Izrael v noci zahájil pozemní operaci na jihu Libanonu. Podle armády židovského státu jde o omezenou a přesně zacílenou akci ve snaze zničit působiště libanonského teroristického hnutí Hizballáh poblíž hranic, odkud už měsíce ostřeluje sever Izraele. Operaci podporují vzdušné síly a dělostřelectvo. Ze Spojených států zní slova o právu Izraele na sebeobranu, Washington ale varoval před riziky takové mise. Damašek hlásí po izraelských úderech několik mrtvých včetně moderátorky syrské státní televize. Jeruzalém se k zásahu zatím nevyjádřil.
Izraelské síly vpadly do Libanonu
Zpravodaj ČT Černohorský o izraelské pozemní operaci v Libanonu (zdroj: ČT24)
Izraelská armáda na základě rozhodnutí válečného kabinetu zahájila „omezené, lokalizované a zacílené pozemní útoky založené na přesných zpravodajských informacích“ o působištích a infrastruktuře Hizballáhu poblíž hranic, uvádí konkrétně prohlášení ozbrojených sil.
Cíle pozemních akcí se podle armády nacházejí ve vesnicích poblíž hranic a představují bezprostřední ohrožení pro místní komunity na severu Izraele.
Jiří Šedivý o útoku Izraele na Libanon (zdroj: ČT24)
Podle armádního generála ve výslužbě Jiřího Šedivého byla operace v Libanonu připravována dlouhodobě a je evidentní, že židovský stát má ohledně Hizballáhu klíčové zpravodajské informace. Na území Libanonu se teď pohybují izraelské tanky, pěchota i obrněná transportéry, předpokládá Šedivý.
„Když se podaří splnit úkol, tedy vytlačit Hizballáh do vzdálenosti asi deseti kilometrů od hranic s Izraelem, tak se pravděpodobně prostor zajistí a izraelská vojska se z větší části vrátí na své území,“ myslí si Šedivý.
Dlouhodobá okupace není v plánu
Vysoce postavený izraelský činitel podle americké stanice CNN sdělil, že Izrael neplánuje v sousední zemi zůstat a že nedojde k „žádné dlouhodobé okupaci jižního Libanonu“. Představitelé židovského státu však odmítli říci, kam až přesně chtějí izraelské jednotky proniknout, nebo jak dlouho vojenská operace potrvá.
Pozemní ofenziva by podle některých amerických médií měla být menšího rozsahu než válka mezi Izraelem a Hizballáhem z roku 2006, jejíž nejintenzivnější fáze trvala zhruba měsíc.
„V tuto chvíli jde jednoznačně o další eskalaci konfliktu na Blízkém východě,“ prohlásil zpravodaj ČT Václav Černohorský, který připomněl, že aktuální fázi konfliktu odstartoval říjnový brutální útok palestinské teroristické skupiny Hamás na Izrael, na což Jeruzalém reagoval pozemní operaci v Pásmu Gazy. „Hizballáh se 8. října k tomu, co provedl Hamás, připojil,“ podotkl Černohorský.
Americká podpora
Jeruzalém zatím má podporu Washingtonu. Izrael má právo na sebeobranu, zní z Bílého domu v reakci na operaci v Libanonu. Mluvčí Národní bezpečnostní rady ale dodal, že mise může představovat riziko a Washington bude o vývoji s Jeruzalémem dále diskutovat. Šéf Bílého domu Joe Biden ještě v pondělí podle CNN vyzýval k příměří.
„Shodli jsme se na nutnosti odstranit útočnou infrastrukturu podél hranice, abychom zajistili, že libanonský Hizballáh neuskuteční útoky ve stylu 7. října na komunity na severu Izraele,“ řekl podle zprávy Pentagonu americký ministr obrany Lloyd Austin svému izraelskému protějšku během pondělního hovoru.
USA v pondělí oznámily, že pošlou na Blízký východ tisíce vojáků za účelem posílení bezpečnosti a obrany Izraele, pokud to bude třeba. Austin už dříve uvedl, že dočasně prodlužuje působení úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln a jejích přidružených letek v regionu.
