Nadžíb Mikátí

Židovský stát útočil na cíle v údolí Bikáa i na město Baalbek na východě Libanonu. Při úderech na dvou místech zemřelo podle libanonských úřadů nejméně 19 lidí. Premiér země Nádžíb Míkátí po rozhovoru s americkým velvyslancem uvedl, že Izrael a libanonské hnutí Hizballáh by mohly už „v příštích hodinách či dnech“ dosáhnout dohody o příměří. To by podle návrhu zveřejněného stanicí Kan mělo trvat 60 dní. Na severu Pásma Gazy pak židovský stát v úterý zasáhl pětipodlažní obytnou budovu. Podle palestinských úřadů ovládaných teroristickým hnutím Hamás si útok vyžádal 93 mrtvých, dalších čtyřicet lidí se pohřešuje. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller uvedl, že USA jsou „hluboce znepokojeny ztrátami na životech civilistů“, a úder označil za „děsivý“.

Mírová mise UNIFIL v Libanonu hlásí další konflikty s izraelskou armádou. Tanky židovského státu podle OSN vnikly na jedno ze stanovišť mise a zničily bránu. Izraelská armáda uvedla, že na stanoviště vjel pouze jeden tank, a to neúmyslně, protože se dostal pod palbu při snaze o evakuaci zraněných izraelských vojáků. Premiér Benjamin Netanjahu vyzval organizaci k okamžité evakuaci mírotvorců z oblastí bojů. Stali se prý rukojmími libanonského teroristického hnutí Hizballáh. Jeruzalém o víkendu zintenzivnil útoky na jihu Libanonu a nařídil evakuaci dalších jednadvaceti místních vesnic, píše Reuters.

Izraelská armáda potvrdila, že v noci na neděli provedla řadu útoků v oblasti libanonského hlavního města Bejrút. Údajně se zaměřila na skladiště zbraní a další infrastrukturu teroristického hnutí Hizballáh. Nálety patřily k dosud nejintenzivnějším. Z Libanonu se ještě v sobotu slovenským speciálem repatriovalo devět Čechů a tři jejich rodinní příslušníci. Izraelské síly během neděle provedly také údery v Pásmu Gazy na cíle spojené s teroristickým hnutím Hamás.

Česká republika podle serveru Euronews zablokovala společné prohlášení Evropské unie vyzývající k „okamžitému příměří“ mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Sedmadvacítka tak k vyostřujícímu se konfliktu nemohla jednotné stanovisko vydat. České ministerstvo zahraničí oznámilo, že Praha prohlášení zablokovala, neboť prý jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu proti teroristům z Hizballáhu.

Při pátečním leteckém izraelském útoku na předměstí Bejrútu zemřel další vysoce postavený velitel Hizballáhu Ahmad Mahmúd Vahbí, oznámila teroristická organizace. Izraelský úder se zaměřil na schůzku velení elitních jednotek Hizballáhu, informovala agentura AFP s odkazem na zdroj blízký libanonskému hnutí. Mrtvých je podle libanonského ministerstva zdravotnictví nejméně 37 včetně tří dětí. Na osmašedesát dalších lidí bylo zraněno. Počet obětí zřejmě poroste, neboť záchranáři stále prohledávají trosky, a dvacet lidí se pohřešuje. Izrael podle palestinské agentury WAFA udeřil i v budově školy v Pásmu Gazy, kde zabil dvaadvacet lidí. Židovský stát tvrdí, že cílil na jednotky teroristického hnutí Hamás.

Izrael v úterý zabil zástupce šéfa politického křídla teroristického hnutí Hamás Sáliha Arúrího. Pokud Hamás a teroristické hnutí Hizballáh odpoví stejnou mírou, může to znamenat otevření nové fronty v konfliktu na Blízkém východě, upozorňuje zahraniční zpravodaj ČT David Borek. Arúrí byl vedoucím představitelem palestinské islamistické skupiny v Libanonu, kterého bude pro hnutí obtížné nahradit. Vůdce spojeneckého Hizballáhu Hasan Nasralláh ve středu prohlásil, že zabití Arúrího bylo očividnou agresí Izraele a vážným, nebezpečným zločinem, k němuž nelze mlčet.

Při izraelském dronovém útoku byl podle libanonských zdrojů na předměstí Bejrútu zabit muž číslo dvě v hierarchii teroristické skupiny Hamás Sálih Arúrí. O útoku v Bejrútu a smrti vysoce postaveného člena Hamásu informovala také agentura Reuters s odvoláním na tři bezpečnostní zdroje. Zprávu krátce nato potvrdil i samotný Hamás. Podle jeho vůdce zemřeli dva další důležití velitelé.

V Libanonu počínaje ránem platí zimní i letní čas. Důvodem jsou spory mezi náboženskými a politickými autoritami. Úřadující premiér Nadžíb Mikátí letos časový posun odložil na 20. duben, kdy skončí muslimský postní měsíc ramadán. Vlivná maronitská církev ale na letní čas přechází už nyní, stejně jako většina firem či médií.

Ekonomická krize v Libanonu nadále roste. Tamní měna ztratila za poslední dva roky více než 95 procent své hodnoty, svolávají se i protesty k tamní centrální bance. Libanon je přitom hluboce rozdělen i politicky a vláda se už skoro tři měsíce nesešla. Problémem je hnutí Hizballáh, které jednání vlády blokuje, Libanon tak nemá schválený například rozpočet.