Hamás propustil čtyři izraelská rukojmí, Jeruzalém dvě stě palestinských vězňů

Nahrávám video

Palestinské teroristické hnutí Hamás propustilo čtyři izraelské vojačky, které drželo jako rukojmí od předloňského října. Hamás uvedl, že příští týden propustí i jednu vězněnou civilistku, izraelský premiér Benjamin Netanjahu jinak odmítá umožnit návrat vysídlených Palestinců na sever Pásma Gazy. V rámci dohody o příměří Izrael v sobotu propustil dvě stě palestinských vězňů.

Propuštěnými jsou vojačky Karina Arievová, Daniella Gilboaová, Naama Levyová a Liri Albagová, které v říjnu 2023 působily na pozorovatelské základně u hranic s Pásmem Gazy, když ji přepadli ozbrojenci Hamásu.

Hamás v sobotu dopoledne všechny čtyři rukojmí přivezl auty na Palestinské náměstí v severní části města Gaza. Při předávce je ozbrojenci provedli přes provizorní pódium, kde usmívající se ženy oblečené v uniformách a s „dárkovými taškami“ v rukou byly přinuceny krátce zamávat davu.

Nahrávám video

Předání rukojmí ukázal přímý přenos televizní stanice al-Džazíra z náměstí, zaplněného uniformovanými a maskovanými ozbrojenci Hamásu a Islámského palestinského džihádu a přihlížejícím davem Palestinců. Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari označil organizovanou akci s předáním rukojmích za „cynický obřad vražedné teroristické skupiny“.

„Byli jsme svědky toho, že Hamás využívá tuto příležitost ke své propagandě. Viděli jsme zinscenovaný ceremoniál,“ popisoval zpravodaj ČT Václav Černohorský, který přenos z Gazy sledoval v Tel Avivu. „Na záběrech se ženy na nich usmívaly a nebylo na první pohled vidět, že by měly fyzická zranění,“ dodal.

Rukojmí už jsou na izraelském území

Po představení na pódiu nastoupily vojačky do přistavených sanitek Červeného kříže, od něj pak propuštěné rukojmí převzala izraelská armáda a zvláštní jednotky je dopravily z Gazy na izraelské území.

Na vojenské základně u hranic podstoupily vojačky předběžnou lékařskou prohlídku a setkaly se s rodinami, poté byly dopraveny do nemocnice ve středním Izraeli. Propuštěné rukojmí jsou v relativně dobré fyzické kondici, která si nežádala jejich ošetření přímo na místě, sdělili serveru The Times of Israel představitelé armády.

Nahrávám video

Na takzvaném Náměstí rukojmí v Tel Avivu se mezitím shromáždily stovky Izraelců, kteří jásali, plakali a objímali se, zatímco na obří obrazovce sledovali v přímém přenosu propuštění čtyř mladých žen. Ty se po 477 dnech v zajetí mohly setkat i se svými rodinami. „V některých případech vojaček bylo propuštění prvními důkazy, že jsou naživu, po více než roce. Pro rodiny i pro Izraelce to má obrovský emocionální dopad,“ podotýká blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček.

Kuchařky a uklízečky

Hamás ženy držel v Pásmu Gazy v domech civilistů i v tunelech. Izraelky uvedly, že místa pobytu často měnily. Podle médií svým věznitelům musely vařit a čistit jejich záchody. Někdy nedostávaly nic k jídlu. Jedna z žen byla údajně dlouho držena sama v temném tunelu. Poslouchaly ale rádio a někdy sledovaly televizi. Zprávy o protestech v Izraeli za propuštění rukojmí jim podle jejich slov dodávaly sílu.

K inscenované předávce, kdy je ozbrojenci provedli přes provizorní pódium, kde usmívající se ženy oblečené v uniformách a s „dárkovými taškami“ v rukou krátce zamávaly davu přihlížejících Palestinců, ženy uvedly, že chtěly únoscům ukázat, že jsou silné. Chtěly také vypadat, že se jich zamýšlené ponížení netýká.

