Dvacet živých rukojmí je po 738 dnech v Izraeli

Teroristické hnutí Hamás předalo Červenému kříži na jihu Pásma Gazy zbývajících třináct živých izraelských rukojmí, potvrdila izraelská armáda. Její konvoj už předtím převezl sedm dříve propuštěných na vojenskou základnu Reim. Všech dvacet rukojmí, která byla zadržována v Gaze 738 dní, je již na území židovského státu. Hamás také Červenému kříži předal těla čtyř rukojmí, která v zajetí zemřela. Do Ramalláhu na okupovaném Západním břehu Jordánu a do Gazy přijely první autobusy s palestinskými vězni.

Prvními propuštěnými jsou Gali a Ziv Bermanovi, Matan Angrest, Alon Ohel, Omri Miran, Ejtan Mor a Guy Gilboa-Dallal, napsal server The Times od Israel s odkazem na další izraelská média. Skupina byla předána ve městě Gaza v severní části Pásma.

Ve druhé fázi poté byli asi o tři hodiny později na jihu Pásma propuštěni Bar Kuperstein, Evjatar David, Rom Breslavski, Josef Chaim Ohana, Segev Kalfon, Avinatan Or, Elkana Bohbot, Maxim Harkin, Nimrod Kohen, Matan Zanghauer, David a Ariel Cuniovi a Ejtan Horn.

Nahrávám video

Katarská televizní stanice al-Džazíra s odvoláním na svého reportéra napsala, že rukojmí propuštěná v první skupině byla schopna chůze bez cizí pomoci. Server The Times of Israel s odvoláním na nejmenovaného představitele Červeného kříže napsal, že propuštění ve druhé skupině jsou v uspokojivém stavu.

Obě skupiny byly poté v doprovodu vojáků dopraveny na vojenskou základnu na území Izraele, kde se propuštění setkali s příbuznými a podstoupili předběžnou lékařskou prohlídku. První z nich pak byli odsud letecky dopraveni do izraelských nemocnic.

Zprávu o propuštění rukojmí na náměstí v Tel Avivu jásotem i slzami uvítaly desetitisíce shromážděných Izraelců. „Hlavní emocí je dočasné sjednocení, překrytí všech zákopů uvnitř izraelské společnosti sdílenou radostí,“ popsal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Nahrávám video

Předávání těl rukojmí

V držení Hamásu nyní nezůstávají poprvé od roku 2014 žádná živá rukojmí. V pondělí vpodvečer pak Hamás předal dvě těla rukojmí a o něco později další dvě z celkem 28, která do pondělí v Pásmu Gazy byla. Tvrdí, že neví, kde jsou pohřbena všechna ostatní, a proto jejich vrácení může trvat déle.

Vyjádření teroristů kritizoval izraelský ministr obrany Jisra'el Kac, podle něhož jakékoliv zdržení bude považováno za hrubé porušení dohody a přijde na něj náležitá reakce.

Dohoda obou stran počítá s tím, že do 72 hodin od částečného stažení izraelské armády, které se uskutečnilo v pátek, budou Izraeli předána i těla všech zesnulých rukojmí. Jedním z nich je voják zabitý v průběhu jedné z předešlých válek v roce 2014.

Nahrávám video

Propuštění palestinských vězňů

Z věznice na jihu Izraele prakticky současně s předáním zbývajících třinácti živých Izraelců odjely autobusy s propuštěnými palestinskými vězni. Židovský stát výměnou v rámci první fáze mírového plánu propustil ze svých věznic 250 doživotně odsouzených Palestinců a více než sedmnáct set těch, kteří byli zatčeni v Pásmu Gazy od začátku války v říjnu 2023.

Do Ramalláhu na okupovaném Západním břehu Jordánu už dorazily první autobusy. Ve správním centru Palestinské autonomie, kam zamířily autobusy z věznice Ofer na okupovaném palestinském území, vozy přivítaly jásající davy a plačící davy, včetně příbuzných. Nejméně jeden autobus také překročil hranice Pásma Gazy, uvedl úřad Hamásu.

Nahrávám video

Novináři agentury AP viděli několik autobusů s Palestinci přijet k Násirově nemocnici v Chán Júnisu na jihu enklávy. Na místě je vítaly obrovské davy. O převozu části propuštěných Palestinců do Chán Júnisu informuje také televize al-Džazíra.

