Hamás propustil čtyři izraelská rukojmí, Jeruzalém dvě stě palestinských vězňů

Nahrávám video

Palestinské teroristické hnutí Hamás propustilo čtyři izraelské vojačky, které drželo jako rukojmí od předloňského října. Hamás uvedl, že příští týden propustí i jednu vězněnou civilistku, izraelský premiér Benjamin Netanjahu jinak odmítá umožnit návrat vysídlených Palestinců na sever Pásma Gazy. V rámci dohody o příměří Izrael v sobotu propustil dvě stě palestinských vězňů.

Propuštěnými jsou vojačky Karina Arievová, Daniella Gilboaová, Naama Levyová a Liri Albagová, které v říjnu 2023 působily na pozorovatelské základně u hranic s Pásmem Gazy, když ji přepadli ozbrojenci Hamásu.

Hamás v sobotu dopoledne všechny čtyři rukojmí přivezl auty na Palestinské náměstí v severní části města Gaza. Při předávce je ozbrojenci provedli přes provizorní pódium, kde usmívající se ženy oblečené v uniformách a s „dárkovými taškami“ v rukou byly přinuceny krátce zamávat davu.

Nahrávám video

Předání rukojmí ukázal přímý přenos televizní stanice al-Džazíra z náměstí, zaplněného uniformovanými a maskovanými ozbrojenci Hamásu a Islámského palestinského džihádu a přihlížejícím davem Palestinců. Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari označil organizovanou akci s předáním rukojmích za „cynický obřad vražedné teroristické skupiny“.

„Byli jsme svědky toho, že Hamás využívá tuto příležitost ke své propagandě. Viděli jsme zinscenovaný ceremoniál,“ popisoval zpravodaj ČT Václav Černohorský, který přenos z Gazy sledoval v Tel Avivu. „Na záběrech se ženy na nich usmívaly a nebylo na první pohled vidět, že by měly fyzická zranění,“ dodal.

Rukojmí už jsou na izraelském území

Po představení na pódiu nastoupily vojačky do přistavených sanitek Červeného kříže, od něj pak propuštěné rukojmí převzala izraelská armáda a zvláštní jednotky je dopravily z Gazy na izraelské území.

Na vojenské základně u hranic podstoupily vojačky předběžnou lékařskou prohlídku a setkaly se s rodinami, poté byly dopraveny do nemocnice ve středním Izraeli. Propuštěné rukojmí jsou v relativně dobré fyzické kondici, která si nežádala jejich ošetření přímo na místě, sdělili serveru The Times of Israel představitelé armády.

Nahrávám video

Na takzvaném Náměstí rukojmí v Tel Avivu se mezitím shromáždily stovky Izraelců, kteří jásali, plakali a objímali se, zatímco na obří obrazovce sledovali v přímém přenosu propuštění čtyř mladých žen. Ty se po 477 dnech v zajetí mohly setkat i se svými rodinami. „V některých případech vojaček bylo propuštění prvními důkazy, že jsou naživu, po více než roce. Pro rodiny i pro Izraelce to má obrovský emocionální dopad,“ podotýká blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček.

Kuchařky a uklízečky

Hamás ženy držel v Pásmu Gazy v domech civilistů i v tunelech. Izraelky uvedly, že místa pobytu často měnily. Podle médií svým věznitelům musely vařit a čistit jejich záchody. Někdy nedostávaly nic k jídlu. Jedna z žen byla údajně dlouho držena sama v temném tunelu. Poslouchaly ale rádio a někdy sledovaly televizi. Zprávy o protestech v Izraeli za propuštění rukojmí jim podle jejich slov dodávaly sílu.

K inscenované předávce, kdy je ozbrojenci provedli přes provizorní pódium, kde usmívající se ženy oblečené v uniformách a s „dárkovými taškami“ v rukou krátce zamávaly davu přihlížejících Palestinců, ženy uvedly, že chtěly únoscům ukázat, že jsou silné. Chtěly také vypadat, že se jich zamýšlené ponížení netýká.

