Izrael souhlasí s americkým návrhem na dočasné příměří v Pásmu Gazy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu řekl příbuzným rukojmí, že Jeruzalém přijal nový návrh na dočasné příměří, který předložil zvláštní americký vyslanec Steve Witkoff. Informaci později potvrdil Bílý dům. Vysoce postavený představitel teroristického hnutí Hamás Básim Naím uvedl, že izraelská reakce na americký návrh nesplňuje požadavky Hamásu, ale o věci se stále jedná. Civilní obrana v Pásmu Gazy ovládaná Hamásem také sdělila, že čtvrteční izraelské údery v enklávě zabily nejméně 44 Palestinců, uvedla AFP. Tuto informaci nelze ověřit.

V noci na čtvrtek Izrael a Hamás obdržely nový návrh zvláštního amerického vyslance Witkoffa na příměří, který počítá s propuštěním deseti živých rukojmí a vydáním osmnácti těl výměnou za šedesátidenní klid zbraní a propuštění stovek palestinských vězňů, informoval zpravodajský server The Times of Israel (ToI) s odvoláním na izraelského představitele.

„Izrael se pod návrh podepsal, než byl poslán Hamásu,“ uvedla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Podle ní jednání s Hamásem pokračují a očekává se reakce hnutí.

13 minut
Události, komentáře: Hladomor v Gaze
Zdroj: ČT24

Vysoce postavený představitel Hamásu Naím podle Reuters uvedl, že izraelská reakce na americký návrh nesplňuje požadavky Hamásu, ale že samotný návrh je stále předmětem jednání. Podobně se Naím vyjádřil také v komentáři pro agenturu AFP. V této souvislosti uvedl, že návrh „v podstatě znamená zachování okupace, pokračování vraždění a hladomoru“. Zároveň poznamenal, že Hamás nyní zvažuje, jak reagovat.

První polovinu rukojmí by podle zpráv médií měl Hamás propustit hned první den příměří, druhou pak sedmého dne. Na oplátku by Izrael propustil z věznic 125 Palestinců odsouzených za terorismus, kteří si odpykávají doživotní tresty, a 1111 obyvatel Gazy zadržených od začátku války, a také vrátil 180 těl Palestinců, která jsou v současnosti na území Izraele.

Součástí dohody by byl údajně také vstup humanitární pomoci prostřednictvím agentur OSN během období příměří a stažení izraelských sil na dohodnuté linie. Návrh navíc obsahuje americkou záruku, že po celou dobu klidu zbraní budou pokračovat jednání, dokud nebude dosaženo dohody o trvalém příměří, napsal jordánský list al-Ghad.

Text nicméně podle zdroje ToI neobsahuje závazek Izraele k trvalému ukončení války. Izraelská média zdůrazňují, že dohoda dává Izraeli možnost obnovit boje, pokud tato jednání selžou.

Reakce na návrh

Nesouhlas s novým americkým návrhem dal ihned najevo krajně pravicový izraelský ministr financí Becalel Smotrič. „Mám námitky proti tomu, aby se Hamásu házelo záchranné lano,“ prohlásil v izraelském rozhlasu. „Hamás je v úzkých. Nový systém rozdělování pomoci izoluje Hamás od obyvatel,“ řekl s odkazem na nově zavedený a Izraelem podporovaný systém distribuce potravin prostřednictvím Humanitární nadace pro Gazu (GHF).

„Neodejdeme z míst, která jsme dobyli,“ dodal Smotrič v reakci na zprávy, podle nichž plán zahrnuje stažení armády z nedávno obsazených oblastí včetně nového vojenského koridoru Morag na jihu pásma.

Premiér Netanjahu později podle médií řekl příbuzným rukojmích, že Izrael souhlasí s novým americkým návrhem na příměří, píše Reuters.

K okamžitému přijetí nového amerického návrhu už předtím vyzval izraelský opoziční lídr Jair Lapid. Na konferenci s názvem „Demokratický Izrael zvítězí“ také zopakoval svůj někdejší slib daný Netanjahuovi, že jeho poslanci vládu v takovém případě podrží, i kdyby krajně pravicové strany koalice hlasovaly proti návrhu.

