Veronika Kuchyňová Šmigolová

Někteří z posledních dvaceti živých izraelských rukojmích, kteří se dostali v pondělí na svobodu, začali mluvit se svými blízkými o dvou letech strávených v zajetí Hamásu a jeho spřátelených teroristických skupin v Pásmu Gazy. Podle zprávy televize Channel 12 byli často izolovaní od okolního světa, hladověli a někteří byli údajně mučeni, píše portál Times of Israel.

Teroristické hnutí Hamás předalo Červenému kříži na jihu Pásma Gazy zbývajících třináct živých izraelských rukojmí, potvrdila izraelská armáda. Její konvoj už předtím převezl sedm dříve propuštěných na vojenskou základnu Reim. Všech dvacet rukojmí, která byla zadržována v Gaze 738 dní, je již na území židovského státu. Hamás také Červenému kříži předal těla čtyř rukojmí, která v zajetí zemřela. Do Ramalláhu na okupovaném Západním břehu Jordánu a do Gazy přijely první autobusy s palestinskými vězni.

Dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás vstoupila dle egyptských médií v platnost. Obě strany souhlasily s první fází mírového plánu, který dříve oznámil prezident USA Donald Trump. Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ale uvedla, že klid zbraní začne platit až během 24 hodin po schválení dohody vládou židovského státu. Ta se sešla ve čtvrtek vpodvečer. Hamás již začátek příměří vyhlásil. Podle Trumpa budou izraelská rukojmí propuštěna na začátku příštího týdne.

Mezinárodní situace ve světě je napjatá. Přes tři roky trvá plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu a konflikty probíhají i na Blízkém východě. Řada českých diplomatů tak působí ve válečných podmínkách. „To nejpodstatnější, proč tuto práci děláme (…), je láska k vlasti – projevuje se tím, že jste ochoten do těchto zemí jezdit, sloužit a dělat tam práci pro Českou republiku a pro její občany,“ sdělil Petr Hladík z ministerstva zahraničí v pořadu 90′ ČT24, který moderoval Jiří Václavek.

Druhý repatriační let dorazil do Prahy s více než osmdesáti osobami, které se rozhodly opustit Izrael kvůli konfliktu mezi ním a Íránem, sdělila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Letadlo přistálo na kbelském letišti krátce před 01:00 SELČ. Už v úterý vládní speciál evakuoval do Česka z Izraele 66 lidí. Dalších asi třicet až padesát Čechů využilo možnosti jiných letadel, třeba slovenského vládního speciálu.

V sobotu poletí druhý repatriační let českých občanů z Izraele, který je od minulého pátku v konfliktu s Íránem. Uvedla to ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Stroj Airbus má kapacitu okolo osmdesáti lidí, bude zřejmě naplněn. V Praze už jsou Češi evakuovaní z ambasády v hlavním íránském městě Teheránu.

Na kbelském letišti v Praze přistálo v úterý brzy ráno letadlo, které Česko vyslalo pro své občany v Izraeli. Vládní speciál přepravil 66 lidí, všichni jsou v pořádku, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Letadlo přepravilo Čechy, kteří se rozhodli opustit Izrael kvůli nynějšímu konfliktu s Íránem. Kvůli bojům mezi znepřátelenými zeměmi byl uzavřen izraelský vzdušný prostor a dopravci od pátku ruší spoje mezi Prahou a Tel Avivem.

Ve slovenské metropoli večer přistálo letadlo, které z Jordánska dopravilo lidi evakuované z židovského státu v souvislosti s konfliktem mezi Izraelem a Íránem. Mezi nimi jsou i Češi. Ráno pak vyjel do Egypta konvoj s českými občany. Vládní speciál je pak ještě v pondělí přepraví do Prahy, řekla velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová. Krizová situace podle ní může trvat i několik týdnů.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) při středečním jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem podpořil Izrael v jeho boji s terorismem. Netanjahu poděkoval české vládě za veškerou podporu, uvedl na síti X Lipavský, který bude v Izraeli do čtvrtka. Ministr v Izraeli také slavnostně uvedl kontaktní ambasádu NATO, jejíž roli velvyslanectví Česka nedávno převzalo.

Izraelský bezpečnostní kabinet doporučil schválit dohodu o příměří v Pásmu Gazy, informují agentury s odvoláním na kancelář premiéra Benjamina Netanjahua. V pátek odpoledne o tom začala jednat celá izraelská vláda, debata se protáhla do večera a trvá tak už několik hodin. Média očekávají potvrzení dohody. Pokud tak učiní včas, měl by klid zbraní podle izraelských médií vstoupit v platnost v neděli ve 12:15 místního času (11:15 SEČ) a ještě ten den by teroristické hnutí Hamás mělo propustit první z rukojmí.

Příměří v Pásmu Gazy začne platit 19. ledna, uvedl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Oficiálně tak potvrdil dosažení dohody, o kterém dříve informovala média z neoficiálních zdrojů. Dohoda má zajistit přerušení bojů na šest týdnů, osvobození 33 rukojmí držených v Pásmu Gazy a propuštění zhruba tisícovky palestinských vězňů. Dohodu Hamás už potvrdil, podle Izraele se ale stále pracuje na jejích konečných detailech.

Nový izraelský ministr obrany Jisrael Kac chce pokračovat v útocích proti Hizballáhu, dokud se na šedesát tisíc evakuovaných Izraelců nebude moci vrátit domů. Protiraketová obrana židovského státu je vysoce účinná, celé území ale stoprocentně neochrání. To je případ například kibucu Kfar Masaryk, kde raketa zabila vnuka jednoho z českých zakladatelů.

Bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý se domnívá, že noční izraelský útok proti vojenským cílům v Íránu, který byl odvetou za nedávné raketové údery Teheránu, byl „poměrně komplexní a masivní“. Zároveň upozornil, že nebýt tlaku mezinárodního společenství, mohl být ještě rozsáhlejší a vedený proti většímu počtu cílů. Šedivý si myslí, že Teherán na nálety Izraele nějak odpovědět musí. Nepředpokládá však, že by byl případný íránský protiúder masivní.

Palestinské teroristické hnutí Hamás potvrdilo smrt svého vůdce Jahjáa Sinvára. Jeho zástupce pro Pásmo Gazy a hlavní vyjednavač Chalíl Hajjá uvedl, že byl zabit v boji. Podle bezpečnostního analytika Otakara Foltýna je smrt vůdce pro Hamás psychologickou ranou, hnutí ale oslabují hlavně efektivní izraelské útoky. Armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý si myslí, že Sinvárova smrt je šancí, jak zastavit válku a osvobodit rukojmí.

Zabitím nejvyššího vůdce Hamásu Ismáíla Haníji a šéfa vojenského křídla této teroristické organizace Muhammada Dejfa se izraelský premiér Benjamin Netanjahu snaží konflikt eskalovat kvůli svému politickému přežití. V pořadu Události, komentáře to uvedl odborník na Blízký východ Marek Čejka. Velvyslankyně Česka v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová s tímto výkladem ale nesouhlasí.

Na českém velvyslanectví v Tel Avivu pokřtili anglické vydání knihy pražské rodačky Hany Sternlichtové, která přežila nacistické koncentrační tábory. Její vzpomínky už vyšly hebrejsky i česky a teď míří za globálním publikem pod názvem The Girl from Terezin, tedy Dívka z Terezína. Den památky šoa a hrdinství, který připadl na pondělí, si lidé připomněli na desítkách míst napříč Českem.

Do Česka přijede skupina sedmnácti izraelských vojáků, kteří mají za sebou traumata z války v Gaze – fyzická i duševní. Týdenní pobyt zorganizovali krajani a česká ambasáda. Pozornost izraelské veřejnosti i médií je momentálně silně upřená k počtům padlých. K nim je ovšem nutno přičíst i tisíce zraněných.

Iráckou vojenskou základnu asi 50 kilometrů jižně od Bagdádu v noci na sobotu otřásla rozsáhlá exploze, informovaly zahraniční tiskové agentury. Irácká armáda uvedla, že při ní zemřel jeden člověk a dalších osm lidí bylo zraněno. Dodala také, že v době výbuchu v okolí základny nezaznamenala dron ani bojové letadlo. Podle některých spekulací v tisku mohlo jít o letecký úder v době vyhroceného napětí mezi Izraelem a Íránem. Vojenskou základnu, kterou exploze otřásla, totiž využívají i proíránské skupiny.

O plném členství Palestiny v OSN má tento týden jednat Rada bezpečnosti. Bezpečnostní analytik Josef Kraus z Masarykovy univerzity se domnívá, že jde pouze o politické gesto, které nepovede k žádnému výsledku. Podle velvyslankyně Česka v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové by případné schválení bylo odměnou za říjnový útok teroristů z Hamásu na židovský stát. Oba byli hosty pořadu Události, komentáře, kde se věnovali i případné izraelské odpovědi na íránský útok.

Nikol Cohen a její rodina mají v domě kryt. Jeho vybavení kontrolovala pár dní před sobotním íránským útokem. „Jestli všechno máme, nějaké minimální zásoby, potraviny, léky. Ať to tam je přichystané, podmínky na přespání. To tak dělali téměř všichni,“ sděluje Češka žijící v Izraeli.

Palestinské teroristické hnutí Hamás propustilo 24 rukojmí včetně 13 izraelských žen a dětí, které od říjnového útoku drželo v zajetí v Pásmu Gazy. Informoval o tom Mezinárodní výbor Červeného kříže, který pomáhal s převozem osvobozených lidí přes hraniční přechod Rafáh do Egypta. Mezi propuštěnými je rovněž deset Thajců a jeden občan Filipín, uvedlo katarské ministerstvo zahraničí. Izrael na základě dohody o čtyřdenním příměří propustil ze svých věznic 39 palestinských žen a dospívajících chlapců, kteří si odpykávali tresty za zločiny spáchané v Izraeli nebo na Západním břehu.

Izraelské zemědělství má v době války proti teroristickému hnutí Hamás problémy s pracovníky. Pomoct podnikům se snaží také české velvyslanectví. Sestavilo tým dobrovolníků, kteří pracují na farmě vzdálené šest kilometrů od hranice s Gazou. Natáčel tam zpravodaj ČT David Borek.

Antisemitismus nezmizel, jen nebyl vidět a teď znovu vyvěrá ze spodních pater, uvedl v pořadu Události, komentáře ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v souvislosti s antisemitskými projevy v evropských městech. Podle české velvyslankyně  v Izraeli Veroniky Kuchyňové Šmigolové nese antisemitismus Izrael velmi těžce, protože je to on, kdo byl napaden teroristy.

Obětí útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael je i český občan. Jeho smrt ve středu potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Dvaadvacetiletý muž podle serveru Novinky.cz zahynul při útoku 7. října v kibucu Nirim.