Izrael propustil vězněné Palestince

Jde o druhé kolo výměny izraelských rukojmí, zadržovaných v Pásmu Gazy od útoku na Izrael z října 2023, za palestinské vězně v rámci již šest dní trvající dohody o příměří. Izrael výměnou za návrat vojaček propustil v sobotu dvě stě vězněných Palestinců. Podle agentury Reuters to potvrdila izraelská vězeňská služba.

Palestinci byli propuštěni ze dvou věznic, Kciot v Negevské poušti a Ofer na okupovaném Západním břehu Jordánu. V ulicích Ramalláhu, sídla palestinské autonomie na Západním břehu, slavily příjezd autobusů s vězni davy lidí. Egyptská státní televize uvedla, že sedmdesát propuštěných Palestinců bylo dopraveno na egyptskou stranu přechodu Rafáh na jižní hranici Pásma Gazy, odkud zamíří do nemocnic v Egyptě.

Autobusy s propuštěnými Palestinci opouští věznici na Západním břehu
Zdroj: Reuters/Ali Sawafta

Podle bezpečnostního analytika Otakara Foltýna naznačuje propuštění vojaček vůli Hamásu dodržet dohodu. „To se může velmi rychle změnit, ale současný krok se dá číst jako vůle dohody dodržet. Ony jsou pro něj také velmi výhodné, protože se propouští opravdu velký počet zadržených Palestinců, a mnoho z nich jsou vrazi, teroristé, tedy osoby, které mají pro Hamás velkou cenu,“ míní.

Mezi propuštěnými Palestinci jsou i osoby odsouzené k doživotním trestům za útoky, při nichž zahynuly desítky lidí. Podle dohody budou někteří z nich vyhoštěni do cizích zemí.

Dohoda o příměří mezi Izraelem a Hamásem začala platit 19. ledna, zprostředkovaly ji Spojené státy, Egypt a Katar. Dohoda předpokládá, že v první fázi příměří, jež má trvat šest týdnů, bude propuštěno postupně 33 rukojmí. První tři ženy, civilistky, Hamás propustil v neděli, Izrael za to z vězení pustil devadesát palestinských žen a mladistvých.

Izrael i Hamás mluví o nedodržení podmínek

Podle dohody by měl ale Hamás propouštět nejprve civilisty a pak příslušníky armády. Že se tak v sobotu nestalo, vysvětloval Hamás jako technickou záležitost, zatímco izraelský vojenský mluvčí mluvil o porušení příměří, a zdůraznil, že Izrael se postará o to, aby byla brzy propuštěna i Arbel Jehudová, o níž se domnívá, že je stále naživu, a také Širi Bibasová a její dvě malé děti. V jejich případě panují „vážné obavy o jejich osud“, dodal.

Premiér Netanjahu prohlásil, že Palestincům v Gaze nebude umožněno přejít zpět do severní části území, dokud nebude tato otázka vyřešena. To je přitom jednou z podmínek první fáze příměří. Během války byly ze severní části Gazy vysídleny statisíce Palestinců a mnozí z nich očekávali návrat od neděle. Vracet se měli začít právě po druhém kole výměny izraelských rukojmí za palestinské vězně.

Palestinci, ozbrojenci Hamásu a Islámského palestinského džihádu u vozidel Červeného kříže
Zdroj: Reuters/Mahmoud Al-Basos

Palestinský představitel agentuře Reuters řekl, že na vyřešení této záležitosti pracují zprostředkovatelé. Hamás zprostředkovatele informoval, že příští sobotu bude propuštěna devětadvacetiletá Arbel Jehudová, která byla unesena se svým přítelem z jejich domu v kibucu. Podle zdrojů televize al-Džazíra je tato žena naživu, nezadržuje ji však Hamás, ale Islámský palestinský džihád.

„Návrat Palestinců na sever Pásma Gazy je klíčový. A to, že Izrael zatím ponechává své vojáky v takzvaném koridoru Necarim, který půlí Pásmo Gazy na severní a jižní část, je také narušení dohody o příměří. Stejně jako bylo narušení, alespoň z pohledu Izraele to, že Hamás teď propustil jiné lidi, než bylo původně dohodnuto,“ dodává Macháček.