Nejmenovaný egyptský zdroj uvedl, že 154 z více než 1,9 tisíce Palestinců propuštěných Izraelem bylo převezeno do Egypta a budou podle dohody o příměří převezeni do třetích zemí.

Světové reakce

Propuštění rukojmí je podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové úspěchem diplomacie a klíčovým milníkem na cestě k míru. Zajištění míru v Gaze ale bude velmi složité, dodala. EU podle ní ve středu obnoví civilní misi EUBAM Rafah, která bude monitorovat hraniční přechod mezi Gazou a Egyptem. Mise může hrát důležitou roli při podpoře příměří, doplnila Kallasová.

Mise EUBAM Rafah byla zahájena v listopadu 2005 po stažení Izraele z Pásma Gazy, jejím úkolem bylo zajišťovat přítomnost třetí strany na hraničním přechodu Rafah mezi Pásmem Gazy a Egyptem a budovat důvěru mezi izraelskou vládou a Palestinskou autonomií.

Nahrávám video

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila návrat rukojmí za okamžik úlevy pro celý svět. Evropa je podle ní připravena přispět k úspěchu mírového plánu.

Podle britského premiéra Keira Starmera po pondělní první fázi ukončení války na Blízkém východě je třeba v celém regionu zajistit trvalý mír a bezpečnou budoucnost. Dodal, že Británie civilistům v Pásmu Gazy poskytuje dodatečnou humanitární pomoc a bude se snažit urychlit obnovu tohoto území.

Francouzský prezident Emmanuel Macron později uvedl, že mír v Gaze, Izraeli i celém regionu je možný. Dodal, že sdílí radost rodin rukojmí a izraelského lidu.

„Když je dosaženo míru v jedné části světa, přináší to větší naději na mír v dalších regionech, kde je život stále v ohrožení,“ napsal na X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Pracujeme na tom, aby den míru nastal i pro Ukrajinu. Ruská agrese zůstává posledním globálním zdrojem destabilizace. Pokud bylo dosaženo příměří a míru pro Blízký východ, vedení a odhodlání globálních aktérů může jistě fungovat i pro nás, na Ukrajině, v Evropě,“ dodal.

Prezident Petr Pavel uvedl, že navrácení rukojmí do Izraele je významným krokem na cestě k obnovení dialogu. Ocenil osobní angažmá Trumpa i úsilí Egypta, Kataru a dalších zemí, které k výsledku přispěly.

Propuštění izraelských rukojmí je podle premiéra Petra Fialy (ODS) zásadní okamžik. Ocenil, že se Trumpovi podařilo vyjednat příměří, předání zadržovaných a umožnit vstup humanitární pomoci do Gazy. Ministerstvo zahraničí předání rukojmí uvítalo, jde podle něj o milník v naplňování mírové dohody.

„Konečně. Po 738 dnech se vracejí rukojmí – mezi nimi i Němci," uvedl německý kancléř Friedrich Merz. „I zavraždění rukojmí se musejí vrátit domů, aby se s nimi jejich rodiny mohly důstojně rozloučit. Tento den je začátek: začátek uzdravení a krok na cestě k míru na Blízkém východě,“ dodal.

Italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že pondělí je historickým dnem a označila propuštění rukojmí za úspěch mezinárodní diplomacie. Podle ní nastává nová fáze konfliktu, ve které bude nutné upevnit sjednané příměří a dodržovat všechny body dohody mezi Izraelem a Hamásem s cílem vybudovat trvalý mír a stabilitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hegseth se při neohlášené návštěvě Izraele setkal s Netanjahuem, píše Axios

Americký ministr obrany Pete Hegseth se v pondělí při předem neohlášené návštěvě Izraele setkal s tamním premiérem Benjaminem Netanjahuem. S odvoláním na dva informované zdroje o tom napsal server Axios. Návštěva se uskutečnila osm dní před izraelskými parlamentními volbami a v době, kdy Spojené státy s Izraelem jednají o možném obnovení rozsáhlých vojenských operací proti Íránu.
před 10 mminutami

