Ekonomická krize v Libanonu nadále roste. Tamní měna ztratila za poslední dva roky více než 95 procent své hodnoty, svolávají se i protesty k tamní centrální bance. Libanon je přitom hluboce rozdělen i politicky a vláda se už skoro tři měsíce nesešla. Problémem je hnutí Hizballáh, které jednání vlády blokuje, Libanon tak nemá schválený například rozpočet.
Situace v Libanonu by se dala popsat jako epidemie nedůvěry. V zemi se otřásají pilíře stávajících vládních struktur, například guvernér centrální banky je vyšetřován pro zpronevěru. Změna je zatím v nedohlednu. „Nacházíme se v těžké situaci, a během války by se nemělo měnit velení,“ uvedl předseda libanonské vlády Nadžíb Mikátí.
V roce 2019 byl přitom rozvrat finančního a bankovního sektoru jedním ze spouštěčů masových protestů. Od té doby už uplynuly víc než dva roky, situace je však mnohem horší. Ekonomický úpadek země je vidět na libanonské libře. Blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek uvedl, že například tisícilibrová bankovka má nyní hodnotu asi 65 haléřů.
Problémem je pokles měny i Hizballáh
Například v úterý 4. ledna 2022 se na volném trhu poprvé prodával americký dolar za třicet tisíc libanonských liber, ještě před půlrokem to přitom bylo necelých třináct tisíc a před dvěma lety dva tisíce. Za sledované období ztratila libanonská měna 95 procent své hodnoty. V zemi tak hrozí další protesty.
Měna však není jediným problémem v Libanonu. Tamní vláda je závislá na vlivném hnutí Hizballáh, které si ale vede vlastní politiku. Lídr Hizballáhu Hasan Nasralláh místo řešení ekonomické krize pronáší rázné proslovy proti USA, Izraeli a Saúdské Arábii. „Saúdové se podílejí na obřím spiknutí a všeobecné válce, která ničí náš region. Je nám ctí vzepřít se těmto vrahům, kteří se spiknuli proti naší zemi,“ uvedl.
Hizballáh od poloviny října blokuje schůze libanonské vlády kvůli sporům kolem vyšetřování předloňského výbuchu v bejrútském přístavu. Libanon tak nemá schválený státní rozpočet, bez něj ale ekonomika nedostane mezinárodní záchrannou půjčku.