Hamás ve čtvrtek odpoledne SELČ v prohlášení, které citují agentury Reuters a AFP, potvrdil, že návrh obdržel. Vedení teroristické organizace ho prý vyhodnotí podle toho, jakým způsobem „poslouží zájmům našeho (palestinského) lidu, přinese úlevu a dosáhne trvalého příměří v Pásmu Gazy“.

Načítání...

Údery v Pásmu Gazy

Izrael i ve čtvrtek pokračoval v úderech v Pásmu Gazy. Palestinská agentura WAFA tvrdí, že izraelská armáda leteckými údery i pozemní palbou zaútočila v uprchlickém táboře Burajdž, ve městě Džabálija a dále v oblastech měst Chán Júnis a Dajr Balah. Informace nicméně nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nezávisle ověřit.

Následky izraelského útoku ve městě Džabálija na severu Pásma Gazy
Zdroj: Reuters/Mahmoud Issa

AFP s odkazem na civilní obranu píše, že letecký úder, který v uprchlickém táboře Burajdž zasáhl obytný dům, zabil 23 lidí. Útok na obytný dům a budovu mateřské školy ve městě Džabálija podle civilní obrany zabil sedm osob, včetně žen a dětí.

Za posledních 24 hodin bylo podle ministerstva ovládaného Hamásem zabito 62 lidí a 184 jich bylo zraněno. Od 18. března, kdy izraelská armáda po několikatýdenním příměří obnovila svou ofenzivu, zahynulo 3986 lidí a 11 451 jich bylo zraněno. Ani tyto informace však nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Izrael zahájil vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy v říjnu 2023 v reakci na útok teroristického hnutí Hamás a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 jich unesli jako rukojmí. Z nich zůstává dosud, už přes 600 dnů, v Pásmu Gazy zadržováno 57 osob, z nichž 34 je však zřejmě po smrti. Většina ostatních byla propuštěna během předchozích dvou příměří ve válce.

Od počátku války bylo při izraelských útocích podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem zabito nejméně 54 249 Palestinců a dalších 123 492 jich bylo zraněno, píše izraelský deník Ha'arec. Údaje ale nerozlišují mezi ozbrojenci a civilisty, jichž je ovšem většina. Podobná tvrzení však nelze ve válečných podmínkách bezprostředně nezávisle ověřit.

Obnovená izraelská ofenziva v Pásmu Gazy během deseti dní, od 15. do 25. května, přinutila opustit své domovy téměř 180 tisíc Palestinců, uvedla v úterý agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Mezinárodní organizace pro migraci. Od 18. března bylo takto nuceně vysídleno téměř 616 tisíc lidí. Mnozí k tomu byli donuceni několikrát, v některých případech až desetkrát, stojí v prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem, informují v úterý večer agentury AFP a DPA.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 4 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 5 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 9 hhodinami

Tři západoukrajinské oblasti skončily po masivním ruském náletu téměř bez proudu

Rusko v noci na úterý podniklo rozsáhlý útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře, vypálilo téměř čtyři desítky raket a vyslalo přes šest set třicet dronů, uvedlo ukrajinské letectvo. Největší škody na energetice se týkaly západních částí Ukrajiny, kde tři oblasti skončily téměř úplně bez proudu. Ve třech regionech v různých částech země – Kyjevské, Žytomyrské a Chmelnycké oblasti – zabil ruský nálet několik lidí, mezi mrtvými je dítě.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ministerstvo spravedlnosti USA zveřejnilo další dokumenty o Epsteinovi

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý zveřejnilo doposud největší sadu dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, informují média. Jedná se o více než jedenáct tisíc souborů, mezi kterými jsou soudní záznamy, e-maily, výstřižky z novin, fotografie, zvukové sobory a stovky videí.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Soud nařídil vládě USA navrátit Venezuelany vyhoštěné podle válečného zákona

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa musí umožnit návrat skupiny Venezuelanů, které bez řádného procesu deportovala ze Spojených států do věznice v Salvadoru na základě válečného zákona, rozhodl americký federální soudce James Boasberg. Podle soudce jim musí být umožněno u soudu v USA své vyhoštění napadnout. Skupina vězněných se v létě dostala na základě dohody se Salvadorem do Venezuely.
před 11 hhodinami
Načítání...