Situace se mění a zároveň zůstává stejná, míní odborníci k příměří v Gaze

Uzavření dohody o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás představuje zásadní posun na cestě k trvalému míru, míní odborníci na mezinárodní situaci, které oslovila Česká televize. Nemohlo být přitom podle nich jednoduché jí dosáhnout, protože obě strany deklarovaly cíl tu druhou zcela porazit a zlikvidovat. Velký podíl na dosažení dohody může mít i blížící se nástup zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu, zmínili.

„Je to zásadní posun v celé válce,“ hodnotí dohodu komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland. Na druhou stranu se obává, že válka nedospěla do bodu, který potřebovali Izraelci i obyvatelé Gazy, protože hnutí Hamás nebylo zcela poraženo. „Ještě teď si diktuje podmínky, za jakých bude koho propouštět. Ještě ani teď není zřejmé, kdo všechno je ještě naživu, koho všeho má v rukou,“ prohlásil ke stavu izraelských rukojmí. „Situace se samozřejmě zásadně mění a zároveň se vlastně zásadně nezměnila,“ dodal.

6 minut
90’ ČT24: Komentátor Českého rozhlasu Jan Fingerland o situaci na Blízkém východě
Zdroj: ČT24

Fingerland připomněl, že Hamás má nadále kapacity s Izraelci bojovat. „Evidentně má stále výbušniny, střelivo, dokonce schopnost posílat rakety do Izraele. Podle některých tvrzení získává Hamás do svých řad více lidí, než kolik se Izraelcům podařilo zabít, zranit nebo zajmout,“ řekl také. Je tedy prakticky jisté, že Hamás bude nadále v Pásmu Gazy u moci, dodal.

Velkou roli v dojednání příměří měly pak podle Fingerlanda Spojené státy, kde prý mohl mít vliv i nastupující prezident Donald Trump, dále nespokojenost izraelské armády s nedostatečně stanovenými politickými cíli války a dobrá znalost izraelské společnosti ze strany Hamásu, kterému se dařilo izraelskou veřejnost díky tomu ovlivňovat.

Obě strany musely ustoupit, míní Bříza

„Je potřeba k tomu říct, že Izrael prokázal, že je schopen nějakého kompromisu a že je schopen uzavřít mír,“ podotkl pro ČT Vlastislav Bříza z katedry mezinárodních vztahů FSV UK. Z neochoty válku ukončit byl obviňován zejména izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Přitom on ve své podstatě (…) žádný válečný štváč nebyl, mnoho válek nevedl a k téhle byl také donucen,“ řekl.

10 minut
Studio ČT24: Vlastislav Bříza z katedry mezinárodních vztahů FSV UK o příměří v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Podle Břízy je zjevné, že obě strany musely v zájmu uzavření příměří učinit ústupky. „Netanjahu to ještě bude muset v rámci své bezpečnostní rady prosadit tak, aby ta dohoda opravdu byla z izraelské strany naplněna,“ zmínil. Jednoduché vyjednávání nemohlo být ani ze strany Hamásu, podle Břízy chtěl bojovat „doslova a do písmene do posledního obyvatele Izraele“.

„Ostruhy“ za dojednání příměří si bude přivlastňovat Trump, podotkl Bříza s tím, že jeho brzké ujmutí se moci a silně proizraelský postoj mohly být skutečně výraznými důvody, proč Hamás svolil příměří uzavřít ještě předtím, než nastoupí do úřadu. „S tímhle úspěchem samozřejmě (Trump) půjde třeba i do rusko-ukrajinských jednání,“ dodal analytik.

Podle ředitele odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničních věcí Petra Hladíka mohlo přitom být dohody dosaženo mnohem dříve. „Z pohledu nás všech je možná smutné, že ty parametry, o kterých se nyní mluví, se v podstatě shodují s tím, s čím přišla Bidenova administrativa někdy v květnu loňského roku,“ prohlásil v pořadu Události, komentáře. Podle něj je dohoda diplomaticky pro všechny velmi šikovným řešením. „Může to být prezentováno jako takový dárek na odchodnou (…) prezidenta Bidena, zároveň cokoliv nebude fungovat, to může nová administrativa svést na tu předcházející,“ vysvětlil.

15 minut
Události, komentáře: Petr Hladík a Josef Kraus k dohodě o příměří v Pásmu Gazy
Zdroj: ČT24

Bezpečnostní analytik Josef Kraus, který byl také hostem Událostí, komentářů, si myslí, že Hamás v Pásmu Gazy vojensky prakticky zničit nelze „vyjma opravdu plošné destrukce, která by v podstatě zlikvidovala veškerý život v Pásmu“. Je ale přesvědčený, že ač není Hamás zdaleka zničen a má stále kapacity bojovat, je značně oslaben a několik měsíců nebude nejspíš moct útočit na izraelské pozice. „Když tu bude těch šest týdnů příměří, bude mít jakýsi prostor se nadechnout,“ dodal na druhou stranu s tím, že bude obnovovat nejen svou vojenskou sílu, ale i tu politickou díky dojednanému propuštění palestinských vězňů, což bude prezentovat jako své vítězství.

