Česká republika podle serveru Euronews zablokovala společné prohlášení Evropské unie vyzývající k „okamžitému příměří“ mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Sedmadvacítka tak k vyostřujícímu se konfliktu nemohla jednotné stanovisko vydat. České ministerstvo zahraničí oznámilo, že Praha prohlášení zablokovala, neboť prý jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu proti teroristům z Hizballáhu.
Český postoj, který serveru Euronews potvrdilo několik diplomatů a evropských činitelů, donutil šéfa diplomacie EU Josepa Borrella, aby vydal vlastní stanovisko. „Vyjadřujeme politování nad četnými civilními oběťmi v Libanonu, zničením civilní infrastruktury a souvisejícími dlouhodobými důsledky a vysokým počtem vnitřně vysídlených osob na obou stranách a znovu vyzýváme k dodržování mezinárodního humanitárního práva za všech okolností,“ řekl. „Zbraně by nyní měly umlknout a měl by promluvit hlas diplomacie, který by měli všichni slyšet,“ dodal.
Černínský palác později uvedl, že navržené prohlášení „jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu proti teroristům z Hizballáhu, kteří několik měsíců ostřelují civilisty na severu Izraele“. Zároveň Česká republika požadovala stažení Hizballáhu z izraelských hranic.
Pozemní operace
Premiér Libanonu Nadžíb Mikátí prohlásil, že jeho země zažívá jedno z nejnebezpečnějších období ve své historii. Vyzval OSN k pomoci Libanoncům, kteří kvůli izraelským útokům museli opustit své domovy a kterých je podle něj už milion. Turecké ministerstvo zahraničí označilo pozemní operaci, kterou na jihu Libanonu zahájila izraelská armáda, za pokus o invazi. Židovský stát má podporu USA, i ty ale upozorňují, že mise může představovat riziko. Některé aerolinky ruší lety do Bejrútu a Tel Avivu.
„Přibližně milion našich obyvatel byl vysídlen kvůli ničivé válce Izraele v Libanonu, (…) naléhavě žádáme o další pomoc vysídleným civilistům,“ apeloval v úterý Mikátí, který se setkal se zástupci organizací OSN a velvyslanci dárcovských zemí. Mikátí už v neděli sdělil, že počet vysídlených osob by mohl dosáhnout až jednoho milionu, což by představovalo největší přesuny obyvatelstva v dějinách Libanonu. Ten má nyní asi pět a půl milionu obyvatel.
„Když jsme přijížděli přes předměstí do centra Bejrútu, lemovaly ulice a parky zástupy vnitřních uprchlíků. I v provizorních přístřešcích na plážích jich přebývají stovky, ne-li tisíce,“ popsal z libanonského hlavního města zpravodaj ČT Andreas Papadopulos. „Podle Mezinárodní organizace pro migraci je takto vnitřně vysídlených lidí z Libanonu, kteří zamířili z horkého jihu země na sever – třeba na zdejší předměstí – kolem 350 tisíc. To je hrubý odhad, nejpřesnější, který byl zatím publikován.“
Z Libanonu začaly kvůli izraelskému masivnímu ostřelování utíkat i tisíce Syřanů, které před několika lety z vlasti vyhnala občanská válka. V pondělí vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi oznámil, že do Sýrie uteklo už více než sto tisíc lidí. Jsou mezi nimi i Libanonci. Zástupce UNHCR pro Sýrii v pátek uvedl, že zhruba osmdesát procent těch, co utekli minulý týden do Sýrie, byli Syřané.
Generální tajemník OSN António Guterres vyzval blízkovýchodní země k okamžitému příměří a k respektování územní celistvosti Libanonu. Nizozemsko a Turecko připravují evakuaci svých občanů.
Země bez prezidenta
Libanon kvůli politickým sporům nemá už skoro dva roky zvoleného prezidenta, úřadující hlavou státu je od konce října 2022 premiér Nadžíb Mikátí, jehož vláda je také úřednická. Politické spory, patnáct let občanské války (1975–1990) a vážné ekonomické problémy v posledních letech ochromily centrální moc státu v Libanonu a zároveň posílily milice, z některých se staly politické strany.
Hizballáh, v překladu Alláhova strana, je nejen islamistické hnutí, ale i politická strana. Má ministry v libanonské vládě i poslance v parlamentu. Je klíčovým spojencem Íránu i palestinského teroristického hnutí Hamás a nejmocnější vojenskou silou v Libanonu. S Izraelem bojuje od svého vzniku v osmdesátých letech minulého století. V roce 2006 jejich boje přerostly v měsíční válku.
