Výbuch v Bejrútu si podle nejnovější bilance libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádal přes sto třicet mrtvých a kolem pěti tisíc zraněných. Podle informací české diplomacie mezi oběťmi nejsou čeští občané. Libanonský premiér Hasan Dijáb uvedl, že pravděpodobně explodovaly tuny dusičnanu amonného, které byly v přístavu uskladněny. Podle zdrojů z amerického ministerstva obrany nenasvědčuje nic tomu, že by příčinou výbuchu byl útok, jak dříve tvrdil prezident Donald Trump. Česko posílá na místo speciální tým na záchranu lidí z trosek. Podle bejrútského guvernéra je poškozena polovina města.
Ministr zdravotnictví Hamad Hasan ve středu odpoledne oznámil, že bilance výbuchu stoupla na 135 mrtvých. Dalších asi pět tisíc lidí je podle něj zraněno a další „oběti jsou určitě ještě pod troskami a na ministerstvo telefonují desítky lidí, kteří někoho pohřešují“. Vláda vyhlásila ve městě dvoutýdenní výjimečný stav a předala bezpečnostní záležitosti armádě. Nařídila také umístit do domácího vězení zaměstnance přístavu odpovědné za zničený sklad.
Tamní média popisují úterní incident tak, že na místě vypukl požár, který zavinil explozi. Jedna z verzí hovoří o tom, že na vině byly svářečské práce, které ve skladu probíhaly. Podle jiné verze se plameny rozšířily z přilehlé budovy, kde explodovala zábavní pyrotechnika.
Explozi bylo slyšet až na Kypru
Německé Geologické výzkumné centrum (GFZ) sdělilo, že exploze vyvolala otřesy o síle 3,5 stupně a byla citelná a slyšitelná až na Kypru, vzdáleném od Libanonu více než dvě stě kilometrů. Většina bejrútského přístavu byla srovnána se zemí a poškozeno bylo i mnoho dalších budov ve městě, napsala agentura AP. Tlaková vlna vyrazila okna i na bejrútském mezinárodním letišti.
Ještě několik hodin po explozi bylo slyšet sanitky, které přijížděly na místo tragédie ze všech koutů země a odvážely zraněné. Řada raněných si zranění podle AP ošetřila sama, protože nemocnice jsou přeplněné. Podle AP šlo o nejsilnější výbuch, který kdy Bejrútem otřásl. Město bylo přitom v letech 1975-1990 dějištěm občanské války, čelilo konfliktům se sousedním Izraelem a několika teroristickým útokům.
Americká ambasáda vyzvala lidi, aby nosili roušky, protože jsou na místě výbuchu stále jedovaté plyny. „Zůstaňte uvnitř, a pokud můžete, noste roušky,“ napsala. Humanitární organizace Zachraňte děti varovala, že po výbuchu dojde k oddělení dětí od rodičů. „Je nezbytné, aby dětem a jejich rodinám byla poskytnuta zdravotní pomoc a také fyzická a emocionální ochrana,“ řekl šéf mise v Libanonu Jad Sakr.
Explodoval zřejmě sklad ledku
Libanonský premiér Hasan Dijáb uvedl, že v přístavu v Bejrútu explodoval sklad, kde bylo velké množství ledku. „Je nepřijatelné, že v tomto skladu bylo bez preventivních opatření po dobu šesti let uchováváno odhadem 2750 tun dusičnanu amonného,“ řekl premiér na úterní večerní mimořádné schůzi libanonské bezpečnostní rady.
Ministr vnitra Muhammad Fahmí doplnil, že se pravděpodobně jednalo o ledek, který byl zkonfiskován na jedné obchodní lodi v roce 2014.