Letecké údery
Jeruzalém také dál útočí ze vzduchu na jižní předměstí Bejrútu a na cíle v údolí Bikáa, které jsou baštou Hizballáhu. Cílem měl být rovněž palestinský uprchlický tábor u města Sidón na jihu Libanonu.
Několik mrtvých včetně známé moderátorky po izraelských úderech v Damašku oznámila v noci syrská státní televize. Média hovoří o tom, že syrská protivzdušná obrana třikrát v řadě likvidovala „nepřátelské cíle“ nad územím Sýrie, kde Hizballáh patří mezi spojence diktátora Bašára Asada. Izraelské útoky způsobily také rozsáhlé škody na soukromém majetku, píše Reuters. Jeruzalém akci zatím nekomentoval.
Izraelské letectvo za poslední dva týdny výrazně zintenzivnilo údery proti Hizballáhu na mnoha místech Libanonu. Podle tamních úřadů zemřelo přes tisíc lidí a další milion osob, tedy pětina populace, opustil domovy.
Bejrút po jednom z nejnovějších izraelských úderů
Představitelé židovského státu opakovaně uváděli, že pozemní síly jsou připraveny vstoupit do jižního Libanonu s cílem vytlačit Hizballáh od hranic a znemožnit mu odpalovat rakety na Izrael. Ostřelování vyhnalo z domovů asi šedesát tisíc obyvatel.
Ve městech v Horní Galileji se k ránu rozezvučely sirény varující před raketami, informace o škodách či obětech zatím ale nejsou k dispozici. Izrael také zachytil v noci nad Středozemním mořem desítky kilometrů od pobřeží středního Izraele bezpilotní letoun, uvedla armáda.
Možná odveta z Íránu
Hizballáh již dříve varoval, že na avizovanou izraelskou pozemní ofenzivu odpoví. Není však jasné, v jaké bojové kondici se hnutí nachází poté, co Izrael zabil v úderech řadu vysokých vojenských velitelů a vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha. Řada členů teroristické skupiny také utrpěla zranění při nedávném útoku na pagery, k němuž se Jeruzalém zatím oficiálně nepřihlásil.
Obavy nicméně vzbuzuje případná odveta ze strany vojensky silného Íránu, který je sponzorem Hizballáhu. Ten slouží jako jeho prodloužená ruka v regionu, kromě Libanonu také v konfliktech v Jemenu, Sýrii i Iráku.
Podle víkendové zprávy listu The New York Times je islámská republika zatím rozdělená v otázce podoby reakce na zabití Nasralláha, ale i zástupce velitele íránských revolučních gard v Bejrútu. Zatímco konzervativní síly si přejí tvrdou odvetu, která by měla Jeruzalém odradit od útoku na Írán, umírněné hlasy včetně hlavy státu se chtějí vyhnout další eskalaci a varují, aby země nespadla do pasti nastražené podle prezidenta Mahmúda Pezeškjána vládou židovského státu.
Body pro Netanjahua
Strana Likud premiéra Benjamina Netanjahua je po strmém pádu popularity po loňském brutálním útoku Hamásu na Izrael opět na vrcholu národních průzkumů, upozornil nedávno list Financial Times (FT), podle něhož k tomu přispěly právě i agresivnější vojenské operace židovského státu v Libanonu a Íránu.
Netanjahuova koalice s ultra-náboženskými a krajně pravicovými stranami by nicméně stále nedosáhla většiny. Sondáže z posledních dvou týdnů naznačují, že Likud by mohl v nových volbách do 120členného izraelského parlamentu získat okolo 25 křesel. Po 7. říjnu přitom jeho preference klesly na nejnižších bod, kdy odhady straně připisovaly šestnáct křesel.
„Netanjahu se definitivně vzpamatoval z poválečné havárie,“ řekla FT politická analytička Dahlia Scheindlinová. „Vypadá to, že Izrael přebírá iniciativu. Je pravda, že se všichni děsí následků. Ale pokaždé jich bylo nakonec mnohem méně než Armageddon, kterého se mnozí obávali. A spousta lidí z toho vychází a myslí si, že Netanjahu si v Izraeli znovu vybudoval pozici,“ dodala.