Katar potvrdil dohodu o příměří mezi Izraelem a Hamásem

4 minuty
Události: Naděje na dohodu o příměří
Zdroj: ČT24

Příměří v Pásmu Gazy začne platit 19. ledna, uvedl katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Oficiálně tak potvrdil dosažení dohody, o kterém dříve informovala média z neoficiálních zdrojů. Dohoda má zajistit přerušení bojů na šest týdnů, osvobození 33 rukojmí držených v Pásmu Gazy a propuštění zhruba tisícovky palestinských vězňů. Dohodu Hamás už potvrdil, podle Izraele se ale stále pracuje na jejích konečných detailech.

Sání na tiskové konferenci uvedl, že „strany bojující v Pásmu Gazy dosáhly dohody o výměně rukojmí a vězňů“ a o přerušení bojů mezi izraelskými silami a ozbrojenci Hamásu a dalších palestinských organizací. Potvrdil některé klíčové body dohody, o kterých dříve informovala média. Klid zbraní má trvat 42 dnů, během kterých Hamás propustí 33 rukojmí.

Mezi propuštěnými budou podle Sáního ženy, děti, nemocní, senioři a zranění. V zajetí Hamásu by měli zatím zůstat izraelští vojáci, kteří by se mohli dostat na svobodu v dalších fázích příměří. Podle několika zdrojů se výměnou za osvobození rukojmí vyjednávalo o propuštění zhruba tisícovky Palestinců z izraelských vězení. Sání žádné konkrétní číslo nezmínil.

Podle Sáního se izraelští vojáci v první fázi stáhnou z obytných oblastí v Pásmu Gazy a „zůstanou na hranicích“. Dohoda počítá také s výrazným navýšením humanitární pomoci pro boji těžce poničenou oblast. Podle agentury AFP jedná Egypt o obnovení provozu na hraničním přechodu Rafáh, který je pro zásobování Gazy klíčovým vstupním bodem.

Pokud dohoda vstoupí v platnost, budou přerušeny boje, které začaly v říjnu 2023 a přerušilo je jen týdenní příměří v listopadu téhož roku. Podle katarského premiéra začnou během klidu zbraní jednání o dalších dvou etapách příměří, které by měly následně vést k trvalému zastavení bojů. Katar, Spojené státy a Egypt, které zprostředkovávaly jednání o dohodě, budou dodržování příměří sledovat.

11 minut
Horizont ČT24: Česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová o situaci na Blízkém východě
Zdroj: ČT24

Netanjahu poděkoval Bidenovi i Trumpovi

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podle izraelského tisku původně dohodu komentovat neměl. Po desáté večer středoevropského času ale jeho kancelář uvedla, že v telefonickém rozhovoru poděkoval za zprostředkování příměří americkému prezidentu Joeu Bidenovi. Poděkování vyjádřil současně také Bidenovu nástupci v Bílém domě, zvolenému prezidentu Donaldu Trumpovi. Veřejně k dohodě prý Netanjahu promluví až poté, co se dopracují její konečné detaily.

Podle agentury AP vyzval prezident Jicchak Herzog vládu, aby dohodu schválila. Hlasování kabinetu se očekává ve čtvrtek.

Hamás dohodu o příměří přivítal. Jeho představitel podle agentury AFP prohlásil, že to ukazuje „pevnost Palestinců v Pásmu Gazy a selhání snah izraelských okupačních sil“.

Americký prezident Joe Biden prohlásil, že Izrael a Hamás uzavřely dohodu, která přeruší boje v Pásmu Gazy, umožní příliv humanitární pomoci pro Palestince a návrat rukojmí k jejich rodinám. Výsledná dohoda podle něj kopíruje obrysy plánu, který předložil na konci loňského května. „Moje diplomacie nikdy neupustila od snahy dotáhnout to do konce,“ zdůraznil odcházející prezident.

V následném vystoupení před kamerami potvrdil informace, že dohoda počítá se šestitýdenním příměřím, během kterého budou obě strany jednat o dalším postupu. V této první fázi podle něj bude propuštěno také několik rukojmí Hamásu s americkým občanstvím.

