Libanon zažívá jedno z nejnebezpečnějších období ve své historii, řekl premiér Nadžíb Mikátí. Vyzval OSN k pomoci Libanoncům, kteří kvůli izraelským útokům museli opustit své domovy a kterých je podle něj už milion. Turecké ministerstvo zahraničí označilo pozemní operaci, kterou na jihu Libanonu zahájila izraelská armáda, za pokus o invazi. Židovský stát má podporu USA, i ty ale upozorňují, že mise může představovat riziko. Některé aerolinky ruší lety do Bejrútu a Tel Avivu.
Libanon žádá o pomoc vysídleným, Turecko má izraelskou operaci za pokus o invazi
„Přibližně milion našich obyvatel byl vysídlen kvůli ničivé válce Izraele v Libanonu, (…) naléhavě žádáme o další pomoc vysídleným civilistům,“ apeloval v úterý Mikátí, který se setkal se zástupci organizací OSN a velvyslanci dárcovských zemí. Mikátí už v neděli sdělil, že počet vysídlených osob by mohl dosáhnout až jednoho milionu, což by představovalo největší přesuny obyvatelstva v dějinách Libanonu. Ten má nyní asi pět a půl milionu obyvatel.
Z Libanonu začaly kvůli izraelskému masivnímu ostřelování utíkat i tisíce Syřanů, které před několika lety z vlasti vyhnala občanská válka. V pondělí vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi oznámil, že do Sýrie uteklo už více než sto tisíc lidí. Jsou mezi nimi i Libanonci. Zástupce UNHCR pro Sýrii v pátek uvedl, že zhruba osmdesát procent těch, co utekli minulý týden do Sýrie, byli Syřané.
Země bez prezidenta
Libanon kvůli politickým sporům nemá už skoro dva roky zvoleného prezidenta, úřadující hlavou státu je od konce října 2022 premiér Nadžíb Mikátí, jehož vláda je také úřednická. Politické spory, patnáct let občanské války (1975–1990) a vážné ekonomické problémy v posledních letech ochromily centrální moc státu v Libanonu a zároveň posílily milice, z některých se staly politické strany.
Hizballáh, v překladu Alláhova strana, je nejen islamistické hnutí, ale i politická strana. Má ministry v libanonské vládě i poslance v parlamentu. Je klíčovým spojencem Íránu i palestinského teroristického hnutí Hamás a nejmocnější vojenskou silou v Libanonu. S Izraelem bojuje od svého vzniku v osmdesátých letech minulého století. V roce 2006 jejich boje přerostly v měsíční válku.
V posledních letech se sporadicky ostřelovaly přes hranici, ale od loňského října, kdy začala válka v Pásmu Gazy, provádí obě strany letecké útoky přes hranici každý den. Některé země, včetně Spojených států, označují Hizballáh za teroristickou organizaci. Evropská unie považuje za teroristickou organizaci pouze jeho vojenské křídlo.
Ankara mluví o „pokusu o invazi“
Turecké ministerstvo zahraničí vyzvalo Izrael, aby své vojáky z Libanonu co nejrychleji stáhl. „Porušení suverenity a územní celistvosti Izraelem pozemním útokem představuje pokus o nelegální invazi,“ tvrdí turecká diplomacie. „Rada bezpečnosti OSN musí zajistit respektování mezinárodního práva a přijmout nezbytná opatření proti tomuto útoku, jehož cílem je okupace Libanonu,“ dodalo turecké ministerstvo s tím, že se obává nové migrační vlny.
„Tento nesnesitelný konflikt se musí už zastavit. Nemůžeme připustit, aby se válka stala normálním způsobem vztahů mezi zeměmi Blízkého východu,“ řekl španělský ministr zahraničí José Manuel Albares. „K dosažení míru existuje pouze jeden způsob: respektování mezinárodního humanitárního práva. Tato spirála násilí se musí zastavit.“
Před důsledky možné „rozsáhlé pozemní operace“ v Libanonu varovala mluvčí Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR) Liz Throssellová. „Ozbrojené násilí mezi Izraelem a Hizballáhem eskalovalo a přineslo už hrozivé následky pro civilisty. Obáváme se, že rozsáhlá izraelská pozemní invaze do Libanonu jen zhorší jejich utrpení.“
„Ovšemže sledujeme pozorně to, co se děje v Libanonu. Ale NATO tam zjevně nemá žádnou konkrétní roli,“ řekl nový generální tajemník NATO Mark Rutte před tím, než se ujal funkce. „Jako Aliance jsme v úzkém kontaktu s našimi tamními spojenci a očekáváme, že nepřátelské akce skončí co nejdříve.“
Americká podpora Izraele
Jeruzalém má podporu Washingtonu. Izrael má právo na sebeobranu, zní z Bílého domu v reakci na pozemní operaci v Libanonu. Mluvčí Národní bezpečnostní rady John Kirby ale dodal, že mise může představovat riziko a Washington bude o vývoji s Jeruzalémem dále diskutovat. Šéf Bílého domu Joe Biden ještě v pondělí podle CNN vyzýval k příměří.
Podle zprávy Pentagonu se americký ministr obrany Lloyd Austin a jeho izraelský protějšek Jo'av Galant během pondělního hovoru shodli na nutnosti odstranit útočnou infrastrukturu podél hranice, aby Hizballáh neuskutečnil útoky ve stylu 7. října na komunity na severu Izraele.
USA v pondělí oznámily, že pošlou na Blízký východ tisíce vojáků za účelem posílení bezpečnosti a obrany Izraele, pokud to bude třeba. Austin už dříve uvedl, že dočasně prodlužuje působení úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln a jejích přidružených letek v regionu.
Obavy z další destabilizace regionu vyjádřil mluvčí ruského vůdce Dmitrij Peskov, který zmínil i další izraelský vzdušný úder na Damašek, při němž podle syrských médií zemřeli tři civilisté. V Sýrii Jeruzalém ostřeluje pozice proíránských milicí, jež jsou spojencem Hizballáhu. Peskov dodal, že Moskva je v trvalém kontaktu s Damaškem.
Aerolinky ruší lety
Řada leteckých společností přikročila kvůli zhoršení bezpečnostní situace v regionu k rušení letů do Tel Avivu a Bejrútu. Spojení s Tel Avivem do 26. října zrušily nizozemské aerolinky KLM a také irský nízkonákladový dopravce Ryanair. Německá skupina Lufthansa prodloužila přerušení letů do Tel Avivu a zpět do konce října, do Bejrútu a zpět až do konce listopadu.
Do 8. října se ruší také všechny lety společnosti Air France mezi Paříží a Tel Avivem i mezi Paříží a Bejrútem. Spojení podle agentury Reuters ruší také lotyšská letecká společnost Air Baltic, dále polská LOT, italská ITA Airways nebo katarská Qatar Airways.
Spoje mezi Tel Avivem a pražským Letištěm Václava Havla dopravců Smartwings, ČSA, Israir Airlines a EL AL Israel Airlines podle úterního přehledu pokračují podle plánu, naopak byly zrušeny lety společnosti Bluebird Airways.