Nynější válka v Pásmu Gazy začala poté, co bojovníci teroristického hnutí Hamás a dalších palestinských ozbrojených skupin 7. října 2023 zaútočili na jih Izraele. Přitom zabili na 1200 lidí, převážně civilistů, a dalších zhruba 250 rukojmí unesli do úzkého pobřežního pásma. Během následné války bylo od 7. října 2023 zabito nejméně 46 707 Palestinců a dalších 110 265 bylo zraněno, tvrdí ministerstvo zdravotnictví v Gaze spravované hnutím Hamás. Údaje nerozlišují mezi ozbrojenci a civilisty.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zóna ČT24: Trump spustil zemětřesení na poli bezpečnosti

S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu přichází lavina změn v oblasti bezpečnosti. Republikán klade důraz na boj s nelegální imigrací a importovaným organizovaným zločinem. Dokonce naznačil, že by proti kartelům mohl na území Mexika nasadit i americké vojáky. Své lidi prezident dosadil do čela pobřežní stráže i tajných služeb. Kritizoval také Federální agenturu pro krizové řízení. Část jejích pravomocí by v budoucnu mohly převzít jednotlivé státy USA.
před 24 mminutami

Trump pošle Izraeli ničivé bomby blokované Bidenem, tvrdí média

Bílý dům pod vedením prezidenta Donalda Trumpa nařídil americké armádě, aby poskytla Izraeli dodávku ničivých bomb MK-84. S odkazem na své zdroje to uvedl zpravodajský web Axios a agentura Reuters. Vláda předchozího prezidenta Joea Bidena zbraně odmítla Jeruzalému dodat kvůli obavám z civilních obětí v Pásmu Gazy. Bílý dům se k věci zatím veřejně nevyjádřil.
před 29 mminutami

Trump zbavil funkce řadu generálních inspektorů

Americký prezident Donald Trump v pátek večer propustil z několika ministerstev a dalších úřadů dosavadní generální inspektory, což jsou činitelé, kteří mají nezávisle monitorovat práci vlády. Listy The Washington Post (WP) a The New York Times (NYT) informovaly, že o funkci přišlo nejméně dvanáct inspektorů.
16:33Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hamás propustil čtyři izraelská rukojmí, Jeruzalém dvě stě palestinských vězňů

Palestinské teroristické hnutí Hamás propustilo čtyři izraelské vojačky, které drželo jako rukojmí od předloňského října. Hamás uvedl, že příští týden propustí i jednu vězněnou civilistku, izraelský premiér Benjamin Netanjahu jinak odmítá umožnit návrat vysídlených Palestinců na sever Pásma Gazy. V rámci dohody o příměří Izrael v sobotu propustil dvě stě palestinských vězňů.
10:22Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Učitel řekl: ‚Běžte domů.’ Vrátili jsme se za rok,“ říká pamětník bitvy o Ardeny

Před osmdesáti lety skončila jedna z nejkrvavějších bitev druhé světové války na západní frontě. Němci se v Ardenách naposledy pokusili zvrátit vývoj v oblasti, Američané ale ofenzivu v lesnatém a kopcovitém terénu na pomezí Belgie a Lucemburska odrazili. Obětí byly desetitisíce na obou stranách.
před 2 hhodinami

Při útoku na nemocnici v Súdánu zemřely desítky lidí

Dronový úder na jednu z posledních fungujících nemocnic ve městě Fášir v západosúdánské provincii Dárfúr zabil 67 lidí, píše agentura AFP s odkazem na prodemokratické aktivisty. Město se snaží už několik měsíců dobýt polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF). Ty od roku 2023 válčí se súdánskou armádou. Při bojích podle odhadů zemřely desetitisíce lidí.
18:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obranu USA povede Hegseth, imigraci má zkrotit Noemová

Americký Senát těsně schválil jmenování Petea Hegsetha ministrem obrany Spojených států. Hlasování bylo nerozhodné, o jeho jmenování rozhodl svým hlasem viceprezident JD Vance. Jmenování kontroverzního kandidáta je velkým vítězstvím pro Donalda Trumpa, konstatovala agentura Reuters či stanice CNN. Senát později schválil také nominaci dosavadní guvernérky Jižní Dakoty Kristi Noemové. Stane se ministryní pro vnitřní bezpečnost.
06:14Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Fico odstoupit nehodlá. Tvrdí, že za demonstracemi jsou lži

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) odmítl výzvu organizátorů občanských manifestací, aby v zájmu budoucnosti země odstoupil z funkce ministerského předsedy. O mohutných demonstracích za proevropské směřování země tvrdí, že jsou organizovány na základě lží. Tvrdí také, že na protestech se podílejí zahraniční aktéři, kteří budou vyhoštěni. Organizátoři demonstrací a opozice už dříve uvedli, že Fico opakovaným zpochybňováním protestů a obviněními z pokusu o státní převrat zneužívá tajné služby a odpoutává pozornost od problémů země.
14:29Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...