Obranu USA povede Hegseth, imigraci má zkrotit Noemová

Americký Senát těsně schválil jmenování Petea Hegsetha ministrem obrany Spojených států. Hlasování bylo nerozhodné, o jeho jmenování rozhodl svým hlasem viceprezident JD Vance. Jmenování kontroverzního kandidáta je velkým vítězstvím pro Donalda Trumpa, konstatovala agentura Reuters či stanice CNN. Senát později schválil také nominaci dosavadní guvernérky Jižní Dakoty Kristi Noemové. Stane se ministryní pro vnitřní bezpečnost.

Proti Hegsethovi hlasovali všichni demokraté a nezávislí senátoři a připojili se k nim také tři republikáni. Demokratičtí zákonodárci ho kritizují kvůli nedostatečným manažerským zkušenostem. Poukazují také na podezření z nevhodného chování vůči ženám či nadměrné konzumace alkoholu, což Hegseth popřel.

Čtyřiačtyřicetiletý Hegseth je válečný veterán a je známý především díky svému působení v Trumpovi nakloněné televizi Fox News. Kromě neúspěšné kandidatury do Senátu USA nemá žádné předchozí politické zkušenosti. Nyní povede jedno z nejdůležitějších ministerstev USA. Tuto pozici v minulosti získávali kandidáti s bohatými zkušenostmi s řízením velkých organizací, kteří se těšili široké podpoře obou stran.

Bylo to teprve podruhé, kdy hlasování o jmenování člena vlády dopadlo nerozhodně a pro jeho potvrzení byl potřebný rozhodující hlas, který má v americkém Senátu viceprezident. Prvním byl rovněž Trumpův kandidát, Betsy DeVosová, která se v roce 2017 stala ministryní školství.

Z republikánských senátorů proti Hegsethovi hlasovali Lisa Murkowská, Susan Collinsová a Mitch McConnell. Podle něj Hegseth neprokázal, že má schopnost efektivně řídit tak velkou a složitou organizaci, jakou je armáda.

Hegseth povede 1,3 milionu příslušníků aktivní služby a téměř jeden milion civilistů, kteří pracují pro americkou armádu. Její roční rozpočet činí téměř jeden bilion amerických dolarů (23,9 bilionu korun). Hegseth zákonodárcům řekl, že doposud největší skupina, kterou řídil, čítala sto lidí a největší rozpočet šestnáct milionů dolarů.

O Hegsetových postojích se toho ví málo

Hegseth slibuje přinést do Pentagonu zásadní změnu. Agentura Reuters upozornila, že politici budou bedlivě sledovat, jak si ve funkci povede, například jak si poradí s personálními otázkami jako ženy v bojových rolích či jaké budou jeho postoje v zásadních zahraničněpolitických tématech, jako je ruská válka proti Ukrajině, soupeření s Čínou a napětí na Blízkém východě.

Hegseth mimo jiné kritizoval iniciativy v oblasti rozmanitosti, rovnosti a inkluze v armádě. Jaký je jeho postoj k důležitým zahraničním otázkám, jako vyzbrojování Ukrajiny, jak připravit americkou armádu na případný konflikt s Čínou a zda by usiloval o omezení americké vojenské přítomnosti v místech jako Sýrie a Irák, se toho ví málo.

Hegseth slibuje, že činnost ministerstva zefektivní a zreviduje zejména ty politiky, které označil za „woke“. V projevu při schvalování své nominace v Senátu prohlásil, že by rád obnovil „kulturu válečníků“ v Pentagonu, uvedla CNN.

Protiimigrační agenda v režii Noemové

Americké ministerstvo pro vnitřní bezpečnost, které má na starosti mimo jiné ochranu hranic, nově povede dosavadní guvernérka Jižní Dakoty Kristi Noemová, odsouhlasili senátoři. Ministryně tak bude dohlížet na protiimigrační agendu, která je Trumpovou prioritou.

Její nominace při schvalování v Kongresu získala vedle podpory Trumpovy Republikánské strany také hlasy některých demokratů. Nakonec jmenování Noemové ve 100členném Senátu podpořilo 59 členů a 34 hlasovalo proti, uvedl deník The New York Times.

Donald Trump a Kristi Noemová tančí na mítinku v Pensylvánii
Zdroj: Reuters/David Muse

Lídr republikánské většiny v Senátu John Thune uvedl, že „krize“ v americkém imigračním systému si žádá rozhodného a odhodlaného lídra v čele ministerstva pro vnitřní bezpečnost, pod které spadají i dva klíčové imigrační orgány: Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) a Úřad pro imigraci a cla (ICE). „Jsem přesvědčený, že Kristi je natolik schopná, aby se tohoto úkolu zhostila,“ citovala senátora agentura AP.

