času na splnění emisních cílů. Nově by automobilky měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok. Výrobci automobilů se tak podle Evropské komise vyhnou placení pokut za nesplnění emisních cílů už letos.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...