Izrael propustil vězněné Palestince

Jde o druhé kolo výměny izraelských rukojmí, zadržovaných v Pásmu Gazy od útoku na Izrael z října 2023, za palestinské vězně v rámci již šest dní trvající dohody o příměří. Izrael výměnou za návrat vojaček propustil v sobotu dvě stě vězněných Palestinců. Podle agentury Reuters to potvrdila izraelská vězeňská služba.

Palestinci byli propuštěni ze dvou věznic, Kciot v Negevské poušti a Ofer na okupovaném Západním břehu Jordánu. V ulicích Ramalláhu, sídla palestinské autonomie na Západním břehu, slavily příjezd autobusů s vězni davy lidí. Egyptská státní televize uvedla, že sedmdesát propuštěných Palestinců bylo dopraveno na egyptskou stranu přechodu Rafáh na jižní hranici Pásma Gazy, odkud zamíří do nemocnic v Egyptě.

Autobusy s propuštěnými Palestinci opouští věznici na Západním břehu
Zdroj: Reuters/Ali Sawafta

Podle bezpečnostního analytika Otakara Foltýna naznačuje propuštění vojaček vůli Hamásu dodržet dohodu. „To se může velmi rychle změnit, ale současný krok se dá číst jako vůle dohody dodržet. Ony jsou pro něj také velmi výhodné, protože se propouští opravdu velký počet zadržených Palestinců, a mnoho z nich jsou vrazi, teroristé, tedy osoby, které mají pro Hamás velkou cenu,“ míní.

Mezi propuštěnými Palestinci jsou i osoby odsouzené k doživotním trestům za útoky, při nichž zahynuly desítky lidí. Podle dohody budou někteří z nich vyhoštěni do cizích zemí.

Dohoda o příměří mezi Izraelem a Hamásem začala platit 19. ledna, zprostředkovaly ji Spojené státy, Egypt a Katar. Dohoda předpokládá, že v první fázi příměří, jež má trvat šest týdnů, bude propuštěno postupně 33 rukojmí. První tři ženy, civilistky, Hamás propustil v neděli, Izrael za to z vězení pustil devadesát palestinských žen a mladistvých.

Izrael i Hamás mluví o nedodržení podmínek

Podle dohody by měl ale Hamás propouštět nejprve civilisty a pak příslušníky armády. Že se tak v sobotu nestalo, vysvětloval Hamás jako technickou záležitost, zatímco izraelský vojenský mluvčí mluvil o porušení příměří, a zdůraznil, že Izrael se postará o to, aby byla brzy propuštěna i Arbel Jehudová, o níž se domnívá, že je stále naživu, a také Širi Bibasová a její dvě malé děti. V jejich případě panují „vážné obavy o jejich osud“, dodal.

Premiér Netanjahu prohlásil, že Palestincům v Gaze nebude umožněno přejít zpět do severní části území, dokud nebude tato otázka vyřešena. To je přitom jednou z podmínek první fáze příměří. Během války byly ze severní části Gazy vysídleny statisíce Palestinců a mnozí z nich očekávali návrat od neděle. Vracet se měli začít právě po druhém kole výměny izraelských rukojmí za palestinské vězně.

Palestinci, ozbrojenci Hamásu a Islámského palestinského džihádu u vozidel Červeného kříže
Zdroj: Reuters/Mahmoud Al-Basos

Palestinský představitel agentuře Reuters řekl, že na vyřešení této záležitosti pracují zprostředkovatelé. Hamás zprostředkovatele informoval, že příští sobotu bude propuštěna devětadvacetiletá Arbel Jehudová, která byla unesena se svým přítelem z jejich domu v kibucu. Podle zdrojů televize al-Džazíra je tato žena naživu, nezadržuje ji však Hamás, ale Islámský palestinský džihád.

