Přes dvacet premiérů a prezidentů včetně šéfa Bílého domu Donalda Trumpa se v pondělí účastnilo mírového summitu v egyptském Šarm aš-Šajchu. Trump tam s egyptskými, katarskými a tureckými zprostředkovateli podepsal dokument o dohodě o příměří v Pásmu Gazy. Garanti amerického mírového plánu pro Pásmo Gazy, jimiž jsou vedle Spojených států ještě Egypt, Katar a Turecko, měli na schůzce odsouhlasit obecné principy plánu.
Trump, který na summitu promluvil hned v úvodu jednání, prohlásil, že se dohoda o příměří velmi vydařila. „Podepíšeme dokument, který stanoví mnoho pravidel a regulací a spoustu dalších věcí. Je velmi rozsáhlý,“ řekl. Následně podepsal se zprostředkovateli dokument o dohodě o příměří.
Americký prezident také řekl, že po letech utrpení válka v Pásmu Gazy skončila a že nyní začíná čas obnovy. Též poznamenal, že společný závazek k jeho dvacetibodovému mírovému plánu pro Gazu představuje „klíčový základ“ k zajištění trvalého míru. V tuto chvíli se už podle něj jedná o dalších fázích plánu, který počítá s postupným stažením izraelských sil z Pásma a odzbrojením teroristického hnutí Hamás. „K obnově Gazy je také zapotřebí demilitarizace a nové věrohodné policejní síly..., aby bylo lidem zajištěno bezpečí,“ dodal šéf Bílého domu.
Jeho egyptský protějšek Abdal Fattáh Sísí podle agentury AP poznamenal, že příměří v Pásmu Gazy představuje poslední šanci na mír, a vyzval k ustavení palestinského státu. Egypt podle něj také uspořádá summit zaměřený na poválečnou obnovu.
Vrcholné schůzce předsedali právě Trump a Sísí, který pozval řadu evropských a arabských státníků. Na seznamu účastníků byl generální tajemník OSN António Guterres, za EU předseda Evropské rady António Costa, britský premiér Keir Starmer, německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron, šéfka italské vlády Giorgia Meloniová či španělský ministerský předseda Pedro Sánchez. Dále mimo jiné lídři Turecka, Pákistánu, Kataru, Jordánska, Iráku, Kuvajtu či Bahrajnu.
Abbás dorazil, Netanjahu nikoliv
Cílem summitu nebylo vyjádření podpory plánu od stran konfliktu, v takovém případě by se totiž museli zúčastnit zástupci Izraele, Hamásu a Palestinské autonomie, řekl serveru Times of Israel (TOI) nejmenovaný činitel americké administrativy.
Zástupci Hamásu na schůzce nebyli. Dorazil naopak šéf palestinské samosprávy Mahmúd Abbás, jak potvrdila jeho kancelář i Sísího mluvčí. Ten tvrdil, že na summitu bude rovněž izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Kancelář předsedy izraelské vlády ale později uvedla, že Netanjahu nepřijede, a to kvůli židovskému svátku Simchat Tóra, který začíná v pondělí při západu slunce.
Trumpův plán
Trump v noci na čtvrtek oznámil, že Izrael a Hamás souhlasily s první fází jeho mírového plánu, která počítá se zastavením bojů a předáním všech rukojmí držených v Pásmu Gazy.
Příměří vstoupilo v platnost v pátek, v pondělí předal Hamás pracovníkům Červeného kříže na jihu Pásma Gazy zbývajících třináct živých izraelských rukojmí. Konvoj izraelské armády už předtím převezl sedm dříve propuštěných na vojenskou základnu Reim. Všech dvacet rukojmí je již na území židovského státu.
Z věznice na jihu Izraele také odjely autobusy s palestinskými vězni. Židovský stát výměnou v rámci první fáze mírového plánu propustil ze svých věznic 250 doživotně odsouzených Palestinců a více než sedmnáct set těch, kteří byli zatčeni v Pásmu Gazy od začátku války v říjnu 2023.
Tato první fáze by se měla podle Trumpova plánu překlopit v rekonstrukci Pásma Gazy. „(Tedy) v situaci, kdy Hamás bude odzbrojen a nebude se podílet na další správě Gazy a kdy nastoupí vláda technokratů pod mezinárodním dohledem za přítomnosti mezinárodních jednotek,“ přiblížil zpravodaj ČT v USA Václav Černohorský.
Trump po příletu do Egypta řekl, že druhá fáze jednání o Gaze už začala. Naplňování jejích bodů ale může být složitější než první fáze dohody. „Vidíme z výroků jak představitelů Izraele, tak Hamásu, že s aspekty rámcové dohody – tak, jak byla představena před dvěma týdny ve Washingtonu – nejsou úplně spokojeni,“ dodal Černohorský.
Co bude s Pásmem Gazy?
Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda bylo pondělí zásadním dnem kvůli předání živých i mrtvých rukojmí. Otázka podle něj je, co se stane s Hamásem, tedy zda se vzdá zbraní a Gazy.
„Zevnitř Gazy přicházejí zprávy dvojího druhu. Podle jedné verze se Hamás pouze snaží vytvořit dojem, že má ještě nějakou sílu, ale je ve skutečnosti značně omezená. Proto prý někteří Hamásníci vystupují se zakrytými obličeji, nenosí uniformy a ukazují se jen na určitých místech. Podle druhé verze, kterou považuju za pravděpodobnější, má stále tisíce lidí, kteří jsou připraveni bojovat s každým, kdo může ohrožovat jejich monopol na moc. Tak to bylo před dvaceti lety, kdy proběhla krátká občanská válka,“ sdělil Fingerland ve vysílání 90' ČT24.
Občanská válka by tam podle něj mohla hrozit i nyní. Záleží však například na tom, zda přijdou mezinárodní síly a budou s Hamásem schopny bojovat nebo zda organizace dokáže získávat zbraně, řekl.
Zástupkyně vedoucího komunikace Lékařů bez hranic Tereza Wyn Haniaková ve stejném pořadu uvedla, že hodnotit význam Trumpova plánu pro humanitární situaci v Pásmu Gazy je zatím předčasné. „Asi tam (ze strany Gazanů) probíhala radost, ale mísila se s nejistotou, protože jedno příměří už jsme viděli a bylo porušeno,“ přiblížila přístup Palestinců, jenž označila za „zdrženlivý“.
Gazané podle ní doufají, že si oddechnou, ale občanská válka by jim toto vzala. „Traumata jsou na obou stranách konfliktu. Abychom se s nimi na palestinské straně mohli vypořádávat, první predispozicí je bezpečí,“ zakončila.