Třiapadesátiletá Noemová je guvernérkou od roku 2019 a je výraznou obhájkyní Trumpa a jeho politiky. Před zvolením do čela státu v centrální části USA jej osm let zastupovala v Kongresu. Její nominace do vznikajícího kabinetu nevyvolala zdaleka tak velké kontroverze, jako tomu je u některých dalších lidí navržených Trumpem do vysokých postů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump hájí snahy o Grónsko americkou „národní bezpečností“

Americký prezident Donald Trump v pondělí prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko nikoliv kvůli nerostnému bohatství, ale z důvodů národní bezpečnosti. Jeho prohlášení citovala agentura Reuters. O snahách získat Dánsko hovořil šéf Bílého domu letos opakovaně. Grónsko však náleží Dánsku, má status poloautonomního území.
před 55 mminutami

Ve složkách o Epsteinovi chybí fotky s Trumpem, vadí demokratům

Američtí demokraté viní ministerstvo spravedlnosti, že ze zveřejněných složek o odsouzeném sexuálním delikventovi Jeffreym Epsteinovi odstranilo několik dokumentů. Týká se to i fotografií prezidenta Donalda Trumpa. Resort musel do pátku zveřejnit spisy týkající se zemřelého finančníka. Úřad nicméně zatím zpřístupnil jen jejich zlomek, některé přitom zcela začerněné. Zbytek chce publikovat v následujících týdnech. Podle ministerstva jde totiž o stovky tisíc dokumentů, které je třeba anonymizovat, pokud by zobrazovaly oběti nebo by ohrozily vyšetřování.
před 3 hhodinami

Rusko odmítlo vánoční příměří, chystá rozsáhlé útoky, varoval Zelenskyj

Rusko odmítlo americký návrh na vánoční příměří a zjevně se připravuje podniknout proti Ukrajině o svátcích rozsáhlé útoky, varoval v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Za klíčové podle tamních médií označil posílení protivzdušné obrany země. Ta se plnohodnotné ruské invazi brání už bezmála čtyři roky.
před 5 hhodinami

U Žiliny otevřeli nový úsek dálnice D1 s nejdelším tunelem na Slovensku

Na Slovensku byl otevřen nový klíčový úsek dálnice D1 u Žiliny, jehož součástí je také nejdelší dálniční tunel v zemi. Nová dálnice na severu Slovenska, kterou se podařilo dokončit až s výrazným zpožděním oproti původním plánům, pomůže hlavně tranzitní dopravě. Řidičům z Česka zrychlí jízdu mimo jiné do Vysokých a Nízkých Tater. Slavnostního přestřižení pásky při otevření tunelu se zúčastnili také slovenský premiér Robert Fico (Smer) či ministr dopravy Jozef Ráž.
před 12 hhodinami

Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, Dánsko si předvolá velvyslance

Americký prezident Donald Trump jmenoval zvláštního vyslance pro Grónsko, jímž bude guvernér Louisiany Jeff Landry. Ten na sociálních sítích napsal, že jeho cílem v nové funkci bude připojení Grónska k Americe. Trump dal letos opakovaně najevo, že by Spojené státy měly ostrov, který je autonomní oblastí Dánského království, získat. Kodaň to opakovaně odmítla a v nejbližších dnech si předvolá amerického velvyslance. K zachování suverenity ostrova vyzvala také EU. Pro Grónsko se podle slov jeho premiéra nic nemění.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
před 13 hhodinami

Výbuch zabil v Moskvě ruského generála, který se účastnil invaze na Ukrajinu

Při výbuchu nálože nastražené v autě v Moskvě zahynul ruský generál Fanil Sarvarov, který byl náčelníkem oddělení operačního výcviku generálního štábu ruských ozbrojených sil. Uvedl to ruský vyšetřovací výbor, který má funkci kriminální ústředny. Výbor nevyloučil, že za explozí stojí ukrajinské speciální jednotky. Sarvarov se podle médií účastnil ruské invaze na Ukrajinu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Polsko začíná stavět svou první jadernou elektrárnu

V Polsku roste zájem o jadernou energetiku, i díky přispění Evropské unie se tam začíná stavět jaderná elektrárna. Země prochází energetickou transformací. Ještě před deseti lety bylo téměř devadesát procent výroby elektřiny založeno na uhlí. V současnosti jeho podíl klesl zhruba na polovinu, naopak téměř na třetinu vzrostly obnovitelné zdroje. Odklon od uhlí je tak čím dál viditelnější.
před 19 hhodinami
Načítání...