V Kataru pokračovalo jednání o příměří v Gaze, Hamás čeká na mapy stažení

Dva nejmenované zdroje v úterý sdělily agentuře AP, že teroristické hnutí Hamás souhlasí s návrhem dohody na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí. Zároveň však hnutí po více než osmi hodinách nepřímých rozhovorů oznámilo, že stále čeká, až Izrael předloží mapy znázorňující stažení své armády z Pásma Gazy. V oficiálním prohlášení Hamás uvedl, že jednání, která se konají v Kataru, jsou v závěrečné fázi. Podle mluvčího katarského ministerstva zahraničí jsou jednání nejblíže dohodě za poslední měsíce a podařilo se vyřešit zásadní spory, vyzval ale k opatrnosti. Izraelský zdroj sdělil agentuře Reuters, že jednání jsou blízko k uzavření dohody.

Dva nejmenované zdroje agenturu AP v úterý odpoledne informovaly, že Hamás přijal návrh dohody, která počítá s osvobozením 33 rukojmí, přerušením bojů na 42 dnů a propuštěním stovek palestinských vězňů z izraelských káznic. V oficiálním prohlášení, které Hamás vydal krátce před polednem SEČ, hnutí podle agentury Reuters mluví o závěrečné fázi jednání.

V úterý večer však nejmenovaný představitel Hamásu sdělil agentuře Reuters, že hnutí ještě zprostředkovatelům nepředalo svou odpověď na návrh dohody, neboť Izrael nepředložil mapy znázorňující stažení své armády z Pásma Gazy. Mapy zahrnují koridor Necarim ve střední části Pásma Gazy, oblast Džabálija na severu a Filadelfský koridor na jihu podél hranice s Egyptem.

Izraelské zdroje agenturám AP a Reuters sdělily, že je nutné ještě doladit detaily dohody. „Jsme blízko (k dohodě), ale ještě tam nejsme,“ řekl zdroj agentuře Reuters. Finální dokument navíc musí oficiálně schválit vláda v Jeruzalémě.

Mluvčí katarského ministerstva zahraničí uvedl, že jednání jsou nejblíže k uzavření dohody za poslední měsíce. Podle něj se podařilo vyřešit větší spory, které blokovaly rozhovory. „Věříme, že jsme v závěrečné fázi (jednání),“ uvedl mluvčí, podle kterého by uzavření dohody mohlo nastat „velmi brzy“.

„Neměli bychom mít přehnaná očekávání ohledně toho, co se právě děje,“ podotkl mluvčí zároveň podle agentury AFP. Podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena je však dohoda o příměří na dosah. „Myslím, že příměří dosáhneme,“ citovala ho agentura AP.

O probíhajícím jednání v úterý telefonicky hovořil americký prezident Joe Biden se svým egyptským protějškem Abdal Fattáhem Sísím. Obě strany konfliktu prezidenti vyzvali k pružnému přístupu při vyjednávání, sdělil úřad egyptského prezidenta.

Podrobnosti dohody

Podle pondělních informací BBC by měl Hamás v první fázi osvobodit celkem 34 rukojmí. Tři by se měla dostat na svobodu v první den klidu zbraní, další čtyři o týden později. Izrael by měl propustit tisíc palestinských vězňů, z nichž zhruba pětina strávila v izraelských věznicích patnáct a více let, uvedla v pondělí večer BBC.

Podle agentury AP, která získala text návrhu dohody, jehož autenticitu jí potvrdil jeden egyptský a jeden palestinský zdroj, mluví dokument o osvobození 33 rukojmí včetně pěti izraelských vojaček a propuštění padesáti palestinských vězňů za každého izraelského zajatce.

O stejném počtu potenciálně propuštěných rukojmí informuje i agentura AFP a nejmenovaný izraelský představitel, který hovořil s tamními médii. Podle něho se má jednat o ženy, děti, nemocné a seniory. Představitel také popřel zprávu některých médií, že Izrael předá Hamásu tělo zabitého vůdce hnutí Jahjáa Sinvára.

Stažení izraelské armády

Izraelská armáda by se měla začít stahovat z obydlených částí Pásma Gazy od prvního dne příměří. Odejít z tohoto palestinského území by neměla v první fázi úplně. Ponechala by si kontrolu nad územím u hranic s Egyptem, sdělil zdroj stanici BBC. Píše to i agentura AP s odkazem na text návrhu. Armáda by současně vytvořila zhruba osm set metrů široké nárazníkové pásmo na severní a východní hranici. Jednání o dalších dvou fázích příměří by měla začít šestnáct dnů po vyhlášení klidu zbraní.

Podle médií Hamás a jeho spojenci drží v Pásmu Gazy stále 94 rukojmí. Zhruba třetina z nich je však podle zpravodajských poznatků po smrti.

Válka mezi Izraelem a hnutím Hamás začala po teroristickém útoku Hamásu z předloňského října, kdy v Izraeli zahynulo na 1200 civilistů. Válku přerušilo jen týdenní příměří na konci předloňského listopadu. Podle úterní bilance místních úřadů v Pásmu Gazy, které má pod kontrolou Hamás, při bojích na tomto palestinském území zahynulo už nejméně 46 645 Palestinců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají přes dva a půl tisíce obětí. Režim z toho viní USA a Izrael

Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů v Íránu. Prezident USA Donald Trump podle ní také podněcuje k násilí, hledá záminku pro vojenskou intervenci, ohrožuje suverenitu a bezpečnost Íránu a snaží se destabilizovat vládu. Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti.
03:13Aktualizovánopřed 43 mminutami

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 46 mminutami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 8 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Bill a Hillary Clintonovi odmítli vypovídat v Kongresu o Epsteinovi

Bývalý americký prezident Bill Clinton a jeho manželka a někdejší ministryně zahraničí Hillary Clintonová odmítli vypovídat v Kongresu ohledně případu sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Clintonovi své rozhodnutí oznámili v dopise republikánskému předsedovi sněmovního výboru pro dohled Jamesi Comerovi, který zveřejnil deník The New York Times (NYT).
před 11 hhodinami
Načítání...