Hamás už reagoval, že Izrael zdržuje plnění podmínek příměří v Gaze tím, že brání vysídleným Palestincům v návratu na sever enklávy, a varoval, že takové prodlevy by mohly mít „důsledky“ pro další fáze dohody. Agentura Reuters s odvoláním na svědky uvádí, že na silnici vedoucí na sever došlo k tlačenici, kterou zablokovali izraelští vojáci, kteří zahájili palbu. Tři lidé jsou zraněni.

Očekávají se jednání o dalších výměnách

Po skončení první fáze současného příměří se očekává, že strany budou jednat o výměně zbývajících rukojmí, včetně mužů ve vojenském věku, a o stažení izraelských sil z Gazy. Tato dohoda však zdaleka není jistá.

„Dokonce někteří vysoce postavení izraelští představitelé vyjádřili názor, že se to nepovede, že druhá fáze dojednaná nebude, protože například premiér Netanjahu slíbil ministrům, kteří hrozili odchodem z vlády, že po propuštění rukojmí Izrael obnoví své boje v Pásmu Gazy, což je pochopitelně něco, s čím by Hamás nikdy nesouhlasil. Jednání o druhé fázi budou ještě velice tvrdá. Ta nejistota mezi Izraelci a i mezi Palestinci v Pásmu Gazy, že bude příměří trvat, je pochopitelná a obrovská,“ dodává Macháček. 

Nahrávám video

Po sobotním propuštění zůstává podle izraelských úřadů v Gaze devadesát rukojmí, z nichž přibližně třetina byla v nepřítomnosti prohlášena za mrtvé.

„Hamás dodnes žádným spolehlivým způsobem nezveřejnil, kolik rukojmí zavraždil, respektive kolik jich nepřežilo týrání v zadržovacích zařízeních,“ připomíná Foltýn. „Velmi pravděpodobně se dá počítat s tím, že Hamás s touto kartou bude hrát, s obrovskou mírou nejistoty, že do posledního okamžiku a velmi pravděpodobně už nikdy nebudeme vědět, kolik z nich přežilo. Psychologicky tohle roli hraje.“

OSN: Počet vozů s humanitární pomocí pro Gazu klesl

Součástí dohody o příměří je také požadavek, aby do Pásma Gazy mohlo vjet denně nejméně šest set nákladních vozů s humanitární pomocí. Za šest dní od začátku příměří vjelo do Pásma Gazy více než 4200 nákladních aut.

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) nyní uvedl, že počet těchto vozů se v pátek výrazně snížil na pouhých 339. Odvolává se na informace izraelských úřadů a garantů dohody o příměří, tedy USA, Egypta a Kataru. Za šest dní od začátku příměří vjelo do Pásma Gazy více než 4200 nákladních aut.

Mluvčí OCHA Eri Kaneková podotkla, že OSN a humanitární partneři pracují na distribuci tohoto velkého objemu pomoci pro přibližně 2,1 milionu lidí v celé zdevastované oblasti tak rychle, jak je možné. Ještě v prosinci do Pásma Gazy vjelo jen 2892 nákladních vozů s pomocí, uvedl Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpova vláda podala žalobu pro případ, že na Aljašce těsně prohraje republikán

Americké ministerstvo spravedlnosti podalo žalobu, v níž žádá preventivní zablokování certifikace výsledků voleb na Aljašce v případě, že nynější republikánský senátor prohraje malým rozdílem hlasů, napsala v pátek agentura Reuters s tím, že podle názoru resortu mohou být voliči zmateni dvěma republikánskými kandidáty s téměř totožnými jmény.
před 1 hhodinou

Muž na předměstí Paříže zastřelil člověka a další zranil, dle úřadů šlo o terorismus

