Hamás propustil čtyři izraelská rukojmí, Jeruzalém dvě stě palestinských vězňů

Nahrávám video

Palestinské teroristické hnutí Hamás propustilo čtyři izraelské vojačky, které drželo jako rukojmí od předloňského října. Hamás uvedl, že příští týden propustí i jednu vězněnou civilistku, izraelský premiér Benjamin Netanjahu jinak odmítá umožnit návrat vysídlených Palestinců na sever Pásma Gazy. V rámci dohody o příměří Izrael v sobotu propustil dvě stě palestinských vězňů.

Propuštěnými jsou vojačky Karina Arievová, Daniella Gilboaová, Naama Levyová a Liri Albagová, které v říjnu 2023 působily na pozorovatelské základně u hranic s Pásmem Gazy, když ji přepadli ozbrojenci Hamásu.

Hamás v sobotu dopoledne všechny čtyři rukojmí přivezl auty na Palestinské náměstí v severní části města Gaza. Při předávce je ozbrojenci provedli přes provizorní pódium, kde usmívající se ženy oblečené v uniformách a s „dárkovými taškami“ v rukou byly přinuceny krátce zamávat davu.

Nahrávám video

Předání rukojmí ukázal přímý přenos televizní stanice al-Džazíra z náměstí, zaplněného uniformovanými a maskovanými ozbrojenci Hamásu a Islámského palestinského džihádu a přihlížejícím davem Palestinců. Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari označil organizovanou akci s předáním rukojmích za „cynický obřad vražedné teroristické skupiny“.

„Byli jsme svědky toho, že Hamás využívá tuto příležitost ke své propagandě. Viděli jsme zinscenovaný ceremoniál,“ popisoval zpravodaj ČT Václav Černohorský, který přenos z Gazy sledoval v Tel Avivu. „Na záběrech se ženy na nich usmívaly a nebylo na první pohled vidět, že by měly fyzická zranění,“ dodal.

Rukojmí už jsou na izraelském území

Po představení na pódiu nastoupily vojačky do přistavených sanitek Červeného kříže, od něj pak propuštěné rukojmí převzala izraelská armáda a zvláštní jednotky je dopravily z Gazy na izraelské území.

Na vojenské základně u hranic podstoupily vojačky předběžnou lékařskou prohlídku a setkaly se s rodinami, poté byly dopraveny do nemocnice ve středním Izraeli. Propuštěné rukojmí jsou v relativně dobré fyzické kondici, která si nežádala jejich ošetření přímo na místě, sdělili serveru The Times of Israel představitelé armády.

Nahrávám video

Na takzvaném Náměstí rukojmí v Tel Avivu se mezitím shromáždily stovky Izraelců, kteří jásali, plakali a objímali se, zatímco na obří obrazovce sledovali v přímém přenosu propuštění čtyř mladých žen. Ty se po 477 dnech v zajetí mohly setkat i se svými rodinami. „V některých případech vojaček bylo propuštění prvními důkazy, že jsou naživu, po více než roce. Pro rodiny i pro Izraelce to má obrovský emocionální dopad,“ podotýká blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček.

Kuchařky a uklízečky

Hamás ženy držel v Pásmu Gazy v domech civilistů i v tunelech. Izraelky uvedly, že místa pobytu často měnily. Podle médií svým věznitelům musely vařit a čistit jejich záchody. Někdy nedostávaly nic k jídlu. Jedna z žen byla údajně dlouho držena sama v temném tunelu. Poslouchaly ale rádio a někdy sledovaly televizi. Zprávy o protestech v Izraeli za propuštění rukojmí jim podle jejich slov dodávaly sílu.

K inscenované předávce, kdy je ozbrojenci provedli přes provizorní pódium, kde usmívající se ženy oblečené v uniformách a s „dárkovými taškami“ v rukou krátce zamávaly davu přihlížejících Palestinců, ženy uvedly, že chtěly únoscům ukázat, že jsou silné. Chtěly také vypadat, že se jich zamýšlené ponížení netýká.

Izrael propustil vězněné Palestince

Jde o druhé kolo výměny izraelských rukojmí, zadržovaných v Pásmu Gazy od útoku na Izrael z října 2023, za palestinské vězně v rámci již šest dní trvající dohody o příměří. Izrael výměnou za návrat vojaček propustil v sobotu dvě stě vězněných Palestinců. Podle agentury Reuters to potvrdila izraelská vězeňská služba.