V posledních letech se sporadicky ostřelovaly přes hranici, ale od loňského října, kdy začala válka v Pásmu Gazy, provádí obě strany letecké útoky přes hranici každý den. Některé země, včetně Spojených států, označují Hizballáh za teroristickou organizaci. Evropská unie považuje za teroristickou organizaci pouze jeho vojenské křídlo.
Ankara mluví o „pokusu o invazi“
Turecké ministerstvo zahraničí vyzvalo Izrael, aby své vojáky z Libanonu co nejrychleji stáhl. „Porušení suverenity a územní celistvosti Izraelem pozemním útokem představuje pokus o nelegální invazi,“ tvrdí turecká diplomacie. „Rada bezpečnosti OSN musí zajistit respektování mezinárodního práva a přijmout nezbytná opatření proti tomuto útoku, jehož cílem je okupace Libanonu,“ dodalo turecké ministerstvo s tím, že se obává nové migrační vlny.
„Tento nesnesitelný konflikt se musí už zastavit. Nemůžeme připustit, aby se válka stala normálním způsobem vztahů mezi zeměmi Blízkého východu,“ řekl španělský ministr zahraničí José Manuel Albares. „K dosažení míru existuje pouze jeden způsob: respektování mezinárodního humanitárního práva. Tato spirála násilí se musí zastavit.“
Před důsledky možné „rozsáhlé pozemní operace“ v Libanonu varovala mluvčí Úřadu OSN pro lidská práva (OHCHR) Liz Throssellová. „Ozbrojené násilí mezi Izraelem a Hizballáhem eskalovalo a přineslo už hrozivé následky pro civilisty. Obáváme se, že rozsáhlá izraelská pozemní invaze do Libanonu jen zhorší jejich utrpení.“
„Ovšemže sledujeme pozorně to, co se děje v Libanonu. Ale NATO tam zjevně nemá žádnou konkrétní roli,“ řekl nový generální tajemník NATO Mark Rutte před tím, než se ujal funkce. „Jako Aliance jsme v úzkém kontaktu s našimi tamními spojenci a očekáváme, že nepřátelské akce skončí co nejdříve.“
Americká podpora Izraele
Jeruzalém má podporu Washingtonu. Izrael má právo na sebeobranu, zní z Bílého domu v reakci na pozemní operaci v Libanonu. Mluvčí Národní bezpečnostní rady John Kirby ale dodal, že mise může představovat riziko a Washington bude o vývoji s Jeruzalémem dále diskutovat. Šéf Bílého domu Joe Biden ještě v pondělí podle CNN vyzýval k příměří.
Podle zprávy Pentagonu se americký ministr obrany Lloyd Austin a jeho izraelský protějšek Jo'av Galant během pondělního hovoru shodli na nutnosti odstranit útočnou infrastrukturu podél hranice, aby Hizballáh neuskutečnil útoky ve stylu 7. října na komunity na severu Izraele.
USA v pondělí oznámily, že pošlou na Blízký východ tisíce vojáků za účelem posílení bezpečnosti a obrany Izraele, pokud to bude třeba. Austin už dříve uvedl, že dočasně prodlužuje působení úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln a jejích přidružených letek v regionu.
Obavy z další destabilizace regionu vyjádřil mluvčí ruského vůdce Dmitrij Peskov, který zmínil i další izraelský vzdušný úder na Damašek, při němž podle syrských médií zemřeli tři civilisté. V Sýrii Jeruzalém ostřeluje pozice proíránských milicí, jež jsou spojencem Hizballáhu. Peskov dodal, že Moskva je v trvalém kontaktu s Damaškem.
Aerolinky ruší lety
Řada leteckých společností přikročila kvůli zhoršení bezpečnostní situace v regionu k rušení letů do Tel Avivu a Bejrútu. Spojení s Tel Avivem do 26. října zrušily nizozemské aerolinky KLM a také irský nízkonákladový dopravce Ryanair. Německá skupina Lufthansa prodloužila přerušení letů do Tel Avivu a zpět do konce října, do Bejrútu a zpět až do konce listopadu.
Do 8. října se ruší také všechny lety společnosti Air France mezi Paříží a Tel Avivem i mezi Paříží a Bejrútem. Spojení podle agentury Reuters ruší také lotyšská letecká společnost Air Baltic, dále polská LOT, italská ITA Airways nebo katarská Qatar Airways.
Spoje mezi Tel Avivem a pražským Letištěm Václava Havla dopravců Smartwings, ČSA, Israir Airlines a EL AL Israel Airlines podle úterního přehledu pokračují podle plánu, naopak byly zrušeny lety společnosti Bluebird Airways.