Nejméně jednoho mrtvého a pět raněných, z nichž tři jsou ve velmi vážném stavu, si v pátek dopoledne vyžádala střelba na předměstí Paříže. Případ převzala protiteroristická prokuratura (PNAT), podle níž muž střílel v obci Trappes a později byl zatčen. Tamní starosta televizi BFM TV řekl, že pachatel zjevně střílel náhodně a „chtěl způsobit masakr“. Prezidentská kancelář čin označila za rasistický teroristický útok, napsaly agentury.
12:38Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Netanjahu zvažuje největší operaci na Západním břehu od roku 1967

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pátek po střelbě u Hebronu prohlásil, že zvažuje na Západním břehu Jordánu největší vojenskou operaci od roku 1967. Píší o tom izraelská média a AFP. Podle Netanjahua je armáda připravena příkazy vykonat. Oznámení přichází krátce před parlamentními volbami, v nichž bude premiér usilovat o znovuzvolení. Dříve ohlásil uzávěru Západního břehu kvůli střelbě z rána u Hebronu. Blokáda by měla začít už v pátek.
10:02Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoEhl: Magyar připomíná maďarské povstání více evropsky

„Vláda Pétera Magyara to použila jako další nástroj toho, jak ukázat, že opravdu plní volební heslo návratu Maďarska do Evropy,“ komentoval pro ČT hlavní analytik Hospodářských novin Martin Ehl letošní připomínkové akce k 70. výročí potlačeného povstání z roku 1956. Rámování připomínek evropskou identitou je v ostrém kontrastu s předchozím pojímáním výročí pod vedením strany Fidesz, což dle Ehla úzce souvisí s výrazně odlišným přístupem současné a minulé maďarské vlády k Rusku. Upozornil také, že v maďarském parlamentu promluvila například šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Povstání proti sovětské nadvládě v roce 1956 usilující o liberalizaci režimu a oslabení vlivu Moskvy skončilo po krvavém potlačení protestů.
před 4 hhodinami

Žádná Palestina ani konec válek. Volby izraelskou strategii nejspíš nezmění

Úterní parlamentní volby zahraničněpolitickou strategii Izraele výrazně nezmění a nepovedou k uklidnění situace v regionu, shodují se experti. Konflikty v Gaze, v Libanonu a s Íránem budou nejspíš pokračovat, i když se k moci dostane opozice. Umírnit by se ale mohla rétorika Jeruzaléma. Analytici doufají také ve zklidnění situace na Západním břehu. Lídr opoziční strany Jašar a favorit voleb, generál Gadi Eisenkot, odmítá anexi Západního břehu i vznik Palestiny. Udržet chce silné vztahy s USA.
před 6 hhodinami

Kultura protestu: Proč Česko drží záchranářské uličky a Francie hoří

Francie se opět bouří, ale tentokrát v tom studenti nejsou sami. Odbory i stíny Žlutých vest vytvářejí koalici, se kterou si vláda v Paříži zatím neví rady. Proč přilévá plošný zásah policie olej do ohně a jak se ze sociálního neklidu stává mezigenerační střet? Vedoucí Katedry sociologie Fakulty sociálních věd Masarykovy univerzity v Brně Jiří Navrátil v podcastu zahraniční redakce ČT24 Za Horizont rozkrývá mechaniku aktuálních protestů – od hořících popelnic až po akademické debaty o fiskální disciplíně státu. Ptá se Veronika Chraščová.
před 6 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
07:33Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Nic neočekávám, prostě žiju.“ Reportáž přibližuje situaci ve frontové obci Prosjana na Ukrajině

Obec Prosjana v Synelnykovském okrese Dněpropetrovské oblasti leží 30 kilometrů od frontové linie. Dnes je polovina obce v troskách: desítky poškozených domů, prázdné ulice a opuštěná zvířata. Novináři Suspilne zde naposledy pracovali v únoru 2026, od té doby se kvůli zhoršující se bezpečnostní situaci nemohli vrátit. Jak žije frontová obec v říjnu 2026, přibližuje reportáž projektu Suspilne Dnipro „Rudá zóna“.
před 9 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.