Mohutná exploze v Bejrútu má přes sedm desítek obětí. Zranění utrpělo více než tři tisíce lidí

Libanonskou metropolí Bejrútem otřásla silná exploze, kterou podle nejčerstvější bilance ministerstva zdravotnictví nepřežilo nejméně sedmdesát lidí. Zraněno je více než tři tisíce lidí a záchranáři po dalších stále pátrají v troskách. Očekává se proto, že bilance neštěstí bude dál stoupat. Podle prvních informací vybuchl sklad v přístavu, kde byly uloženy tuny ledku. Okolí skladiště bylo srovnáno se zemí. Exploze byla slyšet desítky kilometrů daleko, tlakovou vlnu pocítili až na Kypru.

Premiér Hasan Dijáb v prohlášení k občanům řekl, že Libanon postihla katastrofa, a požádal spřátelené země o pomoc. Mnoho států ji už nabídlo. Ujistil také, že viníci neujdou trestu. „To, co se stalo, neprojde, aniž by odpovědní lidé složili účty. Musejí za to zaplatit. Naléhavě vyzýváme všechny spřátelené a bratrské země, které mají Libanon rády, aby se mu postavily po bok a pomohly mu ošetřit hluboké rány,“ řekl Dijáb v televizním projevu. 

Zatím není jasné, zda jde o pouhou nehodu, nebo zda může mít exploze jiné pozadí. Dijáb k tomu řekl, že šlo o „nebezpečný sklad“ a že se o tom vědělo od roku 2014.

Premiér přijel do přístavu s ministrem vnitra Muhammadem Fahmím, který řekl, že zřejmě vybuchl vysoce explozivní materiál. Poničil mnoho okolních budov a materiální škody jsou podle záběrů kamer mohutné. Jeden ze zasahujících vojáků řekl, že „situace v přístavu je katastrofická“.

Následky výbuchu v Bejrútu
Zdroj: Reuters

„Nebyl to výbuch někde v průmyslové čtvrti za městem. Ale v přístavu, vedle nějž je samotné centrum libanonské metropole,“ zdůraznil dopad události na Bejrút i celou zemi zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

„Je to naprosto bezprecedentní, přes to všechno, co Libanon protrpěl, tohle je něco, co šokuje Libanonce i celý svět (…) Budou ohromné škody na budovách, libanonská vláda žádá velkou zahraniční půjčku, což se nyní možná uspíší,“ uvedl v Událostech, kometářích bývalý český velvyslanec v Libanonu Petr Skalník.

Operace na parkovištích

Přeplněné bejrútské nemocnice už nepřijímají další zraněné. Sanitky a vrtulníky je proto převážejí do měst v nejbližším okolí. Zdravotnická zařízení také vyzývají lidi, aby přišli darovat krev. 

Ministerstvo zdravotnictví také požádalo zdravotníky, aby přišli pomoci k nejbližšímu místu, kam jsou schopni se dostat. Podle záběrů na sociálních sítích prováděli lékaři akutní zákroky přímo na parkovištích před přeplněnými nemocnicemi.

Premiér Dijáb kvůli události vyhlásil na středu den smutku a prezident Michel Aún svolal mimořádnou schůzi bezpečnostní rady a dal také příkaz k tomu, aby postiženým rodinám bylo poskytnuto náhradní ubytování.

Tlaková vlna nad Bejrútem
Zdroj: Ksokhn + Thebikekitchenbeirut/Reuters

Mezi mrtvými je také předseda Libanonské falangy, což je sociálně demokratická strana maronitských křesťanů. Její šéf Nazar Nadžariján byl ve chvíli výbuchu v kanceláři v blízkosti přístavu.

Zraněné hlásí i zastupitelké úřady Německa, Rakouska nebo Belgie, které sídlí nedaleko přístavu. Mezi zraněnými jsou i členové Prozatímních sil OSN v Libanonu. „Všichni pracovníci na české ambasádě jsou v pořádku (…) Čeští občané, o kterých víme, jsou také v pořádku,“ uvedla česká velvyslankyně v Libanonu Michaela Froňková.

Izrael se od výbuchu okamžitě distancoval a nabídl pomoc

Situaci sledují v sousedním Izraeli, jehož ministr zahraničí Gabi Aškenazi řekl, že Izrael nemá s událostí v Bejrútu nic společného a že šlo o nehodu. „Izrael nemá s touto událostí co do činění,“ řekl agentuře Reuters pod podmínkou anonymity další z izraelských představitelů.