Palestinci byli propuštěni ze dvou věznic, Kciot v Negevské poušti a Ofer na okupovaném Západním břehu Jordánu. V ulicích Ramalláhu, sídla palestinské autonomie na Západním břehu, slavily příjezd autobusů s vězni davy lidí. Egyptská státní televize uvedla, že sedmdesát propuštěných Palestinců bylo dopraveno na egyptskou stranu přechodu Rafáh na jižní hranici Pásma Gazy, odkud zamíří do nemocnic v Egyptě.

Autobusy s propuštěnými Palestinci opouští věznici na Západním břehu
Zdroj: Reuters/Ali Sawafta

Podle bezpečnostního analytika Otakara Foltýna naznačuje propuštění vojaček vůli Hamásu dodržet dohodu. „To se může velmi rychle změnit, ale současný krok se dá číst jako vůle dohody dodržet. Ony jsou pro něj také velmi výhodné, protože se propouští opravdu velký počet zadržených Palestinců, a mnoho z nich jsou vrazi, teroristé, tedy osoby, které mají pro Hamás velkou cenu,“ míní.

Mezi propuštěnými Palestinci jsou i osoby odsouzené k doživotním trestům za útoky, při nichž zahynuly desítky lidí. Podle dohody budou někteří z nich vyhoštěni do cizích zemí.

Dohoda o příměří mezi Izraelem a Hamásem začala platit 19. ledna, zprostředkovaly ji Spojené státy, Egypt a Katar. Dohoda předpokládá, že v první fázi příměří, jež má trvat šest týdnů, bude propuštěno postupně 33 rukojmí. První tři ženy, civilistky, Hamás propustil v neděli, Izrael za to z vězení pustil devadesát palestinských žen a mladistvých.

Izrael i Hamás mluví o nedodržení podmínek

Podle dohody by měl ale Hamás propouštět nejprve civilisty a pak příslušníky armády. Že se tak v sobotu nestalo, vysvětloval Hamás jako technickou záležitost, zatímco izraelský vojenský mluvčí mluvil o porušení příměří, a zdůraznil, že Izrael se postará o to, aby byla brzy propuštěna i Arbel Jehudová, o níž se domnívá, že je stále naživu, a také Širi Bibasová a její dvě malé děti. V jejich případě panují „vážné obavy o jejich osud“, dodal.

Premiér Netanjahu prohlásil, že Palestincům v Gaze nebude umožněno přejít zpět do severní části území, dokud nebude tato otázka vyřešena. To je přitom jednou z podmínek první fáze příměří. Během války byly ze severní části Gazy vysídleny statisíce Palestinců a mnozí z nich očekávali návrat od neděle. Vracet se měli začít právě po druhém kole výměny izraelských rukojmí za palestinské vězně.

Palestinci, ozbrojenci Hamásu a Islámského palestinského džihádu u vozidel Červeného kříže
Zdroj: Reuters/Mahmoud Al-Basos

Palestinský představitel agentuře Reuters řekl, že na vyřešení této záležitosti pracují zprostředkovatelé. Hamás zprostředkovatele informoval, že příští sobotu bude propuštěna devětadvacetiletá Arbel Jehudová, která byla unesena se svým přítelem z jejich domu v kibucu. Podle zdrojů televize al-Džazíra je tato žena naživu, nezadržuje ji však Hamás, ale Islámský palestinský džihád.

„Návrat Palestinců na sever Pásma Gazy je klíčový. A to, že Izrael zatím ponechává své vojáky v takzvaném koridoru Necarim, který půlí Pásmo Gazy na severní a jižní část, je také narušení dohody o příměří. Stejně jako bylo narušení, alespoň z pohledu Izraele to, že Hamás teď propustil jiné lidi, než bylo původně dohodnuto,“ dodává Macháček.

Hamás už reagoval, že Izrael zdržuje plnění podmínek příměří v Gaze tím, že brání vysídleným Palestincům v návratu na sever enklávy, a varoval, že takové prodlevy by mohly mít „důsledky“ pro další fáze dohody. Agentura Reuters s odvoláním na svědky uvádí, že na silnici vedoucí na sever došlo k tlačenici, kterou zablokovali izraelští vojáci, kteří zahájili palbu. Tři lidé jsou zraněni.

Očekávají se jednání o dalších výměnách

Po skončení první fáze současného příměří se očekává, že strany budou jednat o výměně zbývajících rukojmí, včetně mužů ve vojenském věku, a o stažení izraelských sil z Gazy. Tato dohoda však zdaleka není jistá.

„Dokonce někteří vysoce postavení izraelští představitelé vyjádřili názor, že se to nepovede, že druhá fáze dojednaná nebude, protože například premiér Netanjahu slíbil ministrům, kteří hrozili odchodem z vlády, že po propuštění rukojmí Izrael obnoví své boje v Pásmu Gazy, což je pochopitelně něco, s čím by Hamás nikdy nesouhlasil. Jednání o druhé fázi budou ještě velice tvrdá. Ta nejistota mezi Izraelci a i mezi Palestinci v Pásmu Gazy, že bude příměří trvat, je pochopitelná a obrovská,“ dodává Macháček. 