V posledních dnech americká vláda spolupracovala s týmem nastupujícího prezidenta Donalda Trumpa, sdělil také Biden. „Máme dohodu pro rukojmí na Blízkém východě. Budou zanedlouho propuštěni,“ uvedl Trump na své sociální síti Truth Social.

Světoví státníci mluví o naději

Na dohodu o příměří reagují i další světoví státníci. „Po patnácti měsících neospravedlnitelného utrpení se lidem v Gaze nesmírně ulevilo a rukojmí a jejich rodiny mají naději,“ napsal francouzský prezident Emmanuel Macron na sociální síti X. „Dohoda musí být dodržována. Rukojmí osvobozena. Gazané zachráněni. Musí přijít politické řešení,“ dodal.

Podle britského premiéra Keira Starmera Izraelci a Palestinci na „opožďovanou“ zprávu o příměří v Pásmu Gazy zoufale čekali. Volá také po navýšení humanitární pomoci pro Pásmo Gazy.

Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové přináší dohoda naději celému regionu. Podobně hovoří i německý kancléř Olaf Scholz. Ten zdůraznil, že dohoda musí být důsledně naplněna a že rukojmí zadržovaná Hamásem se musejí dostat na svobodu. Vývoj uvítal rovněž generální tajemník OSN António Guterres. Prioritou je podle něj nyní zmírnění obrovského utrpení způsobeného konfliktem.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan také vyjádřil naději, že uzavřená dohoda otevře cestu k trvalému míru a stabilitě a bude přínosem pro Palestince, region i celé lidstvo.

Průlom vítají i Lipavský s Fialou

„Příměří mezi Izraelem a Hamásem je klíčovým krokem k ukončení násilí a nadějí pro celý region Blízkého východu,“ napsal ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Neoficiální informace o chystaném příměří dříve uvítal i premiér Petr Fiala (ODS). Po jednání vlády řekl, že by znamenalo velmi výrazný posun v situaci na Blízkém východě.

Velvyslankyně Česka v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová se domnívá, že hlavním faktorem průlomu je nástup administrativy nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. „On opakuje, že chce, aby ve chvíli, kdy nastoupí do funkce, bylo v Gaze příměří,“ sdělila ještě před oficiálním oznámením o dohodě ve vysílání ČT24 s tím, že šlo o tlak primárně na Hamás, ale částečně i na izraelskou vládu.

„Domnívám se, že izraelskou vládou dohoda projde,“ sdělila později. Z veřejných výroků je patrné, že proti ní jsou představitelé krajně pravicových stran Náboženský sionismus a Židovská síla (Ocma Jehudit). Podle velvyslankyně se může stát, že jedna nebo obě strany opustí po schválení vládu. Pokud by to byla jen jedna, není to zásadní problém, pokud obě, vláda by se stala menšinovou, dodala. Podle velvyslankyně ale tento problém vyvstane až v možné další fázi příměří, kdy se bude jednat o úplném ukončení války.

Konflikt v Gaze začal po teroristickém útoku Hamásu a dalších ozbrojenců na Izrael v říjnu 2023, kdy zemřelo na 1200 lidí a 251 osob bylo uneseno do Gazy. Podle médií Hamás a jeho spojenci stále drží 94 rukojmí, zhruba třetina z nich je však podle zpravodajských poznatků zřejmě po smrti.

Úřady ovládané teroristickým hnutím Hamás tvrdí, že v tomto úzkém pobřežním pásmu, které bylo po tvrdé reakci izraelských sil z velké části zničeno, od začátku války zemřelo přes 46 tisíc lidí. Údaje nelze nezávisle ověřit. Drtivá většina ze zdejších 2,3 milionu Palestinců musela opustit své domovy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina potvrdila zásah klíčové ropné rafinerie v Rusku

