Dvacet živých rukojmí je po 738 dnech v Izraeli

Teroristické hnutí Hamás předalo Červenému kříži na jihu Pásma Gazy zbývajících třináct živých izraelských rukojmí, potvrdila izraelská armáda. Její konvoj už předtím převezl sedm dříve propuštěných na vojenskou základnu Reim. Všech dvacet rukojmí, která byla zadržována v Gaze 738 dní, je již na území židovského státu. Hamás také Červenému kříži předal těla čtyř rukojmí, která v zajetí zemřela. Do Ramalláhu na okupovaném Západním břehu Jordánu a do Gazy přijely první autobusy s palestinskými vězni.

Prvními propuštěnými jsou Gali a Ziv Bermanovi, Matan Angrest, Alon Ohel, Omri Miran, Ejtan Mor a Guy Gilboa-Dallal, napsal server The Times od Israel s odkazem na další izraelská média. Skupina byla předána ve městě Gaza v severní části Pásma.

Ve druhé fázi poté byli asi o tři hodiny později na jihu Pásma propuštěni Bar Kuperstein, Evjatar David, Rom Breslavski, Josef Chaim Ohana, Segev Kalfon, Avinatan Or, Elkana Bohbot, Maxim Harkin, Nimrod Kohen, Matan Zanghauer, David a Ariel Cuniovi a Ejtan Horn.

Nahrávám video

Katarská televizní stanice al-Džazíra s odvoláním na svého reportéra napsala, že rukojmí propuštěná v první skupině byla schopna chůze bez cizí pomoci. Server The Times of Israel s odvoláním na nejmenovaného představitele Červeného kříže napsal, že propuštění ve druhé skupině jsou v uspokojivém stavu.

Obě skupiny byly poté v doprovodu vojáků dopraveny na vojenskou základnu na území Izraele, kde se propuštění setkali s příbuznými a podstoupili předběžnou lékařskou prohlídku. První z nich pak byli odsud letecky dopraveni do izraelských nemocnic.

Zprávu o propuštění rukojmí na náměstí v Tel Avivu jásotem i slzami uvítaly desetitisíce shromážděných Izraelců. „Hlavní emocí je dočasné sjednocení, překrytí všech zákopů uvnitř izraelské společnosti sdílenou radostí,“ popsal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Nahrávám video

Předávání těl rukojmí

V držení Hamásu nyní nezůstávají poprvé od roku 2014 žádná živá rukojmí. V pondělí vpodvečer pak Hamás předal dvě těla rukojmí a o něco později další dvě z celkem 28, která do pondělí v Pásmu Gazy byla. Tvrdí, že neví, kde jsou pohřbena všechna ostatní, a proto jejich vrácení může trvat déle.

Vyjádření teroristů kritizoval izraelský ministr obrany Jisra'el Kac, podle něhož jakékoliv zdržení bude považováno za hrubé porušení dohody a přijde na něj náležitá reakce.

Dohoda obou stran počítá s tím, že do 72 hodin od částečného stažení izraelské armády, které se uskutečnilo v pátek, budou Izraeli předána i těla všech zesnulých rukojmí. Jedním z nich je voják zabitý v průběhu jedné z předešlých válek v roce 2014.

Nahrávám video

Propuštění palestinských vězňů

Z věznice na jihu Izraele prakticky současně s předáním zbývajících třinácti živých Izraelců odjely autobusy s propuštěnými palestinskými vězni. Židovský stát výměnou v rámci první fáze mírového plánu propustil ze svých věznic 250 doživotně odsouzených Palestinců a více než sedmnáct set těch, kteří byli zatčeni v Pásmu Gazy od začátku války v říjnu 2023.

Do Ramalláhu na okupovaném Západním břehu Jordánu už dorazily první autobusy. Ve správním centru Palestinské autonomie, kam zamířily autobusy z věznice Ofer na okupovaném palestinském území, vozy přivítaly jásající davy a plačící davy, včetně příbuzných. Nejméně jeden autobus také překročil hranice Pásma Gazy, uvedl úřad Hamásu.

Nahrávám video

Novináři agentury AP viděli několik autobusů s Palestinci přijet k Násirově nemocnici v Chán Júnisu na jihu enklávy. Na místě je vítaly obrovské davy. O převozu části propuštěných Palestinců do Chán Júnisu informuje také televize al-Džazíra.

Nejmenovaný egyptský zdroj uvedl, že 154 z více než 1,9 tisíce Palestinců propuštěných Izraelem bylo převezeno do Egypta a budou podle dohody o příměří převezeni do třetích zemí.

Světové reakce

Propuštění rukojmí je podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové úspěchem diplomacie a klíčovým milníkem na cestě k míru. Zajištění míru v Gaze ale bude velmi složité, dodala. EU podle ní ve středu obnoví civilní misi EUBAM Rafah, která bude monitorovat hraniční přechod mezi Gazou a Egyptem. Mise může hrát důležitou roli při podpoře příměří, doplnila Kallasová.

Mise EUBAM Rafah byla zahájena v listopadu 2005 po stažení Izraele z Pásma Gazy, jejím úkolem bylo zajišťovat přítomnost třetí strany na hraničním přechodu Rafah mezi Pásmem Gazy a Egyptem a budovat důvěru mezi izraelskou vládou a Palestinskou autonomií.

Nahrávám video

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila návrat rukojmí za okamžik úlevy pro celý svět. Evropa je podle ní připravena přispět k úspěchu mírového plánu.