Nedávno se obnovilo napětí mezi Izraelem a libanonským radikálním hnutím Hizballáh na izraelsko-libanonské hranici. Jak připomněl David Borek, součástí izraelské doktríny je, že zodpovědnost za činy Hizballáhu přisuzuje přímo libanonské vládě.

„Jakýkoliv krok ze strany Izraele vůči Hizballáhu je ale podmíněn eskalací – a incidenty z předchozích dní do tohoto ranku rozhodně nespadají. To byl také důvod toho velice rychlého dementi ze strany Izraele,“ dodal zpravodaj.

17 minut
Události, komentáře: Mohutná exploze v Bejrútu
Zdroj: ČT24

Izrael už také prostřednictvím společného prohlášení ministra obrany Bennyho Gantze a ministra zahraničí Aškenaziho nabídl Libanonu humanitární a lékařskou pomoc.

Také mluvčí Bílého domu Kayleigh McEnanyová řekla, že ve Washingtonu událost sledují. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že je připraveno poskytnout pomoc. S nabídkou pomoci už přišla také Světová zdravotnická organizace a britský premiér Boris Johnson.

Pomoci je připravena také Francie, Evropská unie, ale i Írán, Turecko, Egypt a Kypr. Česká republika je připravena vyslat psovody a hasiče.

Exploze byla slyšet až na Kypru

Podle televize Al-Arabíja byla exploze slyšet 20 kilometrů od Bejrútu. Ještě tři hodiny po výbuchu, ke kterému došlo kolem šesté odpoledne místního času (17:00 SELČ), v přístavu hořelo a nad městem stoupal oranžový dým.

„Viděl jsem ohnivou kouli a město zakryl kouř. Lidé křičeli a utíkali, mnozí krváceli. Balkony to utrhlo z domů. Okna ve výškových budovách se roztříštila a střepy zasypaly ulice,“ popsal situaci agentuře Reuters očitý svědek. Podle dalšího svědka jsou vybitá okna v celém bejrútském centru a je vidět zraněné lidi. „Naprostý chaos,“ řekl tento svědek. 

Explozi slyšeli dokonce i lidé na Kypru, který leží ve vodách Středozemního moře asi 180 kilometrů od Bejrútu. Jeden z obyvatel kyperského hlavního města Nikósie dokonce uvedl, že se jeho dům otřásl.

12 minut
Zpravodaj ČT David Borek k výbuchu v Bejrútu
Zdroj: ČT24

Lidem se vrátily vzpomínky na občanskou válku

„Bejrút je zvyklý na velmi nestabilní prostředí, ale toto mnohé mé kolegy a libanonské přátele vyděsilo,“ uvedla velvyslankyně Froňková. Pro lidi středního a staršího věku, kteří zažili občanskou válku, jež skončila v roce 1990, byl výbuch nepříjemnou reminiscencí válečných vzpomínek.

Libanon se v poslední době potýká s vážnou ekonomickou krizí a jeho občané loni v říjnu zahájili protesty proti podle nich zkorumpovaným politikům. V úterý se v Bejrútu konal další z těchto protestů, tentokrát kvůli stále se horšícím dodávkám elektrické energie. Lidé se před budovu ministerstva energetiky střetli s policisty, kteří se snažili udržet dav za zátarasy.

Situaci v Libanonu komplikují dlouhodobě spory mezi šíitským Hizballáhem, za nímž stojí Írán a který bojuje proti Izraeli, a sunnitskými politiky. V pátek bude tribunál OSN v Haagu rozhodovat o trestu pro údajné pachatele atentátu na někdejšího premiéra Rafíka Harírího. V roce 2005 byl mezi 22 lidmi, kteří nepřežili pumový útok na jeho kolonu v Bejrútu. Obviněni jsou právě čtyři členové Hizballáhu, kteří ale v Haagu osobně nebudou. Hizballáh podíl na útoku popřel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Je jim jedno, jestli je to dítě nebo senior.“ Cherson terorizují ruské drony