Americký prezident Trump přitom v noci na středu naznačil jinou možnou příčinu. „Vypadá to jako strašlivý útok,“ prohlásil šéf Bílého domu. Na dotaz novinářů ohledně tohoto zdůvodnění exploze se Trump odvolal na představitele americké armády. „Setkal jsem se s některými našimi skvělými generály a oni se domnívají, že nešlo o průmyslovou nehodu. Podle nich se zdá, že to byl atentát, že to byla nějaká bomba,“ řekl prezident.
Agentura AP ale později citovala dva nejmenované americké představitele ministerstva obrany, kteří sdělili, že nic nenasvědčuje tomu, že za úterním výbuchem byl útok. Podle těchto zdrojů je příčinou podle všeho špatné uskladnění nebezpečného materiálu.
Média: Ve skladu byl dusičnan amonný z lodi ruského podnikatele
Stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) i ruská média informovala, že do skladu byl v roce 2014 přeložen dusičnan amonný z nákladní lodi ruského podnikatele Igora Grečuškina. Podle médií libanonské úřady v roce 2013 zkonfiskovaly loď Rhosus sibiřského podnikatele Grečuškina na příkaz bejrútské inspekce.
Loď plula pod moldavskou vlajkou z Gruzie do Mozambiku, ale kvůli technickým problémům zastavila v Bejrútu. Tamní inspekce po prohlídce plavidlo zabavila, protože podle ní nemělo náležitou dokumentaci a náklad nebyl přepravován náležitým způsobem. Posádka byla nucena na palubě zůstat, zatímco Grečuškin ohlásil bankrot a nechal plavidlo i námořníky napospas. Úřady povolily šesti z deseti námořníků vrátit se domů, ale čtyři v Bejrútu uvízli téměř rok, napsal list The Siberian Times.
Boris Prokošov, který byl kapitánem, se v roce 2014 obrátil dopisem na mezinárodní organizace se žádostí o pomoc a tvrdil, že Grečuškin ponechal posádku bez peněz a přestal se zajímat i o náklad. Podle sibiřského listu žije nyní Grečuškin na Kypru a jeho syn studuje ve Skotsku.
Stanici RFE/RL Prokošov řekl, že se Libanonci měli lodě zbavit už tehdy, a ne ji konfiskovat a požadovat poplatky za to, že jí umožňují kotvit v přístavu. „A pak se tady také bavíme o nitrátu amonném. Měli ho použít na svá pole, nikdo se k němu nehlásil, což znamená, že nikomu nepatřil,“ citovala RFE/RL kapitána. Sdělil rovněž, že plavidlo Rhosus bylo velmi staré a neudržované a před cestou s nitrátem se dvakrát nebo třikrát potopilo.
Grečuškin podle něj stále dluží jemu a ostatním členům posádky „desítky tisíc“ dolarů za nevyplacené mzdy. Veškeré pokusy zahájit jeho trestní stíhání v Rusku prý byly neúspěšné, protože v zemi už nežije.
Balkánská investigativní zpravodajská síť (BIRN) potvrdila, že Rhosus byla v roce 2013 registrovaná v Moldavsku a plula až do zabavení v Bejrútu pod moldavskou vlajkou. Ředitel moldavské lodní správy Igor Zaharia řekl, že moldavská licence plavidlu vypršela v roce 2014 a majitel ji neobnovil. Náklad byl podle něj v Bejrútu přeložen do přístavního skladu.
Statisíce lidí bez domova a poškozená půlka města
Výbuch v libanonské metropoli způsobil škody v hodnotě tří až pěti miliard dolarů (66 až 110 miliard korun). Řekl to ve středu bejrútský guvernér Marván Abbúd. Podle něj přišlo o domov až tři sta tisíc lidí. Úřady se jim snaží zajistit jídlo, vodu a provizorní přístřeší.
Abbúd řekl, že oficiální údaje o škodách vydají technické týmy. Výbuch podle něj byl tak rozsáhlý, že je poškozena půlka města. „Myslím si, že bez domova je nyní 250 tisíc až 300 tisíc lidí,“ řekl guvernér. „Přišli jsme o deset členů bejrútské hasičské brigády a máme škodu až pět miliard dolarů, možná víc,“ dodal.
