Teroristická organizace Hamás vrátila tělo dalšího rukojmího. V Gaze jich zůstává ještě šest. Izrael v rámci dohody o příměří vydal 270 těl. Dva a čtvrt milionu Gazanů zatím v uprchlických táborech a mezi troskami využívají nezvykle horkého počasí k přípravám na rychle se blížící zimu.
Aktuálních 31 stupňů Celsia se během krátké doby promění v tradiční zimní deště a teploty mezi deseti a patnácti stupni. Takové teploty jsou ve stanu nebo v domě s okny roztříštěnými bombardováním krajně nepříjemné. Zásobování přes logistické problémy funguje na jihu a ve středu Gazy. Tam humanitární agentury a OSN dokázaly zajistit distribuci rýže, mouky, oleje i horkého jídla.
„Každý den chodím do vývařovny, abych nakrmila děti. Sice se mluví o příměří, ale je jen falešné, protože obléhání pokračuje. Mouka je drahá, stejně jako všechno ostatní,“ popisuje uprchlice Hind Hidžázijová z města Gaza.
Dodávky potravin nestačí
Mnohem horší je to na severu. Podle zdrojů České televize se ani nadále do města Gaza pomoc nedostává. Hlavním zdrojem jídla jsou dávky, které namísto zdarma nabízejí palestinští překupníci za peníze. Úlevou je, že astronomické ceny z jara a léta spadly na snesitelnější úroveň.
Americká armáda natočila další video, jak komando Hamásu loupí celý kamion s pomocí. Džihádisté upevňují moc s pomocí cukru a biče – rozdáváním zboží a práce svým stoupencům a veřejným týráním a vraždami odpůrců. Izrael zatím drží severní přechody do Gazy zavřené.
„Za tři a půl týdne od uzavření příměří dodal WFP dvacet tisíc tun potravinové pomoci. To je zhruba polovina toho, co potřebujeme, abychom uspokojili potravinové potřeby obyvatel Gazy,“ říká Abeer Etefaová ze Světového potravinového programu.
Na základě plánu prezidenta USA Donalda Trumpa se izraelská armáda stáhla blíž k hranicím a ovládá 58 procent území Pásma Gazy. Úvahy o vybudování nových obcí a měst v oblasti okupované izraelskou armádou a mimo zónu bezvládí, které se objevují v západních médiích, nedávají logiku: jde převážně o polopouštní oblast bez infrastruktury a zároveň Palestinci po dvou letech ničivé války odmítají žít pod správou židovského státu a ani jeho vedení nechce velké koncentrace Gazanů podél společné hranice.
„Jaký bude mandát Mezinárodních stabilizačních sil v Gaze? Státy, které plánují vyslat své síly, tak těžko učiní, pokud by měl být v rozporu s jejich politikou,“ domnívá se turecký ministr zahraničí Hakan Fidan.
V newyorském ústředí OSN vzdáleném od Gazy devět tisíc kilometrů se pracuje na nové rezoluci, která posvětí vznik mezinárodních sil pro její stabilizaci a rekonstrukci. Své jednotky zatím slíbily Indonésie, Egypt, Spojené arabské emiráty a také Turecko a Katar. S posledními dvěma zeměmi bude ale problém. Proti přítomnosti vojáků dlouholetých zastánců a finančníků Hamásu na své hranici se nejspíš postaví Izrael.