Ruské útoky na Ukrajinu pokračují i s blížícím se termínem na pátek plánovaného setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. Evropští politici před schůzkou volají po tom, aby si napadená země sama zvolila svou budoucnost. Po příměří bez územních ústupků ale volají hlavně Ukrajinci žijící pod neustálou palbou. Ve městě Cherson, které leží necelých pět kilometrů od Ruskem okupovaného území, natáčel i štáb České televize.
před 27 mminutami

Klimatická změna prodlužuje požární sezonu v Evropě, shodují se experti

Klimatická změna prodlužuje požární sezonu v Evropě, zvyšuje počet dnů s příznivými podmínkami pro šíření ohně a přispívá k nárůstu výskytu požárů i v oblastech, kde dříve nebyly tak běžné. Shodli se na tom klimatologové z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, které oslovila ČTK. Upozornili na to, že vznícení v přírodě se ve většině případů spojuje především s lidskou činností, ale pak faktory, jako jsou vyšší teploty či delší sucho, napomáhají šíření plamenů.
před 57 mminutami

„Aljaška je naše,“ blouzní ruská propaganda o místě summitu Trumpa s Putinem

Páteční summit amerického prezidenta Donalda Trumpa se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem nevyvolává obavy jen u Ukrajiny a jejích spojenců z toho, co by mohl přinést. Údiv vzbudilo i místo konání schůzky, které v kontextu ruské agrese a porušování územní celistvosti Ukrajiny získává nepatřičnou symboliku. Trump se totiž s Putinem sejde na Aljašce, která bývala součástí Ruského impéria a jejíž návrat pod nadvládu Moskvy opakovaně požadují ruští nacionalisté a propagandisté.
před 1 hhodinou

V Polsku prudce vzrostl zájem o vlastnictví zbraně, zřejmě kvůli válce na Ukrajině

V Polsku po útoku ruských vojsk na Ukrajinu vzrostl zájem o vlastnictví zbraní. O příslušné povolení už zažádaly tisíce lidí, další pak vstupují do sportovních střeleckých klubů nebo se stávají sběrateli, což jsou nejsnadnější cesty k pořízení zbraní. Upozornil na to polský list Dziennik Gazeta Prawna s odvoláním na policejní údaje.
před 1 hhodinou

Požáry v Evropě si vyžádaly životy nejméně pěti lidí

Velkou část Evropy sužují vedra, hasiči kvůli nim bojují na mnoha místech s požáry. Během úterý v jejich důsledku zemřelo nejméně pět lidí. Teploty v některých oblastech vystoupaly během dne nad 40 stupňů. Hasiči zasahují ve Španělsku, Portugalsku, Chorvatsku, Řecku, Albánii či Černé Hoře.
00:36Aktualizovánopřed 6 hhodinami

V Jižní Koreji zatkli bývalou první dámu

Jihokorejské úřady zatkly bývalou první dámu Kim Kon-hi. Prokurátoři ji viní z braní úplatků, vměšování do voleb nebo manipulace s akciemi. Soud kvůli tomu vyhověl žádosti o vydání zatykače, informovala agentura Jonhap. Kim je manželkou uvězněného exprezidenta Jun Sok-jola. Podle agentury je to poprvé v dějinách země, kdy bude prezidentský pár vězněn současně.
před 8 hhodinami

Při nedělním úderu v Gaze zahynuli čtyři novináři al-Džazíry, upřesnila stanice

Při nedělním izraelském úderu na novinářský stan u nemocnice Šífa v Gaze zahynuli čtyři zaměstnanci televize al-Džazíra včetně reportéra Anase Šarífa, nikoli pět, jak katarská stanice uváděla dříve. O život při útoku přišli také další dva novináři, kteří pracovali na volné noze. Al-Džazíra tuto informaci opravila v úterý na svém zpravodajském webu.
před 8 hhodinami

Zelenskyj vyloučil stažení ukrajinské armády z Donbasu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyloučil stažení ukrajinské armády z Donbasu v rámci případné mírové dohody s Rusy, protože by to Kyjev připravilo o obranné linie a otevřelo Moskvě cestu k dalším ofenzivám, napsaly agentury Reuters a AFP, podle nichž se takto ukrajinský lídr vyjádřil před novináři. Podle agentury AP Zelenskyj řekl, že Kreml chce, aby se Ukrajina v rámci potenciální dohody o příměří stáhla z části Doněcké oblasti, kterou kontroluje Kyjev.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...