Nahrávám video

Po sobotním propuštění zůstává podle izraelských úřadů v Gaze devadesát rukojmí, z nichž přibližně třetina byla v nepřítomnosti prohlášena za mrtvé.

„Hamás dodnes žádným spolehlivým způsobem nezveřejnil, kolik rukojmí zavraždil, respektive kolik jich nepřežilo týrání v zadržovacích zařízeních,“ připomíná Foltýn. „Velmi pravděpodobně se dá počítat s tím, že Hamás s touto kartou bude hrát, s obrovskou mírou nejistoty, že do posledního okamžiku a velmi pravděpodobně už nikdy nebudeme vědět, kolik z nich přežilo. Psychologicky tohle roli hraje.“

OSN: Počet vozů s humanitární pomocí pro Gazu klesl

Součástí dohody o příměří je také požadavek, aby do Pásma Gazy mohlo vjet denně nejméně šest set nákladních vozů s humanitární pomocí. Za šest dní od začátku příměří vjelo do Pásma Gazy více než 4200 nákladních aut.

Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí (OCHA) nyní uvedl, že počet těchto vozů se v pátek výrazně snížil na pouhých 339. Odvolává se na informace izraelských úřadů a garantů dohody o příměří, tedy USA, Egypta a Kataru. Za šest dní od začátku příměří vjelo do Pásma Gazy více než 4200 nákladních aut.

Mluvčí OCHA Eri Kaneková podotkla, že OSN a humanitární partneři pracují na distribuci tohoto velkého objemu pomoci pro přibližně 2,1 milionu lidí v celé zdevastované oblasti tak rychle, jak je možné. Ještě v prosinci do Pásma Gazy vjelo jen 2892 nákladních vozů s pomocí, uvedl Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 6 hhodinami

VideoNa Ukrajinu se vrátila fotbalová liga. Soutěží i poranění váleční veteráni

Navzdory válce se v srpnu na Ukrajinu vrátila fotbalová liga. Zápasy se konají za přísných bezpečnostních podmínek. Chodit na ně může jen omezený počet lidí a každý fotbalový stadion musí mít kryt, do kterého lidé míří hned po zaznění poplachu. Zároveň roste počet Ukrajinců, kteří za poslední roky kvůli válce přišli alespoň o jednu končetinu. Vznikla proto i speciální soutěž pro poraněné veterány. Takzvanou Ligu Silných už hraje podobný počet týmů a hráčů jako nejvyšší fotbalovou soutěž.
před 8 hhodinami

Izraelský ministr Ben Gvir chce odchod 250 tisíc Palestinců z Gazy za rok

Izraelský krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Za rok jich má odejít 250 tisíc, za dalších šest pak prakticky celé palestinské obyvatelstvo, píše agentura AFP. O vysídlení Palestinců, které izraelští představitelé označují za „migraci“, mluvil ve středu také izraelský ministr obrany Jisra'el Kac. Podle něj se čeká na souhlas Spojených států se záměrem.
před 11 hhodinami

Spolupráce Británie a Francie pomáhá Ukrajině i boji proti migraci, řekl Burnham

O další spolupráci při pomoci bránící se Ukrajině či v boji proti nelegální migraci před Lamanšský průliv jednali ve čtvrtek v Londýně britský premiér Andy Burnham a francouzský prezident Emmanuel Macron. Oba lídři zdůraznili, že vazby jejich zemí jsou v současnosti i přes britský odchod z Evropské unie velmi pevné, píší média.
před 11 hhodinami

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rusové zabíjeli v Záporoží a Dnipru, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Jednoho mrtvého a osm raněných si vyžádal ruský útok na Dnipro, oznámil náčelník regionální správy Oleksandr Hanža. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinské Oděse, deset v Charkovské oblasti. Jednoho mrtvého a čtyři raněné hlásí i úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska, o dvou raněných informovaly úřady v Moskevské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Na firmu v Mnichově zaútočili žháři, motiv byl podle policie politický

Staveniště před sídlem technologické firmy v Mnichově se v noci na čtvrtek stalo terčem žhářského útoku. Podle mluvčího zemského kriminálního úřadu (LKA) policie případ vyšetřuje jako pokus o útok s politickým motivem. Policie zadržela dva podezřelé Bulhary. Firma Rohde & Schwarz, na kterou útok zjevně mířil, dodává zboží i ozbrojeným silám. Škoda vznikla jen malá, informoval web bavorského rozhlasu BR24.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.