Obranu USA povede Hegseth, imigraci má zkrotit Noemová

Americký Senát těsně schválil jmenování Petea Hegsetha ministrem obrany Spojených států. Hlasování bylo nerozhodné, o jeho jmenování rozhodl svým hlasem viceprezident JD Vance. Jmenování kontroverzního kandidáta je velkým vítězstvím pro Donalda Trumpa, konstatovala agentura Reuters či stanice CNN. Senát později schválil také nominaci dosavadní guvernérky Jižní Dakoty Kristi Noemové. Stane se ministryní pro vnitřní bezpečnost.

Proti Hegsethovi hlasovali všichni demokraté a nezávislí senátoři a připojili se k nim také tři republikáni. Demokratičtí zákonodárci ho kritizují kvůli nedostatečným manažerským zkušenostem. Poukazují také na podezření z nevhodného chování vůči ženám či nadměrné konzumace alkoholu, což Hegseth popřel.

Čtyřiačtyřicetiletý Hegseth je válečný veterán a je známý především díky svému působení v Trumpovi nakloněné televizi Fox News. Kromě neúspěšné kandidatury do Senátu USA nemá žádné předchozí politické zkušenosti. Nyní povede jedno z nejdůležitějších ministerstev USA. Tuto pozici v minulosti získávali kandidáti s bohatými zkušenostmi s řízením velkých organizací, kteří se těšili široké podpoře obou stran.

Bylo to teprve podruhé, kdy hlasování o jmenování člena vlády dopadlo nerozhodně a pro jeho potvrzení byl potřebný rozhodující hlas, který má v americkém Senátu viceprezident. Prvním byl rovněž Trumpův kandidát, Betsy DeVosová, která se v roce 2017 stala ministryní školství.

Z republikánských senátorů proti Hegsethovi hlasovali Lisa Murkowská, Susan Collinsová a Mitch McConnell. Podle něj Hegseth neprokázal, že má schopnost efektivně řídit tak velkou a složitou organizaci, jakou je armáda.

Hegseth povede 1,3 milionu příslušníků aktivní služby a téměř jeden milion civilistů, kteří pracují pro americkou armádu. Její roční rozpočet činí téměř jeden bilion amerických dolarů (23,9 bilionu korun). Hegseth zákonodárcům řekl, že doposud největší skupina, kterou řídil, čítala sto lidí a největší rozpočet šestnáct milionů dolarů.

O Hegsetových postojích se toho ví málo

Hegseth slibuje přinést do Pentagonu zásadní změnu. Agentura Reuters upozornila, že politici budou bedlivě sledovat, jak si ve funkci povede, například jak si poradí s personálními otázkami jako ženy v bojových rolích či jaké budou jeho postoje v zásadních zahraničněpolitických tématech, jako je ruská válka proti Ukrajině, soupeření s Čínou a napětí na Blízkém východě.

Hegseth mimo jiné kritizoval iniciativy v oblasti rozmanitosti, rovnosti a inkluze v armádě. Jaký je jeho postoj k důležitým zahraničním otázkám, jako vyzbrojování Ukrajiny, jak připravit americkou armádu na případný konflikt s Čínou a zda by usiloval o omezení americké vojenské přítomnosti v místech jako Sýrie a Irák, se toho ví málo.

Hegseth slibuje, že činnost ministerstva zefektivní a zreviduje zejména ty politiky, které označil za „woke“. V projevu při schvalování své nominace v Senátu prohlásil, že by rád obnovil „kulturu válečníků“ v Pentagonu, uvedla CNN.

Protiimigrační agenda v režii Noemové

Americké ministerstvo pro vnitřní bezpečnost, které má na starosti mimo jiné ochranu hranic, nově povede dosavadní guvernérka Jižní Dakoty Kristi Noemová, odsouhlasili senátoři. Ministryně tak bude dohlížet na protiimigrační agendu, která je Trumpovou prioritou.

Její nominace při schvalování v Kongresu získala vedle podpory Trumpovy Republikánské strany také hlasy některých demokratů. Nakonec jmenování Noemové ve 100členném Senátu podpořilo 59 členů a 34 hlasovalo proti, uvedl deník The New York Times.

Donald Trump a Kristi Noemová tančí na mítinku v Pensylvánii
Zdroj: Reuters/David Muse

Lídr republikánské většiny v Senátu John Thune uvedl, že „krize“ v americkém imigračním systému si žádá rozhodného a odhodlaného lídra v čele ministerstva pro vnitřní bezpečnost, pod které spadají i dva klíčové imigrační orgány: Úřad celní a hraniční ochrany (CBP) a Úřad pro imigraci a cla (ICE). „Jsem přesvědčený, že Kristi je natolik schopná, aby se tohoto úkolu zhostila,“ citovala senátora agentura AP.

Třiapadesátiletá Noemová je guvernérkou od roku 2019 a je výraznou obhájkyní Trumpa a jeho politiky. Před zvolením do čela státu v centrální části USA jej osm let zastupovala v Kongresu. Její nominace do vznikajícího kabinetu nevyvolala zdaleka tak velké kontroverze, jako tomu je u některých dalších lidí navržených Trumpem do vysokých postů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
23. 12. 2025Aktualizovánopřed 13 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 14 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
23. 12. 2025

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
23. 12. 2025

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
23. 12. 2025Aktualizováno23. 12. 2025

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
23. 12. 2025
Načítání...