Šéf slovenské národní banky dostal pokutu za podplácení

Nahrávám video

Soud první instance na Slovensku nepravomocně uznal guvernéra Národní banky Slovenska (NBS) Petera Kažimíra vinným v případu, ve kterém čelil obžalobě, že před lety jako ministr financí podplatil šéfa slovenské finanční správy. Za to Kažimíra potrestal pokutou 200 tisíc eur (asi pět milionů korun). Šéf banky vinu od začátku popírá a na vyhlášení verdiktu nepřišel. Obhajoba oznámila, že svému klientovi doporučí odvolat se.

Podle obžaloby Kažimír, který byl v té době slovenským ministrem financí, v letech 2017 a 2018 předal úplatek 48 tisíc eur (1,2 milionu korun) tehdejšímu šéfovi finanční správy Františku Imreczemu za to, že zajistí urychlené a přednostní vyplacení nadměrných daňových odpočtů vybraným firmám.

Slovenská média dříve uvedla, že šlo o společnosti podnikatele, od jehož firmy pak Kažimír koupil patrně za nižší než tržní cenu vilu v lukrativní části Bratislavy.

„Žalobce přesvědčil soud, že obžalovaný spáchal skutek tak, jak je uvedeno v obžalobě,“ uvedl soudce Specializovaného trestního soudu při zdůvodnění rozsudku. Pro případ, že by Kažimír uloženou pokutu nezaplatil, mu soudce uložil náhradní trest vězení v trvání jednoho roku.

Klíčová výpověď tehdejšího šéfa finanční správy

Soudce dal najevo, že klíčovým v případu byla výpověď Imreczeho, který podle dostupných informací svědčil proti Kažimírovi. Tehdejšího šéfa finanční správy soud dříve vyslýchal s vyloučením veřejnosti a zástupců médií, a to kvůli možnému ohrožení například bankovního tajemství.

Soudce v souladu se svým dřívějším oznámením a po loňských změnách ve slovenském trestním právu změnil právní kvalifikaci skutku a zároveň odmítl tvrzení obhajoby, že by stíhání Kažimíra bylo promlčeno. Právě zkrácení promlčecích dob a snížení trestních sazeb zahrnovaly změny v trestním zákoníku, které prosadila nynější vláda premiéra Roberta Fica (Smer).

Soudce použití jiného ustanovení trestního zákoníku zdůvodnil také tím, že Kažimírův případ se týká podplácení v souvislosti s odpočty na dani z přidané hodnoty, jejíž část je příjmem rozpočtu Evropské unie. Trestné činy v souvislosti s evropskými penězi jsou na Slovensku trestány přísněji.

Guvernér slovenské centrální banky ještě před soudním rozhodnutím podle portálu ereport.sk rozeslal svým známým dopis, ve kterém korupci opět popřel. Napsal také, že soudce ho chce uznat vinným v nesmyslném a vykonstruovaném procesu a že se odvolá. Žalobce, který žádal pro obžalovaného trest vězení, si ponechal lhůtu na rozmyšlenou.

Kažimír zůstává v čele NBS

Kažimír, někdejší dlouholetý místopředseda strany Smer tehdejšího i nynějšího premiéra Roberta Fica, byl ministrem financí v letech 2012 až 2019. Následně se stal guvernérem NBS. Šestiletý mandát mu skončí o nadcházejícím víkendu; v čele NBS Kažimír ovšem prozatím zůstane, neboť vládní koalice zatím neoznámila, kdo by měl dál řídit centrální banku.

Z titulu své funkce je Kažimír také členem Rady guvernérů Evropské centrální banky. Slovensko je součástí eurozóny od roku 2009.

Soud v uvedeném případu uznal Kažimíra vinným už předloni, a to trestním příkazem. Ten ale nenabyl právní moci, soud proto v případu vypsal hlavní líčení.

Loňská novela slovenského trestního zákoníku pomohla například místopředsedovi slovenské sněmovny Peteru Žigovi, jehož stíhání pro podezření z podplácení zastavil žalobce právě pro promlčení. Žiga je nyní členem vedení vládní strany Hlas, v minulosti působil ve Smeru.

Schválené snížení trestních sazeb se zase vztahovalo také na případ slovenského exprezidenta Andreje Kisky, kterého odvolací soud loni pravomocně uznal vinným z daňového podvodu a vyměřil mu podmíněný trest.

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) v prohlášení úřadu vlády kritizoval soudce a jeho odsuzující rozsudek nad Kažimírem, který byl v minulosti místopředsedou Ficovy strany Smer – sociálna demokracia (Smer–SD). Podle ministra vnitra a šéfa menší vládní strany Hlas – sociálna demokracia (Hlas–SD) Matúše Šutaje Eštoka šlo politický proces a politickou mstu. Opozice vyzvala Kažimíra k odstoupení z funkce, guvernér to ovšem podle svého advokáta udělat nehodlá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina zasáhla sevastopolské muzeum na okupovaném Krymu, tvrdí Rusko

Server Meduza s odkazem na ruské úřady píše, že raketový útok na město Čeboksary zasáhl závod vyrábějící komponenty do dronů a raket. Rusko zároveň tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly historické muzeum v Sevastopolu, vypukl tam požár. Kyjev měl také zasáhnout Kujbyševskou ropnou rafinerii v ruské Samaře. Rusko podniklo v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 7 mminutami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 1 hhodinou

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 3 hhodinami

Pákistánské údery v Afghánistánu zabily nejméně třináct lidí, tvrdí Taliban

Mluvčí afghánského vládního hnutí Taliban Zabíhulláh Mudžáhid tvrdí, že Pákistán udeřil ve třech afghánských provinciích. Podle mluvčího si útoky vyžádaly životy nejméně třinácti lidí, dalších čtrnáct osob utrpělo zranění. Tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
před 4 hhodinami

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu místní policií v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je podle informací agentury AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, ten skončil v nemocnici s vážným poraněním v oblasti očí a obličeje. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy.
před 8 hhodinami

Írán nám sestřelil vrtulník, budeme muset odpovědět, prohlásil Trump

V blízkosti Hormuzského průlivu se v pondělí zřítil bojový vrtulník Apache americké armády. Oba členy posádky se podařilo bezpečně zachránit, informoval novináře americký prezident Donald Trump. Ten později dodal, že vrtulník sestřelil Írán a že na to USA budou muset odpovědět. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí ve zřejmé reakci na incident vyzval zahraniční vojáky, aby odešli z blízkosti jeho země. Dle tamních médií však Írán v průlivu žádné útočné operace neprováděl. O incidentu jako první napsal deník The New York Times s odvoláním na dva zasvěcené zdroje.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoZpráva EU o drogách varuje před opioidy. Evropa se může poučit z krize v USA

Drogy v Evropě jsou dostupnější, rozmanitější a účinnější. Nová zpráva EU za rok 2026 varuje před rychlým šířením kokainu i nebezpečnými syntetickými opioidy, které vedou k okamžitému předávkování. Kvůli tomu zemřelo v roce 2024 v zemích EU nejméně 7600 lidí. Nejrozšířenější nelegální drogou zůstává konopí. Zločinci přicházejí s inovativními způsoby, jak látky pašovat, a častěji se uchylují k násilí. Evropa se může poučit z opioidové krize v USA. Na otázky Veroniky Chraščové ohledně drogové situace v Evropě odpovídal v Horizontu ČT24 ředitel Centra pro léčbu drogových závislostí v Bratislavě Ľubomír Okruhlica.
před 11 hhodinami
Načítání...