Dvacet živých rukojmí je po 738 dnech v Izraeli

Teroristické hnutí Hamás předalo Červenému kříži na jihu Pásma Gazy zbývajících třináct živých izraelských rukojmí, potvrdila izraelská armáda. Její konvoj už předtím převezl sedm dříve propuštěných na vojenskou základnu Reim. Všech dvacet rukojmí, která byla zadržována v Gaze 738 dní, je již na území židovského státu. Hamás také Červenému kříži předal těla čtyř rukojmí, která v zajetí zemřela. Do Ramalláhu na okupovaném Západním břehu Jordánu a do Gazy přijely první autobusy s palestinskými vězni.

Prvními propuštěnými jsou Gali a Ziv Bermanovi, Matan Angrest, Alon Ohel, Omri Miran, Ejtan Mor a Guy Gilboa-Dallal, napsal server The Times od Israel s odkazem na další izraelská média. Skupina byla předána ve městě Gaza v severní části Pásma.

Ve druhé fázi poté byli asi o tři hodiny později na jihu Pásma propuštěni Bar Kuperstein, Evjatar David, Rom Breslavski, Josef Chaim Ohana, Segev Kalfon, Avinatan Or, Elkana Bohbot, Maxim Harkin, Nimrod Kohen, Matan Zanghauer, David a Ariel Cuniovi a Ejtan Horn.

Nahrávám video

Katarská televizní stanice al-Džazíra s odvoláním na svého reportéra napsala, že rukojmí propuštěná v první skupině byla schopna chůze bez cizí pomoci. Server The Times of Israel s odvoláním na nejmenovaného představitele Červeného kříže napsal, že propuštění ve druhé skupině jsou v uspokojivém stavu.

Obě skupiny byly poté v doprovodu vojáků dopraveny na vojenskou základnu na území Izraele, kde se propuštění setkali s příbuznými a podstoupili předběžnou lékařskou prohlídku. První z nich pak byli odsud letecky dopraveni do izraelských nemocnic.

Zprávu o propuštění rukojmí na náměstí v Tel Avivu jásotem i slzami uvítaly desetitisíce shromážděných Izraelců. „Hlavní emocí je dočasné sjednocení, překrytí všech zákopů uvnitř izraelské společnosti sdílenou radostí,“ popsal blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Nahrávám video

Předávání těl rukojmí

V držení Hamásu nyní nezůstávají poprvé od roku 2014 žádná živá rukojmí. V pondělí vpodvečer pak Hamás předal dvě těla rukojmí a o něco později další dvě z celkem 28, která do pondělí v Pásmu Gazy byla. Tvrdí, že neví, kde jsou pohřbena všechna ostatní, a proto jejich vrácení může trvat déle.

Vyjádření teroristů kritizoval izraelský ministr obrany Jisra'el Kac, podle něhož jakékoliv zdržení bude považováno za hrubé porušení dohody a přijde na něj náležitá reakce.

Dohoda obou stran počítá s tím, že do 72 hodin od částečného stažení izraelské armády, které se uskutečnilo v pátek, budou Izraeli předána i těla všech zesnulých rukojmí. Jedním z nich je voják zabitý v průběhu jedné z předešlých válek v roce 2014.

Nahrávám video

Propuštění palestinských vězňů

Z věznice na jihu Izraele prakticky současně s předáním zbývajících třinácti živých Izraelců odjely autobusy s propuštěnými palestinskými vězni. Židovský stát výměnou v rámci první fáze mírového plánu propustil ze svých věznic 250 doživotně odsouzených Palestinců a více než sedmnáct set těch, kteří byli zatčeni v Pásmu Gazy od začátku války v říjnu 2023.

Do Ramalláhu na okupovaném Západním břehu Jordánu už dorazily první autobusy. Ve správním centru Palestinské autonomie, kam zamířily autobusy z věznice Ofer na okupovaném palestinském území, vozy přivítaly jásající davy a plačící davy, včetně příbuzných. Nejméně jeden autobus také překročil hranice Pásma Gazy, uvedl úřad Hamásu.

Nahrávám video

Novináři agentury AP viděli několik autobusů s Palestinci přijet k Násirově nemocnici v Chán Júnisu na jihu enklávy. Na místě je vítaly obrovské davy. O převozu části propuštěných Palestinců do Chán Júnisu informuje také televize al-Džazíra.

Nejmenovaný egyptský zdroj uvedl, že 154 z více než 1,9 tisíce Palestinců propuštěných Izraelem bylo převezeno do Egypta a budou podle dohody o příměří převezeni do třetích zemí.

Světové reakce

Propuštění rukojmí je podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové úspěchem diplomacie a klíčovým milníkem na cestě k míru. Zajištění míru v Gaze ale bude velmi složité, dodala. EU podle ní ve středu obnoví civilní misi EUBAM Rafah, která bude monitorovat hraniční přechod mezi Gazou a Egyptem. Mise může hrát důležitou roli při podpoře příměří, doplnila Kallasová.

Mise EUBAM Rafah byla zahájena v listopadu 2005 po stažení Izraele z Pásma Gazy, jejím úkolem bylo zajišťovat přítomnost třetí strany na hraničním přechodu Rafah mezi Pásmem Gazy a Egyptem a budovat důvěru mezi izraelskou vládou a Palestinskou autonomií.

Nahrávám video

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová označila návrat rukojmí za okamžik úlevy pro celý svět. Evropa je podle ní připravena přispět k úspěchu mírového plánu.