Ruské ministerstvo obrany mluví o masivním vzdušném útoku na své území. Bezpilotní stroje napadly i ropnou rafinérii, leteckou základnu a tepelnou elektrárnu v ruské Rjazani, píše server RBK-Ukrajina s odkazem na očité svědky. Útok později potvrdil ukrajinský generální štáb. V rafinerii podle ruských telegramových kanálů vypukl požár. Podobná tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Nejméně tři lidé přišli o život při náletu ruských dronů na Kyjevskou oblast, sdělily místní úřady.
06:31Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Britské ostrovy zasáhla bouře Éowyn, statisíce domácností jsou bez proudu

Britské ostrovy zasáhla bouře Éowyn, která způsobila výpadky elektřiny více než tři čtvrtě milionu domácnostem, uzavření škol a zrušení stovek letů. V Irsku a Severním Irsku byla vyhlášena nejvyšší výstraha před větrem, na některých trasách mezi Anglií a Skotskem nejezdí vlaky. Pražské letiště zrušilo čtyři lety do Dublinu a Edinburghu.
11:30Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Na jih USA vpadl arktický vzduch, sněžilo na Floridě a panovaly mrazy

Zatímco Česko během letošní zimy zůstává ušetřeno déletrvajících epizod se silnějšími mrazy, značná část kontinentálních Spojených států zažila v posledních dnech nezvykle rozsáhlý vpád arktického vzduchu. Ten přinesl teploty o 15 až 25 stupňů Celsia nižší oproti dlouhodobým průměrům v této roční době.
před 8 hhodinami

Represe pod maskou milostí. Lukašenko chystá „volby“

Evropský parlament odsoudil režim běloruského diktátora Alexandra Lukašenka jako nelegitimní a zločinný. Nejdéle vládnoucí diktátor v Evropě si o víkendu hodlá pojistit svou moc na dalších pět let „volbami“, které opozice předem označuje za podvod. Minsk sice před hlasováním propustil desítky vězňů, represe vůči kritikům režimu ale v posledních letech zesílily.
06:00Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„V obchodních válkách není vítězů“. Čína s napětím očekává další Trumpovy kroky

Čína s napětím vyhlíží další tahy prezidenta Donalda Trumpa po jeho návratu do Bílého domu. Druhá největší ekonomika světa prozatím Trumpovi nabízí hospodářskou spolupráci, namísto navyšování cel a hrozby obchodní války. Spojené státy a Čínu ale čeká nastavení nové rovnováhy v mnoha dalších rovinách – včetně bezpečnostní a politické.
05:00Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Agentury: Trump nařídil odtajnit spisy o vraždě Kennedyů a Martina Luthera Kinga

Americký prezident Donald Trump nařídil odtajnit vládní spisy týkající se vražd prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho (JFK) v roce 1963, jeho bratra Roberta Kennedyho o pět let později a vůdce hnutí za občanská práva amerických černochů Martina Luthera Kinga, který zahynul také v roce 1968. Ve čtvrtek večer středoevropského času o tom informovaly tiskové agentury.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Za útok u bývalých kanceláří Charlie Hebdo dostal muž 30 let vězení

V Paříži před zvláštním trestním soudem skončil ve čtvrtek proces s mužem původem z Pákistánu, který v roce 2020 napadl dva lidi poblíž bývalých kanceláří satirického časopisu Charlie Hebdo. Ten se stal terčem teroristického útoku na začátku roku 2015. Útočník Zahír Mahmúd byl odsouzen k třiceti letům vězení, napsal web deníku Le Monde (LM). Důvodem pro útok byla podle něj pomsta za hanění proroka Mohameda, protože rouhání se v Mahmúdově rodné zemi, Pákistánu, trestá smrtí.
před 20 hhodinami

Trumpův výnos o neuznání občanství dětí narozených v USA zablokoval soud

Americký soudce dočasně zablokoval platnost nového prezidentského výnosu o občanství, informovala ve čtvrtek agentura AP. Prezident Donald Trump po své pondělní inauguraci podepsal nařízení, podle nějž by úřady neměly automaticky uznávat děti narozené v USA za americké občany, pokud aspoň jeden z rodičů není občanem Spojených států nebo nemá v zemi trvalý pobyt.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...