Sdělil dále, že bezpečnostní zpráva vypracovaná v přístavu v roce 2014 varovala před možností exploze, protože výbušný materiál nebyl uskladněn tak, aby to odpovídalo bezpečnostním normám. Ředitel přístavu Hasan Kurajta řekl místní televizi, že materiál byl uskladněn v přístavu před šesti lety na základě soudního příkazu.
Celní i bezpečnostní orgány podle něj žádaly o odvoz, ale „nic se nestalo“. Vláda ve středu nařídila umístit do domácího vězení představitele přístavu odpovědné za bezpečnost skladu.
Česko posílá speciální záchranný tým, Zeman kondoloval
Česká republika pošle do Bejrútu speciální tým USAR cvičený na vyprošťování lidí z trosek. Libanonská strana potvrdila nabídku české vlády, letadlo odletělo ve středu odpoledne.
Takzvaný USAR tým (z anglického názvu Urban Search and Rescue) je složen z hasičů z Prahy a Moravskoslezského kraje. Je určen k vyhledávání a záchraně osob zavalených v troskách budov. Tým je schopný zhruba do deseti hodin vyrazit na pomoc, pakliže postižená země pomoc přijme, uvedli hasiči na Twitteru. V minulosti pomáhal například po živelních pohromách v několika zemích.
Český ministr vnitra Jan Hamáček ve středu popsal formu pomoci. „Libanon je země, která není schopna tu situaci zvládnout vlastními silami. Proto se Česká republika jako jedna z prvních připojila s nabídkou pomoci. Naši hasiči mají specializovaný tým, který má za úkol vyhledávat osoby, které jsou zavalené,“ vysvětlil.
„Je to 37 osob včetně pěti kynologů se služebními psy. Součástí týmu je i lékař a statik,“ dodal ministr. Podle něj se ukáže, že Česká republika je schopná v takových situacích svým zahraničním partnerům pomáhat.
Pražský hrad pak informoval, že prezident Miloš Zeman ve středu zaslal kondolenční telegram libanonskému prezidentovi Aúnovi. „S hlubokým zármutkem jsem přijal zprávu o tragické explozi v Bejrútu, která si vyžádala mnoho obětí na lidských životech a tisíce zraněných. Dovolte mi, abych v této pohnuté chvíli vyjádřil svým jménem a jménem české veřejnosti hlubokou soustrast vám i rodinám obětí,“ uvedl prezident.
MZV: Mezi oběťmi nejsou Češi
České ministerstvo zahraničí neinformovalo o tom, že by mezi oběťmi byli čeští občané. Velvyslankyně v Libanonu Michaela Froňková řekla České televizi, že zasažena byla všechna velvyslanectví, která sídlí v centru. Má informace o zraněných představitelích německé, nizozemské či řecké ambasády. České velvyslanectví sídlí na opačné straně Bejrútu než přístav. Nizozemsko ohlásilo vážné zranění manželky nizozemského velvyslance.
Ambasáda ČR kontaktovala všech 24 českých občanů v Libanonu, kteří se registrovali v české databázi cestovatelů Drozd, samy se na ni obrátily další tři ženy. Všichni čeští občané jsou podle velvyslankyně v pořádku. Froňková také doporučila českým občanům, aby Libanon opustili. Letiště v Bejrútu je podle ní stále v provozu a aerolinky Lufthansa nebo Turkish Airlines stále vypravují svá letadla.
Podle slovenské diplomacie nejsou mezi oběťmi nebo zraněnými slovenští občané. Tlaková vlna exploze podle mluvčího ministerstva zahraničí ale poškodila i budovu, v níž má slovenské zastoupení pronajaté prostory.