Při sesuvu v nelegálním zlatém dole v Kolumbii zemřelo čtrnáct lidí

Při závalu v nelegálním zlatém dole na jihozápadě Kolumbie zahynulo čtrnáct lidí a dalších sedm utrpělo zranění, uvedla agentura Reuters. Podle místních úřadů se pohřešuje dalších dvanáct až patnáct horníků, informovala stanice al-Džazíra. Neštěstí se stalo v odlehlé oblasti departementu Nariño, která je přístupná pouze lodí nebo malými letadly.
před 1 hhodinou

Ruský útok na Charkovskou oblast má šest obětí včetně dvou dětí

Ruský dronový útok na park v obci Nova Vodolaha v Charkovské oblasti zabil šest lidí, z toho dvě děti, uvedl šéf tamní správy Oleh Syněhubov. Ten dříve informoval o třech dětských obětech. Moskva se nevyjádřila. Agresor udeřil i v noci, v Kyjevě zemřel nejméně jeden člověk a dalších osm lidí bylo zraněno. Ruské rakety zasáhly mimo jiné zdravotnické a vzdělávací zařízení. Zahynula 21letá dívka, sdělil starosta Kyjeva Vitalij Klyčko. Mimo Kyjev útoky zabily ještě nejméně dva lidi.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Putin navrhl Trumpovi americko-čínsko-ruský summit o Ukrajině, píše WSJ

Vládce Kremlu Vladimir Putin navrhl uspořádat příští měsíc summit s prezidentem USA Donaldem Trumpem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Jeho cílem by bylo vyjednat ukončení více než čtyři roky trvající ruské války proti Ukrajině za podmínek výhodných pro Moskvu, napsal americký list The Wall Street Journal (WSJ). Podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy by taková schůzka povzbudila Moskvu v tom, aby ve válce pokračovala. Ministr zahraničí USA Marco Rubio v pondělí Ukrajině a Rusku vzkázal, že by se měly soustředit na ukončení války.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Malijští vojáci s ruskými spojenci nahodile útočili drony a zabíjeli civilisty, uvádí HRW

Ozbrojené síly západoafrického státu Mali a jejich ruští spojenci se v posledních měsících při zesílené ofenzivě proti povstalcům uchýlili k nahodilým úderům bezpilotních letounů a dalšímu porušování lidských práv, což vedlo ke smrti desítek civilistů. Ve své pondělní zprávě to uvedla lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW), kterou citovala agentura Reuters.
před 7 hhodinami

Paříž, Nice, Lille. Francouzská města či jejich části vyhlašují zákaz vycházení

Po víkendových nepokojích a násilnostech v řadě francouzských měst jejich úřady vyhlašují zákaz vycházení od večerních hodin do následujícího rána. Podle agentury Reuters se to týká Lille a okolních měst na severu země, dle AFP také centra Lyonu. Francouzská BFM TV zase informuje o zákazu vycházení pro celou veřejnost v Paříži na Place de la République a kolem Les Halles. Ke kroku dříve vyzval premiér Sebastien Lecornu. Ministr vnitra Laurent Nuňez podal kvůli událostem z víkendu demisi, prezident Emmanuel Macron ji však nepřijal.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rok od krádeže v Louvru. Evropská muzea dál čelí problémům se zabezpečením

Série krádeží v muzeích ve Francii a Španělsku vyvolala otázky ohledně zabezpečení cenných uměleckých děl. Odborníci upozorňují, že samotné kamery ani moderní technologie jejich ochranu nezaručí. Muzea navíc často sídlí v historických budovách, které nejsou na současné bezpečnostní hrozby připravené, a náklady na účinnější zabezpečení mohou dosahovat desítek tisíc eur za jediný obraz.
před 11 hhodinami

Alberta hlasuje o rozvodu s Kanadou. Jde hlavně o ropu

Alberta v pondělí pořádá nezávazné referendum, v němž se obyvatel ptá, zda chtějí zůstat součástí Kanady. Příznivci odtržení kritizují, že Ottawa provincii bohatou na ropu využívá a ohrožuje jeho průmysl. Stoupenci statu quo varují před možnými ekonomickými problémy v případě odluky. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že „v sázce je hodně“ a přirovnal referendum k hlasování o brexitu. Očekává se vysoká účast.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.