Podle britského premiéra Keira Starmera po pondělní první fázi ukončení války na Blízkém východě je třeba v celém regionu zajistit trvalý mír a bezpečnou budoucnost. Dodal, že Británie civilistům v Pásmu Gazy poskytuje dodatečnou humanitární pomoc a bude se snažit urychlit obnovu tohoto území.

Francouzský prezident Emmanuel Macron později uvedl, že mír v Gaze, Izraeli i celém regionu je možný. Dodal, že sdílí radost rodin rukojmí a izraelského lidu.

„Když je dosaženo míru v jedné části světa, přináší to větší naději na mír v dalších regionech, kde je život stále v ohrožení,“ napsal na X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Pracujeme na tom, aby den míru nastal i pro Ukrajinu. Ruská agrese zůstává posledním globálním zdrojem destabilizace. Pokud bylo dosaženo příměří a míru pro Blízký východ, vedení a odhodlání globálních aktérů může jistě fungovat i pro nás, na Ukrajině, v Evropě,“ dodal.

Prezident Petr Pavel uvedl, že navrácení rukojmí do Izraele je významným krokem na cestě k obnovení dialogu. Ocenil osobní angažmá Trumpa i úsilí Egypta, Kataru a dalších zemí, které k výsledku přispěly.

Propuštění izraelských rukojmí je podle premiéra Petra Fialy (ODS) zásadní okamžik. Ocenil, že se Trumpovi podařilo vyjednat příměří, předání zadržovaných a umožnit vstup humanitární pomoci do Gazy. Ministerstvo zahraničí předání rukojmí uvítalo, jde podle něj o milník v naplňování mírové dohody.

„Konečně. Po 738 dnech se vracejí rukojmí – mezi nimi i Němci," uvedl německý kancléř Friedrich Merz. „I zavraždění rukojmí se musejí vrátit domů, aby se s nimi jejich rodiny mohly důstojně rozloučit. Tento den je začátek: začátek uzdravení a krok na cestě k míru na Blízkém východě,“ dodal.

Italská premiérka Giorgia Meloniová uvedla, že pondělí je historickým dnem a označila propuštění rukojmí za úspěch mezinárodní diplomacie. Podle ní nastává nová fáze konfliktu, ve které bude nutné upevnit sjednané příměří a dodržovat všechny body dohody mezi Izraelem a Hamásem s cílem vybudovat trvalý mír a stabilitu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na Islandu začalo referendum o obnovení přístupových jednání s EU

Na Islandu v 11:00 začalo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.
11:00Aktualizovánopřed 1 mminutou

Ruský útok na oblast kolem Buči nepřežilo 27 lidí, uvedly místní úřady

Při nočním ruském útoku na oblast kolem ukrajinského města Buča poblíž Kyjeva zahynulo nejméně 27 lidí. Dalších 42 lidí bylo zraněno. Z oblasti zasažené útokem se evakuuje více než 380 osob. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedl šéf správy Kyjevské oblasti Tymur Tkačenko.
11:01Aktualizovánopřed 50 mminutami

Němci se podle médií vrací z dovolené v zahraničí s menším pocitem převahy

Němci se dříve z dovolené vraceli odpočatí a s pocitem, že v jejich vlasti funguje všechno lépe než v zahraničí. Podle německých médií se ale tento pocit spokojenosti a jisté civilizační převahy v posledních letech vytrácí. Němci se totiž vrací do země, v níž jsou silnice a mosty často v horším stavu než jinde, vlaky jsou bez klimatizace a mají zpoždění, internet nefunguje a úřady místo digitalizace nadále nabízejí možnost komunikace přes fax. Podle psychologa by změna vnímání vlastní země mohla být nebezpečná i pro německou demokracii.
před 2 hhodinami

Nezvěstných v Nepálu jsou tři tisíce. Počasí komplikuje pátrání

Úřady v Nepálu kvůli dešti a mlze přerušily pátrací a záchranné akce po povodni, píše Reuters. Ta má v severním Nepálu již přes šest set obětí, informovaly v sobotu agentury s odvoláním na místní policii. Téměř tři tisíce lidí jsou navíc stále pohřešovány: 2426 v Nepálu a nejméně 558 v Tibetu, píše Reuters. Podle agentury AP jsou mezi pohřešovanými i stovky cizinců. Ministr financí Nepálu požádal o zahraniční pomoc a sdělil, že bude třeba čtyři až pět miliard dolarů na obnovu.
06:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Dánský program nucené antikoncepce v Grónsku nebyl podle expertů genocidou

K nucené antikoncepci grónských žen ve druhé polovině minulého století nemělo podle tamního premiéra Jense-Frederika Nielsena nikdy dojít. Řekl to na úvod tiskové konference, během níž představil závěry nezávislého vyšetřování odborné komise ohledně případu spirála – kampaně na kontrolu porodnosti na arktickém ostrově. Experti zkoumali mimo jiné, zda šlo ze strany Dánska o genocidu.
před 5 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 7 hhodinami

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
01:29Aktualizovánopřed 9 hhodinami

„Neochvějně věřil v norský lid.“ Zemřel norský král Harald V.

Ve věku 89 let zemřel po dlouhé nemoci norský král Harald V. Oznámil to tamní královský palác. Monarcha byl od minulého pondělí v péči lékařů a ve čtvrtek palác oznámil, že se jeho stav zhoršil. Harald V. byl nejstarším vládnoucím evropským panovníkem. Po smrti Haralda V. se novým norským králem stává jeho syn Haakon VIII. Rakev s jeho tělem v pátek večer doprovázely tisíce Norů.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.