Izrael se od výbuchu okamžitě distancoval a nabídl pomoc
Situaci sledují v sousedním Izraeli, jehož ministr zahraničí Gabi Aškenazi řekl, že Izrael nemá s událostí v Bejrútu nic společného. „Izrael nemá s touto událostí co do činění,“ řekl agentuře Reuters pod podmínkou anonymity další z izraelských představitelů.
Nedávno se obnovilo napětí mezi Izraelem a libanonským radikálním hnutím Hizballáh na izraelsko-libanonské hranici. Jak připomněl David Borek, součástí izraelské doktríny je, že zodpovědnost za činy Hizballáhu přisuzuje přímo libanonské vládě.
„Jakýkoliv krok ze strany Izraele vůči Hizballáhu je ale podmíněn eskalací – a incidenty z předchozích dní do tohoto ranku rozhodně nespadají. To byl také důvod toho velice rychlého dementi ze strany Izraele,“ dodal zpravodaj.
Izrael také prostřednictvím společného prohlášení ministra obrany Bennyho Gantze a ministra zahraničí Aškenaziho nabídl Libanonu humanitární a lékařskou pomoc. Jak ale v pořadu 90' ČT24 upozornil bývalý zpravodaj ČT na Blízkém východě Jakub Szántó, Libanon už izraelskou pomoc oficiálně odmítl.
Pomoc byla podle něj nabídnuta ze strany izraelské armády, která ale nemá v Libanonu dobrou pověst. „Vzhledem k dlouhodobé okupaci jižního nárazníkového pásma na hranici s Izraelem od roku 1982 do roku 2000 a také vzhledem k přímé izraelské účasti na občanské válce od roku 1982, i předtím v roce 1978,“ vysvětlil Szántó a dodal, že se odmínutí izraelské pomoci dalo očekávat.
Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že je připraveno poskytnout pomoc. S nabídkou pomoci už přišla také Světová zdravotnická organizace a britská vláda. Podle mluvčí britského ministerstva zahraničí je jeden ze zaměstnanců ambasády v Bejrútu zraněn.„Fotky a videa z Bejrútu jsou šokující. Spojené království je připraveno poskytnout jakoukoli formu pomoci, a to i Britům, které událost na místě postihla,“ napsal premiér Boris Johnson.
Francie posílá vybavení a posily
Na palubě dvou vojenských letounů má ve středu do Libanonu dorazit pomoc, kterou po mohutné úterní explozi v Bejrútu přislíbila Francie. Ta do Libanonu posílá několik tun humanitárního materiálu a desítky příslušníků francouzské civilní ochrany. S odvoláním na Elysejský palác to napsala agentura AFP. Podle aktuálního sdělení Libanonského červeného kříže si výbuch vyžádaly sto mrtvých a více než čtyři tisíce zraněných.
Prezident Emmanuel Macron v noci na středu na Twitteru informoval, že Francie do Libanonu vyšle příslušníky civilní ochrany a „několik tun zdravotnického vybavení“. Letouny by do Libanonu měly dorazit pozdě odpoledne. Na palubách bude patnáct tun materiálu, záchranná stanice a pětapadesát záchranářů. Náklad má pomoci s péčí až o pět set lidí.
Již v úterý večer se podle Elysejského paláce francouzští členové mise Prozatímních jednotek OSN v Libanonu (UNFIL) zapojili do záchranných prací. Připravena pomoci je Evropská unie, uvedl předseda Evropské rady Charles Michel, i řada další zemí, například Izrael, Írán, Británie Egypt či Kypr.
K tragické události se vyjádřil i papež František. „Pomodleme se za oběti, za jejich rodiny, modleme se za Libanon, aby s odhodláním veškerých svých společenských, politických a náboženských struktur a s pomocí mezinárodního společenství dokázal čelit tomuto extrémně tragickému a bolestnému momentu a aby tuto vážnou krizi, kterou zažívá, překonal,“ uvedl papež při generální audienci.