Podle britského premiéra Keira Starmera po pondělní první fázi ukončení války na Blízkém východě je třeba v celém regionu zajistit trvalý mír a bezpečnou budoucnost. Dodal, že Británie civilistům v Pásmu Gazy poskytuje dodatečnou humanitární pomoc a bude se snažit urychlit obnovu tohoto území.

Francouzský prezident Emmanuel Macron později uvedl, že mír v Gaze, Izraeli i celém regionu je možný. Dodal, že sdílí radost rodin rukojmí a izraelského lidu.

„Když je dosaženo míru v jedné části světa, přináší to větší naději na mír v dalších regionech, kde je život stále v ohrožení,“ napsal na X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Pracujeme na tom, aby den míru nastal i pro Ukrajinu. Ruská agrese zůstává posledním globálním zdrojem destabilizace. Pokud bylo dosaženo příměří a míru pro Blízký východ, vedení a odhodlání globálních aktérů může jistě fungovat i pro nás, na Ukrajině, v Evropě,“ dodal.

Prezident Petr Pavel uvedl, že navrácení rukojmí do Izraele je významným krokem na cestě k obnovení dialogu. Ocenil osobní angažmá Trumpa i úsilí Egypta, Kataru a dalších zemí, které k výsledku přispěly.

Propuštění izraelských rukojmí je podle premiéra Petra Fialy (ODS) zásadní okamžik. Ocenil, že se Trumpovi podařilo vyjednat příměří, předání zadržovaných a umožnit vstup humanitární pomoci do Gazy. Ministerstvo zahraničí předání rukojmí uvítalo, jde podle něj o milník v naplňování mírové dohody.

„Konečně. Po 738 dnech se vracejí rukojmí – mezi nimi i Němci," uvedl německý kancléř Friedrich Merz. „I zavraždění rukojmí se musejí vrátit domů, aby se s nimi jejich rodiny mohly důstojně rozloučit. Tento den je začátek: začátek uzdravení a krok na cestě k míru na Blízkém východě,“ dodal.

Italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že pondělí je historickým dnem a označila propuštění rukojmí za úspěch mezinárodní diplomacie. Podle ní nastává nová fáze konfliktu, ve které bude nutné upevnit sjednané příměří a dodržovat všechny body dohody mezi Izraelem a Hamásem s cílem vybudovat trvalý mír a stabilitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoJihokorejská loděnice patří ke špičce, využívá toho i americké námořnictvo

Spojené státy a Jižní Korea prohlubují spolupráci v lodním průmyslu. Přestože americké námořnictvo je nejsilnější na světě, loděnice po desetiletích útlumu nemají kapacitu pro rychlou výstavbu ani údržbu flotily. Naopak Jižní Korea má špičkové technologie i zkušenosti. ČT získala exkluzivní přístup do největších loděnic na světě v jihokorejském Ulsanu. HD Hyundai zde vyrábí obří tankery a kontejnerové lodě pro světový obchod, ale také torpédoborce, fregaty a ponorky pro jihokorejské námořnictvo a zahraniční zákazníky. Propojení civilní a vojenské výroby je jednou z hlavních konkurenčních výhod.
před 6 hhodinami

Na poctu válečnému zločinci Mladičovi přijel i srbský ministr spravedlnosti

Dva dny před chystaným pohřbem se v sobotu v Bělehradě konala veřejná pocta zemřelému bosenskosrbskému válečnému zločinci Ratku Mladičovi. Akce se zúčastnily desítky bývalých vojáků, rodinní příslušníci i srbští činitelé včetně ministra spravedlnosti Nenada Vujiće, informovala agentura AFP.
před 11 hhodinami

Americký velvyslanec popřel plán na vysídlení Palestinců, který už Izraelci představili

Neexistuje žádný plán na nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, řekl při své sobotní návštěvě okupovaného Západního břehu americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir přitom už takový návrh představil. A o stejném záměru hovořil rovněž izraelský ministr obrany Jisra'el Kac.
před 13 hhodinami

Rusko udeřilo na letiště v Kyjevě, ukrajinskému příměří navzdory

Rusko v noci na sobotu udeřilo na letiště v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dal útok do souvislosti s návštěvou amerických vyjednavačů. Kreml pak během dne oznámil, že ruský vládce Vladimir Putin vydal pokyn zastavit palbu na ukrajinskou metropoli na tři dny, avšak až od sobotní půlnoci. Ukrajina přitom vyhlásila příměří na celý víkend a k dodržování vybídla i Moskvu. Ta však výzvy nedbala a zabíjela na několika místech Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoNechceme mít v Moskvě nepřítele, říká arménský prezident

Jerevan už nechce budovat diplomacii na historických křivdách – nyní usiluje s partnery, včetně Baku a Ankary, o nové vztahy založené na respektu a spolupráci. Arménský prezident Vahagn Chačaturjan v exkluzivním rozhovoru pro ČT kvitoval, že od ledna 2025 se na hranicích Ázerbájdžánu a Arménie nestřílelo. Přiznal, že vztahy jeho země s Ruskem také procházejí výraznými změnami. Doplnil ale, že i přes snahy Jerevanu o užší spolupráci s Evropskou unií rozhodně nechce mít v Moskvě nepřítele.
před 20 hhodinami

Federální soud prodloužil zákaz Trumpova omezení korespondenčního hlasování

Soudkyně federálního soudu v Bostonu Indira Talwaniová prodloužila zákaz, který brání americké poštovní službě USPS zavést opatření prezidenta Donalda Trumpa omezující korespondenční hlasování v listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí představuje další překážku pro Trumpovu administrativu v době, kdy jednotlivé státy začínají rozesílat hlasovací lístky, napsala agentura AP.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.