Írán možná obnovuje svůj jaderný program na jiných místech, než která Spojené státy vybombardovaly během červnové dvanáctidenní íránsko-izraelské války, uvedl americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer SEČ po jednání s izraelským premiérem Benjamin Netanjahuem. Pokud se podezření prokáže, USA jsou dle Trumpa připraveny „nebezpečí odstranit“. Šéf Bílého domu rovněž pohrozil palestinskému teroristickému hnutí Hamás, že pokud se v krátké době neodzbrojí, nastane pro něj „peklo“.
Politici však řešili i další témata. Trump prohlásil, že se s Netanjahuem úplně neshodl v otázce izraelské okupace Západního břehu. Neupřesnil však, v čem přesně spočívají rozpory.
„Měli jsme dlouhou diskuzi, velkou diskuzi o Západním břehu. Neřekl bych, že se shodujeme na sto procent, ale dojdeme k závěru ohledně Západního břehu,“ sdělil Trump.
Izrael má podle Netanjahua velký zájem také na zajištění mírových vztahů se Sýrií. „Jsem si jistý, že Izrael a on (syrský prezident Ahmad Šará) budou vycházet dobře. Budu se snažit, aby tomu tak bylo,“ uvedl k tomuto tématu Trump.
Trump tlačí na plnění dohody o příměří v Gaze
Trump při přivítání Netanjahua ve svém floridském sídle před samotnou schůzkou prohlásil, že chce, aby druhá fáze příměří v Pásmu Gazy začala co nejdříve, palestinské teroristické hnutí Hamás však podle něj musí být odzbrojeno. Avizoval, že se jedná o jedno z témat, které bude s izraelským premiérem řešit. Ozbrojené křídlo Hamásu ovšem v prohlášení dle agentury AFP sdělilo, že se svých zbraní nevzdá.
„Musí dojít k odzbrojení Hamásu,“ prohlásil Trump před novináři, zatímco předseda izraelské vlády stál po jeho boku.
Brigády Kasám, které jsou ozbrojeným křídlem Hamásu, možnost odevzdání zbraní několik hodin před setkáním prezidenta USA a premiéra židovského státu odmítly. „Náš lid se brání a nevzdá se svých zbraní, dokud okupace potrvá, nevzdá se, i kdyby měl bojovat holýma rukama,“ prohlásil dle AFP mluvčí brigád.
Schůzka Trumpa a Netanjahua je již pátou ve Spojených státech od Trumpova návratu do Bílého domu letos v lednu. Americký prezident se s Netanjahuem setkal také při říjnové návštěvě Izraele, kdy promluvil v tamním parlamentu Knesetu.
Jeruzalém i Hamás se vzájemně obviňují z porušování příměří, které vstoupilo v platnost v říjnu. Palestinské úřady uvádějí, že Izrael od té doby v Gaze zabil 406 Palestinců, včetně 157 dětí. Čísla ovšem nelze nezávisle ověřit.
První fáze dvacetibodového mírového plánu vstoupila v platnost 10. října. Izrael propustil na jeho základě stovky zadržovaných Palestinců. Hamás a jeho spojenci měli do 72 hodin propustit všechna živá rukojmí a vrátit těla všech mrtvých unesených. Hnutí následně 13. října skutečně propustilo všech zbývajících dvacet živých rukojmí, v Pásmu ale ještě zůstává tělo posledního z unesených. Židovský stát požaduje vrácení jeho ostatků, než přejde k druhé fázi mírového plánu.
Ta zahrnuje nasazení mezinárodních bezpečnostních sil v Gaze, vytvoření nové technokratické vlády pro celé území, odzbrojení Hamásu a případný odchod izraelské armády z regionu.
