Ukrajina s Evropou chtějí svůj návrh podoby mírového plánu dokončit do úterý, aby ho mohly předat Spojeným státům. V pondělí to po jednání v Londýně s britským premiérem Keirem Starmerem, šéfem Elysejského paláce Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zopakoval také, že Ukrajina se nemůže vzdát svého území ve prospěch Ruska, ale že USA hledají kompromis.
„Myslím, že plán bude hotov zítra (v úterý), někdy večer,“ řekl Zelenskyj s tím, že následně ho obdrží USA. Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa se snaží zastavení ruské války proti Ukrajině zprostředkovat. Zelenskyj poznamenal, že nové návrhy toho, jak ruskou válku ukončit, obsahují dvacet bodů. Stále ale neexistuje žádný kompromis týkající se území, dodal.
Britská vláda v prohlášení po pondělní schůzce podle Reuters uvedla, že lídři Británie, Německa, Francie a Ukrajiny se shodli, že nyní nastal kritický okamžik a že je nezbytné nadále zvýšit podporu Kyjevu a ekonomický tlak na ruského vládce Vladimira Putina. Starmer s Merzem a Macronem hovořili i o využití zmrazených ruských aktiv na podporu Ukrajiny.
Starmer po schůzce zatelefonoval dalším evropským spojencům, aby je o vývoji situace informoval, uvedla britská vláda.
K dokončení mírové dohody je klíčová shoda, míní Macron
„Myslím, že hlavním problémem je shoda mezi našimi postoji – Evropanů, Ukrajinců a USA – k dokončení mírových jednání,“ řekl po schůzce Macron. Poznamenal, že všechny strany by se poté mohly posunout do nové fáze, ve které by se zaměřily na zajištění těch nejlepších možných podmínek pro Ukrajinu, pro Evropu a pro kolektivní bezpečnost.
Význam jednoty mezi Evropou, Ukrajinou a USA před zahájením schůzky zdůraznil i Zelenskyj. Podle Macrona ruská ekonomika začíná po poslední sérii sankcí trpět. Merz vyjádřil skepsi ohledně určitých detailů v americko-ruském plánu. Starmer uvedl, že o záležitostech týkajících se Ukrajiny by měla rozhodovat sama Ukrajina.
„Setkání mělo být ukázkou jasné podpory Zelenského, který je v posledních dnech pod tlakem Spojených států,“ řekla zahraniční zpravodajka ČT Katarína Sedláčková. Dodala, že schůzka měla americkému prezidentovi Trumpovi ukázat, že Evropa je jednotná.
Macron trvá na tom, aby bezpečnostní záruky pro Ukrajinu byly jasně stanovené a aby Trump věděl, že Evropa je připravená se na nich podílet, přiblížila Sedláčková. „V posledních dnech a týdnech se často mluvilo o bezpečností misi na Ukrajině, kterou by po podepsání mírové dohody mohly vést francouzské a britské vojenské jednotky,“ dodala.
Zelenskyj, který z Londýna odletěl do Bruselu na jednání s vedením NATO a Evropské unie, rovněž řekl, že Ukrajině letos v programu na nákup amerických zbraní chybí 800 milionů dolarů (asi 16,7 miliardy korun). Lze předpokládat, že tato otázka se dostane na program jednání koalice ochotných, které se podle Zelenského bude konat tento týden.
Koalice ochotných je skupina zemí podporujících Ukrajinu v obraně před pokračující ruskou invazí. Součástí skupiny je i Česko. Zmíněný program nákupu amerických zbraní umožňuje ukrajinským spojencům nakupovat v USA zbraně a vojenské vybavení, které následně poskytnou Kyjevu. Spojené státy po Trumpově návratu do Bílého domu bezúplatnou vojenskou pomoc napadené zemi zastavily.
Konstruktivní, ale nelehké, řekl Zelenskyj k jednání s USA
V noci na pondělí Zelenskyj označil za konstruktivní, ale nelehké několikadenní rozhovory ukrajinské delegace se zástupci Spojených států amerických o americko-ruském plánu, na jehož původní verzi Ukrajina nedostala možnost se podílet.
Trump prohlásil, že Zelenskyj jej zklamal tím, že podle něj plán ani nečetl, informovaly agentury Reuters a AFP.
Zelenskyj si v sobotu telefonoval se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem, s nimiž předtím tři dny na Floridě jednal předseda ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov a náčelník generálního štábu Jurij Hnatov.
Vysoce postavený představitel obeznámený s posledními jednáními agentuře AFP sdělil, že nejproblematičtější v jednáních zůstává otázka případných územních ústupků Ukrajiny. Rusko, které kontroluje více než osmdesát procent Donbasu na východě Ukrajiny, chce získat celé toto území včetně toho, které dosud neokupuje. Kyjev to opakovaně odmítá.