„Návrat Palestinců na sever Pásma Gazy je klíčový. A to, že Izrael zatím ponechává své vojáky v takzvaném koridoru Necarim, který půlí Pásmo Gazy na severní a jižní část, je také narušení dohody o příměří. Stejně jako bylo narušení, alespoň z pohledu Izraele to, že Hamás teď propustil jiné lidi, než bylo původně dohodnuto,“ dodává Macháček.

Hamás už reagoval, že Izrael zdržuje plnění podmínek příměří v Gaze tím, že brání vysídleným Palestincům v návratu na sever enklávy, a varoval, že takové prodlevy by mohly mít „důsledky“ pro další fáze dohody. Agentura Reuters s odvoláním na svědky uvádí, že na silnici vedoucí na sever došlo k tlačenici, kterou zablokovali izraelští vojáci, kteří zahájili palbu. Tři lidé jsou zraněni.

Očekávají se jednání o dalších výměnách

Po skončení první fáze současného příměří se očekává, že strany budou jednat o výměně zbývajících rukojmí, včetně mužů ve vojenském věku, a o stažení izraelských sil z Gazy. Tato dohoda však zdaleka není jistá.

„Dokonce někteří vysoce postavení izraelští představitelé vyjádřili názor, že se to nepovede, že druhá fáze dojednaná nebude, protože například premiér Netanjahu slíbil ministrům, kteří hrozili odchodem z vlády, že po propuštění rukojmí Izrael obnoví své boje v Pásmu Gazy, což je pochopitelně něco, s čím by Hamás nikdy nesouhlasil. Jednání o druhé fázi budou ještě velice tvrdá. Ta nejistota mezi Izraelci a i mezi Palestinci v Pásmu Gazy, že bude příměří trvat, je pochopitelná a obrovská,“ dodává Macháček. 

Nahrávám video

Po sobotním propuštění zůstává podle izraelských úřadů v Gaze devadesát rukojmí, z nichž přibližně třetina byla v nepřítomnosti prohlášena za mrtvé.

„Hamás dodnes žádným spolehlivým způsobem nezveřejnil, kolik rukojmí zavraždil, respektive kolik jich nepřežilo týrání v zadržovacích zařízeních,“ připomíná Foltýn. „Velmi pravděpodobně se dá počítat s tím, že Hamás s touto kartou bude hrát, s obrovskou mírou nejistoty, že do posledního okamžiku a velmi pravděpodobně už nikdy nebudeme vědět, kolik z nich přežilo. Psychologicky tohle roli hraje.“

OSN: Počet vozů s humanitární pomocí pro Gazu klesl

Součástí dohody o příměří je také požadavek, aby do Pásma Gazy mohlo vjet denně nejméně šest set nákladních vozů s humanitární pomocí. Za šest dní od začátku příměří vjelo do Pásma Gazy více než 4200 nákladních aut.

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) nyní uvedl, že počet těchto vozů se v pátek výrazně snížil na pouhých 339. Odvolává se na informace izraelských úřadů a garantů dohody o příměří, tedy USA, Egypta a Kataru. Za šest dní od začátku příměří vjelo do Pásma Gazy více než 4200 nákladních aut.

Mluvčí OCHA Eri Kaneková podotkla, že OSN a humanitární partneři pracují na distribuci tohoto velkého objemu pomoci pro přibližně 2,1 milionu lidí v celé zdevastované oblasti tak rychle, jak je možné. Ještě v prosinci do Pásma Gazy vjelo jen 2892 nákladních vozů s pomocí, uvedl Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump v září nakoupil akcie Nvidie v hodnotě až 265 tisíc dolarů

Americký prezident Donald Trump v září nakoupil akcie společnosti Nvidia v hodnotě až 265 tisíc dolarů (téměř 5,9 milionu korun). Zároveň prodal podíly až za 15 tisíc dolarů. Vyplývá to z Trumpova nejnovějšího finančního výkazu. Transakce se uskutečnily několik týdnů předtím, než se objevily zprávy o vazbách generálního ředitele firmy Jensena Huanga na údajnou čínskou špionku, píše agentura Reuters.
před 2 hhodinami

Myanmar je zodpovědný za genocidu Rohingů, rozhodl ICJ

Myanmar je podle Mezinárodního soudního dvora (ICJ) odpovědný za genocidu muslimské menšiny Rohingů. Soudní dvůr ve čtvrtek uvedl, že záměrem Myanmaru bylo v roce 2017 zničit významnou část příslušníků této menšiny. Rozhodnutí je konečné a nelze se proti němu odvolat. Tisková agentura DPA píše, že je to poprvé, kdy nejvyšší soud OSN shledal nějaký stát odpovědným za genocidu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Koalice ochotných bude dál podporovat Ukrajinu. Merz vyzval Putina k ukončení války

Koalice ochotných bude i v celém příštím roce Ukrajinu podporovat, řekl po jednání koalice německý kancléř Friedrich Merz. Ruského vládce Vladimira Putina vyzval, aby válku proti Ukrajině ukončil a začal jednat o míru. Podporu napadené zemi vyjádřili i francouzský prezident Emmanuel Macron či britský premiér Andy Burnham. Americký prezident Donald Trump prostřednictvím svého zmocněnce Evropu a Ukrajinu ujistil, že nechce žádnou dohodu prosadit bez koordinace s nimi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajina znovu cílila na Krymský most, Rusko masivně útočí na Kyjev

Na Krymském mostě byl po dalším ukrajinském útoku přerušen provoz vlaků. Kyjev úder potvrdil. Zatím není jasné, jak velké jsou škody. Moskva později ve čtvrtek uvedla, že provoz byl na jedné koleji obnoven. Ukrajina na most, který přes Kerčský průliv spojuje ruskou pevninu s okupovaným Krymem, zaútočila již v pondělí a v úterý. Tyto údery zničily silniční část hlavního pole mostu a částečně poškodily i železnici. Rusko ve čtvrtek spustilo masivní dronový útok na Kyjev, kde nejméně jednoho člověka zabilo, poškodilo také budovy nizozemské a rakouské ambasády.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Předsedou srbského parlamentu se stal Čupić, bude i prozatímním prezidentem

Novým předsedou srbského parlamentu se stal univerzitní profesor a poslanec Studentské kandidátky Aleksandar Čupić. Ze svého úřadu bude zastávat i funkci prozatímního prezidenta země, protože dlouholetý prezident Aleksandar Vučić v září rezignoval. Ve 250členné komoře pro Čupiče hlasovalo 140 poslanců, zatímco kandidát Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) získal 97 hlasů.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Nejsem MAGA.“ Musk se distancoval od Trumpova hnutí

Miliardář Elon Musk se distancoval od hnutí MAGA (Učiňme Ameriku opět skvělou) amerického prezidenta Donalda Trumpa pár týdnů poté, co republikáni utrpěli drtivou porážku ve volbách do Kongresu. Musk podle agentury AP řekl, že není členem hnutí a že se cítí hloupě, jelikož na republikánské kampaně vynaložil tolik peněz. V roce 2024 Musk otevřeně podporoval Trumpovo zvolení a sám sebe označil jako člena „temné, gotické MAGA“.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Dialog o jaderných zbraních a větší produkce ropy, požadují Trump, Si a Putin

Čína, Spojené státy a Rusko vydaly společné prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po jednání lídrů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud. Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za „pozitivní, konstruktivní a plodné“. Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nvidia čelí největší zkoušce své historie

Americká společnost Nvidia vykázala rekordní tržby, zároveň ale čelí vážné krizi vedení. Její spoluzakladatel a dlouholetý šéf Jensen Huang rezignoval po zveřejnění informací o mimomanželských vztazích, z nichž jeden se týká čínské podnikatelky Alice Huangové, podezírané z napojení na čínskou rozvědku. Kauza vyvolala otázky ohledně národní bezpečnosti, vývozních omezení i budoucnosti technologického giganta, jehož čipy jsou zásadní pro rozvoj umělé inteligence (AI).
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.